Zemřel oscarový skladatel Ennio Morricone
Ve věku 91 let zemřel italský skladatel Ennio Morricone, autor více než pěti stovek filmových a seriálových melodií, také symfonické a komorní hudby, dirigent, nositel dvou Oscarů, tří cen Grammy, tří Zlatých glóbů a dalších prestižních ocenění. Morricone zemřel v noci na dnešek na klinice v Římě na následky pádu.
Ennio Morricone se narodil v roce 1928 v Římě, vystudoval tamní konzervatoř Svaté Cecílie, pak hrál na trubku v jazzové kapele, ale záhy proslul zejména jako autor nesmrtelných filmových melodií. Jeho hudba doprovodila víc než 500 filmů a seriálů. Ikonickým se stalo zejména harmonikové sólo ve slavném westernu Tenkrát na Západě z roku 1968 režiséra Sergia Leoneho. Právě jejich spolupráce přinesla Morriconeho nejslavnější díla, mimo jiné třeba hudbu k filmu Hodný, zlý a ošklivý, která je spolu s předehrou k Vilému Tellovi jednou z nejvýraznějších melodií spojených s filmovým žánrem westernu vůbec. Proslul ale také např. melodiemi k seriálům Chobotnice nebo Marco Polo.
Je nositelem prestižních ocenění, která mu ovšem přišla do života trochu netradičně. Kromě tří cen Grammy totiž získal Oscara za celoživotní dílo paradoxně už v roce 2007, zatímco svého vůbec prvního Oscara za filmovou hudbu až o devět let později za hudbu ke snímku Quentina Tarantina Osm hrozných, kterou nahrál s Českým národním symfonickým orchestrem. Ve své tvorbě často obsazoval pěvecké sbory, hojně experimentoval a užíval neobvyklé zvukové efekty, různá klepaní, pískání a praskání a v neposlední řadě citlivě pracoval i s tichem. Kromě filmové skládal také symfonickou a komorní hudbou, mimo jiné je autorem chórové skladby k 11. září 2001. Zajímavostí je, že celý život odmítal nabídky, aby se přestěhoval do Hollywoodu, a nikdy se nenaučil anglicky. V jeho šlépějích jde syn Andrea, který se také stal skladatelem filmové hudby a dirigentem.
Ennio Morricone rád jezdil i do České republiky, loni v lednu tu oslavil své devadesáté narozeniny. Předtím se mu třikrát podařilo vyprodat Smetanovu síň Obecního domu, v Praze byl často, deset let spolupracoval a natáčel s ČNSO, do jehož čela se postavil i jako dirigent. Kromě zmíněné hudby k oscarovému Tarantinovu filmu Osm hrozných s ním natočil například i hudbu k italskému filmu Jako delfín režiséra Stefana Realiho.
Foto: Archiv
Příspěvky od Veronika Veber Paroulková
- Adam Plachetka: Metropolitní? Opravdu jsem si našel „malé divadlo“ pro svoje debuty
- Klára Moldová: Janáček by nebyl Janáčkem, pokud bychom mu vzali správnou češtinu
- Lenka Šaldová: Festival Opera vracíme do lichých let
- Jana Boušková: Pódium je opravdu můj druhý domov
- Marek Kozák: Dobře temperovaný klavír bývá občas nazýván Starým zákonem v hudbě