KlasikaPlus.cz© - portál o klasické hudbě

PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

...váš vyladěný partner

english

Dana Syrová: V uměleckém vzdělávání dětí jsme vzorem pro Evropu english

„Mentor zprostředkovává pohled zvenčí na proces výuky či tvorby.“

„Důležité je nesoutěžní prostředí a atmosféra bezpečného sdílení a respektu ke stadiu technické a jiné zralosti každého z účastníků.“

„Moc nás těší, že zájem neustále narůstá.“

Stipendijní Akademie mentoringu uměleckého vzdělávání MenART je určena pro tandemy žák–pedagog. Výhradně. Zavazují se pak celý roční program absolvovat společně. O tomto víkendu, stejně jako už před týdnem, je v Kroměříži stipendistům vybraným do čtvrtého ročníku určeno setkání s jejich mentory, první ze šesti pro nadcházející školní rok. Talentovaným žákům a jejich učitelům se věnují přední umělecké osobnosti: Kateřina Kněžíková, Ivo Kahánek, Jan Fišer, Karel Košárek, Jan Ostrý, Radka Fišarová, Marcel Bárta, Martin Velíšek, Lela Geislerová a Jan Kodet. Dana Syrová, zakladatelka Akademie MenART a spoluzakladatelka projektu ZUŠ Open, v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz vysvětluje, jak si mentoři vybírají své třídy a jak pracují, přibližuje, co se dělo před týdnem, a shrnuje, které obory jsou na řadě ode dneška do neděle.

Kolik účastníků se letos ve dvou víkendech vystřídá v Kroměříži?

Právě startujeme čtvrtý ročník a „na palubě“, jak říkáme, máme dvě stě třicet dva stipendistů – žáků a pedagogů ze sedmdesáti ZUŠek z celé republiky. Za poslední tři roky MenARTem prošlo na pět stovek stipendistů ze sto padesáti škol v České republice.

Jsou zastoupeny všechny obory vyučované na základních uměleckých školách?

Ano, mentoři zastupují všechny čtyři hlavní obory – tedy hudební, výtvarný, taneční a literárně-dramatický. Po pilotním ročníku jsme si ověřili, že roční mentoring má smysl a vyslyšeli jsme zájem.

Hudba dominuje?

Respektujeme rozložení oborů na ZUŠ, kde hudební obory představují kolem šedesáti procent. Je tomu tak i u nás. V rámci hudebních oborů se věnujeme klasice – ve zpěvu, klavíru, houslích a flétně, v oborech bez omezení žánru s důrazem na autorskou tvorbu pak skladbě, aranžím a zpěvu v oblastech od muzikálu po další populární žánry. Od prvního ročníku, kdy byl naším patronem v Kroměříži Tomáš Netopil, se též věnujeme komorní tvorbě. Tuto štafetu převzal Radek Baborák a kromě smyčcového orchestru vede též dvě saxofonová kvarteta.

Jak se vydařil minulý víkend a co je připraveno na tento?

Minulý víkend byl úvodní pro tři klasické sekce – klavír pod vedením Ivo Kahánka, zpěv pod vedením Kateřiny Kněžíkové a housle pod vedením Jana Fišera. Kromě oblíbené společné večerní debaty nám jeden večer Ivo Kahánek věnoval přednášku „Jak z trémy udělat svého pomocníka,“ která vzbudila velký zájem. Můžeme slíbit, že tomuto tématu se budeme věnovat i nadále. Řeší ho prakticky každý pedagog, který připravuje svého žáka na veřejné vystoupení. Kromě toho jsme pracovali se zkušenou terapeutkou Olgou Tajovskou na vědomé práci s tělem, jeho nezbytnému protažení a rychlé první pomoci při potížích, které při hře na hudební nástroj vznikají. I tomuto tématu se budeme dále věnovat.

Jak se vlastně vyprofilovala myšlenka, aby s žáky byli přítomni i jejich učitelé?

Stěžejní myšlenkou Akademie byla podpora talentů. Její nastavení jsme konzultovali v týmu a se zkušenými odborníky. Za tento nápad v debatě děkujeme Davidu Marečkovi, spolupatronovi Nadačního fondu Magdaleny Kožené… První ročník jsme pojali jako pilotní a díky zpětným vazbám bylo jasné, že pedagogové základních uměleckých škol velmi oceňují vzájemnou inspiraci, výměnu zkušeností, propojení s umělci, kteří jsou ve vrcholné formě, ale také roční délku celého procesu.

Jak to nejlépe nazvat…? Jde o výuku, o kurzy, o vedení, nebo o konzultace…?

Vše, co jmenujete, je naší součástí. Mentor zprostředkovává pohled zvenčí na proces výuky či tvorby. Pokládá otázky, přispívá svým názorem, to je velmi cenné pro pedagoga a samozřejmě i pro žáka. Často dochází k „aha“ efektům. Důležité je nesoutěžní prostředí a atmosféra bezpečného sdílení a respektu ke stadiu technické a jiné zralosti každého z účastníků. Mentoři si svou třídu vybírají z přihlášek a volí tak, aby si i mezi sebou měli stipendisté co předat. Třešničkou na dortu jsou pak závěrečné rituály a výstupy. Zde se podařilo vybudovat fantastickou spolupráci s festivaly Pražské jaro, Americké jaro, Smetanova LitomyšlSmetanova výtvarná Litomyšl. Je velmi důležité, když zavedené instituce motivují mladou generaci, dávají jí první silné formující zážitky a zviditelňují práci ZUŠek.

Existují pro MenART zahraniční vzory…? Nebo je tento model české specifikum?

Začínali jsme v českém prostředí, ale samozřejmě sledujeme modely výuky v zahraničí. Tímto směrem připravujeme nové projekty… Ale nechci předbíhat!

Ony i základní umělecké školy jsou přece českou specialitou, že…

Ano. A je třeba být na ni patřičně hrdý – na dostupnost kvalitního uměleckého vzdělání pro všechny děti v regionech, na metodiku, na šíři nabídky… V téhle oblasti můžeme být vzorem pro ostatní země Evropské unie. Umělecké vzdělávání jednoznačně podporuje kreativitu tolik potřebnou pro fungování v jedenadvacátém století. Tohle téma by ale bylo na dlouhou samostatnou diskusi.

Jde o výběrovou záležitost. O ruku podanou těm nejlepším?

Pro nás i naše patrony je zcela zásadní, že jsme otevřeni vyhledávání a podpoře talentů bez ohledu na prostředí, ze kterého pocházejí. Snažíme se zachytit talenty v regionech a podpořit děti, učitele z regionů, tedy nejen v hlavních centrech. Je to aspekt, který je důležitý i pro mentory a je výrazným rysem. Je poměrně obtížné se do Akademie dostat, přijatým udělujeme stipendia.

Jak velký je zájem? Musíte hodně vybírat?

Moc nás těší, že zájem neustále narůstá. V průměrů mentor vybírá svou třídu poměrem jedna ku pěti, v některých oborech až jedna ku sedmi. Selekce je tedy velká. Velmi silným vstupním faktorem je už podmínka, že přijímáme jen tandemy žák-pedagog, kteří se zavazují celý program absolvovat společně. Jinými slovy – nemohou se hlásit žáci samostatně. Součástí přihlášek jsou ukázky prací i motivační dopisy a doporučení pedagoga.

Letos se rozšiřuje počet setkání během školního roku ze čtyř na šest. Je to finální rozměr?

Pro tuto chvíli je to krok směrem k intenzivnějším setkáním u instrumentalistů – po dohodě s mentory reagujeme na přání. Za finální se neodvažuji tento stav považovat, stále hledáme…!

Foto: Fb Stipendijní Akademie MenART

Petr Veber

Novinář, hudební kritik

Nepochází z uměleckého prostředí, ale k hudbě má jako posluchač i jako neprofesionální klavírista a varhaník blízko od dětství. Po gymnáziu vystudoval hudební vědu na Karlově univerzitě. Od poloviny 80. let působí jako novinář, hudební a operní kritik a autor textů o hudbě a hudebnících. Přes dvacet let byl zpravodajem ČTK zaměřeným na hudbu, kulturu a církve, od roku 2007 pak deset let v Českém rozhlase vedl hudební redakci stanice Vltava, pro kterou nadále pracuje jako publicista. Současně je jedním z dlouholetých průvodců vysíláním Českého rozhlasu D-dur, digitální stanice klasické hudby. Od 80. let vedle zaměstnání nepřetržitě přispíval do odborných českých hudebních měsíčníků i do deníků a dalších časopisů. Připravoval rozhovory a psal hudební reflexe například do Lidových a Hospodářských novin a do Týdeníku Rozhlas, publikoval na internetu. Píše texty k programům koncertů i obalům CD. Je autorem knihy Václav Snítil a jeho půlstoletí české hudby. Klasickou hudbu považuje za nenahraditelnou součást lidského života a snaží se o tom nenásilně přesvědčovat ostatní. Za hudbou cestuje stejně nadšeně, jako rád chodí po horách a fotografuje. Vážnou hudbu všech období, forem a žánrů ještě stále vyhledává, s potěšením poslouchá a dál poznává. V červnu 2018 se proto stal spoluzakladatelem a spolumajitelem hudebního portálu KlasikaPlus.cz...



Příspěvky od Petr Veber



Více z této rubriky