„Richard Novák ještě stále se znělým hlasovým fondem, úctyhodně nyní na pódiu vzpomínající na impozantní jevištní ztvárnění postavy.“

„Ze sólistů nakonec co do dojmu z pěveckého a charakterizačního umění nejlépe vyšel slovenský barytonista Dalibor Jenis.“

„Smetanova Litomyšl bez celých oper není kompletní.“

Soubor Janáčkovy opery z Brna hostoval na festivalu Smetanova Litomyšl, který letos zůstal bez velkých operních představení, s koncertním programem Gala Verdi. Nebyl to večer hvězd, ale pocta dramatickému umění jednoho z nejoblíbenějších operních autorů. S přidaným překvapením – ve scéně z opery Síla osudu s basistou Richardem Novákem. S legendou. Pěvcem, který loni oslavil devadesátiny.

Na koncertním večeru se pod taktovkou Roberta Kružíka podíleli tři ohlášení pěvci – Andrea Danková, Harold Meers a Dalibor Jenis. S nimi na záskok Pavla Vykopalová. A Richard Novák v závěru druhého dějství Síly osudu jako františkán, otec Guardian. Ještě stále se znělým hlasovým fondem, s osudově znějícím slovem „maledizione“ na rtech, úctyhodně nyní na pódiu vzpomínající na impozantní jevištní ztvárnění postavy představeného kláštera, který v příběhu Leonoru přijímá pod ochranu a posílá do poustevnické jeskyně. Na Smetanově Litomyšli se od roku 1964 objevil už bezmála padesátkrát…

Richard Novák byl jako žijící legenda nečekaným protagonistou večera, publikum mu vzdalo hold povstáním. Nadšeně odměňovalo i velké sopránové árie v podání Andrey Dankové, to však adekvátní nebylo. Pěvkyně s úctyhodným uměleckým životopisem byla také překvapením, ale trochu nemilým. Nebyla teď tou ideálně a úplně pravou, kdo by měl tu moc účinkování brněnského souboru ozdobit či korunovat. Dramatický rozkmit jejího hlasu rozostřoval intonaci a ve známých výstupech ze Síly osudu, Dona Carlose a Aidy bylo víc efektu i afektu než opravdové dramatické pravdivosti.

Pavla Vykopalová zaskočila za Janu Šrejmu Kačírkovou, která ten den ráno ztratila hlas. V Litomyšli byla, zpívala odpoledne s Martinů Voices. A Desdemonu ve Verdiho Otellovi má v Brně, stejně jako indisponovaná kolegyně, pro zbrusu novou inscenaci nastudovanou. Duet s Otellem z prvního dějství i modlitbu Ave Maria ze čtvrtého dějství zazpívala moc pěkně, technicky zvládnutě, výrazově čistě a velmi emotivně.

Otella, ale také Dona Carlose a Alfreda v Litomyšli ztvárnil Harold Meers. Stejně jako při již zmíněné brněnské premiéře, i nyní bylo zřetelné, že není typickým hlasem pro Otella, podle zažitých představ žárlivého Maura, statného a prchlivého hrdinu. Lyričtější role mu vyhovují, soudě podle árií, které zazněly, o dost víc. Americký tenorista vládne příjemným hlasem, který se přirozeně dostává do výšek, ale skutečnou italskou lahodnost jeho projev přece jen nenabízí.

Ze sólistů nakonec co do dojmu z pěveckého a charakterizačního umění nejlépe vyšel slovenský barytonista Dalibor Jenis, zpívající na opravdu evropské úrovni. Především Otec Germont z Traviaty, král Nabucco, ale i Rodrigo ve známém duetu z Dona Carlose měli velký, nicméně do měkkosti zatlumený hlasový objem, zato pro Jagovo krédo z opery Otello našel víc než dost zlého podtónu – tak, že se výstup vyzařováním negativní vnitřní síly blížil ideálu; škoda, že není Jenis do brněnské inscenace obsazen.

Gala Verdi nebyl typický koncert sólistů. Značný prostor, a právem, dostal sbor Janáčkovy opery. V úvodní scéně mořské bouře z Otella, v autodafé ze třetího dějství Dona Carlose, v triumfální oslavě Egypta z opery Aida, kdy početný aparát ještě doplnili, bohužel ne bez dílčích selhání, trubači s dlouhými „aidovkami“ na zámeckých arkádách, a velmi působivě ve ztišeném proslulém zpěvu Židů z opery Nabucco. Robert Kružík provedl orchestr, sbor a sólisty všemi různorodými výjevy a scénami bezpečně, s jistotou, s pravým operním nábojem.

Zcela vyprodané auditorium bylo dokladem toho, že velké koncerty i opera na tento festival jako jeho vrcholy patří. Koncerty operních souborů ať pokračují i v příštích ročnících, možná s ještě náročnějším výběrem sólistů, a operní inscenace ať se určitě co nejdřív zase vrátí. Letos je znemožnila uvažovaná, pak však (pro pořadatele ale už příliš pozdě) odsunutá rekonstrukce zámku. Smetanova Litomyšl bez celých oper ale není kompletní…

*******

Foto: František Renza

Facebook X E-mail WhatsApp