neděle, 05 červen 2022 12:50

Miloš Štědroň: Mendela jsem vždy obdivoval

Autorka:

„Spojení Mendel + Janáček mne zaujalo a oba jsou předmětem chystaného díla, ke kterému jsem si také napsal libreto.“

„Teď zbývá říct kdy a kde a kdo: 24. června v Rajském dvoře brněnského augustiniánského kláštera. Je to komorní dílko, proto to realizuje soubor Opera Diversa. Další představení plánujeme v Hynčicích.“

„Je tu ještě opera Delirium aneb Návrat feldkuráta Katze domů, madrigalovou operu mám o Švejkovi, tam také vystupuje Historicus, a spolu s Uhdem jsme sáhli po Faustovi.“

 

004

 

Prof. PhDr. MgA. Miloš Štědroň, CSc., je brněnským pojmem. Je profesorem na Ústavu hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně a vyučuje skladbu i na Hudební fakultě JAMU. Nejprve se zabýval teorií a historií hudby a jeho základním tématem se stal Leoš Janáček. Současně také komponoval a dokázal se prosadit nejen jako autor soudobé a historizující hudby, ale stal se rovněž dvorním skladatelem Divadla Husa na provázku a jeho hitmakerem. Oslavy svých osmdesátých narozenin ale příliš neprožívá.

Osmdesát let už je úctyhodné číslo, to by už člověk mohl v klidu slavit a užívat důchodu...

Ale co vás nemá! Já jsem člověk, který se neohlíží, kolik toho má už za sebou, ale naopak mám stále spoustu plánů a projektů, které bych chtěl uskutečnit. Teď se zabývám intenzivně přípravou oslav dvou set let narození Gregora Mendela, ke kterému jsem napsal komorní operu.

Vědec Gregor Mendel jako objekt hudebního divadla? To si neumím představit.

Já Mendela vždy obdivoval. Přivedl mne k tomu docent Orel, šéf tehdejšího genetického oddělení – dnes Mendelovo muzeum – v době, kdy já v Moravském zemském muzeu začínal. Byl to zapálený vědec, zasvětil mne do všech zajímavostí okolo muzea, především těch, které se týkaly Janáčka a Mendela. Řekl mi, jak choralista Janáček byl ve svých patnácti létech, jako člen nadace, gratulovat Mendelovi k infulaci, tedy uvedení do úřadu opata. Spojení Mendel + Janáček mne zaujalo a oba jsou předmětem chystaného díla, ke kterému jsem si také sám napsal libreto.

 

005

 

Prozradíte něco bližšího?

Proč ne. Je to historizující záležitost, já se teď rád zabývám historizujícím pohledem a uvádím rád na scénu postavu, která se jmenuje Historicus a která vše komentuje. Ten kus se jmenuje Magnum Mysterium. Sacra et profana in vita Gregori Mendeli. A odehrává se v roce 1866. Na začátku medituje Mendel a hledá odpověď na otázku „Co vlastně jsem?“ A tuší, že je na stopě nějaké Boží šňůry. Proti tomu dějem procházejí dvě brněnské báby, které spolu mluví, inu jak jinak, brněnskou česko-německou hatmatilkou. Všechno lze shrnout do věty v závěru: „V makrokosmu mikrokosmos tkví, dvě baby z Brna to potvrdí!“ Ale ony naopak pronáší, že „Žádnó díru do světa s tím nenadělá…“.

Teď ještě zbývá říct kdy a kde a kdo.

Tak určitě 24. června v Rajském dvoře brněnského augustiniánského kláštera, nebo v případě špatného počasí v refektáři. Je to komorní dílko s malým obsazením orchestru – flétna, fagot, housle, violoncello, klávesy a bicí nástroje, proto to realizuje soubor Opera Diversa. Další představení plánujeme v rodišti Mendela, v Hynčicích, což by mělo být kolem jeho narozenin, tedy někdy kolem 20. července, termín ještě není pevně stanoven.

 

002

 

Vy jste už ostřílený autor, máte na kontě mnoho děl, která jsou ale všechna spíše zábavná, muzikálová…

Všechny moje skladby nejsou zábavné! Já jsem měl to štěstí, že jsem měl možnost projít širokou škálou hudebních slohů. V šedesátých létech jsem se velmi vážně zabýval Novou hudbou, nakonec jako všichni moji vrstevníci a přátelé. Skládat dodekafonicky a seriálně byla jakási posedlost. Ale já psal i úpravy staré hudby, od renesance po klasicismus, tehdy pro Due Boemi di Praga. A pak tu byl Provázek, tady byla svoboda, tady jsem psal songy, které se líbily a které přetrvaly. Znáte klasickou operetu Mamzelle Nitouche? Je tam postava skladatele, který se přes den živí výukou hudby v dívčím klášteře a navečer utíká do divadla, pro které píše frivolní operety. Tak to jsem byl já. Pro divadlo pan Floridor, pro dívčí ústav Célestin… duální existence. Jen tak jsem mohl ve zdraví přežít sedmdesátá a osmdesátá léta.

 

001

 

A tehdy jste začal spolupracovat s Milanem Uhdem?

Přesně tak, jenže já zpočátku nevěděl, že texty, které zhudebňuji, napsal Uhde. To tehdy nesměl vědět nikdo, že Baladu pro banditu napsal on. Naše opravdová společná práce začala tedy až později. Pohádka máje, Divá Bára, Nana, Červený a černý, Viki kráčí za štěstím a taky Romance o lásce, to je vlastně opereta podle Puškinovy Kapitánské dcerky. Některé hry uvedlo Městské divadlo v Brně. Pro Provázek jsme napsali Leoš aneb Tvá nejvěrnější, kde je hodně hudby, ale není to muzikál v pravém slova smyslu. Někteří protestovali, mnohým se naopak líbilo, že jsme z Janáčka sejmuli gloriolu a nakládali s ním jako s člověkem.

 

004

 

Je zajímavé, že oba brněnští světoví velikáni, Janáček i Mendel, vzešli z brněnského augustiniánského kláštera. Je to náhoda?

Samozřejmě, že to není náhoda. Za všechno mohou augustiniáni! Měli vždy výlučné postavení v církvi a dokázali toho patřičně využít. Odtud pochází veškerá náboženská hereze, například Luther byl také augustinián. Zde v klášteře se prováděla všechna podezřelá vědecká bádání. Předchůdce Mendela, opat Cyril František Napp, byl výjimečná a moudrá osobnost a díky němu mohl Gregor Mendel studovat, a především vědecky pracovat. A Janáček? Ten tu dostal to nejlepší hudební vzdělání díky tehdejšímu řediteli kůru Pavlu Křížkovskému. Ke slavným augustiniánům patří i František Matouš Klácel nebo František Tomáš Bratránek. To je také zajímavá osobnost! Působil jako vychovatel vnuků Johanna Wolfganga von Goetha a měl tedy přístup do jeho archivu. Vydal jeho korespondenci a pořídil originální výklad Fausta, načež se stal rektorem Jagellonské univerzity v Krakově. Poté se vrátil na důchod do kláštera do Brna, kde zemřel.

Takže je tu jistě mnoho nepřeberných námětů pro další hudební zpracování.

Je tu ještě dost dalších hotových věcí, jako je například padesátiminutová opera Delirium aneb Návrat feldkuráta Katze domů, madrigalovou operu mám o Švejkovi, tam také vystupuje Historicus, a spolu s Uhdem jsme sáhli po námětu nejprovokativnějším, po Faustovi. Když tu máme v Brně ten Bratránkův výklad, nemohu si to nechat ujít. Takže uvidíme, co ještě spolu zvládneme, moc se na to těším.

 

006

 

Foto: M. Olbrzymek, Facebook - Forum N21 /  Městské divadlo Brno / Divadlo Husa na provázku a archiv Divadla Husa na provázku - hry: Balada pro banditu a Mistero Buffo

Karla Hofmannová

Hudební a divadelní publicistka, novinářka, kulturoložka

Pochází z Brna, kde žije a pracuje. Vystudovala pěveckou konzervatoř v Brně a kulturologii v Praze. Pracovala na různých pozicích v kultuře, jako zpěvačka, pedagožka, působila v marketingu a managementu kulturních institucí, což ji přivedlo ke kulturní politice a k žurnalistice. V současné době je v důchodu a působí jako nezávislý novinář, píše recenze především na opery a koncerty klasické hudby a realizuje rozhovory se zajímavými lidmi, kteří se profilují v oblasti kultury. Zajímá se o historii a cestování a jejím velkým koníčkem a relaxací jsou malá vnoučata.

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.