PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

Klavíristu Jana Bartoše znám od jeho dětských let, od dob, kdy byl žákem prof. Martina Ballýho na legendární LŠU Voršilská v Praze. Se zájmem a s obdivem sleduji jeho uměleckou cestu, v jejímž průběhu se brzy etabloval mezi naše nejpřednější pianisty a posléze – když se jeho zastupování ujala prestižní koncertní agentura IMG Artists – vstoupil mezi světovou pianistickou elitu. Od roku 2017 spolupracuje se Supraphonem, u něhož vydal během šesti let pět vysoce ceněných nahrávek. V listopadu letošního roku obohatil umělec diskografii novým CD, na němž nabízí Klavírní koncert Es dur Antonína Rejchy a Klavírní koncert č. 5 Es dur zvaný Císařský od Ludwiga van Beethovena.

„Tajemství Aimardovy hry spočívá bezesporu v jeho práci s pedálem.“

„Čtyři seriální miniatury se pod Aimardovýma rukama proměnily v hudební laboratoř, kde se z přesně odměřených ingrediencí rodilo napětí i vtip.“

„Celkovou soudržnost díla podpořil také Popelkův odvážný ‚timing‘ – zatímco druhá věta doznívala v prostoru déle, mezi krajními větami nedal posluchačům příliš času se nadechnout.“

Do Prahy dorazil světoznámý francouzský klavírista Pierre-Laurent Aimard, aby spolu se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu nalákal posluchače do Dvořákovy síně Rudolfina. Pondělní koncert 22. prosince nabídl kousek francouzského šarmu i českého temperamentu. Program byl laděn optimistickém duchu – zazněla kantáta Our Garden estonského skladatele Arvo Pärta, Ravelův Klavírní koncert G dur a Dvořákova Šestá symfonie D dur. Hudební večer tak působil jako příjemný kontrast k předvánočnímu shonu… Anebo snad přece jen byla přítomna trocha té sváteční atmosféry? Vždyť Václav Talich kdysi nazval tuto symfonii „vánoční“…

„Nikdy jsem neotevřel učebnici francouzštiny – učil jsem se přímo rolí a spoluprací s kolegy.“

„Obdivuju cizince, kteří zpívají Zápisník zmizelého, protože text je v nářečí, které je obtížné se naučit a deklamovat i pro naše zpěváky.“

„Povinností každého umělce je plánovat si volno.“

„Byl to záchvěv šílenství,“ popisuje Petr Nekoranec svůj listopadový záskok za Benjamina Bernheima ve Faustově prokletí v Théâtre des Champs-Élysées. Jak k tomu došlo a jaké další plány má náš přední tenorista u nás i ve Francii? A jaké plány má na Vánoce? To si přečtěte v rozhovoru, který Petr Nekoranec poskytnul krátce před svými vánočními koncerty v Svatoštěpánském dómu ve Vídni a na Novoměstské radnici v Praze. 

„Bude příležitost připomenout si osobnost německého barytonisty Dietricha Fischera-Dieskaua, velkého interpreta písní…“

„Sobota odpoledne je nesena dvěma jmény českého interpretačního umění: Jakub Hrůša a Lukáš Vondráček.“

„V neděli se nabízí exkluzivní operní večer z nabídky Evropské vysílací unie, Donizettiho opera Lucrezia Borgia z Římské opery.“

Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to nepřetržitě. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah prostor dokonce pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je synonymem pro „samou hudbu“, pravidelně proto nahlížíme do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 8. do 14. prosince?

„Mé angažmá v Ostravě nebylo prodlouženo čistě z časových důvodů; nestíhal bych své závazky, což by způsobovalo potíže oběma stranám.“

„Další soutěže neplánuju. Svůj účel splnily.“

„Mým osobním přáním je hudebníky vést s porozuměním pro každého z nich; aby našeho společného hudebního putování nelitovali.“

Jiří Habart představuje talentované dirigenty, kteří svou kariéru vybudovali od základů na své poctivosti a pracovitosti. Narodil se ve Frýdku-Místku, ZUŠ navštěvoval v Litomyšli, hru na housle studoval na konzervatoři v Kroměříži a dirigování se věnoval v Brně na JAMU. Byl úspěšný na dirigentských soutěžích v Debrecínu a zejména v Londýně na Donatella Flick Conducting Competition 2023 a už za studií se stal dirigentem Národního divadla moravskoslezského. Roku 2024 prožil Debut Pražského jara. Nejčerstvější informací je, že od následující sezony se ujme pozice šéfdirigenta Filharmonie Hradec Králové. V rozhovoru jsme se ho tedy ptali zejména na současné umělecké aktivity, ale také na šéfdirigentské vize.

„Viditelně omlazený rozhlasový orchestr hrál Gubajdulinové Pohádku-Poému s jistotou repertoárového čísla, ovšem s vizí hostujícího dirigenta.“

„Roth se zásadně ujal odkazu Mieczysława Weinberga.“

„Andris Poga zaujal přehledným a inspirativním vedením v první částí koncertu a uchvátil Dvořákovu síň Rudolfina v provedení Čajkovského symfonie.“

Symfonický orchestr Českého rozhlasu uvedl druhý koncert rudolfinské abonentní řady s českou premiérou houslového koncertu Mieczysława Weinberga. Sólo hrál Linus Roth. Koncert dne 24. listopadu uvedla skladba Sofie Gubajduliny, vrcholem večera byla Čajkovského šestá symfonie zvaná „Patetická“. Hostem orchestru byl lotyšský dirigent Andris Poga.