PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

Semperova opera v Drážďanech chystá pro své diváky v aktuální sezoně celkem osm nových inscenací a na repertoáru má v této sezoně celkem třicet dva titulů. 20. a 21. února se hrály nová inscenace Poulencových Dialogů karmelitek (5. představení), která měla premiéru 31. ledna v tomto roce, kdy opera zazněla v Drážďanech vůbec poprvé (světová premiéra v La Scale 26. ledna 1957), a obnovená inscenace Dona Giovanniho z roku 2016 (24. představení). Oba tituly se v této sezoně hrají v jednom obsazení a každý zazní celkem šestkrát, oba lze také označit za zdařilé.

Beethoven a Dvořákova Osmá. Tak zněl název koncertního programu, který v prostory pražského Obecního domu 26. ledna vnesl Symfonický orchestr Českého rozhlasu s dirigentem a akordeonistou Omerem Meir Wellberem. Až kontroverzní první půli ve Smetanově síni vystavěnou na beethovenském půdorysu vystřídala druhá, o poznání standardnější s naším mistrem.

„Mezi jednotlivé scény opery jsou vloženy obsahově odpovídající části Rekviem.“

„Režisér každému protagonistovi opery přidal jeho taneční alter ego.“

„Katarze vídeňské inscenace se koncentruje na Císařovu sebereflexi.“

Protiválečná opera Viktora Ullmanna (1898–1944) Císař Atlantidy aneb Odepření Smrti se od své, byť necitlivou úpravou poněkud sporné, světové premiéry v roce 1975 v Amsterodamu a zejména od počátku devadesátých let 20. století stala nejčastěji uváděným dílem svého autora. Inscenací od té doby vzniklo několik desítek a protože časovým rozměrem je opera jednoaktovkou, sahali inscenátoři někdy i ke spojení s jinými autorovými díly, např. s melodramem Píseň o lásce a smrti korneta Kryštofa Rilka nebo – jako před dvěma lety v Ostravě – s další Ullmannovou operní jednoaktovkou Rozbitý džbán. Avšak kombinace Ullmannovy opery a Mozartova Rekviem, kterou pro svoji inscenaci, premiérovanou koncem ledna letošního roku, zvolila Lidová opera (Volksoper) ve Vídni, je spojením opravdu nečekaným a na první pohled zarážejícím. Ovšem jen na první pohled.

„Dirigent Omer Meir Wellber vytáhl z orchestru podivuhodnou vitalitu.“

„Sólové hlasy hráli hvězdný Gidon Kremer a litevská violoncellistka Giedrė Dirvanauskaitė.“

„Provedení ‚apoteózy tance‘ mělo nádhernou výstavbu jednotlivých vět i celku.“

Symfonický orchestr Českého rozhlasu vystoupil ve svém pravidelném cyklu koncertů ve Dvořákově síni Rudolfina také v pondělí 11. prosince. Tentokráte ve spolupráci s festivalem Dny Bohuslava Martinů uvedl hned tři hosty. Velkým hitem bylo vystoupení legendárního houslového virtuosa Gidona Kremera, který hrál v duetu s violoncellistkou Giedrė Dirvanauskaitė. A poprvé s orchestrem vystoupil izraelský dirigent Omer Meir Wellber. Tři vysoké karty do hry a spolehlivě frázující orchestr daly koncertu náležitý švih, noblesu a energii.

„Sedmadevadesátá sezóna, to je kulturní tradice České republiky a odkaz, který musí být zachován do budoucnosti – a to bez finančního zázemí a bez finanční vize není možné.“

„Písně z Gurre jsou oslavou orchestrů rozhlasových institucí.“

„Rozhodli jsme se do celého roku 2024, Roku české hudby, vstoupit s jubilantem Bedřichem Smetanou.“

Petr Popelka nastudoval pro dnešní koncert na Smetanově Litomyšli Písně z Gurre Arnolda Schönberga. K uvedení této grandiózní vokálně-instrumentální skladby s obrovským interpretačním aparátem je potřeba výdrž, ale také velký organizační um a finanční zázemí. I proto Symfonický orchestr Českého rozhlasu nabídl se souhlasem festivalu dílo k druhému provedení ještě pražskému Národnímu divadlu. V úterý zazní ve Státní opeře v rámci projektu Musica non grata,…

„Pokud komunikujete s médii, musíte si uvědomit, že jejich očekávání jsou jiná než vaše. Musíte rozpoznat, jak s novinářem mluvit, jaké jsou jeho priority, co ho zajímá, rozumět mu.“

„Chráním festival jako umělec i jako jeho ředitel, všechny mé umělecké záměry jsou spojeny s festivalem bez jakýchkoli pochybností a váhání.“

„Vyprávět příběh hudby s violoncellem pro mě byla úžasná výzva a rozšíření obzorů.“

Již 18. května se otevřou koncertní sály, sakrální prostory i divadelní budovy saské metropole, aby po celý měsíc hostily slavné hudebníky se zajímavými programy, jež budou ozdobou letošního ročníku významného evropského festivalu. O povaze Drážďanských hudebních slavností a o tom, co se skrývá za jejich úspěchem, hovoří umělecký ředitel festivalu, violoncellista Jan Vogler. A aby nezůstalo jen u jeho organizačních schopností, svěřuje se i se svým vlastním loňským nahrávacím počinem – s průřezem hudební historií nazvaným Pop Songs.