PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Odhalena byla nová informační deska o kostele Nanebevzetí Panny Marie ve Třebsku.“

„Helena Jiříkovská, v současnosti zástupce koncertního mistra Pražských symfoniků, osvědčila své kvality.“

„Nezbývá než se těšit, že třeba při příštím pozvání tělesa si organizátor vyžádá provedení celého díla Jaroslava Krčka.“

Kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Třebsku byl 10. května zcela zaplněný. Konal se zde sedmý koncert Hudebního festivalu Antonína Dvořáka. Spojený byl se slavnostním odhalením nové pamětní desky, která poukazuje na historii stavby s důrazem na tři výjimečné osobnosti spjaté s kostelem. O hudební složku se postaralo České filharmonické kvarteto v mírně pozměněném složení.

„Atalante Quartet je ověnčen řadou cen, tvoří ho absolventi Vídeňské univerzity a Mozartea v Salcburku, spolupracují s Vídeňskými symfoniky.“

„Jemnost dynamických odstínů s měkce plastickým zvukem a skvělá volba temp byla pro ansámbl charakteristická.“

„Ocenil jsem nápaditost ve volbě přídavku z díla Antonína Dvořáka, který jsem opravdu nečekal.“

Šestapadesátý ročník Hudebního festivalu Antonína Dvořáka v Příbrami pokračoval 6. května komorním koncertem rakouského smyčcového kvarteta zvaného Atalante Quartett. Soubor z Vídně vystoupil v kostele sv. Vojtěcha. V zajímavě koncipovaném programu z komorní tvorby především Josepha Haydna a Felixe Mendelssohna-Bartholdyho zazněla i skladba amerického neoromantického autora Samuela Barbera. Kvarteto bylo příjemným osvěžením, zpestřením bohaté dramaturgie festivalu.

„Líbezně zněla Janáčkova úprava písně Ty ukvalsky kosteličku!, jedné z mnohých, v nichž vyklenutá melodická linka čerpá z kostelních písní.“

„Jasnými gesty při střídání temp v Pěti českých madrigalech sbormistr Vasilek dbal na plynulost hudebního toku.“

„Již v úvodním sboru Dvořákova cyklu V přírodě zpěváci naplnili Zrcadlový sál dobříšského zámku lahodným, plným zvukem.“ 

V sobotu 3. května se v Zrcadlovém sále Zámku Dobříš uskutečnil další z koncertů 56. ročníku Hudebního festivalu Antonína Dvořáka. Tentokrát byl zaměřen na sborovou tvorbu. Soubor Martinů Voices složený z profesionálních pěvců měl pod vedením svého dirigenta Lukáše Vasilka původně přednést výběr ze sborové tvorby Johannesa Brahmse a Antonína Dvořáka. Vzhledem k onemocnění pěvců musel být program pozměněn, a to ve prospěch českých klasiků – Dvořáka, Janáčka a Martinů. V závěru zazněla kompozice současného amerického skladatele Erica Whitacrea Pět židovských milostných písní.

„Vystoupení Jana Čmejly mohlo vyznít jako generálka před pražskojarním matiné, sympatický pianista ovšem příbramské publikum nadchl plnohodnotným výkonem.“

„Skladba, která ve Čmejlově podání zazněla ve světové premiéře, byla jistou psychologickou sondou do duše návštěvníka hradů a zámků.“

„Vděčné Dvořákovo klavírní dílo oplývající poetikou schumannovského typu podal Čmejla efektně, vervně, s říznou furiantskou rozmáchlostí i kontrastní šibalskou jemností.“

Druhý večer letos šestapadesátiletého Hudebního festivalu Antonína Dvořáka Příbram náležel klavírnímu umění. Příležitost představit se na sólovém recitálu dostal výrazný reprezentant mladé české pianistické generace, jehož jméno od letošního března zdobí titul Bachpreisträger. Historicky první český klavírní vítěz mezinárodní bachovské soutěže v Lipsku Jan Čmejla se v Příbrami uvedl více než sympatickým výkonem. Zaujal technickou suverenitou, energičností i interpretační přemýšlivostí. Festival navíc Čmejlovým prostřednictvím představil i loňského vítěze své kompoziční soutěže Martina Kux-Krále.

„Večerní koncert měl svou předehru v pietním aktu u sochy Antonína Dvořáka, kde držela stráž hornická ekipa s vlajkami.“

„Antje Weithaas okamžitě překvapila a omámila barvou svého nástroje s paganiniovským umem zmocnění se publika.“

„Hudbu rozvlnil Brahms beethovensky naléhavými momenty dynamického nasazení, jež v Poschnerově pojetí vyzněly dramaticky a závažně, aniž by negovaly pastorální scenérii.“

Dvořákovský hudební festival v Příbrami otevřel svůj 56. ročník. Pro zahajovací koncert pozval Drážďanskou filharmonii s dirigentem Markusem Poschnerem a houslovou virtuoskou Antje Weithaas, neboť letošní ročník je věnován soužití české kultury a hudby s kulturou německou a rakouskou, jak napsal do svého úvodníku v programové brožuře koncertu Petr Dvořák, pravnuk skladatele. Koncert se konal 22. dubna v Divadle Antonína Dvořáka a předcházel mu pietní akt u sochy mistra. Slavnostní zahájení mělo výtečnou atmosféru a sám koncert se dočkal potlesku ve stoje.

„K paní profesorce Boguniové jsem šel studovat mimo jiné i proto, že má čas se studentům opravdu věnovat.“

„Hudba baroka mi je duševně i tělesně nejbližší.“

„Rád bych si teď od soutěží dal trochu pauzu a zapracoval na svém repertoáru.“

Jednadvacetiletý klavírista Jan Čmejla se v březnu stal laureátem prestižní lipské soutěže věnované tvorbě Johanna Sebastiana Bacha – kromě první ceny získal i cenu publika a několik dalších ocenění. Krátce po návratu mluví o tom, co soutěžní období obnášelo, jak se připravoval a kam by se teď chtěl vydat dál. 24. dubna umělec vystoupí v rámci příbramského Hudebního festivalu Antonína Dvořáka.

„Zmatek a vnitřní nesoulad, který panuje mezi romanticko-poetickým Eusebiem a bojovným Florestanem, jsou pocity, kterým velmi dobře rozumím.“

„Schumann rozhodně nepatří mezi skladatele, kteří by se měli hrát s metronomickou přesností.“

„Empaticky objevovat jazyk skladatele a naplnit jej svou vlastní osobností…“

Letošní šestapadesátý Hudební festival Antonína Dvořáka zahájí ve čtvrtek 22. dubna vystoupení Drážďanské filharmonie řízené dirigentem Markusem Poschnerem. Sólistkou bude přední německá houslistka Antje Weithaas, jedna z nejvýraznějších umělkyň své generace, jejíž jméno však zůstává českému publiku spíše utajeno. Do Příbrami přijede Weithaas se Schumannovým Houslovým koncertem d moll, jehož je nadšenou propagátorkou. Nejen o tomto neprávem podceňovaném díle, ale i o své oblíbené dvojroli dirigentky-houslistky, kterou téměř dekádu s úspěchem zastávala v Bernu, o přístupu k pedagogice a o hudební interpretaci hovoří v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz.

„Od prvních tónů klavíru vynikl virtuózně, nikoli však samoúčelně znějící part, podpořený měkkým zvukem repasovaného křídla značky Petrof.“

„Hráči se navzájem upřednostňovali při vyznění nosných myšlenek.“

„Interpreti se vzdali lákavé možnosti hrát forzírovaně.“

Je skvělé, že managementu Hudebního festivalu Antonína Dvořáka, který právě probíhá již po pětapadesáté v Příbrami, se podařilo získat pro vystoupení renomovaný soubor Wiener Klavierquartett, který má na svém kontě celou řadu mezinárodních úspěchů. Spojení s kontrabasistou Petrem Popelkou dovolilo interpretovat i dva klavírní kvintety. Vystoupení bylo pro téměř zaplněnou síň Galerie Františka Drtikola zážitkem.

„Ve stylově široce pojatém koncertu byla provedena zajímavá vítězná kompozice skladatelské soutěže – Anima Christi skladatele Adama Hájossy Dediče.“ 

„Dresdner Philharmonischer Chor zařadil do programu dvě skladby a capella z české tvorby – od Dvořáka a od Janáčka.“ 

„Zásadně výrazově závažná byla kompozice Rudolfa Mauersbergera o kruté devastaci města Drážďany na samém konci války – Wie liegt die Stadt so wüst.“

Pětapadesátý ročník příbramského Hudebního festivalu Antonína Dvořáka představil v kostele svatého Jakuba vzácného hosta – Drážďanský filharmonický sbor. Ve večerním programu prezentoval veliký historický oblouk převážně a capella skladeb od Johanna Sebastiana Bacha a Orlanda di Lassa až po zajímavé soudobé kompozice. V programu se nezapomnělo na Rok české hudby dvěma skladbami z díla Antonína Dvořáka a Leoše Janáčka…

„Filmovou hudbu skládám, abych se, jak se říká, ‚vydováděl‘.“

„Úkolem skladby není pátrat po originalitě, ale spíš hledat pravdu, jistotu a jasné sdělení.“

„Já jsem nikdy nebyl ten nejmoudřejší student, ani ten nejvíce nadaný nebo nejcharismatičtější. Spíš jsem byl ten nejtvrdohlavější.“

Adam Hajóssy Dedič, švédský skladatel slovenského původu se studijními zkušenostmi ze Spojených států, je vítězem posledního ročníku kompoziční soutěže Hudebního festivalu Antonína Dvořáka Příbram. V úterý 21. května mu vítěznou skladbu Anima Christi v příbramském kostele sv. Jakuba zazpívá Drážďanský filharmonický sbor.

„Smetanova Má vlast a Dvořákovy Cypřiše vytvářely zásadní půdorys vstupního koncertu.“

„Ve Smetanově Šárce se mi jevila interpretační přesvědčivost v tektonice skladby i homogenita zvuku orchestru největší.“

„Sukův slavnostní pochod V nový život byl zahrán hudebníky se zřejmou chutí, výrazně se předvedla skupina žesťových nástrojů.“

Pětapadesátý ročník příbramského Hudebního festivalu Antonína Dvořáka zahájil 25. dubna s Českou Sinfoniettou a dirigentem Radkem Baborákem v Divadle A. Dvořáka. Pro vstupní koncert byl zvolen program, zdůrazňující letošní Rok české hudby a jubilea významných českých skladatelů…

„Skloubit oba požadavky – hrát, co chtějí lidé slyšet, ale zároveň je také něčím překvapovat – je občas trochu oříšek, ale věřím, že ve spolupráci s umělci se nám ho daří správně rozlousknout.“

„Letošní ročník přináší speciální koncert odkazující na slávu příbramských hornických a vojenských kapel.“

„Přivést v rámci jednoho dne klasickou hudbu blíž k lidem.“

Příbramsko obohatí od 25. dubna do 4. června šestnáct koncertů a dvě operní představení Hudebního festivalu Antonína Dvořáka. Jejich pořadatel připravuje i kompoziční soutěž, interpretační seminář nebo výtvarnou soutěž pro děti a k tomu open-air Den s Antonínem Dvořákem. Ředitelka festivalu Albína Dědičík Houšková v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz podrobně komentuje letošní program, přibližuje místa konání koncertů a dává nahlédnout i do úvah o budoucích ročnících.

Závěrečný program Hudebního festivalu Antonína Dvořáka Příbram si vzal do názvu třicáté výročí nástupu Václava Havla do funkce prvního českého prezidenta. K mottu 54. ročníku středočeské hudební přehlídky, které znělo Moudro v nás, se připomínka tří desetiletí samostatné České republiky a jejího nejvyššího představitele, oceňovaného ve světě jako myslitele, hodila velmi dobře. A tak první červnový večer v příbramském Divadle Antonína Dvořáka vhodně propojil pomaleji plynoucí hudbu s podnětnými myšlenkami o krizi spirituality, o odpovědnosti a svědomí i o morálce a politice.

„Rozptyl stylů byl na koncertě pozoruhodný. Zahrnoval belcantové árie z děl Belliniho i Donizettiho, díla Mozarta a Beethovena, dál přes Pucciniho až po tvorbu Richarda Strausse a klavírní připomínku Bohuslava Martinů. Z české tvorby byl zastoupen dvěma pěveckými ukázkami Antonín Dvořák, jednou árií Bedřich Smetana.“

„První polovina koncertu se nesla v duchu Ludwiga van Beethovena. Zazněl písňový cyklus ‚Vzdálené milé‘ v podání barytonisty Radka Martince. Klavírista Tomáš Pindór večer uvedl Beethovenovou Sonátou D dur, což vytvořilo stylově sourodou plochu.“

„Písňové koncerty jsou dnes vzácností, jakousi lahůdkou pro minoritní publikum. Oba mladí pěvci – Radek Martinec a Marie Schmidtová – projevili vzácný cit pro interpretaci písňové tvorby. Na Vysoké bych ale očekával trochu větší míru koncentrace právě na rozsáhlou vokální tvorbu Antonína Dvořáka.“

Letošní ročník Hudebního festivalu Antonína Dvořáka Příbram spěje k závěru své jarní části. Již tradičně jsou zváni také laureáti Mezinárodní pěvecké soutěže Antonína Dvořáka v Karlových Varech, kteří vystupují přímo na Vysoké u Příbramě, v novorenesanční budově zámečku, který nechal postavit v roce 1878 Dvořákův švagr, hrabě Václav Kounic. 28. května 2023 dostali šanci mladí pěvci, sopranistka Marie Schmidtová a barytonista Radek Martinec za klavírního doprovodu Tomáše Pindóra. O atraktivitě koncertu talentovaných zpěváků svědčí zajímavá skutečnost, že byl vyprodán dlouho dopředu. Byl věnován památce Antonína Dvořáka III., který se velmi zajímal právě o koncerty mladých adeptů operního umění; na tyto koncerty se nejvíce těšil.

„Změna místa konání byla ku prospěchu věci.“

„Fialovo úsporné, ale výmluvné gesto naplno rozevřelo pestrou paletu zvukových barev i obdivuhodné dynamické rozpětí sboru.“

„Martinů byl bezesporu jedním z hudebních vrcholů večera.“

Letošní 54. ročník Hudebního festivalu Antonína Dvořáka v Příbrami hostil Český filharmonický sbor Brno. Jedno z našich nejlepších vokálních těles zavítalo v úterý 23. května 2023 do Březových Hor společně se svým zakladatelem-dirigentem Petrem Fialou, který se v obdivuhodné svěžesti letos dožívá významného životního jubilea. Velmi působivou dramaturgii podpořily i skvělé umělecké výkony.

„Ve Středočeském kraji se zpřístupnila další koncertní síň, dobře sloužící komorním ansámblům různého složení.“

„Mahler dává hráčům celého souboru mnoho možností uplatnit kvalitu tónu, pohrát si s barvami, tempy, změnami nálad, ale i se svérázným skladatelovým humorem.“

„Velmi dobře navštívený koncert, odehrávající se v místě, které mnozí čtenáři možná budou muset hledat na mapě, mne osobně naplnil velkou radostí nad vynikající úrovní našich hráčů na dechové nástroje. Jejich počínání si zaslouží upřímnou gratulaci.“

V sobotu 6. května pokračoval Hudební festival Antonína Dvořáka koncertem okteta, složeného z nejvýraznějších zástupců tzv. české dechové školy. Dvořákovský festival si tímto koncertem odbyl i jistou premiéru, a to zcela kuriózním místem konání. Poprvé zazněla hudba v nově zrestaurované Huti Barbora, jedné z našich významných technických památek, nacházející se v podbrdském městečku Jince, rodišti fenomenálního houslisty Josefa Slavíka.

„Inspirací večera v březnické Galerii Ludvíka Kuby bylo výročí 160 let od narození tohoto výrazného českého folkloristy, spisovatele a malíře, vpravdě renesančního člověka.“

„Mladí a talentovaní pěvci – Josef Kovačič, Tamara Morozová a Jakub Ošmera – v tomto specifickém pěveckém stylu, velmi citlivém na přirozenost projevu, velice zaujali. Zpívali s entuziasmem, viditelným zájmem o lidovou poezii.“

„Bohatý a obsáhlý výběr ukázek z lidové hudby slovanských národů, jak je zachytil geniální Ludvík Kuba, přesvědčil výborným podáním NeoKlasik orchestru s Václavem Dlaskem ve vydařených úpravách pro komorní ansámbl od členky orchestru – Adély Kamínkové.“

Hudební festival Antonína Dvořáka v Příbrami je svými koncerty rozprostřen do řady míst krásného okolí města. Pokračoval ve svém 54. ročníku velmi zajímavým a originálním večerem, kde představil lidovou hudbu slovanských národů. Inspirací večera v březnické Galerii Ludvíka Kuby bylo výročí 160 let od narození tohoto výrazného českého folkloristy, spisovatele a malíře, jehož život byl spjat právě s městečkem Březnice, nedaleko od Příbrami. Účinkoval NeoKlasik orchestr vedený Václavem Dlaskem, jenž si ke spolupráci přizval trojici sólistů – Tamaru Morozovou, Josefa Kovačiče a Jakuba Ošmeru. Umělecký přednes svěřil herci Svatopluku Schullerovi. Koncertu ze slovanské lidové poezie předcházela fundovaná přednáška etnomuzikologa Zdeňka Vejvody na téma Sběratelská činnost Ludvíka Kuby v oboru hudebního folklóru v Čechách, zejména na Chodsku. Obě produkce, vzdor typicky nekomerční charakteristice, byly až překvapivě dobře navštíveny.

„První část koncertu zakončila árie Jeníka ze Smetanovy Prodané nevěsty. Je zřejmé, že má pěvec tuto nesnadnou Smetanovu árii dokonale technicky zvládnutou, je vpravdě pokračovatelem slavné české tradice Jeníků v duchu Ivo Žídka, jehož se mi jeví důstojným nástupcem.“

„Za Smetanovu ranou, spontánně zahranou a svěže působící polku – Ze studentského života – jsem byl rád, dlouho jsem již tuto půvabnou, dobře přístupnou a vděčně přijímanou Smetanovu drobnou klavírní skladbu na koncertech neslyšel.“

„Páteř koncertu tvořily ukázky z tvorby Antonína Dvořáka a Bedřicha Smetany a namnoze se jednalo o díla populární, laické hudební veřejnosti známá.“

54. ročník Hudebního festivalu Antonína Dvořáka Příbram uvedl 1. května 2023 benefiční koncert předního českého tenoristy Aleše Brisceina pro vilu Rusalka na Vysoké, letní sídlo skladatele Antonína Dvořáka. Koncert se konal v Galerii Františka Drtikola v Příbrami, kde již několikrát v minulých letech vystoupili na beneficích významní čeští umělci. Součástí prvomájového dne bylo zpřístupnění vily Rusalka veřejnosti na Vysoké za přítomnosti potomků slavného českého skladatele. Aleše Brisceina doprovodil na klavír Tomáš Pindór, jenž zaujal i sólovými vstupy. Hostem koncertu byla Hana Veselá.