„Dětský sbor zpíval v čisté a průzračné ryze vokální hudbě s okouzlující technikou echa, které se neslo z balkonu v provedení čtyř sopranistek.“

„Mráček uchvacoval v Mozartovi dokonalou hrou v pavučinovém pianu, nejen ve výškách oscilující na hranici slyšitelnosti, samozřejmou brilantní technikou v prestu a širokým mámivým tónem na struně g.“

„Kaftan vedl rozšířený filharmonický komorní orchestr, za spolupráce perfektně připraveného sboru sbormistrem Lukášem Kozubíkem, s jistotou znalce hudby Felixe Mendelssohna-Bartholdyho.“

V pátek 29. září 2023 se ve Velkém sále paláce Žofín na Slovanském ostrově konal zahajovací koncert 89. sezóny Pražského filharmonického sboru za účasti tří koncertních těles pod vedením německého dirigenta Dirka Kaftana. Vedle velkého smíšeného sboru vystoupil Dětský pěvecký sbor Českého rozhlasu a orchestr PKF – Prague Philharmonia.

Účast hostujících souborů ozřejmil ředitel filharmoniků jednak myšlenkou věnování zahajovacího koncert 100. výročí existence Českého rozhlasu a poté skutečností opakované plodné spolupráce se jmenovaným komorním orchestrem. S úvodním slovem vystoupila také ředitelka PKF – Prague Philharmonia, paní Kateřina Kalistová, a ředitel Českého rozhlasu René Zavoral, který připomněl unikátní prvenství rozhlasového vysílání této instituce na evropském kontinentě. V etéru se dříve ozval jen rozhlas v Británii a prvenství rozhlasového vysílání patří zámoří, kde se v roce 1910 poprvé konal přímý rozhlasový přenos z Metropolitní opery v New Yorku. Století Českého rozhlasu, který zahájil vysílání 18. května 1923, tehdy pod názvem Radiojournal, je letos připomínáno celoročně. A byl to Sbor Radiojournalu, založený roku 1935 Janem Kühnem, vystupující pod názvem Český pěvecký sbor, který po spolupráci s Českou filharmonií přijal název Pražský filharmonický sbor.

Pro slavnostní koncerty a oficiální slavnosti vůbec má účast dětských gratulantů mimořádnou přitažlivost díky neselhávajícího účinku na senzibilitu posluchačstva. Už samotný nástup Dětského pěveckého sboru Českého rozhlasu se sbormistryní Věrou Hrdinkovou vzbudil radostné očekávání. Bylo naplněno vzápětí, prostorou Velkého sálu Žofína se nesly andělské soprány ve skladbě Rorandum coeli Jana Campana Vodňanského. Dětský sbor zpíval v čisté a průzračné ryze vokální hudbě s okouzlující technikou echa, které se neslo z balkonu v provedení čtyř sopranistek. Posluchači, kteří v prvé straně sálu nemohly dívenky na balkoně vidět, byli nepochybně u vytržení, tak působivé bylo využití tohoto efektu. V následující skladbě programu slavnostního koncertu s titulem Tři Nokturna Josefa Myslivečka se k dětskému sboru připojila PKF – Prague Philharmonia. Tři tempově kontrastní nokturna, která dětský sbor zpíval v češtině, dotvářel Dirk Kaftan s neomylně podpůrnou orchestrální dynamikou. Hold publika patřil pak i sbormistryni Věře Hrdinkové, která se ke svým dětem po skladbě na podiu připojila. Následující dění na podiu se opět neslo v propojení sboru, orchestru a Českého rozhlasu. Jak ředitel sboru David Mareček ve svém úvodním slově připomněl, sólista následující skladby Koncertu pro housle a orchestr č. 5 A dur, K. 219 Wolfganga Amadea Mozarta Jan Mráček, nyní koncertní mistr České filharmonie, byl angažován s ohledem na partnerství s rozhlasem. Nejmladší laureát Mezinárodní soutěže Pražského jara z roku 2010 se stal o jedenáct let později také nejmladším sólistou Symfonického orchestru Českého rozhlasu. Mráček uchvacoval v Mozartovi dokonalou hrou v pavučinovém pianu, nejen ve výškách oscilující na hranici slyšitelnosti, samozřejmou brilantní technikou v prestu a širokým mámivým tónem na struně g.

Dirigent Kaftan završoval orchestrální dynamiku náležitým gestem, nepřála jí ale akustika Velkého sálu, ve které se naopak dařilo vokální hudbě. Přesto byl Mozartův koncert ozdobou slavnostního koncertu k zahájení sezóny Pražského filharmonického sboru a dokladem pěkné institucionální spolupráce, výše zmíněné.

Po přestávce koncertu byly na pořadu vokálně-instrumentální skladba s titulem První Valpuržina noc Felixe Mendelssohna-Bartholdyho na text balady Johanna Wolfganga von Goetheho. Dirigent večera, za spolupráce Davida Marečka, přiblížil vznik a obsah skladby, kterou již jednou zažil v provedení sboru na festivalu v Bregenz. Připomněl, že téma, které převedl Goethe do veršů je vzato z historie bojů křesťanství s pohanstvím za dob saských válek a vyzdvihl aktuální momenty jeho textu. Kaftan vedl rozšířený filharmonický komorní orchestr, za spolupráce perfektně připraveného sboru sbormistrem Lukášem Kozubíkem, s jistotou znalce hudby Felixe Mendelssohna-Bartholdyho. Výrazově odpovědně a věrně vystihl romanticky zhudebněnou textovou předlohu Johanna Wolfganga Goetheho, která zazněla skutečně velkolepě. Zvláště působivé bylo dělené nasazení ženské a mužské sekce pěveckého sboru, v němž se sóla ozývala hudebně jasná a textově zřetelná. Altový hlas Lucie Hilscherové měl při své bezpečné tónové kvalitě výstižný výraz varovného napětí, Aleš Briscein vedl svůj jasný tenorový hlas v úlohách druida a křesťanského kněze pevně, s energií a dynamicky. Barytonista Jiří Brückler zpíval v roli kněze s přesvědčivým dynamickým nasazením a bezpečný znělý bas Štefana Kocána byl zvýrazněn dynamicky uvážlivým doprovodem orchestru. Angažování čtvero sólových hlasů jmenované sestavy bylo dramaturgicky šťastnou volbou. Zpívané texty v češtině byly v kritické edici k dispozici ve speciální příloze a navíc je mohli posluchači sledovat v češtině na dvou obrazovkách. Zahajovací koncert 89. sezóny Pražského filharmonického sboru měl velmi vysokou úroveň.

********

Foto: Petra Hajská