KlasikaPlus.cz© – portál o klasické hudbě

PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

...váš vyladěný partner

english

Martinů v souvislostech (14)
Nehudební inspirace klavírního cyklu Motýli a rajky Bohuslava Martinů

„Přivedl jej také do společnosti Ely Švabinské, první manželky Maxe Švabinského, která letní měsíce trávívala obklopena uměnímilovnou společností v půvabné chaloupce ve vesničce Kozlov.“

„Jako každý velký umělec reagoval Martinů svým uměním na každý kulturní nebo přírodou způsobený zážitek.“

„Cyklus klavírních skladeb Motýli a rajky je tedy reakcí na spatřené exponáty ve Švabinských domě.“

Nedávné výročí 150 let od narození významného českého malíře Maxe Švabinského (17. září) vybízí k připomenutí jeho osobnosti z nejrůznějších úhlů pohledu. Byly (a ještě budou) to jednak muzejní výstavy – právě končící výstava v Rajhradě u Brna nazvaná Básník obrazu – Max Švabinský a literární inspirace či společná výstava jihlavského muzea a zlínské galerie s názvem Univerzum Max Švabinský, která se ve Zlíně uskutečnila na jaře a do Jihlavy připutuje na konci listopadu. Dále pak různé semináře a konference – Fenomén Švabinský v České Třebové 16. června či Umělec a město v Kroměříži 13. a 14. září. Ty všechny představily umělce v rovině výtvarné. Drobným kamínkem v mozaice pohledů na osobnost Maxe Švabinského budiž i tento text, který se umělce samého sice týká jen okrajově, nicméně nabízí propojení světa jeho a světa hudebního, reprezentovaného klavírní skladbou Bohuslava Martinů.

Číst dál…

Polička uctila výročí úmrtí Bohuslava Martinů netradičně

„I když původní ideou bylo připomenout výročí úmrtí skladatele (28. srpna), realizátoři úmyslně potlačili pietu a jejich cílem bylo přiblížit skladatele s důrazem kladeným na jeho tvůrčí aktivity.“

„Na šesti stanovištích čekala na příchozí postava malého i dospělého Bohuše v životní velikosti a formou osobní vzpomínky informovala o zajímavostech míst, na kterých se nacházejí.“

„I přes zdravotní handicap jednoho z hráčů byl interpretační výkon tria brilantní a u publika, které zaplnilo doslova do posledního místečka Reprezentativní sál Barokní radnice v Poličce si vysloužilo nadšené ovace.“

Městské muzeum a galerie Polička, jehož součástí je Centrum Bohuslava Martinů, se snaží hledat stále nové způsoby, jak přiblížit svého nejslavnějšího rodáka širší veřejnosti. Letos přišlo s novou myšlenkou, připomenout skladatele zcela netradiční formou jednodenního festivalu pro malé i velké, nazvaného Zažít Martinů. Akce se konala v sobotu 26. srpna a byla nabitá programem od rána až do noci.

Číst dál…

Martinů v souvislostech (12)
Brno jako místo světových premiér scénické tvorby Bohuslava Martinů.
Část 2. – Inscenace, kterých se skladatel nedožil

„Jednoznačně největším dramaturgickým triumfem Státního divadla v Brně a především dramaturga Václava Noska bylo v následujících letech obdivuhodných pět světových premiér jevištních děl Bohuslava Martinů.“

„Martinů a já jsme zkonstruovali operu-film, o němž je možno říci, že má skutečně dva otce – dvojčata, neboť jestliže já jsem dal pouze potravu hudbě, Martinů byl plný nápadů pro libreto.“

„Martinů jednoaktová opera zazněla v jednom večeru věnovaném antické Ariadně spolu s dalšími dvěma díly: Monteverdiho fragmentem Nářek Ariadnin a scénickým melodramem Jiřího Bendy Ariadna na Naxu.“

Před časem jsme přinesli příspěvek o baletních a operních inscenacích Bohuslava Martinů, které byly ve světové premiéře provedeny v Brně v meziválečných letech, týkalo se to let dvacátých a zejména třicátých. Skladatel sám byl tehdy s nastudováním těchto inscenací spokojen, a tak se dalo čekat, že do Brna přibydou ještě další novinky. Bohužel se tak nestalo…

Číst dál…

Martinů v souvislostech (11)
Brno jako místo světových premiér scénické tvorby Bohuslava Martinů
Část 1. – Meziválečná tvorba

„V době příprav nového baletního díla pro brněnské divadlo Martinů nebyl v divadelním prostředí naprostým nováčkem.“

„Byl toho názoru, že opera jako žánr nemá ve své klasické podobě budoucnost.“

„Počtem původních premiér a celkově hodnotným uměleckým nastudováním skladatelových jevištních kompozic, které si považoval i on sám, nemá brněnské divadlo v celosvětovém měřítku obdoby.“

I když Bohuslav Martinů v Brně nikdy nežil ani pracovně nepůsobil, patřilo Brno mezi místa, kde bylo skladatelovo dílo – často poprvé vůbec – pravidelně uváděno. V tomto ohledu vynikalo zejména Národní (později Zemské) divadlo v Brně, které si zakládalo na dramaturgii akcentující mimo jiné díla soudobých skladatelů. V čele zájmu byla samozřejmě především scénická tvorba Leoše Janáčka, nicméně protože vedení divadla hledalo nové zajímavé skladatelské osobnosti, dostal v roce 1925 příležitost poprvé i Bohuslav Martinů.

Číst dál…

Martinů v souvislostech (10)
Pianista Rudolf Firkušný, výborný přítel a fenomenální interpret

„V době života ve Francii se pianista napojil na skupinu českých umělců, s nimiž jej po dlouhá léta pojilo pevné přátelství.“

„Cestoval doslova po celém světě v rámci hojných koncertních turné, ve zbytku času vyučoval klavír na newyorské Juilliard School, jedné z nejprestižnějších světových vysokých uměleckých škol na světě.“

„Bez vzdělanosti nelze si dnes představit ani jakoukoliv tvůrčí činnost, včetně tvorby umělecké. Potvrzuje mi to veškerá má životní a umělecká zkušenost.“

Světově proslulý pianista Rudolf Firkušný (1912–1994) se narodil před rovnými 110 lety v moravských Napajedlech jako nejmladší ze tří dětí do rodiny místního notáře. Otec bohužel předčasně zemřel, když byly Rudolfovi pouhé tři roky, a maminka byla nucena se o rodinu sama postarat. Přestěhovala se za větší možností obživy do Brna, kde malý Rudolf, u nějž byl rozpoznán mimořádný hudební talent, získal možnost hudebního vzdělání…

Číst dál…

Martinů v souvislostech (9)
Vánoční momentky ze skladatelova života i tvorby

„Díky vzpomínce paní Charlotte známe i přesnou skladbu sváteční štědrovečerní večeře rodiny Martinů.“

„Skladeb ovlivněných vánočními svátky není v tvorbě Bohuslava Martinů mnoho.“

„Skladatel byl vychován v katolickém prostředí, v němž má mariánský kult velmi silné postavení již od středověku a postupně se stal symbolem lidové kultury a víry.“

Vánoční čas je pro každého z nás výjimečným obdobím – snad každý miluje atmosféru klidu prodchnutou vůní jehličí a domácího cukroví. Trávíme čas se svými nejbližšími, rozjímáme a snažíme se před nástupem nového roku rekapitulovat rok končící. Tradice se ale liší kraj od kraje, země od země. Vzhledem k životním osudům, které Bohuslava Martinů zavály doslova do všech koutů světa, měl skladatel možnost slavit Vánoce různými způsoby a je jasné, že to nemohly být vždy Vánoce takové, jaké je znal z domova.

Číst dál…

Martinů v souvislostech (8)
Zdeněk Zouhar jako (nejen) nezdolný propagátor díla Bohuslava Martinů

„Dokončil cyklus Písničky o lásce na moravskou lidovou poezii a osmělil se zaslat je k posouzení skladateli do USA. Povzbudivá odpověď Martinů se stala základem vzájemné korespondence.“

„Podle výslovného přání skladatele byla kantáta Otvírání studánek oficiálně provedena Zouharem a ženskou částí sboru OPUS ve světové premiéře v Poličce v lednu 1956.“

„Jako skladatel vzdal Martinů hold v roce dvacátého výročí jeho smrti kompozicí skladby Variace na téma B. Martinů.“

Brněnský skladatel Zdeněk Zouhar (1927–2011) se dá charakterizovat jako renesanční osobnost pohybující se celý život mezi skladbou, muzikologií, hudební pedagogikou, dirigováním a organizováním hudebního života. Od mládí komponoval, psal texty o hudbě, věnoval se vydavatelské činnosti a také vyučoval hudbu…

Číst dál…

Michaela Fukačová společně s Janáčkovým kvartetem

„Janáčkovo kvarteto dílo interpretovalo s maximálním porozuměním a citem pro emoční nuance raně romantického díla.“ „K umělcům se připojila violoncellistka Michaela Fukačová, aby společně předvedli dílo zvukově nádherně syté a barevné, interpretačně brilantní a ve výsledku posluchačsky velmi silné.“ „Pro mne je tato skladba snad nejkrásnějším komorním dílem vůbec a hrozně jsem se těšila, že…

Číst dál…

Polička viděla film Můj život s Bohuslavem Martinů

„Představou režiséra Sommera bylo vytvořit stylizovaný hraný dokument s herci a výpravou, který diváka vtáhne do světa Martinů a zkusí mu poutavě zprostředkovovat emoce z jeho hudby.“ „Film je koncipován jako vyprávění skladatelovy manželky Charlotte, která již jako vdova vzpomíná na společný život se skladatem.“ „Martinů hudba dojímá posluchače všude na světě. Čím? Je…

Číst dál…

Podivuhodný let a pozoruhodné odpoledne v Poličce

„Podivuhodný let vznikl v roce 1927 v reakci na pokus o přelet Atlantského oceánu, který podniklo duo francouzských letců François Coli a Charles Nungesser.“ „Jediným ‚živým‘ aktérem představení byla Sylva Marková ukrytá v útrobách mechanismu ztvárňujícího vizuální složku baletu.“ „Dostali jsme možnost nahlédnout do zákulisí – do celého modelu malé scény, z níž Sylva Marková ovládala…

Číst dál…

Martinů v souvislostech (7)
Poličský Martinů fest a trocha jeho historie

„Martinů fest inicioval a do života muzikolog František Popelka mladší, všeobecně známý jako Iša Popelka.“

„Po neplánované, více než roční pandemické přestávce se stejně jako jinde nově rozjíždí kulturní život Poličky. I v případě Martinů festu.“

„Slavnostním zahajovacím koncertem festivalu je odložená akce z prosince loňského roku, koncert ke 130. výročí narození Bohuslava Martinů, který shodou okolností vyšel na den skladatelova úmrtí.“

Malebné městečko Polička leží v půvabném okolí Českomoravské vrchoviny. Má osm a půl tisíce obyvatel a poměrně bohatý kulturní život. V roce 1929 zde byla vystavěna velkoryse koncipovaná budova pro kulturní dění, pojmenovaná po patronu místního spolku divadelních ochotníků Tylův dům. Pojme téměř pět set návštěvníků, což je na město s necelou desítkou tisíc obyvatel relativně hodně. Tam se koná většina kulturních aktivit města. Polička bývá někdy označována jako město festivalů – pravidelně se zde na různých místech konají multižánrový festival Polička 555 (od roku 1992, název odkazuje na nadmořskou výšku), Jazzový festival (1997), Rockoupání (1998), Colour Meeting (2004), Mime Fest (2012). A od roku 1996 také Martinů fest, už názvem jasně odkazující na orientaci převážně na dílo místního rodáka Bohuslava Martinů.

Číst dál…

Martinů v souvislostech (6)
Prázdninový „výletník“ po stopách Bohuslava Martinů.
Část 2. – Okolí Poličky, Vysočina, Svitavská pahorkatina

„Obec Borová se stala pravidelným místem návštěv Bohuslava Martinů. Byl zde hostem evangelického faráře Vladimíra Čecha a jeho hudbymilovné manželky Gabriely.“

„Právě sem k rybníku Sykovci situoval Miloslav Bureš konání lidových zvyků čištění studánek. Navíc k místu měl osobní vazbu Martinů, který zde strávil několik dní o prázdninách 1938 jako host rodiny Kaprálových.“

„Martinů sem jezdil velmi rád: i jeho fascinovala okolní příroda a atmosféra. Naposledy Kozlov navštívil dle vzpomínek Ely Švabinské nedlouho před svým odjezdem do Francie v létě roku 1923.“

Pokračujeme druhou částí virtuální prohlídky míst spojených s mládím Bohuslava Martinů (první díl věnovaný zejména městu Polička a jeho nejbližšímu okolí, najdete ZDE.). Dnešní díl představuje místa v blízkém i vzdálenějším okolí skladatelova rodiště, která Martinů rád navštěvoval a jejichž přitažlivost nezmizela ani s odstupem jednoho století.

Číst dál…

Martinů v souvislostech (5)
Prázdninový „výletník“ po stopách Bohuslava Martinů.
Část 1. – Polička a nejbližší okolí

„Máme dochováno jedinečné foto Bohuslava Martinů na poličském náměstí s morovým sloupem a částí radnice v pozadí. Je to jediná fotografie z rodiště, na níž je Polička patrná.“

„Pokud bychom chtěli procházet Poličkou po stopách Bohuslava Martinů, začít musíme v jeho rodné světničce.“

„Sám skladatel vzpomínal, že tudy v dobách mládí téměř denně chodil na procházky. Byl vídán, jak hloubavě prochází parkem s knihou v ruce, zabrán natolik do četby, že téměř nevnímal okolí.

Prázdniny začínají a mnoho z nás plánuje letní dovolenou či výlety. Pro ty, kdo budou cestovat po vlastech českých, nabízíme malý manuál prohlídky míst spojených s mládím Bohuslava Martinů. Je to pochopitelně především jeho rodiště, město Polička, ale také její blízké i vzdálenější (to v příštím díle) okolí. Vydejme se společně na imaginární cestu po stopách slavného skladatele, neboť v Poličce je genius loci přítomen doslova na každém kroku.

Číst dál…

Sto let od narození dirigenta a dramaturga Václava Noska

„Podařilo se mu vystavět dramaturgickou linii, založenou především na provádění závažných děl 20. století – osou jeho snah bylo dílo Leoše Janáčka, Bohuslava Martinů a ze zahraničních autorů Sergeje Prokofjeva.“

„Václav Nosek věřil v životaschopnost Janáčkovy hudby z pera samotného autora, bez dodatečných zákroků různých upravovatelů.“

„Obdiv zaslouží prosazení opery Řecké pašije, neboť šlo o dílo se silným duchovním poselstvím, pro tehdejší režim nepřijatelným.“

Před rovnými sto lety, 5. dubna 1921, se narodil Václav Nosek, jedna z nejvýraznějších osobností brněnského divadla druhé poloviny 20. století. Stál za prosazením a uvedením řady operních titulů, které do té doby nebyly publiku známy. Opeře svou péči věnoval jednak jako dramaturg, který dokázal neznámým či pozapomenutým operním dílům, nalezeným v různých archívech, vdechnout život, a jednak jako dirigent, který pak tato (a další) díla nastudoval.

Číst dál…

Martinů v souvislostech (4)
Jarní a velikonoční inspirace Bohuslava Martinů

„Spíše než dodržování tradičních velikonočních rituálů byly tyto velikonoční pobyty pro Martinů možností odpočinku v předjarní přírodě.“

„Martinů měl moc rád veškerá zvířata, i když s manželkou vzhledem k častému stěhování nikdy žádné trvale neměli.“

„Posledním drobnějším velikonočně laděným dílkem jsou Písničky pro dětský sbor, které komponoval na sklonku života, v únoru 1959.“

Další díl seriálu o Bohuslavu Martinů je laděn tematicky – jarně a velikonočně. Zobrazuje Bohuslava Martinů především jako člověka svázaného s přírodou, zvláště tou jarní, a představuje jeho díla spjatá s obdobím Velikonoc.

Číst dál…

Martinů v souvislostech (3)
Významní martinůovští dirigenti I: Talich, Kubelík, Nosek, Bělohlávek

„Václav Talich mladého Martinů znal jako orchestrálního hráče, v budoucnu jej měl poznat i jako skladatele.“

„Martinů Kubelíkovi věnoval své Fresky Piera della Francesca. Kubelík je spolu s Vídeňskými filharmoniky provedl ve světové premiéře v létě 1956.“

„Jiří Bělohlávek měl úžasnou schopnost dokázat v díle nalézt hloubku a vnitřní sílu a ty pak přenést na hráče orchestru.“

I když se provádění orchestrálních či jevištních děl Bohuslava Martinů věnovala řada výborných umělců, označení „martinůovský dirigent“ si dovolím přiřknout pouze několika z nich. Kritériem této volby je pochopitelně především mimořádný umělecký vklad těchto interpretů v rámci uvádění skladeb Martinů a ve většině případů také vztahy se skladatelem nejen na profesionální, ale též osobní úrovni. Zajímavým bonusem navíc je fakt, že u všech těchto dirigentů si letos budeme připomínat kulaté výročí narození či úmrtí.

Číst dál…

Martinů v souvislostech (2)
Jak se dříve žilo v zimě aneb Jak vznikly fotky „na lyžích ve sportovním dresu“

„O počasí v prosinci, kdy se Bohuslav Martinů narodil, Jitřenka bohužel vůbec nereferovala, což dává tušit, že počasí nijak zásadně nevybočovalo z místního normálu.“

„Skladatel sám zimu nikterak nemiloval, naopak. Vyhovovalo mu mírnější klima Francie, kde se s velkými mrazy příliš nepočítalo.“

„Jednu pravou vysočinskou zimu prožil při návštěvě vlasti v únoru 1935. Psal tehdy: Mrzne naprosto nemožně na naši pařížskou povahu, máme ráno 26 stupňů pod nulou, chodíme na lyže, sáňky a mrzneme.“

Kdo zná Vysočinu, ví, že tu často panují poměrně tuhé zimy. Někdy je možné se setkat s označením „Malá Sibiř“, a to jak pro Martinů rodiště Poličku, tak pro některá jiná místa v okolí, proslulá silnými větry a v zimě mrazy.

Číst dál…

Martinů v souvislostech (1)
Z nadhledu

„V roce 1979 byly jeho ostatky uloženy v rodinném hrobě na poličském hřbitově. Martinů se tak vlastně dvacet let po smrti vrátil ke kořenům. Kruh se uzavřel.“

„To bude slavný muž, přivítali ho slavným zvoněním, komentovala tento fakt porodní bába.“

„A dobrá zpráva nakonec: zmíněné aktivity Polička neruší, plánuje je veřejně realizovat, byť se zpožděním. Snad to bude možné v jarních měsících.“

Před rovnými 130 lety, 8. prosince 1890, se v Poličce v obytné místnosti věže na kostele svatého Jakuba narodil Bohuslav Martinů. Neexistuje snad jiný skladatel, který by měl tak zvláštní místo narození. S nadsázkou se dá říci, že přišel na svět mezi nebem a zemí, neboť jeho rodná světnička se nachází ve výšce šestatřiceti metrů.

Číst dál…

Barevný svět Bohuslava Martinů.
Muzikolog Jaroslav Mihule se dožívá významného jubilea

„Spřízněnost Jaroslava Mihuleho s Bohuslavem Martinů? Troufám si říci, že ti dva si byli prostě souzeni.“

„Jeho jazyková vybavenost jej předurčila k tomu, že byl zván k přednáškové činnosti na univerzitách doslova po celém světě.“

„S Poličkou je Jaroslav Mihule spojen dobrých šedesát let.“

První prosincový den se úctyhodných devadesáti let dožívá Jaroslav Mihule. Přiblížit jeho osobnost na několika málo řádcích není lehkým úkolem, neboť Jaroslav Mihule je vpravdě renesanční osobností s velmi širokým záběrem aktivit. Celoživotně činný byl především jako muzikolog, nicméně neméně důležitá byla jeho činnost pedagogická, skladatelská či diplomatická. Jeho jméno je většině z nás známé především ve spojení s osobností Bohuslava Martinů, jemuž zasvětil velkou část profesního života…

Číst dál…

Monika Holá: Odešla stálice hudebního Brna, teoretik a hudebník Jiří Beneš

„V profesním životě Jiřího Beneše bylo velmi důležité období, kdy se stal členem obnoveného Moravského kvarteta.“

„Díky umělecké zralosti Moravského kvarteta se těleso stalo profesionálním souborem Státní filharmonie Brno a jeho členové byly vyjmuti z povinnosti pravidelně se účastnit orchestrálního koncertního dění.“

„Interpretační sféra ale nezůstala jedinou v Benešově činnosti.“

Ve věku nedožitých 92 let zemřel v noci z 23. na 24. srpna muzikolog a hudebník Jiří Beneš. Patřil neodmyslitelně ke stálicím hudebního Brna, byl živoucí pamětí brněnské filharmonie, s níž jej pojilo více jak půlstoletí spolupráce. Udivoval rozsáhlými vědomostmi a byl nekonečnou studnicí profesních vzpomínek, jeho elán byl vzdor věku nezměrný a dobrá nálada jej snad nikdy neopouštěla. Pro Brno je jeho odchod velkou ztrátou – kdo jej znal, se s ním může přijít v pondělí 31. srpna naposledy rozloučit.

Číst dál…

Odešel František (Iša) Popelka, muzikolog, martinůovský propagátor

„Jeho skromnost mu bránila k sobě víc poutat pozornost, přitom v muzeu odvedl heroický kus práce.“

 „Jeho vzpomínky dnes už mají hodnotu zlata; své o tom vědí i muzikologové z olomoucké univerzity.“

 „A protože vládl jemným intelektuálním humorem, uměl návštěvníky zaujmout.“

V požehnaném věku 87 let zemřel 16. dubna 2020 v Poličce muzikolog František Popelka ml. (narozen 19. 2. 1933). Křestní jméno František mu sice figurovalo v rodném listě, ale nikdo mu neřekl jinak, než Iša. To pro odlišení, neboť stejně jako jeho tatínek František Popelka st. se většinu profesního života věnoval propagaci Bohuslava Martinů – záměna osobností by tak byla nasnadě… Jeho odborný i lidský odkaz zachytila pro KlasikuPlus doc. Monika Holá z  Centra Bohuslava Martinů Městského muzea a galerie v Poličce.

Číst dál…