PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Druhému koncertu bude předcházet prohlídka sbírek muzea, kde se nacházejí proslulé nástroje značky Kebrdle, heligonky rodiny Hlaváčků i argentinské bandoneony.“

„Vzorem ostatním bylo otevření akordeonových oddělení na našich konzervatořích již v 60. letech minulého století.“

„Třikrát ročně se setkávají zástupci celého světa k řešení aktuálních úkolů v akordeonové oblasti.“

Praha bude během nadcházejícího víkendu, od pátku 28. února do neděle 1. března, hostit 142. ročník Mezinárodního kongresu a festivalu světové akordeonové konfederace CIA. V jeho průběhu se návštěvníci mohou těšit na dva koncerty a závěrečnou prezentaci výrobců těchto nástrojů a hudebních vydavatelství. Festival podporuje Státní fond kultury a Nadace OSA a jeho partnery jsou Pražská konzervatoř a Národní muzeum.

„Dramaturgie večera byla velmi promyšlená – až ďábelská.“

„Opět představil, co je na jeho hře cenné – od něžného vyjádření po intelektuální výstavbu skladby.“

„Kozák nese posluchače vzhůru; neopájí se vlastním uměním, ale myslí na publikum.“

Prvním klavíristou, který vystoupil v letošním, v pořadí druhém ročníku cyklu Hybatelé rezonance, byl Marek Kozák. Na klavíru C. Bechstein, „rezidenčním“ nástroji celého cyklu, zahrál v pondělí 30. září v Anežském klášteře skladby Johanna Sebastiana Bacha, Ferruccia Busoniho a Sergeje Rachmaninova. A jak už řekl v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz, celý program recitálu koncipoval jako kontrast světla a temnoty v dílech těchto tří skladatelů.

„Snažím si představit, jak by asi Bach hrál své skladby na moderní klavír.“

„Celý program mého recitálu je koncipován jako kontrast světla a temnoty v dílech tří mistrů.“

„Asi půl roku půstu od Chopinovy hudby šlo vydržet, pak jsem to vzdal.“

V kalendáři Marka Kozáka figurují v nadcházejících měsících klavírní i varhanní recitály, protože paralelně udržuje v běhu dráhu hráče na oba nástroje. Cestuje do Olomouce a do Zlína, vrací se na rodné Ostravsko, ale letí také do Alžíru. Úplně nejdřív ho však v pondělí čeká sólové vystoupení v Anežském klášteře v Praze, kterým začíná další sezona tamního cyklu recitálů „Hybatelé rezonance“ pořádaných pod hlavičkou výrobce klavírů C. Bechstein…

„Jsem rád, že mě „zkušenější“ kolegové i letos chtějí mít po svém boku.“

„Vidím tu mnohem větší potenciál dosáhnout jistého pokroku, který hlavně bude mít pro daného žáka i podstatně dlouhodobější efekt.“

„Jestli nám pan Preiss i něco zahraje na kytaru, to ví pouze a jedině on sám.“

7. ročník letního hudebního festivalu a kurzů Třeboňská letní setkávání letos proběhne 13. až 18. srpna. Letos nabídnou koncerty a hudební semináře v oborech hra na hoboj, violoncello, kytaru a akordeon. Možnost přihlásit se na kurzy potrvá ještě několik dní, termín přihlášek je do 30. června. Jednotlivé obory letos povedou violoncellista Petr Nouzovský, hobojista Vilém Veverka, akordeonisté Markéta Laštovičková a Ladislav Horák a kytarista Patrick Vacík, který je nejen lektorem této letní školy, ale bude také účinkovat na gala koncertu s Viktorem Preissem.

„Celou Smetanovu hloubku a genialitu jsem si uvědomil až při nahrávání jeho kompletního klavírního díla.“

„Pro některé posluchače je právě komorní hudba tím největším hudebním zážitkem.“

„Talentovaných dětí neubývá, pouze současné společenské poměry bohužel úplně profesi hudebníka nesvědčí.“

Z domoviny – to je podtitul jednoho z očekávaných komorních koncertů na Národním festivalu Smetanova Litomyšl. Ryze smetanovský program přijedou ve čtvrtek 20. června zahrát houslista Leoš Čepický, violoncellista Michal Kaňka a klavírista Ivan Klánský, který před časem nahrál kompletní Smetanovo klavírní dílo a v rozhovoru pro KlasikuPlus se netajil tím, že hudbu litomyšlského rodáka hraje rád.

„Ne každý může být kvalitním komorním hráčem. Ale tito tři interpreti dokázali, že k tomu mají vše potřebné.“

„Lesní roh Kateřiny Javůrkové krásně tvaroval zpěvné fráze Beethovenovy sonáty a vzápětí hned zase výbojně a odvážně hrál virtuózní a energičtější pasáže.“

„Hráli tři, ale zněli jako jeden.“

V úterý do Brna zavítaly významné umělecké osobnosti mladé generace, hornistka Kateřina Javůrková, houslista Jan Mráček a klavírista Lukáš Klánský. Svým provedení Beethovena a Brahmse rozzářili celý Besední dům hudbou plnou melodií, barev a emocí. Spolku přátel hudby tak připravili skutečně umělecky naplněný a intenzivní večer.

„Komořina je hodně důležitá nejen pro hráče, ale je to slyšet i v orchestru. Je velkým přínosem, ať pokud jde o ladění, nebo o souhru.“

„My všichni jsme vyrůstali za socialismu a trochu nám ujel vlak v oblasti hudebního managementu.“

„Víme, že tzv. „vážná“ hudba je řadě lidí odcizená. A když dokážeme zaujmout děti, které pak chtějí jít ještě na koncert, je to krásná odměna.“

Původně se sešli v orchestru – tehdejší Pražské komorní filharmonii. Pět hráčů na dechové nástroje – Jan Brabec na klarinet, Jiří Ševčík na flétnu, Vladislav Borovka na hoboj, Václav Fürbach na fagot a Jan Musil na lesní roh – si řeklo, že vedle orchestrální hry by bylo příjemné svůj muzikantský život ještě rozšířit, a založili dechový kvintet. Ani po letech je společné hraní v komorním souboru bavit nepřestalo. Před aktuálním koncertem v břevnovském klášteře v úterý 14. května jsem hovořila s hobojistou Vladislavem Borovkou a flétnistou Jiřím Ševčíkem.

„K velmi dobré interpretaci přispěly bachovský styl úhozu a tepající, dopředu proudící hra.“

„Hrál oslnivě, uhranul publikum svou rozepjatostí, ztvárněním mohutnosti hlavního tématu i virtuozitou perlivých pasáží.“

„Jeho klavír zněl takřka impresionisticky, hrál s lehkostí, plynule přecházel k vášnivosti, na závěr oslnil bravurními běhy ústícími do jemných záchvěvů.“

Další z řady letošních absolventských koncertů se konal v úterý 30. dubna v Sále Martinů na pražské AMU. Marek Kozák, žák profesora Ivana Klánského, se představil pestrým programem. Ukázal v něm jak virtuozitu, díky níž není v jeho hře ztracených tónů, tak schopnost mistrovsky vystavět skladbu s přesvědčivou dynamikou i agogikou. Možná leckomu chyběl jeho Chopin, ale posluchače dychtící po romantice jistě uspokojil zařazením ne příliš hraných Šesti klavírních kusů Petra Iljiče Čajkovského.

„Nejdřív jsem se koncertu se syny trošku obával, ale nakonec mě to moc překvapilo. Nejenže tam přišlo tolik lidí, ale hlavně atmosféra byla velmi příznivá.“

„Skladby pro klavír se u Smetany ve světě podceňují, jsou daleko lepší než jeho renomé.“

„Já se snažím sledovat mladé talenty, protože vím, že talenty sice máme, ale zas jich není tolik, abychom s nimi mohli zacházet povrchně.“

Pianista, pedagog a děkan HAMU Ivan Klánský má stále plný diář. Ale když si už do něj nějakou schůzku zapíše, přesně dodrží termín, je k návštěvníku přátelsky vlídný a vůbec na sobě nedává znát, že spěchá. Pár dní před naším rozhovorem se vrátil z Číny, kromě jiného měl bezprostředně za sebou šňůru koncertů a úspěšné vystoupení se svými čtyřmi syny v Rudolfinu. Přesto nevypadal unaveně ani netrpělivě.

„V neděli na den přesně uplynulo 125 let od premiéry Dvořákovy Novosvětské symfonie.“

„Svárovského kreace se vyznačují profesionalitou a setrvalou energií – a tak působil i při tomto koncertu.“

„Dvacátý ročník festivalu je slovy ředitele Miroslava Matějky věnován ´Republice´.“

Státní filharmonie Košice, Leoš Svárovský, Ivan Klánský… a v tomto česko-slovenském podání hudba Slováka Ilji Zeljenky, Čecha Antonína Dvořáka a v průsečíku také Vídeňana Ludwiga van Beethovena. Takový byl úvodní koncert dvacátého ročníku festivalu České doteky hudby, symbolicky připomínající sto let od rozpadu Rakouska-Uherska a od vzniku samostatného společného státu Čechů a Slováků…

„Stále se hlásí počet studentů větší, než jaký můžeme fyzicky zvládnout.“

„V dnešní konkurenci – zejména hudebníků z Asie – je stále obtížnější se prosadit.“

„Naším úkolem je udržet kvalitu.“

Klasická hudba, podobně jako další menšinové obory lidské kultury, se vytrácí z povědomí běžného života. Je potřeba, aby umělci dávali víc než dřív jasně najevo, že hudba je a může být jeho součástí, říká v rozhovoru pro portál KlasikaPlus děkan Hudební a taneční fakulty AMU Ivan Klánský.