úterý, 21 květen 2019 13:41

Atlas mraků, přehřívání, mizející město…
Premiéry na Pražském jaru

Autor:

„Pohyby rukou při hře na těremin připomínají pohyby při tai-či.“

„Skladatelka přiznala fascinaci proměnlivými tvary mraků.“

„Nová hudba může provést posluchače zvukovým zážitkem, který ho vybídne k dalšímu přemýšlení.“

 

Rataj-01

 

Letošní mezinárodní hudební festival Pražské jaro prezentuje v programu několik nových skladeb, které objednalo. Další soudobá díla jsou obsažena v koncertech hostujících zahraničních souborů. Mezi zastoupenými žijícími autory jsou Ondřej Kukal, Jessie Montgomery, Jakub Rataj, Miroslav Srnka, Šimon Voseček a Jana Vöröšová. Každý s jinou tvůrčí poetikou, s jiným poselstvím a cílem. Všichni nicméně jako tvůrci nových zvukových světů toužících přinést nové podněty, zprostředkovat nové zážitky.

Jednou z několika světových premiér skladeb, které vznikly na objednávku Pražského jara, je v letošním programu první uvedení díla s názvem „æther“. Jakub Rataj je napsal pro smyčcové kvarteto, klavír, hoboj a těremin – legendami obestřený elektronický nástroj ovládaný bez doteku, jen pohybem paží, dlaní a prstů. Novinka zazní na koncertě v Rudolfinu 24. května vedle Fantazie pro stejné obsazení od Bohuslava Martinů. Sólistkou je Carolina Eyck. „Bavilo mě hrát si s představou, že je interpret součástí všudypřítomného chvění, že vstupuje do prostoru nástroje, aniž by se ho dotkl,“ vyjádřil se autor. Těremin, vynalezený před sto lety, potřebuje stejnou přesnost a soustředění jako kterýkoli jiný nástroj, interpret pracuje s napětím a uvolněním, pohyby rukou při hře na něj připomínají Ratajovi jemné pohyby třeba při tai-či, čínském bojovém umění.

 

Bohemia-Saxophone-Quartet--Ester-Havlov-1-1

 

Premiéru bude mít na Pražském jaru také skladba Atlas mraků Jany Vöröšové. Uvede ji Bohemia Saxophone Quartet 26. května na podvečerním koncertě v Anežském klášteře. Mladá skladatelka našla poněkud jiné zvuky, než jaké si posluchači obvykle spojují se saxofony. Mimo jiné i díky tomu, že ansámbl rozšířila o akordeon. Jako inspiraci přiznala fascinaci proměnlivými tvary mraků, jejichž pozorování ji přináší intenzivní zážitky - stačí podle jejích slov zvednout hlavu. A navíc jsou mraky i hudba mnohovrstevnaté.

Současná hudba figuruje i v programu dnešního festivalového koncertu proslulého newyorského tělesa Orpheus Chamber Orchestra. Za svou padesátiletou existenci objednal stejný počet nových děl. Takovým jsou i „Záznamy z mizejícího města“ od mladé americké skladatelky Jessie Montgomery, pocházející z newyorské čtvrti Lower East Side. K charakteru díla přispěly podle jejího vyjádření podněty, které ji od dětství obklopovaly: latinskoamerický jazz, alternativní rock, západní klasická hudba, avantgardní jazz, poezie a karibská taneční hudba.

 

srnka-20161213-D806254

 

Evropskou premiéru bude mít 27. května na Pražském jaru kompozice s názvem Overheating (Přehřívání) od Miroslava Srnky, jednoho z mezinárodně nejúspěšnějších hudebníků žijících v Čechách. Světovou premiéru měla loni v listopadu v Los Angeles v sezóně tamní filharmonie. V Praze zazní při koncertě Ensemble intercontemporain v novém koncertním prostoru DOX+. Autor se brání slovům „poselství” nebo “memento”. I přehřívání planety je podle něj nepřímým důkazem, že skupinová poselství už nefungují. „Co nová hudba může, je provést posluchače zvukovým zážitkem, který ho vybídne k dalšímu přemýšlení. Každého zvlášť,“ říká.

 

Ensemble-Intercontemporain--Luc-Hossepied-3

 

V neděli už měla na festivalu premiéru skladba Hypnos od Šimona Vosečka, Čecha žijícího ve Vídni. „Hypnos je bůh spánku a v mé skladbě se odráží vše, co souvisí s nocí,“ řekl o svém orchestrálním díle.

A novinkou, která už na festivalu zazněla 20. května, byla také Harfenianna - Concertino pro harfu a smyčce - od Ondřeje Kukala. Zkomponoval ji pro Kateřinu Englichovou, která o ní už během studia díla hovořila jako o „krásné, nostalgické, plné něhy.“ Kukal po dokončení své Saxofonianny sledoval v televizi Třináctou komnatu Kateřiny Englichové a bylo mu prý v té chvíli jasné, že se klube na svět Harfenianna. Okomentoval to takto: „Mým přáním je v těžkých chvílích přinést hudbou kus radosti.“

 

Kateina-Englichov--Petr-Kureka-3-e1541761642197

 

Foto: Pražské jaro, Petr Kurečka, Vojtěch Havlík, Ester Havlová, Luc Hossepied, AMU

 

Petr Veber

Nepochází z uměleckého prostředí, ale k hudbě má jako posluchač i jako neprofesionální klavírista a varhaník blízko od dětství. Po gymnáziu vystudoval hudební vědu na Karlově univerzitě. Od poloviny 80. let působí jako novinář, hudební a operní kritik a autor textů o hudbě a hudebnících. Přes dvacet let byl zpravodajem ČTK zaměřeným na hudbu, kulturu a církve, od roku 2007 pak deset let v Českém rozhlase vedl hudební redakci stanice Vltava, pro kterou nadále pracuje jako publicista. Současně je jedním z dlouholetých průvodců vysíláním Českého rozhlasu D-dur, digitální stanice klasické hudby. Od 80. let vedle zaměstnání nepřetržitě přispívá do odborných českých hudebních měsíčníků, deníků i časopisů. Připravoval rozhovory a psal hudební reflexe do Lidových a Hospodářských novin, publikuje v Týdeníku Rozhlas i na internetu, píše texty k programům koncertů i obalům CD. Je autorem knihy Václav Snítil a jeho půlstoletí české hudby. Klasickou hudbu považuje za nenahraditelnou součást lidského života a snaží se o tom nenásilně přesvědčovat ostatní. Za hudbou cestuje stejně nadšeně, jako rád chodí po horách a fotografuje. Vážnou hudbu všech období, forem a žánrů ještě stále vyhledává, s potěšením poslouchá a dál poznává. V červnu 2018 se proto stal spoluzakladatelem hudebního portálu KlasikaPlus.cz...

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.