pátek, 08 říjen 2021 07:56

Štěpán Filípek: Pět skladeb od pěti přátel na jeden námět

Autor:

„Široký intelektuální záběr, láska k životu, svobodomyslná povaha a úžasný umělecký odkaz Jana Nováka je pro mě velkou inspirací!“

„Sbírka latinských básní je napsána humornou, mírně vulgární a ´pobrněnštěnou´ latinou.“

„Po sovětské okupaci odmítl zůstat v Československu. Žil v Dánsku, Itálii a v Německu.“

 

LUDICRA

 

V rámci víkendového maratonu věnovaného v Brně na festivalu Moravský podzim hudebnímu odkazu Jana Nováka, od jehož narození letos uplynulo sto let, uvede violoncellista Štěpán Filípek spolu se souborem Brno Contemporary Orchestra pět světových premiér z pera pěti autorů. Všech pět skladeb, které zazní dnes večer v Besedním domě, je inspirováno latinskými verši z pera skladatele – autobiografickou básnickou sbírkou Ludicra. Jejich autory jsou Jakub Rataj, Lenka Nota, Barry Wan, David Carpenter a Jana Vöröšová. Štěpán Filípek nevylučuje, že tato nová díla zazní i na dalších místech a že je rovněž natočí.

Jde o pět hodně různých, nebo přece jen v něčem "příbuzných" kompozic?

Každá ze skladeb je jiná, stejně jako je rozdílný hudební jazyk každého z autorů či autorek projektu. Existují však tři hlavní spojující elementy. Prvním z nich je společný námět, tedy inspirace básnickou sbírkou Jana Nováka pojmenovanou Ludicra. Druhým je společná instrumentace pro violoncello a komorní orchestr a třetím pak osobní rovina - všech pět participujících skladatelů a skladatelek jsou mí přátelé.

Jsou to životné skladby, baví Vás, budete je hrát dál?

V současnosti se jedná určitě o živou hudbu, otázku další životnosti nechť rozsoudí publikum. Já se samozřejmě budu snažit jednotlivé skladby i celý projekt uvádět i v budoucnosti. V tuhle chvíli mohu prozradit, že se plánují další uvedení v příštích letech, přičemž vyvrcholením projektu by, pokud vše dobře půjde, měla být dokumentace v podobě vydání alba.

Jak pohlížíte na odkaz Jana Nováka?

S tvorbou Jana Nováka jsem se postupně začal seznamovat zhruba před patnácti lety, ještě jako student JAMU. Jeho široký intelektuální záběr, láska k životu, svobodomyslná povaha a úžasný umělecký odkaz, který nám po sobě zanechal je pro mě velkou inspirací!

 

555

 

Koncertní básně pro violoncello a komorní orchestr z pera pěti současných autorů jsou inspirovány poezií Jana Nováka, který nebyl pouze mimořádně talentovaným skladatelem, ale též vynikajícím znalcem klasické i moderní latiny. Sbírka Ludicra (Kratochvíle), podle které se také jmenuje celý večer, prokazuje Novákův mimořádný smysl pro humor, s nadsázkou polemizující s chtěným i nevědomým elitářstvím a pseudoelitářstvím tvůrců, kádrů a svazáků a šířeji s absurditou dobové normalizační společnosti. Sbírka latinských básní je napsána humornou, mírně vulgární a „pobrněnštěnou“ latinou.

Novák – v mládí v Americe žák Bohuslava Martinů – je autorem, jehož tvorba je až překvapivě vstřícná a přehledná. Velkou část tvůrčího života prožil v Brně, kde vystudoval a následně významně spoluvytvářel jeho hudební tvář. Byl známý svou svobodomyslností, humorem, buřičstvím a urputností. Byl umělcem, který po sovětské okupaci po roce 1968 odmítl zůstat v Československu. Žil v Dánsku, Itálii a v Německu; právě tam se pak v roce 1984 jeho život uzavřel. Psali jsme o něm podrobně ZDE.

 

587

 

Jakub Rataj napsal nad Novákovými verši skladbu s názvem Fabella, Lenka Nota tu svou nazvala Cantilena aeaea, Barry Wan dal kompozici jméno Anna, David Carpenter jméno Somnium a Jana Vöröšová název Oratio philippica.

Víkendový maraton, zasvěcený v Brně hudbě Jana Nováka, obsahuje víc než tucet programů. Zazní v nich například jeho díla Kouzelné písně pro flétnu, hlas a bubínek na lidovou poezii, Sonata gemella pro dvě flétny, Testamentum pro sóla, smíšený sbor a čtyři lesní rohy, Schola cantans, Vox Iuvenalis, Choreae vernales (Jarní tance) pro flétnu a klavír, Prima sonata clavibus (První sonáta pro klavír), Sonata super „Hoson zes“ pro flétnu (nebo housle) a klavír, Cantica latina pro bas a klavír, Servato pede et pollicis ictu, devět čtyřhlasých smíšených sborů na Horatiovy texty, a v neposlední řadě Missa philadelphiae.

 

5557

 

Připravena je také projekce filmu Kočár do Vídně režiséra Karla Kachyni z roku 1966, k němuž Jan Novák napsal hudbu. Ohlášena je prezentace připravované knihy Martina Flašara a Pavla Žůrka Umělec nesmí nikdy ztratit odvahu: Jan Novák a Bohuslav Martinů ve světle korespondence (1947–1959). Konat se má dílna inspirovaná filmem Ukradená vzducholoď, ke kterému také Novák napsal hudbu. V plánu je Nový svět Moravského podzimu – projekt studentek Katedry hudební produkce JAMU Kataríny Kandrikové, Elišky Kratěnové a Emy Tresové. A uskuteční se také beseda věnovaná Novákově osobnosti a tvorbě, které se zúčastní jeho dcery, klavíristka Dora Novak-Wilmington a flétnistka Clara Nováková a pěvec Richard Novák, skladatelův bratranec.

Maraton „Joannis Novak 100“ v rámci Moravského podzimu, pořádaného Filharmonií Brno, zasáhne v sobotu a v neděli do Univerzitního kina Scala, do Besedního domu a na další místa.

 

556

 

----------

Violoncellista a skladatel Štěpán Filípek, letos čtyřicetiletý, je známým propagátorem současné tvorby. Absolvoval violoncello na Pražské konzervatoři a na Hudební fakultě JAMU, později vystudoval kompozici na Konzervatoři Brno. Pravidelně vystupuje a nahrává s klavíristkami Sárou Medkovou, Katelyn Bouska a Kateřinou Jandovou. Jako komorní hráč vystupuje se soubory Trio Euterpé, Tango Quartetto Re Campo, Solaris 3 a Opera Trio. Dlouhodobě spolupracuje s Českým rozhlasem na dokumentaci současné tvorby pro violoncello.

Brno Contemporary Orchestra byl založen v roce 2011 s cílem hrát současnou světovou hudbu v Česku a českou hudbu ve světě. Jeho snahou je ukázat posluchačům, že i soudobá hudba může být součástí každodenního života. Soubor připravuje jedinečné dramaturgické celky a originálními projekty, včetně spojení hudby s filmem, výtvarným uměním, architekturou a tancem. Skladatele se snaží podněcovat k tvorbě nových děl komponovaných jemu na míru.

 

Foto: archiv festivalu, archiv KlasikyPlus

Petr Veber

Nepochází z uměleckého prostředí, ale k hudbě má jako posluchač i jako neprofesionální klavírista a varhaník blízko od dětství. Po gymnáziu vystudoval hudební vědu na Karlově univerzitě. Od poloviny 80. let působí jako novinář, hudební a operní kritik a autor textů o hudbě a hudebnících. Přes dvacet let byl zpravodajem ČTK zaměřeným na hudbu, kulturu a církve, od roku 2007 pak deset let v Českém rozhlase vedl hudební redakci stanice Vltava, pro kterou nadále pracuje jako publicista. Současně je jedním z dlouholetých průvodců vysíláním Českého rozhlasu D-dur, digitální stanice klasické hudby. Od 80. let vedle zaměstnání nepřetržitě přispívá do odborných českých hudebních měsíčníků, deníků i časopisů. Připravoval rozhovory a psal hudební reflexe do Lidových a Hospodářských novin, publikuje v Týdeníku Rozhlas i na internetu, píše texty k programům koncertů i obalům CD. Je autorem knihy Václav Snítil a jeho půlstoletí české hudby. Klasickou hudbu považuje za nenahraditelnou součást lidského života a snaží se o tom nenásilně přesvědčovat ostatní. Za hudbou cestuje stejně nadšeně, jako rád chodí po horách a fotografuje. Vážnou hudbu všech období, forem a žánrů ještě stále vyhledává, s potěšením poslouchá a dál poznává. V červnu 2018 se proto stal spoluzakladatelem hudebního portálu KlasikaPlus.cz...

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.