PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Manžel tehdy jen kroutil hlavou: ‚Tobě se tohle vážně líbí?‘ Odpověděla jsem přesvědčivě: ‚Zatím ne, ale bude!‘ A skutečně jsem si Janáčka oblíbila.“

„Samozřejmě to není dramaturgicky jen o Janáčkovi, máte pravdu, to bychom posluchače z řad lázeňských hostů odradili.“

„Snažíme se, aby lázně Luhačovice žily festivalem i přes den, nejen večerními koncerty.“

Leoš Janáček lázně Luhačovice pravidelně navštěvoval od roku 1903. K jeho poctě založil v roce 1992 skladatel Jaromír Dlouhý hudební festival, který v letošním roce 2023, po dvouleté odmlce zapříčiněné omezením v době covidu, vstupuje do svého jubilejního třicátého ročníku. Od počáteční komorní podoby se jeho dramaturgie rozšiřuje a vedle komorních večerů si troufá i na opery a symfonické koncerty. Dramaturgickou i realizační práci má na starosti manažerka a duše festivalu Milena Hrbáčová.

„Inscenace neakcentuje lyrický náboj, především hudebně je bližší Wagnerovi než Debussymu. Pohybuje se mezi podobenstvím o fanatismu zabíjejícím lásku a barvitou podívanou.“

„Nejvýraznější pěveckou a hereckou kreací je postava Ismena, jak ji vytvořil vášnivě hrající a mimořádně kantabilně i výrazově zpívající, vzorně deklamující barytonista Svatopluk Sem.“

„Výtvarně výrazným nápadem jsou tančící derviši, roztáčející piruetami v nekonečném reji široké bílé suknice do kružnic.“

Pražské Národní divadlo po třech desetiletích hraje Dvořákovu operu Armida. Za inscenací stojí o kvalitách díla neochvějně přesvědčený, energicky dirigující Robert Jindra a v dokonale promyšlené a sladěné vizuálně dramatické rovině tandem režiséra Jiřího Heřmana a scénografa Dragana Stojčevského. Páteční premiéra se silným pěveckým obsazením byla komplexním zážitkem ze skutečného hudebního divadla.

„První část koncertu zakončila árie Jeníka ze Smetanovy Prodané nevěsty. Je zřejmé, že má pěvec tuto nesnadnou Smetanovu árii dokonale technicky zvládnutou, je vpravdě pokračovatelem slavné české tradice Jeníků v duchu Ivo Žídka, jehož se mi jeví důstojným nástupcem.“

„Za Smetanovu ranou, spontánně zahranou a svěže působící polku – Ze studentského života – jsem byl rád, dlouho jsem již tuto půvabnou, dobře přístupnou a vděčně přijímanou Smetanovu drobnou klavírní skladbu na koncertech neslyšel.“

„Páteř koncertu tvořily ukázky z tvorby Antonína Dvořáka a Bedřicha Smetany a namnoze se jednalo o díla populární, laické hudební veřejnosti známá.“

54. ročník Hudebního festivalu Antonína Dvořáka Příbram uvedl 1. května 2023 benefiční koncert předního českého tenoristy Aleše Brisceina pro vilu Rusalka na Vysoké, letní sídlo skladatele Antonína Dvořáka. Koncert se konal v Galerii Františka Drtikola v Příbrami, kde již několikrát v minulých letech vystoupili na beneficích významní čeští umělci. Součástí prvomájového dne bylo zpřístupnění vily Rusalka veřejnosti na Vysoké za přítomnosti potomků slavného českého skladatele. Aleše Brisceina doprovodil na klavír Tomáš Pindór, jenž zaujal i sólovými vstupy. Hostem koncertu byla Hana Veselá.

„Na pódiu SF tentoraz znelo fascinujúce dielo európskej hudobnej kultúry“

„V pamäti sa vynára nezabudnuteľná kreácia Beethovenovej omše pod taktovkou Ladislava Slováka spred polstoročia“

„Solídne naštudovanie exšéfa SF Jamesa Judda nedokázalo navodiť mysterióznu atmosféru skladby.“

Na programe ďalšej februárovej dvojice abonentných koncertov Slovenskej filharmónie v dňoch 16. a 17.2.2023 bolo jediné dielo. Veľkolepá Missa solemnis D dur, op. 123 Ludwiga van Beethovena. Za dirigentským pultom SF stál bývalý šéf telesa James Judd, spoluúčinkoval Slovenský filharmonický zbor (zbormajster Thomas Lang), sóla spievali Ľubica Vargicová (soprán), Veronika Hajnová (mezzosoprán), Aleš Briscein (tenor) a Ondrej Mráz (bas). Skladba mala pôvodne pod Juddovým vedením zaznieť už v marci 2020, kvôli kovidovej pandémii ju dramaturgia presunula na jún 2020, no ani vtedy sa koncert z pochopiteľných dôvodov neuskutočnil. Vyšlo to napokon až do tretice, o tri roky neskôr.

„Plzeňská nová inscenace Armidy je po všech stránkách povedená.“

„Jozef Benci zcela suverénně ovládá svou roli Hydraota, krále Damašku.“

„Skvělá a ve všech hlasových polohách jistá je Ivana Veberová jako Armida“

Druhou premiérou operního souboru Divadla Josefa Kajetána Tyla v Plzni v letošní sezóně se stalo nastudování poslední opery Antonína Dvořáka Armidy. Dvořák ji komponoval mezi 11. březnem 1902 a 23. srpnem 1903. Klavírní výtah Karla Šolce vydala Hudební matice Umělecké besedy až v r. 1941. Partitura na své vydání teprve čeká. Zatímco v Praze v Národním divadle byla poprvé uvedena 25. března 1904 a pak ještě 6x, v Plzni byla poprvé provedena 28. srpna 1925. Za ředitele městského divadla Bedřicha Jeřábka zde byly tehdy v jediném roce provedeny všechny Dvořákovy opery. Naposledy zazněla v Plzni r. 1943.

„Některé momenty příběhu ve svém současném divadelním pojetí, vyhýbajícím se romantismu a až na výjimky i realismu, aranžovala Tatjana Gürbaca nápaditě a působivě, ale jiné podpořila odtažitou poetikou.“

„Corinne Winters zpívá a hraje Janáčkovu hrdinku Káťu jako velmi mladou moderní ženu. Působí v roli nesmírně přirozeně.“

„Tomáš Netopil podpořil vroucnost a láskyplnou citovost i dramatické nárazy, vedl těleso náruživě a neúnavně, ve velkoryse krásném spektru tempových a výrazových odstínů.“

Ženevské Velké divadlo bylo v neděli hostem festivalu Janáček Brno. Soubor přivezl čerstvou inscenaci Káti Kabanové, kterou s ním v minulých týdnech společně s režisérkou Tatjanou Gürbacou připravil a v nedávných dnech šestkrát uvedl dirigent Tomáš Netopil. Hvězdou večera v Janáčkově divadle byla v titulní roli americká sopranistka Corinne Winters. Káťu zpívala už v létě na Salcburském festivalu a na jaře v Ženevě předtím ztvárnila Jenůfu. Působila pokaždé mladistvě, zaujatě a nestrojeně.

„Často se říká, aby se pěvci Janáčkovi vyhýbali, protože prý ničí hlas. Ale to vůbec není pravda! Vždyť se dá zpívat, pěvecká linka tam je!“

„Pěvci, kteří říkají, že se jim Mozart nezpívá dobře, že je jim nepohodlný, že musejí zpívat víc uvolněně, přecházejí důležitou etapu vývoje technického zpívání…“

„Můžu děkovat nahoru, že to můžu dělat, že tu šanci mám, je to vlastně privilegium! V žádném případě to není samozřejmost.“

Úspěšný a zcestovalý tenorista Aleš Briscein už mnoho let zpívá první obor na našich, ale i zahraničních scénách. Vystudoval hru na klarinet a operní zpěv na Pražské konzervatoři a později pokračoval na Západočeské univerzitě v Plzni. Je držitelem Ceny Thálie za rok 2012 za roli Romea v Gounodově opeře Romeo a Julie v Národním divadle moravskoslezském v Ostravě a v roce 2014 ji získal znovu za roli Jaroměra ve Fibichově Pádu Arkuna v inscenaci Národního divadla. Často zpívá Janáčka, objel s ním kus světa, ztvárnil jeho postavy i v Mexiku (Števu z Jenůfy) či Japonsku (Skuratova z opery Z mrtvého domu). Před pár dny se vrátil z Grand Théâtre de Genève, kde zpíval roli Borise v sérii představení Janáčkovy opery Káťa Kabanová pod vedením Tomáše Netopila…

„Janáčkův Otčenáš, hudba k několika živým obrazům inspirovaným díly polského malíře Józefa Męciny-Krzesze, je vše, jen ne liturgické dílo.“

„Stravinského Mše, mimořádně krásná a zajímavá, v prostotě připomínající Žalmovou symfonii vznešená, končí prosbou o pokoj bez patosu, náhle, bez zvýrazněné tečky.“

„Janáček a Stravinskij si jsou hudebně dost vzdáleni, ale přesto je spojuje jedna podstatná věc: ani jednoho z nich by nebylo snadné napodobovat.“

Brno má jedinečnou památku spojenou s Leošem Janáčkem – baziliku Nanebevzetí Panny Marie v areálu augustiniánského kláštera. Zpíval tam roky jako chlapec, později byl ředitelem kůru. Chrámový koncert duchovní hudby právě na tomto místě ani v programu festivalu Janáček Brno 2022 nemohl chybět. Navíc byl šikovně a zajímavě sestaven.

„Už od prvního vstupu tenoristy Aleše Brisceina, který ztvárnil roli Alberta Gregora, bylo jasné, že se setkáváme s něčím výjimečným.“

„Absolutním překvapením byl výkon basbarytonisty Adama Plachetky! Jeho projev, hlasový fond, výslovnost a muzikalita šly naprosto ruku v ruce s Janáčkem a Robertem Jindrou, potažmo s orchestrem.“

V neděli 11. září v Národním divadle pod vedením nového hudebního ředitele opery Roberta Jindry zaznělo koncertní provedení Janáčkovy opery Věc Makropulos. V hlavní roli Emilie Marty vystoupila Eva Urbanová. Doslova janáčkovským objevem byl výkon basbarytonisty Adama Plachetky v roli Jaroslava Pruse a skvělým Albertem Gregorem byl Aleš Briscein. Druhé provedení se stejným obsazením se bude konat ve středu 14. září. Určitě se jděte podívat!

„Hlavním dílem celého večera byla Glagolská mše Leoše Janáčka. Koncepce Semjona Byčkova je doslova unikátní.“

„Nenaléhal, nechal proudit hudbu, zkrátka dal skladbě potřebnou energii a nechal umělce hrát, znít a zpívat… Pro demokraticky míněný večer bych nenašel lepší ekvivalent.“

„Barva hlasu Dobračevy je výjimečná. Tón vede zcela tělesně, naprosto přesně ví, co dělá a jak to má udělat. Dlouho jsem nezažil takový výkon sopranistky.“

Pořadatelé Mezinárodního hudebního festivalu Prague Sounds připravili ve spolupráci s několika organizacemi v Praze na řece Vltavě koncert, který se absolutně vymykal běžným kulturním akcím. Koncert se konal u příležitosti českého předsednictví v Radě EU a na začátku se rozezněl památeční Zvon #9801, který měl připomenout zvony, které za druhé světové války přetavili nacisté na zbraně. Premiér ČR Petr Fiala připomněl kvalitu českých skladatelů, kteří v dobách, kdy u nás nebyla demokracie, přesahovali rámec politiky, a i přesto oslovovali celý svět. Kromě Martinů jmenoval autory, jejichž hudba 2. září zazněla – Smetana, Dvořák a Janáček. Úvod v podání České filharmonie s jejím šéfdirigentem Semjonem Byčkovem a Pražským filharmonickým sborem patřil české hymně a hymně Evropské unie – Ódě na radost z Beethovenovy Deváté symfonie. Přímý přenos zprostředkovala Česká televize. Dále zazněl Dvořákův Karneval, Smetanova symfonická báseň Vltava a hlavním dílem večera byla Janáčkova Glagolská mše.

„Mansurjan věděl, že jeho dílo bude na koncertu konfrontováno s Janáčkovou Glagolskou mší. Rozhodl se nekonkurovat jejímu explozivnímu zvuku, a naopak vytvořit kontrast volbou prostředků velmi tichých, niterných.“

„Zřetelná východní melodika ihned dýchla vůní čehosi vzdáleného a tajemného.“

Jedním z vrcholů Mendel Festivalu, uspořádaného u příležitosti dvoustého výročí narození slavného vědce, se stal páteční koncert se světovou premiérou skladby Tigrana Mansurjana. Kompozice Orhnerg – Navapet Bari (Hymnus – Dobrý kapitán), kterou arménský skladatel vytvořil na objednávku festivalu a účinkující Filharmonie Brno, předcházela Janáčkově Glagolské mši. S filharmonií vystoupil Český filharmonický sbor Brno a sólisté Aksel Daveyan, Pavla Vykopalová, Lucie Hilscherová, Aleš Briscein a Jozef Benci, a to pod taktovkou Dennise Russella Daviese.

„Martin Glaser jako režisér vyhmátl základní psychologické motivace. Nehledá výstřednosti, nenutí publiku schválnosti.“

„V Brně se vypráví jeden reálný příběh ze života, ne osudové drama.“

Národní divadlo Brno má od pátku na repertoáru další operní inscenaci, za kterou se opět ani trochu nemusí stydět. Verdiho Otella, v Janáčkově divadle hraného po dlouhých třech desetiletích, připravili vizuálně Martin Glaser s Pavlem Borákem a hudebně Jakub Klecker s Robertem Kružíkem, který dirigoval premiéru. Na ní se méně výrazně podíleli pěvci Harold Meers a Dragutin Matić a z tuzemských sólistů nejlepším možným způsobem Jana Šrejma Kačírková, Aleš Briscein a Václava Krejčí Housková.

„Po celou dobu večera byla cítit přízeň všech přítomných, což mělo pozitivní vliv na celkové neopakovatelné vyznění koncertu.“

„Na popředí skvěle instrumentovaného a dobře se pojícího orchestru doplněného například o dvě harfy vynikla Brisceinova barva hlasu i citlivě interpretovaný text staroindické předlohy.“

Minulé úterý hostovala s Pražským filharmonickým sborem a s orchestrem PKF – Prague Philharmonia přední česká dirigentka Miriam Němcová. Pro společný koncert obou těles vybrala repertoár druhé poloviny 19. a první poloviny 20. století. Vlajkovou lodí programu se stala Kytice Bohuslava Martinů, která se zároveň symbolicky stala připomínkou dirigentčina oslaveného životního jubilea. K této příležitosti do pražského Rudolfina doputovaly zástupy lidí plných vřelého postoje k oslavenkyni. Ta je společně s dalšími přítomnými hudebníky obdařila skvělým hudebním zážitkem.