„Publika se sešlo mnoho, vůbec nestačil krytý prostor kolonády kolem orchestru, mnoho lidí vyslechlo koncert venku, pod širým nebem, v teplotě kolem nuly.“

„Hra orchestru byla velmi dobrá, jistá, intonačně i rytmicky pevná.“

„Smíšený pěvecký sbor Fontána z Mariánských Lázní zpíval se zřetelnou chutí, radostí z tvoření, publikem byl zjevně pozitivně přijímán.“

Provedení populární České mše vánoční Jakuba Jana Ryby Západočeským symfonickým orchestrem udělalo pomyslnou tečku za končícím rokem 2021. Koncert se uskutečnil v neděli 19. prosince na kolonádě v Mariánských Lázních. U dirigentského pultu stanul tentokrát dirigent Martin Peschík, jenž nastudoval Rybovu skladbu se Západočeským symfonickým orchestrem, Smíšeným pěveckým sborem Fontána Mariánské Lázně a kvartetem sólistů – Evou Štruplovou, Sylvou Čmugrovou, Josefem Moravcem a Danielem Klánským. Oproti mnou reflektovanému koncertu v sále Casina, který se uskutečnil o dva dny dříve, se jedná u tohoto kolonádního koncertu více o společenskou událost, ale v roce, kdy orchestr slaví 200 let od svého vzniku, nikoliv nevýznamnou. Tímto koncertem teprve skutečně končí rok oslav kulatého jubilea v historii orchestru.

Jakub Jan Ryba představuje svébytnou kapitolu v českém klasicismu. Patří do skupiny kantorů-hudebníků kompozičně prostých, se zřetelným kontaktem s lidovou písní. Mezi těmito autory je právě Jakub Jan Ryba typickou, až symbolickou postavou, v níž se setkávají příznačné osudové rysy českých kantorů. Ryba původně snil o dirigentské pozici v Praze, leč odešel učitelovat na český venkov, do Rožmitálu. Zažil zde mnoho potíží pro své osvícenské postoje, až nakonec zvolil dobrovolný odchod z tohoto světa. Česká mše vánoční „Hej mistře“, napsaná v roce 1796, se stala nedílnou součástí produkcí předvánoční koncertů v Čechách, o jaké se Rybovi v jeho době ani nesnilo.

Shodou okolností – dle vyjádření ředitele SZO pana Milana Muzikáře – byla Rybova mše poprvé v historii města Mariánské Lázně provedena přímo na kolonádě. Původně plánovaný sál nebyl v daném termínu volný. Byl jsem v minulosti svědkem mnoha kolonádních koncertů, leč nikdy ne 19. prosince. Vše je jednou v životě poprvé. Stalo se, co asi málokdo očekával. Publika se sešlo mnoho, vůbec nestačil krytý prostor kolonády kolem orchestru, mnoho lidí vyslechlo koncert venku, pod širým nebem, v teplotě kolem nuly. Pozoroval jsem, že vedle hudbymilovných jedinců byla přítomna řada těch, kteří nejsou návštěvníky koncertů nonartificiální hudby. A v tom spatřuji obrovský přínos akce, jistě pro hudebníky i zpěváky nekomfortní, leč z hlediska propagace klasické hudby neobyčejně významnou. Nechci být sebeméně patetický, ale vždyť i já jsem v letech dětských a mladistvých objevil kouzlo vážné hudby právě na kolonádních koncertech v Mariánských Lázních! Podotknu, že v létě, nikdy 19. prosince v mrazivém počasí.

Tento společenský dopad, kdy návštěvnost byla mnohem vyšší, než jsem si dokázal předem představit, pokládám za nesporný úspěch. Provedení nechci hodnotit prizmatem koncertu v sále Casina, neměl jsem předem tento záměr, podmínky jsou samozřejmě jiné než v koncertním sále. Dirigent Martin Peschík je zkušený praktik, jenž má za sebou mnoho úspěšných koncertů i operních produkcí. Řídil od varhan skladbu s přehledem a jistotou. Západočeský symfonický orchestr hrál opět v komorním obsazení, tak jako před dvěma dny na vánočním koncertě (pouze jeden kontrabas), ovšem bez hostů, kteří jsou přidanou hodnotou koncertů večerních. Hra orchestru byla velmi dobrá, jistá, intonačně i rytmicky pevná.

Smíšený pěvecký sbor Fontána z Mariánských Lázní zpíval se zřetelnou chutí, radostí z tvoření, publikem byl zjevně pozitivně přijímán. Na smíšený sbor měl drtivou početní převahu ženských hlasů oproti mužským, ale ani tento fakt, nefandící homogennosti sborového zvuku, nepřekážel radosti a spontánnosti v tvoření. Kvarteto sólistů bylo vyrovnané. Bylo zřejmé, že pěvci zdaleka nezpívají party Rybovy mše poprvé. Eva Štruplová se prezentovala jako lehký soprán s jistými vysokými polohami, Sylva Čmugrová coby mezzosoprán příjemné, až lahodné barvy středních poloh. Osvědčený tenorista Josef Moravec přesvědčil libozvučně znějícím, prostorově nosným tenorem lyrického charakteru a pozorností k dikci. Basista Daniel Klánský přispěl homogenně znějícímu sólovému kvartetu jadrnou barvou svého pěkného, znělého fondu, ale zapůsobil sympaticky nejen v úloze pěvce. Po produkci a velikém, dlouho trvajícím aplausu početného publika se ujal slova a svým znělým, barvou hýřícím basem poděkoval publiku za nádhernou atmosféru, ve které se jistě nejen jemu dobře tvořilo. Závěr produkce vytvořila píseň Narodil se Kristus Pán, která zakončila nejen tuto kolonádní produkci, nýbrž definitivně i skutečný závěr roku dvoustého výročí existence Západočeského symfonického orchestru.

Vřelý dík všem účinkujícím za tuto de facto premiéru v prosincovém čase, která se může stát začátkem nové tradice per futurum!

Foto: Symfonický orchestr Mariánské Lázně