Zemřel oscarový skladatel Ennio Morricone
Ve věku 91 let zemřel italský skladatel Ennio Morricone, autor více než pěti stovek filmových a seriálových melodií, také symfonické a komorní hudby, dirigent, nositel dvou Oscarů, tří cen Grammy, tří Zlatých glóbů a dalších prestižních ocenění. Morricone zemřel v noci na dnešek na klinice v Římě na následky pádu.

Ennio Morricone se narodil v roce 1928 v Římě, vystudoval tamní konzervatoř Svaté Cecílie, pak hrál na trubku v jazzové kapele, ale záhy proslul zejména jako autor nesmrtelných filmových melodií. Jeho hudba doprovodila víc než 500 filmů a seriálů. Ikonickým se stalo zejména harmonikové sólo ve slavném westernu Tenkrát na Západě z roku 1968 režiséra Sergia Leoneho. Právě jejich spolupráce přinesla Morriconeho nejslavnější díla, mimo jiné třeba hudbu k filmu Hodný, zlý a ošklivý, která je spolu s předehrou k Vilému Tellovi jednou z nejvýraznějších melodií spojených s filmovým žánrem westernu vůbec. Proslul ale také např. melodiemi k seriálům Chobotnice nebo Marco Polo.
Je nositelem prestižních ocenění, která mu ovšem přišla do života trochu netradičně. Kromě tří cen Grammy totiž získal Oscara za celoživotní dílo paradoxně už v roce 2007, zatímco svého vůbec prvního Oscara za filmovou hudbu až o devět let později za hudbu ke snímku Quentina Tarantina Osm hrozných, kterou nahrál s Českým národním symfonickým orchestrem. Ve své tvorbě často obsazoval pěvecké sbory, hojně experimentoval a užíval neobvyklé zvukové efekty, různá klepaní, pískání a praskání a v neposlední řadě citlivě pracoval i s tichem. Kromě filmové skládal také symfonickou a komorní hudbou, mimo jiné je autorem chórové skladby k 11. září 2001. Zajímavostí je, že celý život odmítal nabídky, aby se přestěhoval do Hollywoodu, a nikdy se nenaučil anglicky. V jeho šlépějích jde syn Andrea, který se také stal skladatelem filmové hudby a dirigentem.

Ennio Morricone rád jezdil i do České republiky, loni v lednu tu oslavil své devadesáté narozeniny. Předtím se mu třikrát podařilo vyprodat Smetanovu síň Obecního domu, v Praze byl často, deset let spolupracoval a natáčel s ČNSO, do jehož čela se postavil i jako dirigent. Kromě zmíněné hudby k oscarovému Tarantinovu filmu Osm hrozných s ním natočil například i hudbu k italskému filmu Jako delfín režiséra Stefana Realiho.

Foto: Archiv
Příspěvky od Veronika Veber Paroulková
- AudioPlus | Martin Glaser: Janáčkovo divadlo je ráj na zemi
- Simona Šaturová: Dech je alfou a omegou pro uvolněné a znělé zpívání
- VideoPlus | Simona Šaturová: Zpívání nesmí bolet
- VideoPlus | Marek Šulc: Smetanova Litomyšl? Mít otevřené dveře pro každého
- AudioPlus | Jiří Nekvasil: Ostrava si inscenaci barokní opery zaslouží
Více z této rubriky
- Do Plzně se po čtyřiašedesáti letech vrátili Kovařovicovi Psohlavci
- Dvořákova Praha zkoumala vztah Čechů ke klasické hudbě. Denně ji poslouchá desetina národa
- Pietní akce věnované rodině Foersterově
- Úvaha nad pražskou operní sezonou 2026/27
- Drážďany připomenou dvě stě let od úmrtí Carla Marii von Webera
- Orchestr Covent Garden osmdesátiletý
- Zkrátka geniální…
Přemysl Vacek a Ondřej Havelka o Pavlu Klikarovi - Myslivečkův Tamerlán s úspěchem uveden v Plzni
- Ministerstvo kultury má nové vedení
- Archeologové na místě Janáčkova kulturního centra našli dům. Bydlel tu Přemysl Otakar II.?