úterý, 18 říjen 2022 10:00

Jakub Hrůša bude hudebním ředitelem Královské opery v Londýně

Autor:

Jakub Hrůša, šéfdirigent Bamberských symfoniků a hlavní hostující dirigent České filharmonie, se v září 2025 stane hudebním ředitelem Královské opery v Londýně. Převezme funkci od Antonia Pappana, který odchází v roce 2024, kdy završí v čele Royal Opera House Covent Garden dvaadvacet let. Hrůša je v těchto týdnech v Česku. Ve čtvrtek diriguje Filharmonii Bohuslava Martinů ve Zlíně a na 2. listopadu připravuje pro festival Janáček Brno inscenaci tvořenou operou Z mrtvého domu a Glagolskou mší. 

Hra-K

 

Letos jedenačtyřicetiletý český dirigent Jakub Hrůša je ještě do roku 2026 šéfdirigentem Bamberských symfoniků. Je také hlavním hostujícím dirigentem České filharmonie a římského Orchestra dell’Accademia Nazionale di Santa Cecilia. V Covent Garden debutoval v roce 2018 s Bizetovou Carmen a letos tam nastudoval Wagnerova Lohengrina. V sezóně 2024/2025 se budou Jakub Hrůša s Antoniem Pappanem podílet na chodu Královské opery jako speciální dirigentští hosté.

Budoucí inscenace, které Hrůša povede už jako hudební ředitel, zahrnují mimo jiné díla od Leoše Janáčka, Giacoma Pucciniho, Sergeje Prokofjeva a Benjamina Brittena. V Londýně se navíc setká s režisérem Barrie Koskym, se kterým v srpnu spolupracoval v Salcburku na Janáčkově Kátě Kabanové, aby společně uvedli Wagnerovu operní tetralogii Prsten Nibelungův. Jako první opera z cyklu bude už v září 2023 prezentováno Zlato Rýna, celý projekt pak bude na scéně v sezóně 2027/2028.

 

veb-ROH-LND

 

Podepsáním smlouvy s Královskou operou v Londýně a po nedávných opakovaných vystoupeních s Berlínskými a Vídeňskými filharmoniky i vysoce oceňovaném letním operním debutu na Salcburském festivalu se podle mluvčího České filharmonie Luďka Březiny dostává nejlepší český dirigent současnosti na absolutní světovou špičku ve svém oboru. Jako dosud jediný Čech před ním řídil londýnskou Královskou operu v padesátých letech dvacátého století krátce Rafael Kubelík. V poválečné historii slavného divadla bude Hrůša po Karlu Ranklovi, Rafaelu Kubelíkovi, Georgu Soltim, Colinu Davisovi, Bernardu Haitinkovi a Antoniu Pappanovi sedmým hudebním ředitelem.  

 

ROH-LND

 

Ředitel Královské opery Oliver Maers je v médiích citován takto: „Jakub se v symfonickém i operním repertoáru osvědčil jako jeden z nejzajímavějších dirigentů současnosti. Zaujala nás nejen jeho vynikající umělecká tvorba, ale také velkorysost a vřelost jeho osobnosti: Jakub je opravdový spolupracovník, schopný ze svých kolegů dostat to nejlepší. Jako hudebník s vysokým intelektem, přemýšlivostí a hlubokým přesvědčením o síle hudby, která nás může změnit, je pro Covent Garden perfektní volbou.“

Jakub Hrůša ke jmenování uvedl: "Měl jsem tu čest pracovat na dvou nádherných inscenacích Královské opery jako hostující dirigent a nedávný Lohengrin byl jedním z vrcholů mého dosavadního uměleckého života. Vždycky jsem snil o místě, kde bych mohl pravidelně a bez kompromisů dosahovat nejvyšších standardů v tak náročné umělecké formě, jakou opera bezesporu je. Proto nesmírně rád přijímám nabízenou pozici." Také v rozhovoru pro The Guardian zmíňuje, že si po uvedení Lohengrina říkal – aniž by tušil, že se o něm uvažuje – jak musí být krásné pracovat v tomto divadle pravidelně a jaká je škoda, že bude muset čekat další čtyři nebo pět let, než bude třeba zase pozván... Antonio Pappano od sezóny 2024/2025 přijal místo šéfdirigenta u Londýnského symfonického orchestru, od kterého Simon Rattle odchází k Symfonickému orchestru Bavorského rozhlasu do Mnichova.

S Českou filharmonií před Vánocemi provede Jakub Hrůša v Praze ve světové premiéře 7. symfonii Jaroslava Krčka spolu s 2. houslovým koncertem Bohuslava Martinů a Sinfoniettou Leoše Janáčka a v dubnu Klavírní koncert Alexandra Skrjabina a Sukova Asraela, který stál na počátku jeho strmé, s jinými českými dirigenty dnes už těžko srovnatelné kariéry. Vedle pražských koncertů je již tento čtvrtek Jakuba Hrůšu možné slyšet s Filharmonií Bohuslava Martinů ve Zlíně; byla prvním orchestrem, který řídil jako šéfdirigent a vzácně, ale pravidelně se k ní vrací. A v rodném městě na festivalu Janáček Brno 2022 na počátku listopadu ve scénické podobě nastuduje Janáčkovu Glagolskou mši, kterou navrhl spojit s jeho operou Z mrtvého domu. V tuzemsku se bude jednat o Hrůšovu první operní inscenaci od roku 2009.

 

veb-Bamberk

 

S Bamberskými symfoniky bude Jakub Hrůša koncertovat během nynější sezóny jak v Bamberku a jinde v Německu, tak na zájezdech do Belgie, Vatikánu, Španělska, Švýcarska, Jižní Koreje a na Tchaj-wan. S Orchestra dell’Accademia Nazionale di Santa Cecilia nastuduje čtyři projekty. Dva abonentní programy provede s Vídeňskými filharmoniky, s nimiž zároveň vyrazí na turné do Paříže, Amsterodamu, Hamburku a Kolína nad Rýnem. Z dalších hudebních těles se znovu setká se Staatskapelle Dresden, Pařížským rozhlasovým orchestrem či s Orchestrem curyšské Tonhalle.

 

Foto: ROH Covent Garden, Veronika Paroulková, Petr Veber

Petr Veber

Nepochází z uměleckého prostředí, ale k hudbě má jako posluchač i jako neprofesionální klavírista a varhaník blízko od dětství. Po gymnáziu vystudoval hudební vědu na Karlově univerzitě. Od poloviny 80. let působí jako novinář, hudební a operní kritik a autor textů o hudbě a hudebnících. Přes dvacet let byl zpravodajem ČTK zaměřeným na hudbu, kulturu a církve, od roku 2007 pak deset let v Českém rozhlase vedl hudební redakci stanice Vltava, pro kterou nadále pracuje jako publicista. Současně je jedním z dlouholetých průvodců vysíláním Českého rozhlasu D-dur, digitální stanice klasické hudby. Od 80. let vedle zaměstnání nepřetržitě přispívá do odborných českých hudebních měsíčníků, deníků i časopisů. Připravoval rozhovory a psal hudební reflexe do Lidových a Hospodářských novin, publikuje v Týdeníku Rozhlas i na internetu, píše texty k programům koncertů i obalům CD. Je autorem knihy Václav Snítil a jeho půlstoletí české hudby. Klasickou hudbu považuje za nenahraditelnou součást lidského života a snaží se o tom nenásilně přesvědčovat ostatní. Za hudbou cestuje stejně nadšeně, jako rád chodí po horách a fotografuje. Vážnou hudbu všech období, forem a žánrů ještě stále vyhledává, s potěšením poslouchá a dál poznává. V červnu 2018 se proto stal spoluzakladatelem hudebního portálu KlasikaPlus.cz...

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.