PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Kubitovo kvarteto přesvědčilo, že si titul laureáta plně zaslouží.“

„Filip Fehér, který obdržel ocenění Laureát Academy Kroměříž, se stal se hvězdou Akademie.“

„V programu večera vystoupili i ti, kteří sice zvláštní ocenění nedostali, přesto svými výkony zaujali.“

Od 14. do 21. srpna žilo město Kroměříž hudbou více než obvykle. Na konzervatoři, v prostorách Základní umělecké školy i na zámku se potkávalo osmdesát studentů z dvanácti zemí světa se svými lektory. Třicet hudebníků-smyčcařů vytvořilo poté Akademický orchestr, který ve čtvrtek 21. srpna vystoupil na závěrečném koncertě pod vedením dirigenta Tomáše Netopila. Loučení bylo dojemné a slavnostní. Nejlepší laureáti byli oceněni a také se představili při koncertě.

„Souhra všech čtyř hudebníků byla naprosto perfektní.“

„Z první věty Ravelova Smyčcového kvartetu dýchala pohoda prosluněného letního dne.“

„Pianista i kvarteto hráli doslova jako o život.“

V květnu loňského roku obohatil pražský hudební život pozoruhodný koncertní cyklus nazvaný Hudba mezi obrazy. Za realizací tohoto projektu stojí dvojice studentů HAMU – klavírista Pavol Praženica a houslistka Terézia Hledíková, kteří k pořádání koncertů, na nichž vystupují výhradně mladí umělci, využili atraktivní a širšímu publiku nepříliš známé prostory staroměstské Galerie Lapidárium. Na závěrečném koncertě tohoto cyklu v pátek 13. června vystoupilo Sukovo kvarteto, ke kterému se ve druhé polovině večera připojil právě i Pavol Praženica.

„V hravej, rytmickej skladbe sme mohli predovšetkým oceniť vynikajúcu Annu Paulovú.“

„Skladateľka si opäť požičiava aj postupy iných žánrov, napríklad glissandá pripomínajúce rockové gitarové sóla.“

„Lejava skladbou zdieľa veľmi koncentrované podnety, ktoré nevyvolávajú len príjemné pocity a nútia k aktívnemu počúvaniu.“

Cyklu soudobé hudby S orchestru Prague Philharmonia sa v poslednej dobe podarilo prilákať pomerne stále publikum. Je v ňom pritom aj mnoho poslucháčov, ktorí so súčasnou hudbou zas tak blízky vzťah nemajú. Tvoria si ho teda skrze cyklus S, ktorého podoba a vlastne aj dramaturgia je tomu prispôsobená. 29. apríla tak v Studiu Švandova divadla zaznela kombinácia diel autora a autorky, ktorých kompozičné jazyky vykazujú rôznu mieru komplexnosti a posluchovej „ústretovosti“: Mariána Lejavu a Kateřiny Horkej.

„Kurátorkou Dvořák Collection, věnované písním, je sopranistka Kateřina Kněžíková. Vystoupí ve čtyřech programech.“

„Novinkou je minicyklus Bez kravaty. Propojí klasickou hudbu s humorem, nadsázkou a s jinými hudebními žánry.“

„Priorita, kterou jsou mladí interpreti, se odráží v cyklu pořádaném v Centru Bořislavka.“

Hostující zahraniční orchestry a sólisté, rezidence České filharmonie, písně v interpretaci Kateřiny Kněžíkové a dalších pěvců, koncerty v novém cyklu nazvaném Bez kravaty a pozornost mladým, včetně finále soutěže Concertino Praga… To budou klíčové momenty podzimního festivalu Dvořákova Praha. Jeho osmnáctý ročník se uskuteční od 5. do 23. září a nabídne více než tři desítky programů. Dominuje jim hudba Antonína Dvořáka, ale zazní i velká díla od Mozarta, Mahlera, Brucknera, Ravela, Berlioze, Šostakoviče, Prokofjeva, Korngolda, Martinů nebo Roberta a Clary Schumannových.

„V dnešní digitálně době se sice jedná o něco technologickým vývojem dávno překonaného, jisté zvláštní kouzlo zde ale přece jen zůstalo.“

„Oba interpreti mají velmi dobrou pianistickou techniku, hrají s jemným citem a s vytříbeným smyslem pro preciznost ansámblové hry.“

„Orchestr Berg se spolehlivým koncertním mistrem Davidem Danelem hrál celý večer jen ve smyčcové sestavě.“

První koncert sezony Orchestru Berg měl název Wurlitzer night, výstižnější však by možná v titulu byla alespoň malá zmínka o soudobé polské hudbě, která zněla celým večerem 4. března. Sólově se v Centru současného umění DOX prezentovali pianisté Piotr Orzechowski a Pavol Praženica.

„Prsty Praženicovy pravé ruky švitořily po klaviatuře a reflektovaly paprsky jarního slunce, které ten den oblažily hlavní město.“

„Chřipkové infekce se bohužel operním pěvcům nevyhýbají.“

„Bedřich Smetana by si na svoje narozeniny každoročně zasloužil větší oslavu nežli dopolední koncert.“

V neděli 2. března uplynulo 201 let od narození jednoho z našich nejvýznamnějších skladatelů, Bedřicha Smetany. Na rozdíl od loňských hojných připomínek, které definovaly i oslavy Roku české hudby, bylo akcí pomálu. Té nejvýraznější se ujala Opera Národního divadla, která u připomínky tohoto výročí uspořádala tradiční matiné v historické budově.

„Dramaturgie koncertu vytvořila symbolický mezigenerační oblouk.“

„Nečasová ve své skladbě prokázala výjimečný smysl pro orchestrální práci.“

„Koncert byl krásným důkazem živoucí kontinuity se slibnou budoucností.“

První koncert cyklu Mladí sólisté s Janáčkovou filharmonií Ostrava se uskutečnil 6. února v Kině Vesmír. V programu na úvod premiérově zazněla nová kompozice psaná Marií Nečasovou na objednávku orchestru, následně se coby sólisté představili klavíristé ve vztahu pedagog–žák Ivo Kahánek a Pavol Praženica. Večer hudebně řídil Piotr Wacławik.

„Druhá a třetí věta Janáčkovy skladby exponovala v Praženicově provedení jak básnivě zasmušilé, tak bouřlivě úderné pasáže.“

„Horlivý temperament Jan Novák podtrhl nervózním vibratem, aniž by tím jakkoli potlačil motivickou stavbu skladby.“

„Z Novákova svérázného přístupu bylo zřejmé, že je v Janáčkově prudkosti a nepředvídatelnosti jako doma.“

Laureáti prestižních světových soutěží Pavol Praženica, Jan Novák a Silvie Ježková během úterního rudolfinského večera vlili svěží krev do žil pražskému koncertnímu provozu. Navzdory roztříštěné dramaturgii, kterou však bylo nutné omluvit s ohledem na specifickou povahu události, se instrumentalisté vztáhli k prováděným číslům s perfektním porozuměním hudební látce a s uspokojivou dávkou citlivosti a vnímavosti. A i když se někdy zdálo, že stylová nakynutost repertoáru čítající jména jako Leoš Janáček, Franz Liszt či Johannes Brahms vyzrála nad schopnostmi instrumentalistů, byl koncert 21. ledna mimořádným oživením tuzemské tradice komorní interpretace.

„Tajně sním o dirigování.“

„Živě si vybavuju, když jsem poprvé slyšel Čajkovského Patetickou symfonii. Tehdy mě to tak vzalo… Bylo mi patnáct šestnáct let a řekl jsem si, že hudba je prostě to, co chci dělat.“

„Kvalita by měla být základem. A ještě výš bych dal vášeň.“

V Praze žijící žilinský rodák Pavol Praženica patří k nejvýraznějším postavám mladé generace klavíristů. S úspěchem prošel snad všemi tuzemskými klavírními soutěžemi a v letošní sezóně se pokusí napodobit soubor Alinde Quintet a jeho loňský vavřín na mnichovské soutěži ARD. Za rok pak zamíří i na soutěž Pražského jara. V nejbližší době jej však čekají vystoupení v sezóně Českého spolku pro komorní hudbu v pražském Rudolfinu a v řadě Janáčkovy filharmonie Ostrava věnované mladým sólistům…

„Poslední část pak ve své husté a hekticky proměnlivé sazbě hráči umožňovala nejvíce ukázat technickou zdatnost.“

„Výborně nesená melodická linka klarinetu byla pak ještě umocňována bravurním přednesením dynamických rozdílů.“

„V první větě vynikala zejména viola ve svých občasných, avšak důvtipných sólových výstupech.“

Dne 24. listopadu se, příhodně v Sále Martinů na HAMU v Praze, konal koncert nejlepších laureátů letošního a loňského ročníku soutěže. Letos jimi byli cembalista Jakub Krutta a klarinetistka Jana Krejčí, loňskou soutěž ovládli klavírista Pavol Praženica a soubor Siebeneichener Quartett.

„Mohli jsme pozorovat, jak umělec dokonale splynul s akustikou sálu.“

„Nemuseli jsme se všemi interpretačními rozhodnutími souhlasit, ale věřili jsme mu.“

„Zvláště zaujala schopnost se v onom perpetuálním vření poslouchat a vzájemně na sebe reagovat – s lehkostí a radostí.“

Předposlední koncert letošního ročníku Klavírního festivalu Rudolfa Firkušného patřil Ivu Kahánkovi. V Dvořákově síni pražského Rudolfina se však 7. listopadu nepředstavil sám, druhá polovina tohoto ryze smetanovského večera byla příležitostí jeho žákům Anně Gaálové, Pavlu Praženicovi a Matouši Zukalovi, kteří spolu s Kahánkem vystřihli úpravy Smetanových symfonických básní pro dva klavíry. Vrcholem virtuozitou prodchnutého večera se stala turbulentní předehra k Prodané nevěstě, pro niž počet klavírů vzrostl na čtyři.

„Ústředním bodem jeho tvůrčích a interpretačních aktivit se stala lidová hudba.“

„Vzpomínkový večer, který na Krčkovu počest uspořádala přesně měsíc po jubilantových narozeninách Společnost českých skladatelů, byl sestaven z jeho komorní tvorby.“

„Večer se neobešel bez osobního vystoupení samotného jubilanta, který skromnými poznámkami přiblížil svoji poetiku.“

22. května 2024 oslavil hudební skladatel, dirigent, zpěvák a instrumentalista Jaroslav Krček své pětaosmdesáté narozeniny. Koncert na jeho počest se konal v Čapkově síni Komunitního centra Unitaria v Anenské ulici v Praze.