„Plné absolutorium si zaslouží celý orchestr, který dirigent David Lukáš dovedl k pojetí v závěrečné části vygradovanému k dokonalosti téměř dechberoucí.“

„Symfonickou báseň Finlandia odehráli s monumentalitou, která by mohla konkurovat i početně výrazně větším tělesům.“ 

„Provedení nechyběla energie, stejně jako citlivá práce dirigenta.“

V roce, kdy si hudební svět připomíná 150. výročí narození finského skladatele období pozdního romantismu a rané moderny Jeana Sibelia, pozval Litomyšlský symfonický orchestr 6. května 2025 své příznivce v rámci 604. Litomyšlského hudebního večera na putování za romantikou severu.

Jelikož domovská scéna amatérského tělesa sdružujícího hudebníky napříč generacemi i profesemi – litomyšlský Smetanův dům – prochází v současné době rekonstrukcí, konal se koncert v Lidovém domě. I mladší členové orchestru tak mohli osobně poznat prostředí, které jejich dříve narozeným kolegům kdysi sloužilo jako místo setkávání, zkoušek i koncertů. A dlužno říci, že hlavní sál budovy vystavěné pro místní katolické organizace podle plánů stavitele Václava Šilhavého, který zde eklekticky skloubil prvky novorenesance a secese, svědčil ansámblu i v úterý večer.

Koncert zahájilo Sibeliovo Andante Festivo v autorově pozdější úpravě pro smyčcový orchestr a tympány, prezentované s neobyčejnou vroucností a něhou. A předznamenalo tak večer více než zdařilý.

Následovaly – již v kompletním obsazení orchestru provedené – čtyři věty ze suity Král Kristian II., op. 27 od téhož autora. V  tempově poměrně umírněném, ale o to preciznějším provedení se zvlášť vyjímala především posluchačsky atraktivní třetí část (Musette) odehraná od celého tělesa s téměř mladickým zápalem. A tak lze litovat snad jen nezařazení závěrečné části (Ballade), onoho konce, který by dílo vpravdě korunoval.

První část koncertu uzavřela všeobecně známá suita dalšího severského skladatele Edvarda Hagerupa Griega – Peer Gynt, č. 1, op. 46, v níž vysloveně excelovala smyčcová sekce. Plné absolutorium si však zaslouží celý orchestr, který dirigent David Lukáš dovedl k pojetí dokonale akcentujícímu tempové i dynamické kontrasty díla a v závěrečné části vygradovanému k dokonalosti téměř dechberoucí.

Do druhé poloviny koncertu vstoupili litomyšlští symfonikové před zaplněným sálem Lidového domu Sibeliovou symfonickou básní Finlandia, op. 26. Odehráli ji s velkým nasazením
a s monumentalitou, která by mohla konkurovat i početně výrazně větším tělesům. 

Výjimečný moment večera představovalo provedení Griegových Šesti melodií z norských hor.  Rozsahem nevelké dílo inspirované třemi tanci a třemi lidovými nápěvy z různých částí Norska bývá uváděno v různých instrumentacích, v orchestrálním aranžmá Ludolfa Nielsena se ovšem jednalo (zřejmě) o českou premiéru. A je třeba uznat, že premiéru velmi důstojnou. Provedení nechyběla energie, stejně jako citlivá práce dirigenta (a spolu s ním i celého orchestru) s náladou tanečních a „písňových“ částí díla a konečný výsledek působil velmi příjemně a autenticky. 

Vrcholem večera pak byla Sibeliova suita Karelia, Op. 11, kterou ansámbl dovedl s jistotou a lehkostí až k velkému finále, které zůstal posluchačům tak trochu dlužen v případě Krále Kristiana II.  Poslední, třetí část suity – Alla Marcia – byla přesně tím, co posluchač na závěr koncertu očekává. Mocným (přesto však všeho patosu prostým) výtryskem čiré radosti z hudby… Chvílí skoro až extatickou, zanechávající posluchače v nanejvýš pozitivním rozpoložení a v radostném údivu nad tím, jak brilantní výkon může podat orchestr, jehož členové se vidí jen několikrát do roka a jehož jádro se schází po večerech ve svém volném čase. Bravi tutti!

Jaromír Kašpar

Foto: Jaromír Kašpar

Facebook X E-mail WhatsApp