PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Ve staré hudbě je tím prvním, o co se jako zpěvák musíte starat, text.“

„V dnešní době je zcela normální, že přísnost v historicky poučené interpretaci je trochu rozmělněná.“

„V poslední době mě fascinuje středověká hudba; je tak těžká, ale tak krásná…“

Španělská sopranistka Beatriz Lafont Murcia koncertuje se souborem Musica Florea 5. prosince v Českých Budějovicích a 6. prosince v Praze. Se stejným programem, sestaveným z děl neznámých španělských barokních skladatelů, už za sebou mají koncert v Kutné Hoře. Předtím také před několika měsíci účinkovali na festivalu Hudební léto Kuks…

„Nadešel čas, aby i Dvořákova hudba, od jejíhož vzniku uplynulo více jak jedno století, se stala předmětem hledání původního tvaru, v jakém byla vnímána dobovými posluchači.“

„Jako výsledný tvar nás potěšil vláčný, v dílčích úsecích agogicky bohatě utvářený tempově-melodický průběh hudebního dění, svou proměnlivostí subjektivněji tónovaný, než na jaký jsme zvyklí v podmínkách současného, spíše věcného a rychlejšího sdělení.“

„Také v Osmé symfonii – komponované i uvedené o dva roky dříve než předehra V přírodě – bylo i pro oko potěšením sledovat výkon Marka Štryncla.“

Doba, kdy převládal názor, že stylově poučená hudební interpretace se vztahuje jen na historicky vzdálená období hudební historie, je nenávratně pryč. O tom, že takzvaně stará hudba nutně nemusí být jen hudba starobylá, a že předmětem revivalistického zájmu se může stát dokonce odkaz národních klasiků 19. století, přesvědčil koncert souboru Musica Florea 31. října v kostele sv. Šimona a Judy na Starém Městě v Praze.

„Musica Florea má nezpochybnitelnou vysokou kvalitu, léty pěstovanou a ustálenou pod vedením dirigenta Marka Štryncla.“

„Originální choreografii barokního tanečníka Louise Pécoura rekonstruovala Hana Slačálková.“

„Ale v očekávání sboru ‚How Happy the Lover‘ Henryho Purcella došlo ke katastrofě a velkému, ale ukázněnému stěhování. Dirigent marně před zahájením koncertu doufal, že alespoň hodinu nezaprší – počasí rozhodlo v pravý opak.“

Nedělní večer dne 16. července byl na nádvoří paláce Hudební a taneční Akademie múzických umění v Praze zasvěcen baroku. Na skutečných prknech putovního divadla Florea Theatrum tančil balet Baroque Balance za zvuku orchestru Musica Florea pod vedením Marka Štryncla. Ve svém druhém projektu po uvedení novodobé premiéry zpěvohry Oční lékař od klasicistního českého skladatele Vojtěcha Jírovce připravilo přenosné divadlo komponovaný program s názvem Na dvoře Krále Slunce aneb Barokní dostaveníčko. Vystoupení nočního baletu s hudbou doplnil sborový ansámbl Collegium Floreum.

„Byl nadšencem, který osobním kouzlem a uměleckou autentičností dokázal přitahovat i natrvalo přitáhnout k barokní hudbě širokou veřejnost.“

„Neznamená to, že by hrál nepoučeně, bez znalostí. Estetika jeho interpretačního názoru nicméně nesledovala stejné zákruty jako ta Harnoncourtova nebo Gardinerova.“

„´Plamenně hovořil,´ popsal Munclingerův popularizační styl Václav Luks.“

Interpretace staré hudby ušla od poloviny dvacátého století do dnešních dnů neuvěřitelně zajímavou a dlouhou cestu. Oba konce této cesty se od sebe liší stejně, jako se třeba liší fotografie kteréhokoli světového města z roku 1953 od fotografií z roku 2023. Barokní hudba se hrávala dost podobně jako romantická, hrávala se jen na moderní nástroje a určitě i vznešeněji, odtažitěji, masivněji a vesměs pomaleji než dnes…

„Od té doby dokázala mnoho, vlastně jakoby už dávno téměř vše.“

„Do tuzemského koncertního dění dostává hudbu, kterou nikdo ze staré gardy kdysi slavných pěvců nikdy nezpíval. A nebo ji nezpíval tak, jak dnešní pohled a vkus umožňuje a žádá.“

„V roli Carmen a také v Mahlerových písních s orchestrem a pak i v několika soudobých kompozicích dospěla nejdál v rámci možností svého hlasu.“

Magdalena Kožená, mezzosopranistka světového renomé, má za sebou osmadvacet let na světových pódiích a před sebou jako nejbližší úkol Monteverdiho operu L’incoronazione di Poppea v Barceloně. Je však také zakladatelkou nadačního fondu cíleně podporujícího tuzemské základní umělecké školy a systematicky přispívajícího k dalšímu rozvíjení nadání a růstu uměleckých talentů, včetně dětí se zdravotním či sociálním znevýhodněním…

„Marek Štryncl se chopil smyčce, jímž ve „švech“ skladby neváhal mávnout k zajištění rytmické shody celého souboru.“

„Snadno si představím popularitu kusu u laické veřejnosti, kohokoli s jen malým skladatelským vhledem však takováto hudba nezasytí.“

„Když se prý hobojisté podívají do not, obvykle řeknou: „Ne, to není pro hoboj.“ A tak se stalo, že part musel být upraven, aby bylo možné toto Concerto zahrát.“

Soubor Musica Florea 3. května 2023 v Pálffy paláci, tedy v prostorách Pražské konzervatoře, představil program dvou Italů, skladatelů vrcholného baroka, jmenovců – Carla Tessariniho a Carla Zuccariho. A právě k výběru repertoáru lze mít výhrady. V sólových rolích se představily Magdalena Malá (housle) a Tereza Samsonová (hoboj). Večerem pomocí decentní a jako vždy milé moderace provedl umělecký vedoucí Marek Štryncl.

„Viděli jsme šest necelých půlhodinových portrétů našich dirigentů.“

„Jednotlivé díly se od sebe nelišily příliš svým zpracováním, ale především tím, že každý z portrétovaných dirigentů je nezaměnitelnou osobností.“

„Nezbývá než doufat, že Česká televize na svůj šestidílný záslužný cyklus v budoucnu naváže a připraví další dirigentské profily.“

Od 25. ledna do 1. března odvysílala Česká televize šestidílný dokumentární cyklus o našich dirigentských osobnostech, a sice pod jednoduchým názvem Dirigenti. Viděli jsme portréty umělců různých zaměření: od specialisty na historicky poučenou interpretaci staré hudby přes dirigenty zabývající se operou až po dirigenty působící především v zahraničí. Režie byla svěřena šesti režisérům (Markéta Ekrt Vílková, Miroslav Janek, Jakub Sommer, Petra Všelichová, Šimon Šafránek, Slobodanka Radun), kteří vytvořili velice zdařilé portréty daných osobností, v nichž jsme mohli nahlédnout i do soukromí a podívat se na jejich dirigentskou práci u nás i v zahraničí.

„Sboristé zahájili zpěv stojíc vepředu po stranách hlediště, čímž velmi názorně anticipovali plastičnost, která byla po celou dobu právě díky proměnlivému rozmístění zpěváků přítomna.“

„Vizuální propojení kostýmovaných zpěváků a divadelníků za plátnem, vyústilo ve velmi subtilní a jemný sborový vstup.“

„Dílo pak uzavřel sbor s opět suverénní tónovou vyvážeností, který se symbolicky postavil na dvě skupiny, podél přední části hlediště.“

Na Velký pátek 7. dubna 2023 se u Šimona a Judy v Praze rozezněly Bachovy Janovy pašije. Jejich provedení však nebylo pouze hudební. Musica Florea pod vedením Marka Štryncla spojila síly s Divadlem bratří Formanů (režie Matěj Forman) a dala tak vzniknout unikátnímu konceptu. Neobvyklé bylo rovněž jazykové provedení skladby. Zpívalo se česky na překlad Mirka Očadlíka.

„Provádějí je navíc s neutuchajícím elánem, které člověka, ať chce nebo ne, inspiruje neméně jako sama hudba.“

„Intonačně znamenitou hrou v první větě oslnily lesní rohy, které jsou známé jako problematické nástroje. Při nedělním koncertu však excelovaly.“

„Zde snad nejvíce vynikala snaha pěvce o zřetelné frázování, což hudebnímu, velmi přirozenému výrazu dodávalo na sdělnosti.“

Musica Florea s barytonistou Romanem Janálem zavítala v neděli 26. února do Augustiniánského opatství na Starém Brně, kde se svého času učil také mladý Leoš Janáček u Pavla Křížkovského. V rámci cyklu Musica Florea Bohemia představil soubor program s názvem: Lesk virtuozity duchovních árií českého klasicismu. Zazněly skladby od Dittersdorfa, Myslivečka, Brixiho a především Vaňhala, oblíbeného skladatele souboru. Muzikanti se repertoáru z druhé poloviny 18. století ujali s nebývalým mladistvým elánem. Znovu se jim podařilo přesvědčit příznivce o kvalitách, které historicky poučenou interpretací nabízejí. Umělecký večer korunoval sólista Roman Janál, který posluchače omámil virtuózními koloraturami. Koncert nabídl však mnohem více.

„Zcela přesně kopírovali gesta svého dirigenta. Jeho plynulé a klidné pohyby pažemi sváděly muzikanty k nejrůznějším artikulačním obměnám, ať už se jednalo o táhlé legatissimo, nebo decentní non legato.“

„V Dies irae překvapivě mile zapůsobily kulaté vrchní tóny sopranistek, čímž se umocnila sametovost barvy celého vokálního uskupení.“

„Hráči byli komunikačně skvěle propojení, neboť i bez dirigenta zvládali mnohé agogické změny a jednotlivé proměny nálad a charakteru. Jejich hra se stala de facto synonymem propracovanosti.“

Musica Florea je souborem majícím už třicetiletou uměleckou praxi a za svou píli sklízí nejen ovace posluchačů, ale rovněž se stává vyhledávaným společníkem předních českých i zahraničních sólistů. Vsází na stylově poučenou interpretaci a také hru na dobové nástroje. Nejinak tomu bylo v nedělní podvečer 9. října, kdy s těmito instrumenty rozezněli uchvacující prostory baziliky Navštívení Panny Marie na Svatém Kopečku v rámci Podzimního festivalu duchovní hudby. Vyznamenali se také jejich pěvečtí kolegové z Collegia Florea. Společně nastudovali vokálně-instrumentální díla Jana Křtitele Vaňhala, jehož tvorbu přednesli s pozoruhodnou přirozeností a pokorou. Jako sólisté se představili kontratenorista Filip Dámec, altistka Sylva Čmugrová, tenorista Hasan El-Dunia a basista Martin Vacula.