„V dnešní pohnuté době nepovažuji za zcela správné pokračovat v seriálu o Jiřím Bělohlávkovi, jako by se nic nedělo.“

„Nepřísluší mi dělat závěry, jak by Jiří reagoval, byť nemám žádných pochybností, jak dozajista silně a adresně by tak činil.“

„Kéž by tomu napomohla i hudba – a jaká škoda, že už tu Jiří Bělohlávek není, aby ji šířil tak, jako uměl právě on.“

V roce pátého výročí úmrtí dirigenta Jiřího Bělohlávka pokračuje portál KlasikaPlus.cz v loni započatém seriálu, který využívá texty a fotografie publikované dosud jen soukromě nebo na sociálních sítích. Shromáždil je publicista, producent a skladatel Alexander Goldscheider, který žije od roku 1981 v Londýně. Do sesbíraného materiálu dává nyní postupně nahlížet. V dnešním dílu, vycházejícím z mezinárodního hlediska v pohnuté době, zveřejňuje především bohatý obrazový materiál.

Přiznám se, že v dnešní pohnuté době nepovažuji za zcela správné pokračovat v seriálu o Jiřím Bělohlávkovi, jako by se nic nedělo. Nechci na druhou stranu kombinovat své úvahy o hudbě a politice se vzpomínkami na Jiřího, byť mám ve svém archivu přes 33.000 nejrůznějších materiálů, včetně rozhovorů a jeho osobních dopisů, stanovisek a vyjádření i na toto téma. Dnešní situace se totiž naprosto vymyká všemu, co jsme zažili, a nepřísluší mi dělat z existujících materiálů i osobních vzpomínek závěry, jak by Jiří reagoval přesně na ni, byť osobně nemám žádných pochybností, jak dozajista silně a adresně by tak činil.

Jak se s oblibou cituje na výstavách a v úvodech ke knihám fotografií, „A picture is worth a thousand words – Jedna fotografie vydá za tisíc slov“. Pojmenoval jsem ostatně podobně i svou fotoknihu, v níž je pár desítek stran složených pouze z kompilací fotografií. V dnešní části seriálu jich tak oproti původnímu plánu uvádím část, a kdyby nebylo vše tak bolestné a tragické, zažertoval bych, že se rovná čtyřiceti třem tisícům slov.

Ryze za sebe si neodpustím dodat, jak bych si sice jako ateista téměř zbožně přál, aby se vše snad zázrakem co nejdříve překonalo. Kéž by tomu napomohla i hudba – a jaká škoda, že už tu Jiří Bělohlávek není, aby ji šířil tak, jako uměl právě on.

Foto: archiv A. Goldscheidera

Facebook X E-mail WhatsApp