„Mladé interprety doprovázela na koncertě v Rudolfinu Ukrajinsko-Česká Sinfonietta pod vedením Radka Baboráka.“

„Hra Paulové vynikala neselhávající jistotou v brilantně vyvedených pasážích skladby, hbitých škálách a úžasných efektech.“

„Klavírista Matěj Pinkas je technicky skvěle vybaven, jak ukázal hned po úvodu s působivě truchlivými akordickými údery i v následujících sólistických pasážích.“

V rámci programu hudebního festivalu Dvořákova Praha odstartovala ve čtvrtek 22. 9. 2022 první přehlídka úspěšných nadějí českého interpretačního a kompozičního umění s výmluvným titulem SHOWCASE 2022. Podtitul upřesňuje, že se jedná o Tvůrčí dílnu mladých českých autorů a interpretů a akce byla rozložena do tří dnů od 22. do 24. září.

Úvodní koncert ve Dvořákově síni Rudolfina následovala další vystoupení v prostorách Hudební a taneční fakulty Akademie múzických umění. Patronem a manažerem Showcase je excelentní virtuos na lesní roh a dirigent Radek Baborák. Do záhlaví projektu vetkli jeho tvůrci záměr zviditelnit mladé domácích interprety, soubory a komponisty jak na veřejnosti, tak expertům, kteří mají vliv na dění na hudebních scénách doma i v zahraničí. Festival Dvořákova Praha se tedy stal ideálním místem nástupu pro zamýšlenou akci a Baborák z podia Dvořákovy síně pozdravil a přivítal také zahraniční hosty, zejména velvyslance Argentiny Jeho Excelence pana Roberta Salafia, a dále pana Thomase Heissbauera, uměleckého ředitele Salcburského kulturního sdružení, Oleho Bækhøje, ředitele berlínského Sálu Pierra Bouleze, a Bogdana Sikoru, koncertního manažera a organizátora populárních koncertů Berlínské filharmonie. Projekt Showcase vznikl z iniciativy Divadelního ústavu, hudební kanceláře SoundCzech za podpory Ministerstva kultury ČR. Přehlídka se koná také za účinné pozornosti mezinárodního hudebního festivalu Dvořákova Praha, Akademie klasické hudby a Hudební a taneční fakulty Akademie múzických umění v Praze. Iniciátoři Showcase byli vedeni myšlenkou, že akce se také stane jedním z milníků na profesionální dráze mladých domácích talentů.

Mladé interprety doprovázela na koncertě v Rudolfinu Ukrajinsko-Česká Sinfonietta pod vedením Radka Baboráka. Orchestr, původně Česká Sinfonietta, přijal nové jméno po začlenění ukrajinských hudebníků do souboru na jaře roku 2022. Večerní program zahájily Fanfáry k baletu La Péri od Paula Dukase v provedení komorního souboru PBtet – Prague Brass quintet. Hrají v něm Walter Hofbauer a Karel Hons na trubky, Daniela Roubíčková na lesní roh, Barbora Kolafová na trombon a Jakub Chmelař na tubu. Dukasovy Fanfáry měly v provedení žesťového kvintetu energii a odvážně forsírovanou dynamiku, kterou klenba Dvořákovy síně stěží pojala. PBtet má za sebou šest let kariéry a jeho členové a dámy mají angažmá v několika pražských symfonických orchestrech.

Podium pak přivítalo Roxanu Hädlerovou, která měla sólo v první větě Koncertu pro harfu a orchestr Es dur, op. 74 kyjevského rodáka Reinholda Glièra. Studentka pražské akademie ve třídě Jany Bouškové hrála hbitou první větu koncertu Allegro moderato v elegantním přednesu. Výtečně provedené charakteristické harfové škály byly rozhodně ozdobou koncertu, který nepostrádal lyrickou náladu zvýrazněnou také hobojem. Následující skladbu programu hrála Anna Paulová, nositelka druhé ceny a laureátka soutěže Mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro v roce 2015 a dalších podniků, včetně mezinárodní soutěže ARD v Mnichově v roce 2019. Do programu vložila skladbu Gioacchina Rossiniho s názvem Introdukce a téma s variacemi pro klarinet a orchestr Es dur. Její hra vynikala neselhávající jistotou v brilantně vyvedených pasážích skladby, hbitých škálách a úžasných efektech. V lyricky něžné pasáži ji orchestr doprovázel naprosto diskrétně.

Pro houslisty je vděčným autorem španělský houslový virtuos Pablo de Sarasate. Napsal pro ně mimo jiné skladbu s názvem Carmen, koncertní fantazie pro housle a orchestr, op. 25. To byla příležitost k demonstraci interpretačního umění pro houslistku Miriam Magdalenu Hanikovou. Poněkud nápadný orchestrální dynamický kontrast v úvodu skladby s její sólovou exhibicí mohl být spíše okázalý než hlasitý, ale sólistka nastoupila suverénně. Potěšila vnímavé publikum opravdu pozoruhodnou barevností tónu v hlubokých polohách, snovými výškami, rozverností v glissandech a lyrickým ponorem ve flažoletech. A tak se dočkala potlesku na otevřené scéně uprostřed skladby, jak je zvykem v operních domech po zdařilých áriích.

Po první přestávce patřilo místo v programu pouze orchestru, který uvedl Ohňostroj, op. 4 Igora Stravinského. Povědomé provedení nekonvenční partitury s charakteristickým „odvazem“ doložil dirigent Radek Baborák přiznáním, že se nechal inspirovat originální Stravinského nahrávkou na dobovém záznamu. Z hudby Mieczysława Weinberga, autora dvacátého století, bylo na koncertě ke slyšení jeho posmrtně objevené Concertino pro violoncello a smyčcový orchestr, op. 43bis o čtyřech větách. Sólo měl Vilém Vlček, držitel první ceny soutěže Rahn Musikpreis 2022 ve švýcarském Curychu a vítěz loňské Soutěže Nadace Bohuslava Martinů. Concertino neskýtalo Vlčkovi oslnivé melodické momenty, nástroj zněl málokdy v mezzoforte a vedl nesentimentální ztišený monolog, který byl založen na přesvědčivých tónových kvalitách interpreta. Pěkně si vedl ve figuracích a kadenci. Orchestr souzněl se sólistou v dynamickém rozvrhu, po ojedinělých náporech ho dirigent vedl v účinném útlumu.

Na podiu vystřídal Vlčka pianista Matěj Pinkas, student Gymnázia a Hudební školy hlavního města Prahy ve třídě Lukáše Klánského. Jeho posledním úspěchem je první cena v mezinárodní soutěži mladých interpretů v italském Povolettu z roku 2019. Svůj studijní pobyt v USA zakončil letos v červnu provedením Koncertu pro klavír a orchestr č. 2 c moll, op. 18 Sergeje Rachmaninova. Na vystoupení v Rudolfinu hrál z tohoto koncertu první větu Moderato. Matěj je technicky skvěle vybaven, jak ukázal hned po úvodu s působivě truchlivými akordickými údery i v následujících sólistických pasážích. Ty byly dobře odstíněny doprovázejícím orchestrem (s výtečným sólem lesního rohu), s nímž se shodl i v okamžicích, kdy se jeho part stával součástí orchestrálního pléna.

Po následující druhé přestávce patřilo podium opět speciálně orchestru. Baborák řídil orchestr v sympaticky provedené orchestrální Předehře Candide od Leonarda Bernsteina v aranžmá od Františka Šterbáka. Zvláště vybraně vedl Baborák svůj ansámbl v tempových proměnách s dynamickými nápory rámujícími orchestrální kus. Poté přivedl dirigent na podium violoncellistku Doru Hájkovou. K jejím největším soutěžním úspěchům patří titul laureáta a cena pro nejlepšího českého účastníka na Janáčkově mezinárodní violoncellové soutěži v Brně v roce 2018 nebo první cena a cena institutu Antonína Dvořáka na soutěži o cenu Gustava Mahlera v Jihlavě. Na mezinárodní scéně získala druhou cenu v soutěži Davida Poppera v Maďarsku, druhou cenu a zároveň cenu Za nejlepší interpretaci povinné skladby J. J. F. Dotzauera z Mezinárodní Dotzauerovy soutěže v Drážďanech. Má první cenu ze soutěže Talents for Europe nebo úspěch v Paříži. V roce 2018 se zúčastnila soutěže Pražského jara. Jejím trumfem na koncertě Showcase byla skladba s titulem Kol Nidrei pro violoncello a orchestr, op. 47 Maxe Brucha.

Přednes Hájkové zaujal jasným konkrétním tónem zajímavé barvy bez hraničních emočních odstínů, za doprovodu uvážlivě tlumeného orchestru. Výrazově se hudba nesla ve slavnostním nádechu s romantickým vzruchem. V orchestru přispěla k lyrické náladě specifickým vstupem harfenistka Veronika Lemišenková, rodačka z ukrajinského Charkova, vítězka mnoha mezinárodních harfových soutěží v Evropě i Singapuru. Veronika je umělecká ředitelka soutěže a festivalu Glowing Harp, kromě toho je také členka představenstva Světového harfového kongresu.

Ve finále koncertu Showcase vystoupil houslista Matteo Hager, který dokončil studium na Gymnáziu a Hudební škole hlavního města Prahy a získal stipendium ke studiu na Královské hudební akademii v Londýně, kde je od letošního září. Vedle četných úspěchů v domácích soutěžích získal v roce 2020 zlatou medaili z mezinárodní soutěže na Manhattanu. Pro koncert v Rudolfinu nastudoval skladbu Maurice Ravela Tzigane, rapsodii pro housle a orchestr. Hager prezentoval skladbu energickým, nesentimentálním a upřímně zdrsněným tónem, který byl kompenzován sóly z orchestru – flétnou, pikolou, hobojem, a zejména harfou. Odlehčení zasadil i do pianové pasáže, aby se v závěru vrátil do koncepce z úvodního nasazení. Hagerův snaživý výkon byl bohatě aplaudován a houslista přidával skladbu pro sólové housle s doprovodem orchestru s názvem Threnodie. Složil ji podle vlastního vyjádření v březnu 2022 na protest proti válce na Ukrajině. 

Koncertem Showcase zcela nekonvenčně, civilně a improvizací prodchnutou koncepcí prováděl Ondřej Brousek, občas v duetu s Radkem Baborákem.

Foto: MHF Dvořákova Praha / Petra Hajská