PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Hlavnými atribútmi večera sa stali farby podmienené inštrumentáciou, elegancia a určitá výrazová neokázalosť.“

„Lydie Härtelová a Mario Mesany si podľa mňa v diele interpretačne dobre porozumeli.“

„Za ťažisko programu by sme mohli označiť Quintette Jeana Crasa z roku 1928.“

Flauta a harfa, nástroje schopné krehkých, delikátnych, ale aj výrazne virtuóznych rovín, stáli v centre programu Královská imprese, ktorý pripravili hráči Symfonického orchestru Českého rozhlasu. Komorný koncert umiestnený do rozhlasového Studia 1 lákal 26. februára na neopočúvaný program (Loudová, Folprecht, Cras, Ravel) a takisto trochu neobvyklé obsadenie. V kvintete zloženom z flauty, harfy a sláčikového tria hrali Mario Mesany, Lydie Härtelová, Petr Zdvihal, Karolína Strašilová a Pavel Ludvík. Večer stručne moderoval Lukáš Hurník, koncert živo prenášal Český rozhlas D-dur.

„Koncertní mistr Petr Zdvihal rozsvítil vroucný tón s okouzlující lyričností a nádherně dokreslil čarovnou atmosféru zamilovaného příběhu.“

„Je neskutečné, jak Petr Popelka dokáže i ty nejzapeklitější šifry moderní hudby rozklíčovat.“

„Zařazení orchestrální aranže proslavené komorní skladby byl jistě odvážný počin.“

Dvanátého února se v Rudolfinu uskutečnil další z koncertů oslavujících letošní Rok české hudby. V ryze českém programu se představil Symfonický orchestr Českého rozhlasu se svým šéfdirigentem Petrem Popelkou. Sólistou večera byl íránsko-americký cembalista Mahan Estafani, který provedl českou premiéru díla Miroslava Srnky…

„Okouzlující vyrovnanost všech čtyř hlasů v jednotlivých sólech a celkově svěží provedení celé věty dalo hned od začátku jasně najevo, že tento večer přinese výjimečný hudební zážitek.“

„Heroldovo kvarteto hrnulo celou čtyřicetiminutovou skladbu v jednom velkém, komplexním celku, kterému nechyběla barevnost, vnitřní napětí, tah ani energie.“

„Dlouhé bouřlivé ovace vestoje byly zaslouženou odměnou za živelnou energii, kterou soubor posluchačům naservíroval.“

Heroldovo kvarteto je již dlouhá léta stálicí mezi špičkovými komorními soubory na české hudební scéně. V letošním roce slaví soubor ve složení Petr Zdvihal, Jan Valta (housle), Karel Untermüller (viola) a David Havelík (violoncello) úctyhodné 25. výročí založení. Slavnostní koncert k tomuto jubileu se konal poslední říjnovou neděli v Průhonickém zámku. Průvodního slova se ujali Václav Hrubý, viceprezident společnosti RegioArt a spoluzakladatel koncertního cyklu Sukův hudební Štiřín (nyní Zámecká hudební setkání v Průhonicích), a prof. Jiří Hlaváč, pedagog na pražské HAMU, předseda Rady Asociace hudebních umělců a vědců a člen Nadace Bohuslava Martinů či Nadace Život umělce. Zcela zaplněný Rytířský sál potvrdil nejen slavnostní náladu tohoto podvečera, ale také vysoké renomé Heroldova kvarteta.

„S každou další větou vzájemné hudební sepjetí gradovalo a hudebníci jako by stále více nacházeli ‚společnou řeč‘.“

„Říká se, že vynikající sóloví hráči nejsou příliš dobrými komorními partnery, Müller-Schott však potvrdil, že u těch skutečně nejlepších je pravdou pravý opak.“

„Finále pak už byla jen čirá radost, kdy si všichni muzikanti s úsměvem užívali každý jednotlivý takt a kouzlili tím zároveň úsměvy na tvářích všech přítomných posluchačů.“

Poslední koncert komorní řady S – Studio 1 Symfonického orchestru Českého rozhlasu (SOČR) se uskutečnil 11. června. Nabídl posluchačům mimořádné komorní uskupení, v němž společně se členy SOČRu – koncertním mistrem Petrem Zdvihalem a zástupcem vedoucího violové skupiny Matoušem Hasoněm – vystoupil v klavírním kvintetu nejen jejich současný šéfdirigent Petr Popelka, ale také sólista světového renomé, německý violoncellista Daniel Müller-Schott. Ke klavíru usedl vynikající Miroslav Sekera, jeden z nejvyhledávanějších českých klavíristů. Na programu stálo Adagio a Allegro Roberta Schumanna a Klavírní kvintet A dur „Pstruh“ Franze Schuberta. Koncert zároveň přenášela rozhlasová stanice ČRo D-dur. Jak se dalo čekat, mimořádné uskupení přineslo i mimořádný zážitek.

„Exponovaným dychom veľmi dobre sekundovala mäkko, kompaktne znejúca sekcia sláčikových nástrojov.“

„Jana Kurucová každú z piesní jedinečne vykreslila, dbala na ich rozdielny charakter, veľmi dobre si napríklad rozumela so sláčikmi v lyrickej piesni Die Nachtigall.“

„Až v tejto fáze večera sme videli, koľko temperamentu v sebe dirigent má.“

Na hudbu neskorého romantizmu sa zameral Symfonický orchestr Českého rozhlasu na svojom abonentnom koncerte 6. februára. Pod taktovkou hlavného hosťujúceho dirigenta Roberta Jindry a s hostkou, mezzosopranistkou Janou Kurucovou zazneli diela Gustava Mahlera, Albana Berga a Otakara Ostrčila. Dvořákovu síň tak naplno opantal pôvab prelomu storočí. Najväčšou devízou večera sa ale stala zanietená a precízna interpretácia protagonistov.