PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

Jubilejní operní slavnosti v Bayreuthu začaly skandálem kvůli nepochopitelně zrušené přednášce významného německého publicisty židovského původu o antisemitizmu Richarda Wagnera, která se nakonec stejně uskutečnila. Přinesly historicky první uvedení opery Rienzi, kterou sám Wagner ze slavností vyřadil, pokračovaly experimentálním provedením tetralogie Prsten Nibelungův s použitím umělé inteligence, které publikum i kritiku polarizovalo, a skončily příslibem Berlína a Mnichova poskytnout akci o dva miliony eur navíc.

Moře, černá loď s krvavě rudými plachtami, přízračná posádka ani romantická monumentalita živlů. Z tradiční ikonografie Bludného Holanďana nezůstává v inscenaci Dmitrije Tcherniakova téměř nic. Přesto je toto radikální odhmotnění legendy jedním z důvodů, proč inscenace uvedená poprvé v Bayreuthu roku 2021 ani po pěti letech neztratila svou provokativnost. Wagnerův mýtus zde není ilustrován, ale podroben téměř psychoanalytické dekonstrukci: prokletí mění v trauma, věčné bloudění v kompulzivní návrat a vykoupení v problematický pokus uniknout z kruhu destrukce. Moře zmizelo z jeviště, nikoli však z partitury. Jeho živelná energie zůstává přítomná v orchestru a nachází odezvu v napětí mezi postavami.

V Mnichově v Bavorské státní opeře v posledním čtvrtstoletí studují již třetí inscenaci Wagnerova Prstenu Nibelungova. V roce 2002 mělo premiéru Zlato Rýna týmu Zubin Mehta a Herbert Wernicke, který ovšem zemřel, a další opery pak režíroval David Alden. O deset let později mělo premiéru Zlato Rýna vytvořené Kentem Naganem a Andreasem Kriegenburgem a 27. října 2024 Zlato Rýna dirigenta Vladimira Jurowského a režiséra Tobiase Kratzera. Poslední inscenace Valkýry měla premiéru letos 25. června a premiéry Siegfrieda a Soumraku bohů jsou naplánovány na říjen 2026, respektive na červen 2027. Nová inscenace celého cyklu bude pak dvakrát provedena v rámci Mnichovských slavnostních operních her v roce 2027. 

„V době, kdy Weber definoval německou operu, mělo v Neapoli premiéru jedno z vrcholných děl opery italské, Rossiniho Jezerní paní.“

„Prague Philharmonia byla plná jiskřivého zvuku a energie sálající do všech stran, s bohatým výrazovým rejstříkem, který si skvěle poradil se všemi finesami a nástrahami skladatelovy partitury.“

„Brownleeho hlas má neuvěřitelnou sílu, energii a na basbaryton nezvykle bohatou paletu barev i jasné výšky.“

Předposlední koncert orchestrální řady Prague Philharmonia svedl 27. dubna takříkajíc pod jednu střechu tři německé romantiky a jeden kouzelný hlas ze Spojených států. Hudba z děl Carla Marii von Webera, Richarda Wagnera a Gustava Mahlera zazněla pod taktovkou šéfdirigenta orchestru Emmanuela Villauma. Výběr z Mahlerova cyklu Chlapcův kouzelný roh ve druhé půli koncertu přednesl americký basbarytonista Nicholas Brownlee.

„Teprve když jsem začal zpívat Wagnera, jsem pochopil, že toto je přesně hudba pro můj hlas.“

„Bohužel hudební svět se trochu polarizuje a zpěváci se profilují buď jako interpreti písní, nebo jako operní pěvci.“

„Cenzura Trumpovy administrativy nám přináší tvůrčí nejistotu.“

Americký basbarytonista Nicholas Brownlee se vzdor svému mládí etabloval jako jeden v předních představitelů wagnerovských rolí. V této sezóně vystupuje v Bavorské státní opeře jako Wotan ve Zlatu Rýna, v operním domě ve Frankfurtu jako Amfortas v Parsifalovi, ale i jako Macbeth či Amonasro v Aidě. V Palau de les Arts Reina Sofía debutuje v hlavní roli Bludného Holanďana, v Lipsku bude zpívat opět Wotana a na festival v Bayreuthu se vrátí jako Donner ve Zlatu Rýna. Mimo to se představí i na několika koncertních scénách, včetně pražského Rudolfina, kde s Prague Philharmonia a dirigentem Emmanuelem Villaumem 27. dubna přednese Mahlerův Chlapcův kouzelný roh.