PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Náladovou, lyricky vstřícnou introdukci, do které se vmísil orchestr, odvál Garrick Ohlsson vzrušivou virtuózní kadencí, kterou z úvodního vášnivého nasazení zmírnil do kontrastně poklidnějšího dění.“

„Finále pomalé věty, které mělo i bouřlivější okamžiky orchestrálních vstupů, patřilo opět violoncellovému extempore, které Villaume spojil s finální hybnou allegrovou větou.“

„Villaumeho pojetí Skotské symfonie ozvláštnilo partituru vitalitou v proměnách tempa a dynamiky.“

Výsostné umění amerického klavírního virtuosa Garricka Ohlssona se stalo magnetem koncertu PKF – Prague Philharmonia, který se konal 11. dubna ve Dvořákově síni Rudolfina, jako sedmý abonentní koncert 29. sezony orchestru. Dramaturgické předznamenání sezóny, kterým je hudba Johannesa Brahmse, naplnil Koncert pro klavír a orchestr č. 2 B dur op. 83. Orchestr řídil jeho šéfdirigent a hudební ředitel Emmanuel Villaume.

„Dokonale připravený vokálně instrumentální aparát představil již v první větě mnohé z výrazových fines, které v dalších částech oratoria splynuly do široké palety, s níž dovedl dirigent své pojetí Dvořákova díla k dokonalému ztvárnění.“

„Sopranistka Eva Hornyaková, proslulá nevšední barvou hlasu, neměla sice příležitost zpívat speciální sólo, ale v rámci kvartetu vystihla neomylně věrnou míru prožitku a význam textu.“

„Výtečně znějící Kühnův smíšený sbor byl přesvědčivý v dynamice, v lyrických pasážích a inspirativním partnerství se sólisty a orchestrem.“

Antonín Dvořák napsal v roce 1878 první řadu svých Slovanských tanců pro vydavatele Fritze Simrocka a přestoupil tak hranice své vlasti, aby se následně proslavil v Londýně i Americe. Londýnské publikum o síle dvanácti tisíc diváků aplaudovalo v Royal Albert Hall jeho oratoriu Stabat Mater roku 1884. Začal je komponovat roku 1876, kdy už měl za sebou celou řadu skladeb včetně smyčcové Serenády E dur, Páté symfonie F dur nebo opery Vanda. Stabat Mater, první velké vokálně-instrumentální dílo, začal psát v reakci na úmrtí své dvoudenní dcerky Josefy v srpnu roku 1875. Práci dokončil v roce 1977, když původní koncepci rozšířily další tragická úmrtí dětí, konkrétně dcerky Růženky a synka Otakara. Premiéru mělo oratorium 23. prosince 1880 v Praze, o dva rok později bylo uvedeno v Budapešti a poté v Londýně. Letošní provedení zařadil Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK do svého Velikonočního festivalu, který zahájil 1. dubna recitál vídeňské varhanice, profesorky salcburského Mozartea, Elisabeth Ullmannové.

„Soubor hraje Sukův první smyčcový kvartet dobrých několik desetiletí a v provedení to bylo zcela evidentně znát. Lyrické momenty skladby byly elegantní i citově vyzrálé a s gustem přednášené.“

„Trojnásobná nositelka ceny Thalie se Dvořákova písňového cyklu zmocnila s porozuměním k textu a náladám jednotlivých milostných příběhů se vší mocností svého hlasu.“

„Kontrabasový hlas, hrál Michal Novák, měl tendenci k nesdílnosti s prostorem, nicméně v dalším průběhu skladby zdobil harmonii pěknými pizzicaty a bravurně hranou hbitou melodií ve škále.“

Zemlinsky Quartet hraje na koncertních pódiích doma a v zahraničí skoro tři desetiletí, příští rok to bude 30 let. Na repertoáru mají více než 200 děl skladeb renomovaných světových a českých komponistů, včetně nových skladeb soudobých autorů. Natočili samozřejmě kompletní kvartetní odkaz rakouského skladatele Alexandera Zemlinského, činného v Praze v letech 1911 až 1927. Velkou událostí je komplet smyčcových kvartet Antonína Dvořáka, který realizovali jako čtvrtý soubor v historii. Nahráli také kvartety Josefa Suka, a to hned na svůj první i druhý kompaktní disk. Ten druhý byl recenzován v časopise The Strad. Skladby obou jmenovaných autorů byly na programu koncertu v cyklu Komorní koncerty Koncertního jednatelství FOK v úterý 21. března. A je na místě připomenout hudebního režiséra a skladatele Jiřího Gemrota. Je podepsán mezi tvůrci prvního CD Zemlinského kvarteta a pro úterní koncert pořídil úpravu Dvořákova cyklu Cypřiše pro hlas a smyčcové kvarteto, v němž měla sólo sopranistka Jana Šrejma Kačírková.

„Ukázková agogika přinesla líbivé proměny dynamiky, ve které držely basy, jakožto nedílná součást harmonie, úhlednou jednotu smyků.“

„Poetický svět Fišerovy pocty italskému houslovému virtuosovi sdíleli sólista i ansámbl v noblesní a vlídné výrazové poloze, ze které elegantní proměnou tempa přešli do svůdného tanečního rytmu.“

„Proměnlivá dynamika s efektem echa již v úvodu skladby, působivé akcenty, rázné nasazení a jednota souboru působily naprosto povznášejícím způsobem.“

Pražský komorní orchestr má za sebou dvaasedmdesát koncertních sezón a to bez přerušení. Už to by stačilo k návštěvě kteréhokoliv z jejich koncertů. A navíc je letošní kalendář orchestru opravdu atraktivní. Najdeme v něm kupříkladu violoncellistu Jiřího Bártu nebo hobojistu Viléma Veverku. Koncert, o kterém pojednává přítomná zpráva, však v seznamu nenajdete.

„Ve zpěvných číslech těchto dvou oper precizně doprovázel pěvce na klavír Zdeněk Klauda.“

„Klaudová potěšila otevřeným zvučným hlasem ve vibratu s propracovanou dynamikou a akcenty, Matoušek souzněl v sonoritě a artikulací.“

„Nepochybně by tomu bylo i v případě, kdyby byl programový leták vybaven zápisem jednotlivých vět, jednak proto, že mnozí z naplněného hlediště divadla si program od uvaděček neodebrali, a jednak proto, tuším, že operní publikum tradičně od nepaměti „ruší“ potleskem po oblíbených číslech.“

Pražské Národní divadlo uspořádalo v neděli 5. března šťastné Matiné k 199. výročí narození Bedřicha Smetany, a to ve spolupráci se Společností Bedřicha Smetany. Reprezentantka tohoto milého sdružení PhDr. Olga Mojžíšová, Ph.D., kurátorka fondu Smetana, vědecká pracovnice Muzea Bedřicha Smetany, připomněla ve svém úvodním proslovu osobnost skladatele a zejména genezi oper, jejichž árie byly na programu Matiné. Byly to Braniboři v Čechách, Dalibor, Čertova stěna a Prodaná nevěsta. Byl to  i Smetanův Smyčcový kvartet č. 1 Z mého života, kterým dramaturg a inspicient večera Beno Blachut ml. oddělil v programu dramatický a komický žánr. Bonus představovaly tři klavírní drobnosti. Úvodní a následující číslo programu zpívali sopranistka Tamara Morozová jako host opery a sólista opery barytonista Jiří Brückler.

 „Schönbergovo zaujetí žánrem valčíku bylo setrvalé, později vypracoval úpravu několika proslulých Strausových valčíků. Jede kupříkladu o díla Růže z jihu, Lagunový nebo Císařský valčík.“

„V aktuální vsuvce do programovém letáku ke koncertu píše, nejspíše autorka původního textu, Lucia Maloveská, že “jde o delikátní, příjemné melodické skladby vídeňského stylu, připomínající tak trochu „schubertovský ländler“.

„Po přestávce koncertu byla na programu Symfonie č. 5 c moll op. 67 Ludwiga van Beethovena Osudová.“

Nedělního večera dne 26. února 2023 se ve Dvořákově síni Rudolfina konal další podnik z 29. koncertní sezóny PKF – Prague Philharmonia, tentokráte s překvapením. Místo ohlášeného dirigenta Dominga Hindoyana, který onemocněl, nastoupil k dirigentskému pultu Eugene Tzigane. A ten sáhl samozřejmě do programu koncertu, nikoli ovšem dramaticky, ale i tak překvapivě.

„Atraktivitu provedení dotvořily citlivé dozvuky ve finále skladby. Génius Prokofjevův byl ve skladbě citován třemi takty Sonáty pro housle a klavír.“

„Miloš ORSON Štědroň, bohatě vybaven rodovou tradicí, je hudebník, jak se obvykle říkává, renesanční šíře.“

„Brahmsovo trio opět v sestavě s houslemi. Čtyřdílná kompozice závažného obsahu ve třetí větě potěšila očekávaným stylovým vědomím a uměřeností.“

Na programu podvečera 128. koncertní sezony Českého spolku pro komorní hudbu, který se konal v úterý 14. února v Sukově síni Rudolfina, hrálo Brahms Trio Praha hned dvě skladby žijících domácích autorů. Zazněly v první půlce koncertu, druhá byla věnována stěžejnímu dílu repertoáru souboru z katalogu autora, jehož jméno ansámbl nese. Úvodní skladbou bylo dílo hojně publikovaného autora, klarinetisty Aleše Pavlorka s názvem Hudba pro trio „in memoriam S. Prokofjev“ komponované v roce 2010 pro pražské Brahmsovo trio. Jeho premiéru hrál soubor ve stejném roce na Festivalu moderní hudby v Řezně.

„Soprán Martiny Jankové, jasný, světlý a výrazově moderní, pozdvihl lidovou píseň jejího rodného kraje do skvělé koncertní verze.“

„Svou dráždivou chvějivostí hlasu, přirozeně cítěnými akcenty a přesvědčivými tempy folklórního materiálu dostála Janková svému vyznání lidové hudbě, v níž vyrostla a ze které ve své době čerpal sám Leoš Janáček, autor prezentovaných částí písňových cyklů.“

„O lidové hudbě se říká, že basa tvrdí muziku, na koncertě v kostele sv. Šimona a Judy držel tempo klavír Ivo Kahánka.“

V poslední lednový den tohoto roku, v úterý 31. ledna 2023, se konal v Kostele sv. Šimona a Judy na Starém Městě pražském atraktivní písňový večer v rámci Komorního cyklu Pražských symfoniků. Vystoupilo trio umělců v sestavě sopranistka Martina Janková, barytonista Tomáš Král a pianista Ivo Kahánek s programem na lidovou notu, který před lety společně natočili na kompaktní disky pro Supraphon. Skvělý zážitek z koncertu nenarušilo ani nevlídné zimní počasí, které přimělo mnohé z návštěvníků neodložit své svrchníky v šatně, přestože koncertní síň Symfonického orchestru hlavního města Prahy FOK je vytápěna.

„K provedení pozval soubor famózní klarinetistku Annu Paulovou, s níž loňského roku provedli v cyklu Břevnovská hudební setkání atraktivní program s názvem Podoby klarinetu.“

„Primarius Václav Dvořák pak upřesnil program koncertu, který soubor přizpůsobil komorní podobě setkání tím, že z každé skladby programu uvedl jen jednu větu, kromě poslední skladby vždy první.“

„V současném zájmu o život a dílo Josefa Myslivečka lze připomenut supraphonskou nahrávku smyčcových kvartetů a kvintetů s hobojistou Michaelou Hrabánkovou Josefa Myslivečka.“

V sobotu 21. ledna uspořádalo Doležalovo kvarteto vzpomínkový koncert v kostele sv. Vavřince v Hellichově ulici na Malé Straně v Praze, aby tak vzdalo hold svému jubileu. Již celých padesát let existuje a hraje na pódiích ve vlasti i v zahraničí české kvarteto, které nese jméno svého zakladatele, violisty Karla Doležala, třebaže už není mezi námi a soubor tvoří generace nová. Kontinuitu názvu a interpretačního stylu si byli souhlasně vědomi jak zakladatel, tak nový primarius současné sestavy Václav Dvořák, který dědictví s kolegy přebíral. Stalo se tak rok po slavnostním koncertu k 30. výročí založení Doležalova kvarteta, který se konal ve Dvořákově síni Rudolfina v únoru roku 2003.

„Kalabisovo Canticum Canticorum bude v březnu dokonce uvedeno v Katedrále sv. Jana v New Yorku v USA.“

„Viktor Kalabis byl bytostně spojen s Jindřichovým Hradcem, třebaže se narodil v Červeném Kostelci poblíž Náchoda. V malebném jihočeském městě studoval na gymnáziu a celý život se tam s manželkou Zuzanou Růžičkovou, legendární první dámou českého cembala, vracel.“

„Slavnostní koncert, který se konal v neděli 15. ledna v Rudolfinu, nastudoval a řídil hudební ředitel a šéfdirigent PKF–Prague Philharmonia Emmanuel Villaume, který spolehlivě motivoval jak celý ansámbl, tak sólisty z orchestru, kterým Kalabis vepsal ve variacích významové kadence.“

Na neděli 15. ledna připravila dramaturgie PKF-Prague Philharmonia ve svém orchestrálním cyklu 29. koncertní sezóny mimořádný večer. Ve spolupráci s Nadačním fondem Viktora Kalabise a Zuzany Růžičkové odehrála v Rudolfinu zahajovací koncert oslav 100. výročí narození skladatele Viktora Kalabise. Další koncerty, které Nadační fond v roce oslav podpoří v rámci projektu Kalabis100, uvedou v průběhu roku na mnoha místech republiky kolem čtyřiceti skladeb z jeho tvorby. Kalabisovo Canticum Canticorum bude v březnu dokonce uvedeno v Katedrále sv. Jana v New Yorku.

„Giorgi Guliashvili vládne sympatickým zvučným lyrickým tenorem, který byl publikem kvitován s nadšením.“

„Chiara Polese zpívala populární árii Toscy. Ještě to nebylo na jeviště Metropolitní opery v New Yorku, ale její výrazové nasazení a hlasová přitažlivost byly evidentní. Divino!“

„Dirigent Maurizio Agostini vedl orchestr s grácií a soubor s ním souzněl po celý večer ve všech momentech interpretace.“

Nedělní večer 18. prosince patřil v Rudolfinu Galavečeru staroslavné italské operní scény, která byla otevřena 4. listopadu 1737. Teatro San Carlo v Neapoli je nejstarší nepřetržitě provozovaná veřejná opera na světě, otevřená desítky let před milánským Teatro alla Scala či benátským divadlem Teatro La Fenice. Do Prahy přijelo pěvecké mládí, které vychovává Akademie operního zpěvu zmíněné opery, spolu s divadelním orchestrem a dirigentem Mauriziem Agostinim. Koncert byl součástí oslav výročí sta let Italského kulturního institutu v Praze a uspořádalo ho italské Ministerstvo zahraničních věcí a mezinárodní spolupráce v gesci Generálního ředitelství pro veřejnou a kulturní diplomacii ve spolupráci s Italským velvyslanectvím a Italským kulturním střediskem.

„Atraktivitu vystoupení navýšili toho večera dva mezinárodně známí zahraniční sólisté – Claudi Arimany a Boris Kraljević.“

„Už v úvodní, tajemně vypointované frázi přitáhl soubor pozornost svou harmonií šerosvitu a v průběhu díla až překvapivě vitálními proměnami tempa.“

„Kvintet Pstruh, o kterém se znalci shodli, že je to oddechové dílo, se při nasazení souboru proměnil v atraktivní vzrušivou hudbu.“

Historicky památná defenestrační síň Novoměstské radnice hostila v sobotu 17. 12. kvinteto složené převážně z mladých členů České filharmonie, s výjimkou pianistky, kteří vedle symfonické hudby pěstují také komorní obor. Název souboru koresponduje se stěžejním opusem jejich repertoáru, kterým je Das Forellen Quintett A dur Franze Schuberta. Soubor si nicméně zvolil italsky psaný název Quintetto della Trota a jeho členy jsou Markéta Vokáčová – housle, Ondřej Martinovský – viola, Jan Keller – violoncello, Adam Honzírek – kontrabas a Barbora Prokopová – klavír.

„Mladé interprety doprovázela na koncertě v Rudolfinu Ukrajinsko-Česká Sinfonietta pod vedením Radka Baboráka.“

„Hra Paulové vynikala neselhávající jistotou v brilantně vyvedených pasážích skladby, hbitých škálách a úžasných efektech.“

„Klavírista Matěj Pinkas je technicky skvěle vybaven, jak ukázal hned po úvodu s působivě truchlivými akordickými údery i v následujících sólistických pasážích.“

V rámci programu hudebního festivalu Dvořákova Praha odstartovala ve čtvrtek 22. 9. 2022 první přehlídka úspěšných nadějí českého interpretačního a kompozičního umění s výmluvným titulem SHOWCASE 2022. Podtitul upřesňuje, že se jedná o Tvůrčí dílnu mladých českých autorů a interpretů a akce byla rozložena do tří dnů od 22. do 24. září.

„Píseň Hodinářský krámek dokázala zázračně zklidnit tepovou frekvenci a její zařazení do programu bylo parádním dramaturgickým tahem ve vystoupení Carmínky.“

„Vystoupení nejmenších pěveckých nadějí bylo nejpůsobivější částí koncertu, samozřejmě ne tak vokální složkou produkce, ale svou bezprostředností.“

„Pěvecká vyzrálost skrytých ambicí skvěle rezonovala s Raichlovou stylizací české lidové písně v elegantně koncertním provedení.“

Divadelní sál Domu kultury Metropol na Senovážném náměstí v Českých Budějovicích nabídl v podvečer letošního 3. června tradičně bohatě navštívené setkání s dětskými zpěvačkami a zpěváčky, tentokráte na závěrečném koncertě letošní sezóny – tedy školního roku.

„Mezi přídavky nechybí nejznámější valčík Na krásném modrém Dunaji a Radeckého pochod.“

„V historii koncertů na Nový rok je překvapivé to, že Vídeňští filharmonikové hledali cestu k hudbě rodiny Straussů dlouhá desetiletí.“

„V roce 2020 se poprvé ujímá taktovky krajan a žák Marisse Jansonse – Andris Nelsons, rovněž rodák z Rigy.“

Polední hodiny prvního lednového dne patří v rakouské metropoli ve Zlatém sále Hudebního spolku, v síni Wiener Musikverein, od čtyřicátých let dvacátého století každým rokem Vídeňským filharmonikům. Tradice určují program, atmosféru, výzdobu a velmi silně i způsob interpretace. Hudba Straussů a dalších autorů patřících neoddělitelně k hudební Vídni se hraje s lehkostí a trochou ležérnosti, přesně a muzikálně, s nakažlivým espritem, neodolatelně. Při řízení Novoročních koncertů…