pátek, 17 červen 2022 11:38

Smetana200. Projekt, který chce posunout Bedřicha Smetanu směrem do světa

Autor:

„Nastal čas, aby Bedřicha Smetanu začal objevovat svět.“

„Už v červnu 2023 se uskuteční velká mezinárodní muzikologická konference na téma Smetana a evropská opera.“

„Projekt Smetana200 plánuje s rozpočtem kolem čtvrt miliardy korun.“

 

001

 

V roce 2024 se v rámci Roku české hudby uskuteční oslavy dvoustého výročí narození Bedřicha Smetany. Iniciátoři projektu Smetana200, jimiž jsou festival Smetanova Litomyšl a Česká filharmonie, jsou v kontaktu s kulturními institucemi v České republice i v zahraničí už nyní. Cílem je podpora a koordinace uvádění Smetanových děl i nad rámec mezinárodně proslulých skladeb. Očekává se silný impuls k propagaci české kultury a posílení národní identity – jak v České republice, tak za jejími hranicemi.

Součástí projektu budou mimořádná nastudování Smetanových jevištních a koncertních děl, ale také happening několika desítek českých pěveckých sborů pod názvem „Proč bychom se netěšili“ nebo celorepubliková taneční soutěž základních uměleckých škol „Proč bychom si netančili“ s choreografiemi na Smetanovy polky, organizovaná společně s konzervatoří Duncan Centre a projekty ZUŠ Open a MenArt. Připomene, že Smetana byl vynikající tanečník a že napsal mnoho taneční hudby. Vítězové vystoupí na festivalu Smetanova Litomyšl 2024. Už v červnu 2023 se uskuteční velká mezinárodní muzikologická konference na téma „Smetana a evropská opera“. Spisovatel Pavel Kosatík připravuje monografii, která přiblíží Smetanu široké čtenářské veřejnosti. A v plánu je také rekonstrukce Smetanova rodného bytu v Litomyšli.

Podle kreativního ředitele projektu Smetana200 Aleše Březiny nastal čas, aby Bedřicha Smetanu začal objevovat svět, a to ne z důvodu souvislostí s českým národním obrozením, ale z důvodu, že je to fantasticky univerzální skladatel. Jak uvedl, posláním projektu je oslava české kultury a hudebnosti.

 

206

 

Pomoci Smetanovým operám na cestě do světa by měla i spolupráce s organizací Opera Europa, jejíž členové právě zasedají v Praze a o víkendu budou na festivalu v Litomyšli. Setkání ředitelů a dalších zástupců evropských operních domů a festivalů mají jako jeden z bodů letošního programu smetanovský repertoár.

„Jsme moderní historické město. Opravili jsme už Zámecké návrší, teď tam ještě chceme revitalizovat rodný být Bedřicha Smetany, včetně nové náplně expozice, která by měla nabídnout něco jiného než je v Jabkenicích,“ řekl na tiskové konferenci místostarosta Litomyšle Radomil Kašpar. Hovořil i o plánech týkajících se úpravy okolí skladatelova pomníku na náměstí. Litomyšl tak uvažuje o investicích v řádu desítek milionů korun.

 

204

 

Smetana200 plánuje s rozpočtem kolem čtvrt miliardy korun. Je už víc než rok v jednáních s ministerstvem kultury.

Česká filharmonie vidí svou velkou úlohu v prezentování Smetanovy Mé vlasti, a to i v zahraničí. Chystáme velké turné, na kterém by ji rádi představili, a to i v Americe,“ řekl novinářům Michal Medek, manažer projektu Smetana200. Jak však dodal, do oslav by se však chtěla zapojit i ve sféře opery, mimo jiné koncertním uvedením Libuše. „Záleží nám na tom, aby se v Čechách podporoval operní žánr. V symfonické hudbě sneseme světové srovnání, a tak chceme, aby i operní prostředí v České republice bylo na evropské úrovni,“ dodal Medek, člen vedení České filharmonie.

 

204

 

Orchestr je už řadu let partnerem festivalu Smetanova Litomyšl a přemýšlí podle něj o dalším blízkém strategickém spojení. Mimo jiné i proto, že litomyšlský zámek je možností, jak si splnit některé „orchestrální sny“, pro které není pražské Rudolfinum dostatečně prostorné.

 

Foto: archivy Klasiky Plus a Smetanovy Litomyšle

Petr Veber

Nepochází z uměleckého prostředí, ale k hudbě má jako posluchač i jako neprofesionální klavírista a varhaník blízko od dětství. Po gymnáziu vystudoval hudební vědu na Karlově univerzitě. Od poloviny 80. let působí jako novinář, hudební a operní kritik a autor textů o hudbě a hudebnících. Přes dvacet let byl zpravodajem ČTK zaměřeným na hudbu, kulturu a církve, od roku 2007 pak deset let v Českém rozhlase vedl hudební redakci stanice Vltava, pro kterou nadále pracuje jako publicista. Současně je jedním z dlouholetých průvodců vysíláním Českého rozhlasu D-dur, digitální stanice klasické hudby. Od 80. let vedle zaměstnání nepřetržitě přispívá do odborných českých hudebních měsíčníků, deníků i časopisů. Připravoval rozhovory a psal hudební reflexe do Lidových a Hospodářských novin, publikuje v Týdeníku Rozhlas i na internetu, píše texty k programům koncertů i obalům CD. Je autorem knihy Václav Snítil a jeho půlstoletí české hudby. Klasickou hudbu považuje za nenahraditelnou součást lidského života a snaží se o tom nenásilně přesvědčovat ostatní. Za hudbou cestuje stejně nadšeně, jako rád chodí po horách a fotografuje. Vážnou hudbu všech období, forem a žánrů ještě stále vyhledává, s potěšením poslouchá a dál poznává. V červnu 2018 se proto stal spoluzakladatelem hudebního portálu KlasikaPlus.cz...

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.