„Od prvních tónů klavíru vynikl virtuózně, nikoli však samoúčelně znějící part, podpořený měkkým zvukem repasovaného křídla značky Petrof.“

„Hráči se navzájem upřednostňovali při vyznění nosných myšlenek.“

„Interpreti se vzdali lákavé možnosti hrát forzírovaně.“

Je skvělé, že managementu Hudebního festivalu Antonína Dvořáka, který právě probíhá již po pětapadesáté v Příbrami, se podařilo získat pro vystoupení renomovaný soubor Wiener Klavierquartett, který má na svém kontě celou řadu mezinárodních úspěchů. Spojení s kontrabasistou Petrem Popelkou dovolilo interpretovat i dva klavírní kvintety. Vystoupení bylo pro téměř zaplněnou síň Galerie Františka Drtikola zážitkem.

Soubor Wiener Klavierquartett tvoří umělci vyjímečných kvalit. Pianista Maximilian Flieder je vedle své koncertní dráhy pedagogicky činný na Vídeňské hudební univerzitě, violistka Magdalena Eber sedí na první židli orchestru Volksoper Wien, houslistka Katharina Engelbrecht je členkou skupiny prvních houslí v orchestru Wiener Philharmoniker, violoncellista českého původu Jan Ryska je zároveň členem Stratos Quartett a působí ve Vídni již od roku 2012. 

Soubor si ke svému vystoupení na festivalu přizval hosta – ve Vídni, díky své dirigentské spolupráci s orchestrem Wiener Symphoniker, známého Petra Popelku, který se ujal kontrabasového partu v úvodním Klavírním kvintetu Es dur, op. 87 Johanna Nepomuka Hummela. Přestože soubor mohl uvést bez hosta Hummelův Klavírní kvartet, spolupráce s kontrabasem koncert oživila a byla naprosto vzorová. Čtyřvěté dílo vyznělo kompaktně ve zvuku i v souhře, od prvních tónů klavíru vynikl virtuózně, nikoli však samoúčelně znějící part, podpořený měkkým zvukem repasovaného křídla značky Petrof. V části Menuet přesvědčilo detailní frázování všech členů souboru. Ostatně dle úvodních slov ředitele festivalu v případě Hummela a Schuberta soubor interpretoval svoji národní hudbu… V části Largo skladatel nezapřel, že byl vychován jako klavírista, a dopřál klavíru dlouhé sólo. Pianista Vídeňského kvarteta jej interpretoval velmi citlivě, kultivovaným tónem. V attacca následujícím Finále si soubor užíval radost z interpretace, bezproblémově vyzněla zdvojená linie kontrabasu a violoncella, kontrastně vyzněl minore střední díl věty. 

Před uvedením Klavírního kvartetu, H 287 Bohuslava Martinů posluchače přivítal violoncellista souboru Jan Ryska. Pronesl i několik slov o vzniku a názvucích díla Bohuslava Martinů. Dílo vyznělo jako celek velmi kultivovaně, srozumitelně a precizně, se všemi detaily v dynamice, rytmickém frázování. Interpreti se vzdali lákavé možnosti hrát forzírovaně. Jednotlivé nástroje si příkladně předávaly hudební myšlenky v provedení první věty, ke konci provedení zaujala poctivá interpretace kadence v partu klavíru. Ve druhé části nadchlo vřelé vibrato všech smyčcových nástrojů, do nálady se přidal v podobné barvě zvuku klavír, aby se pak opět odmlčel a přispěl až na konci části dvěma akordy v d moll, pro Martinů velmi oblíbené tónině… Třetí část naopak začíná klavírním partem, Martinů zde vytvořil kompilaci svých nejoblíbenějších, typických kompozičních technik včetně chromatických výstupů, které mimochodem zazněly v podání Wiener Klavierquartett vynikajícím způsobem. Přestože je závěrečná část hráčsky velmi exponovaná, na všech interpretech bylo vidět, že si provedení kvartetu bezstarostně užívali.

Po přestávce zaznělo typické dílo pro obsazení klavírního kvinteta, totiž Pstruh Franze Schuberta. Přestože program obsahoval „jen“ přesné číselné označení Deutschova katalogu Schubertových děl a tóninu, slovní úvod Jana Rysky opět posluchačům dílo více přiblížil. Rozsáhlá skladba zazněla naštěstí bez repetice v první části. Jednotlivá témata byla nádherně představena, hráči se navzájem upřednostňovali při vyznění nosných myšlenek. Jejich kultivovaný zvukový projev vynikl zvláště ve druhé a závěrečné části kvintetu. Variace obsažené ve třetí části vyzněly noblesně. Soubor zde také nepodlehl častému zlozvyku agogického uzavírání menších frází, jeho interpretace šla stále logicky dopředu. 

Na závěr programu se dalo očekávat, že bude od souboru vyžadován přídavek. Jan Ryska uvedl, že kvarteto se publiku odvděčí Bagatelou č. 1 Antonína Dvořáka. 

Kdo by chtěl znovu zažít skvělé vystoupení souboru Wiener Klavierquartett, má možnost navštívit jejich další koncert, který se uskuteční se stejným programem jako v Příbrami 2. června v Praze ve Studiu 1 Českého rozhlasu.

Foto: HFAD

Facebook X E-mail WhatsApp