PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Věřím ale, že Arnold Schönberg jako zkušený pedagog musel zaregistrovat tu ohromující invenci, s jakou Berg v orchestru pracuje.“

„Thieleman vedl pěvce spíše ke zpěvu, než k deklamaci.“

„První půlka se odehrávala v klaustrofobických komůrkách, do nichž jsme nahlíželi průstřihy v černé oponě.“

Sto let po premiéře Bergovy opery Wozzeck nabídla berlínská Státní opera Unter den Linden novou inscenaci. Představení pod taktovkou Christiana Thielemanna vyvolalo otázky, ale vedlo i k odpovědím.

„Na jeho koncerty chodila paní Hoffmannová, vdova po majiteli obřího farmaceutického komplexu La Roche. Sacher se s ní oženil a stal se boháčem.“

„Začal objednávat nové skladby – celkem přes dvě stě. Všechny dobře zaplatil a se svými tělesy provedl.“

„Za všechny dobré skutky připomeňme jeden: zaplatil Martinů a paní Charlottě lodní lístky, díky nimž se za války dostali do bezpečí, do USA.“

Paul Sacher byl po celá devadesátá léta dvacátého století uváděn na třetím místě v žebříčku nejbohatších lidí na světě. A taky se o něm ví, že dirigoval a sponzoroval vážnou hudbu. No, aby ne, když měl ty miliardy, říká si našinec. Jenomže celá věc je zajímavější.

„Program Finale končí. Prostě se majitelům přestal vyplácet.“

„Přeučování bude bolestné, pro mnohé nestory téměř nemyslitelné.“

„Skladatelé, přestaňte skládat sonatinky a rychle převádějte své důležité partitury do xml.“

Většina hudby, i té klasické, vzniká s pomocí počítače. Ten za skladatele odvede spoustu písařské práce a vytvoří tištěný výstup jako z nakladatelství. Teď ale udeřil do kompoziční praxe blesk z čistého nebe. Někoho nechal bez zranění, jiné sežehl.

„Umělá inteligence opravdu zatím jen kompiluje z již vytvořeného.“

„Která skladba by mohla zahajovat Pražské jaro, kdyby to nebyla Má vlast? Umělý mozek nezaváhal…“

„Jaký problém bude vygenerovat multimediální soubor s hudební událostí, která se nikdy nestala?“

Steven Hawking už před deseti lety varoval, že nás může umělá inteligence zahubit. Už je ta doba zde? A kdy záhuba dorazí i do světa klasické hudby? Lukáš Hurník shrnuje své dosavadní zkušenosti. Některé jsou tragikomické, některé jsou katastrofami. Občas je to ale zábavné…

„Je na Kabeláčově Mysteriu času něco českého? Přesto je to jedna z nejlepších českých skladeb.“

„V hlavním městě operní invence holt tolik nekvasí.“

„Česká hudba nepotřebuje žádné kvóty.“

Rok české hudby 2024, který právě začíná a který je tentokrát ještě posílen důrazem nazývaným Smetana200, vzbuzuje hrdost i otázky. Jako výsledek vzájemného zvažování a poměřování obou možných postojů a přístupů se nabízí přesvědčení, že to, čemu se říká česká hudba, je charakteristické otevřeností ke světu – že prokazuje schopnost přijímat podněty z okolí a zároveň nabízet světu vlastní invenční řešení.

„La Scale, baště bel canta, by tedy měl Grimes dokonale vyhovovat. Leč, jaksi nevyhovoval.“

„Nebyl to puritánský minimalismus, jen laciná výprava.“

„Jako by kritici zapomínali na to, v jakých podmínkách se hudební umění u nás rodí, jaké úsilí hudebníků, sólistů, výtvarníků, produkčních se za inscenacemi skrývá, jakou odvahu musí mít umělec, který jde se svou kůží na trh.“

Vypravil jsem se do Teatro alla Scala na Brittenova Petera Grimese. Britten měl výročí, takže i mnohé operní domy, které jsou zaměřeny na odlišný repertoár, sáhly po tvorbě velkého melodika 20. století. Peter Grimes je Brittenova první opera a orientace na melodiku je tu opravdu silná. Jeho další opery směřují už více ke konverzačnímu stylu. La Scale, baště bel canta, by tedy měl Grimes dokonale vyhovovat. Leč, jaksi nevyhovoval.

„Poplatkový ráj pro Straussovy nakladatele skončil a teď ho můžeme hrát zadarmo. To je velká změna, ale muselo se změnit i něco jiného, totiž všeobecný vztah k tomuto autorovi.“

„Strauss to nemyslel tak docela vážně: měl smysl pro humor a publikum chtěl ohromit i pobavit.“

„To je má jediná výhrada k jinak povedené inscenaci Salome, vysoce stylizované ve své krvavosti a zvrácenosti.“

Richard Strauss vstal z mrtvých. Najednou je ho všude plno. Jeho Alpskou symfonií loni končil sezónu SOČR, Česká filharmonie s ní letošní sezónu otevřela. Ve Filharmonii Hradec Králové hřměl Zarathustra,  ve Státní opeře v Praze chystají Růžového kavalíra, na YouTube byla zavěšena nová Elektra z Ženevy, Clevelandský orchestr přivezl na Dvořákovu Prahu čistě jen straussovský program a v pařížské Bastille mají novou inscenaci Salome. O ní později… Kde se vzal takový náhlý kolektivní nárůst zájmu o pozdního romantika u evropských dramaturgů?

„Musím říct, že jsem byl rád, že tam figuruji jako porotce, a ne jako soutěžící…“

„Sotva poslední děti dozpívaly, běžely vyplňovat písemný test, částečně poslechový a docela zákeřný.“

„Proti nespravedlnosti, nepřízni osudu a přesile se dá bojovat. I když máte v rukou jen ukulele.“

Mezi olympiády určené dětem a studentům přibyla konečně před pár lety poprávu i ta hudební. Zúčastnit se mohou mladí hudebníci ve věku od dvanácti do devatenácti let, kteří následně měří své síly ve dvou kategoriích. Postupně na ně čekají čtyři disciplíny: vědomostní a poslechový kvíz, zkouška rytmických a intonačních dovedností, zpěv a provedení vlastní skladby. Letos se konal už třetí ročník českého národního kola.

„Na Šostakovičovi je nejlepší, že když se ‚naštve‘, vydrží mu to dlouho.“

„Pan dirigent Byčkov v úvodním videu představil dílo jako globální bitvu humanity proti násilí, je to ale, myslím, i dílo rusky silácké a sebestředné.“

„Bez souvislosti s tímto koncertem mě před časem napadlo, že by někdo mohl vyvinout softwarový produkt s obchodním názvem SimSym©.“

Další z glos Lukáše Hurníka se ohlíží za zahajovacím koncertem České filharmonie, který uvedl Šostakovičovu Leningradskou symfonii. Ohlíží se za naturelem tohoto díla, ale také se zamýšlí nad „soubojem“ mezi dramaturgem a dirigentovým přáním a zabývá se prozatím neuskutečněným nápadem na nový hudební software, který by tento „souboj“ mnohdy vyřešil… Co z tohoto spojení asi vznikne..?

„Hovězí po burgundsku ale vzniklo k jinému účelu: vyvolat kulinářský zážitek, na který dlouho nezapomenete.“

„Kdo říká, že hudba je jen jedna, popírá jednu ze základních hodnot tohoto druhu umění.“

„Ve vyspělých kulturních zemích se rozlišují role písničkáře, aranžéra, kapelníka a – skladatele. Ten se zabývá hudebním uměním.“

V dalším díle svého seriálu se Lukáš Hurník zamýšlí nad dnes často skloňovaným tvrzením „Hudba je jen jedna“. Čtenáře snad v první chvíli i zaskočí, že v této souvislosti autor zabrousí až do sféry kuchařských knih, nicméně posléze pozná, že pro toto přirovnání má své důvody… a velmi výstižné.

„Jaromír Javůrek zvítězil i nad covidem: zahajovací koncert festivalu byl vůbec prvním koncertem v Česku s účastí regulérního publika po uvolnění covidových restrikcí.“

„Srovnání podmínek v obou koncertních sálech volá mocným hlasem po co nejrychlejší přestavbě sídla Janáčkovy filharmonie.“

„Hraje se s chutí, členové orchestru se navzájem rádi vidí a mají chuť i do méně obvyklých projektů, třeba edukativních.“

Lukáš Hurník ve svém seriálu uvažuje nejen nad Mezinárodním hudebním festivalem Leoše Janáčka a jeho koncerty, které měl příležitost osobně uvádět, ale také nad celkovou atmosférou hudebních akcí po covidové pauze. Byla nucená odmlka v něčem i přínosná? A jak by to mohlo být s kulturními akcemi v době postcovidové?

„Protože Dvořák měl nápadů spoustu, nemusel si dát tolik práce s jejich rozvíjením.“

„Stravinskij na žádný nápad nečekal. Sednul a začal psát. Na notovém papíře se mu rozjel perfektně šlapající stroječek, který nápady sbíral cestou.“

„Nápad je potřeba vytěžit. Napadají mě dva příklady, kdy tu míru skladatelé netrefili.“

Možná jste také četli severskou detektivku spočívající na nápadu, že vrah stavěl před domy svých obětí sněhuláky, aby na ně mohl vždy vylézt a ze zvýšeného stanoviště pozorovat dění uvnitř. Zdá se mi, že je to nápad dost slabý, a představa, jak se vrahoun před hrůzným činem sápe vzhůru po kluzkých sněhových koulích směrem k mrkvi, mi přijde spíš komická než děsivá. Ale ten nápad přistál v hlavě muže jménem Jo Nesbø, což je Pan spisovatel – a i z takové ptákoviny dokázal vyrobit napínavou knihu.

„Zázračné záběry jsou podkresleny tuctovou sterilní pseudoromantickou kulisou.“

„Posluchači jsou nějak moc často spokojeni. V posledních letech jim v hudbě stačí čím dál méně.“

„Měli bychom si být jisti kvalitou produktu, který necháváme vstoupit do našeho nejniternějšího světa.“

Každý vlastník televize je příjemcem obrovského množství hudby, ať si to uvědomuje, nebo ne. Jaká je však kvalita hudby, která se k nám dostává skrze televizní reproduktory? Je srovnatelná s kvalitou vizuálu? A co hudba linoucí se z rádií? Právě tomu se ve svém SeriáluPlus věnuje Lukáš Hurník.

„Oslavy Beethovenova 250. výročí spadly do nové vlny epidemie. A zrovna jeho hudba tolik počítá s publikem…!“

„Pražané vesměs bez zájmu přihlížejí, jak se z Mozartovy Bertramky, kdysi hýřící výstavami, koncerty a festivaly, stává výzva pro squattery.“

„Pilířem klasicismu byla pravidla. Haydn je vytvářel, Mozart vytěžil všechny jejich možnosti a Beethoven je destruoval.“

Ve čtvrtek 17. prosince se připomínají dvousté a padesáté narozeniny Ludwiga van Beethovena. Vlastně, přesněji, připomíná se datum, kdy byl pokřtěn. Vyplývá z toho, že se zřejmě narodil o den dřív. My ho ale nevnímáme jako děťátko. Dospělý skladatel Beethoven je ztělesněním síly osobnosti, velikosti umění, závažnosti ideálů. Skoro symbolem…