PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Tentokrát šlo o skladbu pro smyčcový orchestr, který se prezentuje mnohostí barevných možností.“

„Lotyšský pianista Georgijs Osokins přednesl koncert s nadhledem a s lehkostí, akordické části měly hutnost a naléhavost a nechyběla romantická rozevlátost.“

„Dirigent Rémy Ballot pojal skladbu o poznání pomaleji, vyhrál si s agogikou i s dynamickými kontrasty.“

Adventní koncert 11. prosince v olomoucké Redutě patřil Moravské filharmonii Olomouc, která si přizvala ke spolupráci francouzského dirigenta Rémyho Ballota a lotyšského pianistu Georgijse Osokinse. Společně provedli nejprve Greater Antiphons pro smyčcový orchestr Arvo Pärta, poté Koncert pro klavír a orchestr č. 2 f moll Fryderyka Chopina a na závěr Kartinky (Obrázky z výstavy) Modesta Petroviče Musorgského. Program zaplnil celý sál Reduty.

„Ke skvostům nahrávky patří Trh v Limoges, který hraje Schulmeister obdivuhodně vylehčeným staccatovým úhozem a v báječném tempu.“

„Každé ze Skrjabinových Pěti preludií se pod klavíristovými prsty mění v křehkou, okouzlující báseň v tónech.“

„Posluchači, kteří se rádi nechávají hudbou dojmout, si v Rachmaninovových Moments musicaux určitě přijdou na své.“

Devatenáctiletý Jan Schulmeister je jedním z našich nejnadějnějších mladých pianistů. Na klavír se začal učit hrát v pěti letech, od sedmi let se pravidelně účastní klavírních soutěží a koncertuje v mezinárodním měřítku. Na svůj věk má mladý umělec obdivuhodně rozsáhlou diskografii. Své první CD vydal pod značkou Petrof v roce 2018; to mu bylo dvanáct. Další tři disky vyšly postupně v letech 2020, 2021 a 2022 – druhý z nich opět pod značkou Petrof, první a třetí u labelu ArcoDiva. Pátého (a zatím posledního) Schulmeisterova alba se ujal Supraphon. Na trh jej uvedl letos v srpnu. Klavírista nám na něm nabízí skladby tří ruských autorů 19. a 20. století.

„O Ravelovi napsal Martinů, že se jeho hudba dostává k hranici rafinovanosti, ale že má vybroušenou formu a že jde vždy o čistý, jasný a přesný projev.“

„Pětkrát se za studií pokusil získat Římskou cenu, stipendium, které by pro něj bylo zajímavé po hmotné stránce, ale také by posílilo jeho skladatelské renomé.“

„Instrumentoval pro orchestr Musorgského Obrázky z výstavy – a řadu dalších upravovatelů stejného klavírního cyklu v celosvětové symfonické koncertní praxi v pomyslné soutěži zcela převálcoval.“

Před sto padesáti lety se narodil Maurice Ravel, Francouz s baskickými předky, virtuózní skladatel komponující hudbu blízkou impresionismu a jedinečným způsobem současně i neoklasicismu. Když v roce 1918 zemřel Claude Debussy, začal být považován za nejlepšího žijícího francouzského skladatele. Právem.

„Jako by během obtížné skladby jen meditoval a vnitřně prožíval Lisztovu mysteriózní hudbu.“

„V samotném závěru se v jeho hře místy zračila únava, ale přesto se jednalo fenomenální výkon, který by patrně žádný kytarista nedokázal napodobit.“

„Umění není zahrát co nejtěžší skladbu, ale vystihnout maximum jejího významu“

Na Mezinárodním kytarovém festivalu Brno se odehrálo něco, co lze adekvátně vystihnout jen za použití superlativů. Peruánský kytarista Jorge Caballero je znám svou bezlimitní kytarovou technikou, pro kterou bývá řazen mezi nejvýraznější klasické kytaristy všech dob. Do Brna přijel už podruhé a jeho programu vévodila dvě kolosální díla: Sonáta pro klavír h moll Franze Liszta a Obrázky z výstavy Modesta Petroviče Musorgského. Obě pochopitelně zazněla v úpravě pro sólovou kytaru.

„Chce-li někdo dnes tuto operu inscenovat, musí mít především kvalitní sbor.“

„Je to opera pro náročné publikum.“

„Režisér Claus Guth vytvořil barvité představení, pravou historickou fresku.“

Předposlední premiérou letošní bohaté operní sezóny v berlínské Státní opeře Pod lipami bylo lidové drama Modesta Petroviče Musorgského Chovanština z roku 1886. Vůbec první inscenace této opery v daném operním domě měla premiéru 2. června. Pod jejím nastudováním jsou podepsáni dirigentka Simone Young a režisér Claus Guth, který si za své spolupracovníky zvolil scénografa Christiana Schmidta, výtvarnici kostýmů Ursulu Kudrnu, mistra světel Olafa Freese a choreografku Sommer Ulrickson. Opera měla být inscenována již před čtyřmi roky, ale z důvodu tehdejší covidové pandemie byla odsunuta až na konec této sezóny.

„Hudba chvílemi zněla jako typická jazzová improvizace, ale to byl nejspíš zdařilý klam.“

„Posluchač si mohl uvědomit, jak Musorgského Kartinkám prospívá, když jim nechybí humor.“

„Nápadně v publiku působila drtivá převaha žen.“

Český spolek pro komorní hudbu pořádal 6. dubna matiné, jehož protagonistou byl koncertní mistr violoncell České filharmonie Václav Petr. Spolu s desítkou filharmoniků a klavíristou Martinem Kasíkem provedli koncert, při kterém se publikum i zasmálo, a přitom se vyhnuli podbízivosti.

„K jeho najväčším prednostiam potom azda patrí to, že je schopný zreteľne uchopiť rozvrstvenie skladieb, jasne ich štrukturovať, počúvať motivicko-tematický materiál.“

„Guarrerovo pojatie samozrejme stavalo na tom, že technické výzvy týchto kompozícii zvládal celkom suverénne.“

„Každá z ‚kartiniek‘ dostala v Guarrerovej interpretácii priestor a pozornosť, zároveň ale stále fungovali aj ako celok.“

Vo rozmanitom recitály sa v rámci rady „Pro budoucnost“ festivalu Dvořákova Praha predstavil mladý taliansky klavirista Giuseppe Guarrera. V sále Betlémské kaple zahral 20. septembra diela Beethovena, Ligetiho, Liszta a Musorgského; ťažiskom sa pritom stali Obrázky z výstavy posledného z menovaných.

„Spolupráce se zlínskou filharmonií na dirigentských kurzech trvá dodnes.“

„Další skladbou byly Obrázky z výstavy Modesta Petroviče Musorgského. Docela přirozeně a zajímavě působilo, že se po jednotlivých částech sedm dirigentů střídalo.“

„Američan Mark Cavanaugh, statný asi šedesátník – s profesionálně působícím vedením orchestru, přesnými nástupy a s gradací výrazu – prozradil, že je z Floridy, kde je profesorem sociologie na univerzitě ve Fort Lauderdale a současně diriguje univerzitní orchestr.“

Slavnostní Sněmovní sál zámku v Kroměříži naplnila hudba v neděli 30. července. Filharmonii Bohuslava Martinů řídili dirigenti, kteří se zúčastnili kurzů, které se zde konají v létě již dvacet pět let. Patnáct dirigentů z daleké ciziny zde objevovalo českou hudbu v prostředí památek a představilo se na závěrečném koncertě. Zazněla skladba Sylvie Bodorové Carmina Lucemburgiana, Obrázky z výstavy Modesta Petroviče Musorgského a Symfonie č. 8 G dur „Anglická“ Antonína Dvořáka.

„Vedení se vzápětí ujala česká hobojová hvězda široce přesahující svými mezinárodními úspěchy hranice České republiky, Vilém Veverka.“

„Je evidentní, že si PhilHarmonia Octet Prague v rychlých tempech docela libuje a asi by muzikanti ani neuspokojili své potřeby, kdyby v Trhu v Limoges nezkusili rovněž nasadit tempo à la ‚rychle a zběsile‘.“

„Těsně před koncem se rozezněly zvony kostela, což příznačně podtrhlo celou atmosféru koncertu a připravilo tak závěr celého večera v krásných prostorách nádvoří bývalého kláštera.“

Klášterní hudební slavnosti jsou očekávaným a snad i potřebným festivalem klasické hudby zdobící kulturu severní Moravy. Letošní sedmnáctý ročník se nese ve znamení Lea Slezaka a inspirace Vídní. K poctě 150. výročí narození ve své době fenomenálního tenoristy, který se narodil v Šumperku, přezdívaném Malá Vídeň, vystoupil právě zde 10. června barytonista Adam Plachetka. Z Jesenicka se festival přesunul ve čtvrtek 29. června k hranicím Hané, do bývalého augustiniánského kláštera ve Šternberku, kde vystoupil přední český dechový soubor PhilHarmonia Octet Prague, který na posluchače zapůsobil nejen profesionálním přístupem, ale i hlubokou muzikalitou.

„Do rodné země se už nikdy nevrátil. Na rozdíl od Igora Stravinského, který po čtyřech desetiletích odloučení nakonec hostoval v roce 1962 v Moskvě, a zejména od Sergeje Prokofjeva, který se v polovině třicátých let ze Západu vrátil do vlasti dokonce natrvalo.“

„Byla to úspěšná petrohradská premiéra Druhé symfonie v roce 1908, která vrátila autorovi tvůrčí sebevědomí.“

„Jeho skladby pro klavír jsou technicky náročné a efektní, vycházejí z romantické virtuózní tradice a jsou posluchačsky působivé a sdělné. Někomu se jeví jako eklektické, není to však spravedlivý pohled.“

Když v Rusku zvítězila bolševická revoluce, Sergej Rachmaninov odcestoval i s rodinou na turné a do rodné země se už nikdy nevrátil. Ve své době byl mezinárodně uznávaným klavírním virtuosem, dirigentem a s uznáním uváděným autorem. Narodil se 1. dubna 1873, a to podle všeho nejspíš ve vesnici Semjonovo nedaleko města Staraja Russa v Novgorodské gubernii jižně od Petrohradu, zemřel 28. března 1943 v Beverly Hills v Kalifornii. Letos na jaře, v roce 2023, si tedy hudební svět připomíná 150 let od jeho narození a 80 let od úmrtí.