KlasikaPlus.cz© - portál o klasické hudbě

PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

...váš vyladěný partner

english

Adventní večer v příkladném podání Ensemble Frizzante english

„Hned první skladba večera byla dramaturgickou perličkou.“

„V citlivém podání Ensemble Frizzante jsem z písně cítil nesmírnou hloubku, smutek i autorovo vyrovnání se s těžkým osudem.“

„Velmi příjemná atmosféra se svátečním nádechem se odrazila také v hřejivé odezvě publika.“

V sobotu 9. prosince představilo brněnské vokální kvinteto Ensemble Frizzante v krásných prostorách vily Löw-Beer program nazvaný Meditativní adventní koncert. Kdo se na tuto akci v mrazivém a nepříliš vlídném počasí vypravil, rozhodně nemusel litovat – zazněla totiž řada nádherných písní s vánoční či duchovní tématikou, z velké většiny od nepříliš známých, ale o to víc zajímavých autorů. Program zahájil úvodním slovem dramaturg Českého rozhlasu Brno Jan Hlaváč, díky němuž se publikum dozvědělo nejen, že je koncert nahráván, ale že bude také vysílán přes EBU (European Broadcasting union) do osmnácti zemí světa v rámci každoroční akce Euroradio Christmas Music Day.

Hned první skladba večera byla dramaturgickou perličkou. Původně dánskou vánoční píseň Spi dítě totiž aranžoval exilový autor Antonín Tučapský. Tento umělec původem z Opatovic u Vyškova se v emigraci dokázal prosadit jako profesor skladby na slavné Trinity College of Music v Londýně, a je tak za kanálem La Manche pravděpodobně známější, než v našich luzích a hájích. Ve skladbičce je jasně patrný Tučapského cit pro lidský hlas, vždyť do roku 1975, než odešel do Velké Británie, se věnoval především sbormistrovství. Ensemble Frizzante, tedy sopranistka Eva Daňhelová, altistka Veronika Slavíčková, tenoristé Petr PytlíkJakub Herzan a basista Martin Kotulan ukázali od prvních tónů v této první písni své silné stránky – kultivovaný, jemný projev a příkladnou ansámblovou vyrovnanost ve zvuku.

I následující píseň nazvaná Advent zavedla publikum na britské ostrovy. Ve starém stylu ji zkomponovala současná autorka Kathryn Rose. Ta sice pochází z Kanady, ale ve Spojeném království trvale žije. Samotný chorál je napsán v dórské tónině, která mu propůjčuje určité důstojné vyznění. Charakterově mi hudba Rose přišla svým způsobem blízká k některým starší hudbou inspirovaným vokálním pracem Benjamina Brittena. Co se týká provedení, tak v tomto případě se z vokálního kvinteta stalo kvarteto (absence Petra Pytlíka). To ovšem vůbec nebránilo tomu, aby soubor pokračoval ve svém vysokém interpretačním standardu.

Ve čtyřech hlasech zazněla i působivá píseň Notre Père (Otče náš), ovšem zde si tenoristé role prohodili a odpočinout si na chvilku mohl Jakub Herzan. Autor písně je pro mě osobně velkým objevem – Maurice Duruflé patřil k tradiční (nemodernistické) větvi ve vývoji francouzské artificiální hudby ve 20. století. Byl především vynikajícím varhaníkem (působil mimo jiné např. v Cathédrale Notre-Dame de Paris či Saint-Étienne du Mont) a po druhé světové válce také vyučoval teoretické předměty na Conservatoire Supérieur de Musique. Jeho interpretační kariéru ukončila roku 1975 těžká autonehoda. Určitou dobu sice ještě dokázal komponovat, ale miniatura Notre Père z roku 1977 je jeho úplně poslední dokončenou skladbou. V citlivém podání Ensemble Frizzante jsem z písně cítil nesmírnou hloubku, smutek i autorovo vyrovnání se s těžkým osudem…

V kompletní, pětičlenné sestavě provedl soubor renesanční koledu z konce 15. století Noël nouvelet (Vánoční novina). Jak už název napovídá, píseň pochází taktéž z Francie, ovšem její autor je neznámý. Tato krásná koleda má řadu nejrůznějších zpracování, nicméně aranžmá, které mělo možnost slyšet publikum ve vile Löw-Beer, pochází od italského autora Pietra Battistona. Kvinteto provedlo koledu se zjevnou chutí, přičemž velmi působivý byl závěr, který si v sólu náležitě vychutnal basista Martin Kotulan.

Starý gruzínský chorál Tsimindao Ghmerto (Bůh je veliký) dalšího neznámého autora má svůj původ v tradičním pravoslavném hymnu Trisagion, který se ve východokřesťanské liturgii používá již od konce 5. století. Tuto píseň provedl soubor pouze v triu, když skvěle zpívající dámy Evu Daňhelovou a Veroniku Slavíčkovou doplnil tenorista Petr Pytlík. Ten se výborně pohyboval ve vysokých polohách, za což zaslouží velký respekt.

Na neorenesanční notu přenesla posluchače hudba lichtenštejnského romantika Josefa Gabriela Rheinbergera. Cyklus devíti Adventních motet označený opusem 176 vznikl roku 1893 a byl určen pro Münchner Hofkapelle. Ensemble Frizzante představil z cyklu výběr dvou písní – Rorate coeliPrope est Dominus. Od stejného autora zazněl v tomto bloku také chvalozpěv nazvaný příznačně Hymne. Zatímco Moteta jsou čtyřhlasá, v závěrečném Hymnu se na pódiu objevilo opět celé kvinteto. Nutno dodat, že provedení bylo v podání ansámblu opět velice příjemným zážitkem.

Tři chorály z dílny Johanna Sebastiana Bacha byly dalším kusem na programovém menu. Konkrétně se jednalo o Befiehl du deine Wege (Vydej se na cestu), In meines Herzens Grunde (V nitru mého srdce) a Die Nacht ist kommen (Přichází noc). Všechny tři barokní písně byly podány ve čtyřhlase, přičemž si mohl odpočinout Jakub Herzan. I v tomto případě přednesl soubor písně s příkladnou profesionalitou.

V závěrečném bloku koncertu nastala chvíle pro hudbu českých autorů, kteří své práce zkomponovali přímo pro Ensemble Frizzante. Jako první zazněla píseň Ecce panis (Hle, chléb andělský). Ta pochází z cyklu motet, který napsal boskovický rodák Ondřej Kyas původně roku 2010 a pro soubor upravil roku 2019. Následovaly melodramaticky koncipované písně AdventMěsíc a jiní, které na texty básníka Jana Skácela napsal brněnský skladatel Martin Flašar. Vokální kvarteto zde doplnil působivou recitací Jakub Herzan. Až poté byla provedena zbylá dvě moteta z Kyasova cyklu Ave MariaLocus iste. Na úplný konec pak ansámbl zazpíval energickou píseň Variace na Šla Maria do kostela od mladého olomouckého autora Jana Valuška.

Velmi příjemná atmosféra se svátečním nádechem se odrazila také v hřejivé odezvě publika, které Ensemble Frizzante několikanásobně vytleskalo. Na řadu tak přišly přídavky, přičemž v tom prvním, koledě Byla cesta ušlapaná, kvinteto doplnila Anna Herzanová, krásně zpívající dcera tenoristy Jakuba Herzana. Druhý přídavek, Lully, Lulla, Lullay anglického varhaníka a skladatele Phillipa Stopforda pak velmi efektně uzavřel nadmíru vydařený adventní večer!

————

Záznam koncertu bude vysílat Český rozhlas 3 Vltava v neděli 17. prosince od 10:00.

Foto: Jolana Midletton, ilustrační – archiv souboru

Štěpán Filípek

Štěpán Filípek

Violoncellista, skladatel, dramaturg a publicista

Absolvent Pražské konzervatoře, Brněnské konzervatoře a Janáčkovy akademie múzických umění. Jako interpret se zaměřuje na komorní a sólové projekty, v kompozici navazuje na východiska autorů brněnské kompoziční školy. Své teoretické i praktické poznatky využívá jak v dramaturgii koncertů, tak v hudebně-popularizační publicistice.



Příspěvky od Štěpán Filípek



Více z této rubriky