První říjnový týden se na festivalu Lípa Musica představí sexteto špičkových světových sólistů, sejdou se Tobias Feldmann, Sergej Malov, Máté Szücs, Gabriel Schwabe místo náhle indisponovaného Juliana Steckela a Tomáš Jamník, které k sobě přizval Josef Špaček. Následuje tradiční koncert při svíčkách v Zahrádkách, kde vystoupí multiinstrumentalista Sergej Malov s recitálem na housle a violoncello da spalla. V sobotu pak festival složí poctu Leoši Janáčkovi, dramaturgie zařadila jeho přelomový Zápisník zmizelého a další písně i klavírní skladby. Přednesou je Jaroslav Březina, Eliška Weissová, Martin Kasík a další.

Na 3. říjen připadá Svátek znovusjednocení Německa a je už tradičním festivalovým zastavením v obcích Großschönau-Waltersdorf. V evangelicko-lutheránském kostele tam vystoupí unikátní Lípa Musica sexteto. V premiéře ho představí umělecký garant festivalu Josef Špaček, který ke spolupráci přizval dalších pět respektovaných osobností mladší generace. Houslového partu se vedle Josefa Špačka ujme německý houslista Tobias Feldmann, který má na svém kontě úctyhodný počet úspěchů na předních soutěžích včetně soutěže královny Alžběty v Bruselu. Violové party obstarají multiinstrumentalista Sergej Malov, který se o den později představí i sólově na už zmíněném koncertu při svíčkách, a maďarský rodák Máté Szücs, bývalý první violista Berlínské filharmonie. K violoncellům se posadí Gabriel Schwabe, který nahradí onemocnělého Juliana Steckela, laureát tří nejprestižnějších violoncellových soutěží: Grand Prix Emanuela Feuermanna v Berlíně, Concours Rostropovich v Paříži a Pierre Fournier Award v Londýně, a Tomáš Jamník, který s úspěchem zakotvil v Berlíně. Zahrají Zjasněnou noc Arnolda Schönberga a Dvořákův sextet A dur.

„Hlavním bodem a zlatým hřebem tohoto večera bude Zjasněná noc od Arnolda Schönberga. To je snad jedno z největších komorních děl 20. století. Je to skladba neuvěřitelného charakteru, jímavá, vášnivá, niterní, srdceryvná. A u interpretace se sejdou špičkoví muzikanti. Z České republiky tam bude kromě mě také violoncellista Tomáš Jamník. Ke spolupráci jsme dále přizvali Tobiase Feldmanna, skvělého německého houslistu, takovou vycházející hvězdu v Německu. Na druhé violoncello zahraje Julian Steckel, opět vynikající německý sólista. Violy obstarají Sergej Malov, ruský houslista, který hraje i na violu a violoncello da spalla, a dále Máté Szücs, maďarský violista, který donedávna působil jako vedoucí skupiny viol v Berlínské filharmonii. Takže to obsazení je opravdu nabité!“ říká umělecký garant festivalu Josef Špaček.

Koncert při svíčkách je na programu tradičně v kostele sv. Barbory u Zahrádek, v místě, kde dodnes nebyl zaveden elektrický proud. V pátek 4. října tam vystoupí původem ruský houslista Sergej Malov, který mistrovsky ovládá hned několik strunných nástrojů. Stal se fenoménem a jeho nahrávky dostupné na YouTube trhají rekordy v počtech zhlédnutí. V Zahrádkách zahraje virtuózní díla Bacha a Ysaÿe na housle a na méně známé violoncello da spalla.

„Violoncello da spalla vypadá více jako housle nebo viola. Hráč drží nástroj na rameni, tedy „da spalla“. Violoncello da spalla má rozdílný zvuk a rozdílné technické možnosti. Je velmi krásné a neobvyklé. Zahraji na něj skladby Bacha a vedle toho zařadím houslové skladby od Ysaÿeho. Tyto dva cykly mají mnoho společného, spadají ale do velmi rozdílných epoch. Domnívám se, že spojení těchto dvou skladatelů a nástrojů vytvoří živoucí dialog, i přesto, že na pódiu bude stát pouze jeden člověk,“ doplňuje Malov k programu svého recitálu.

První říjnový týden uzavře v Biberově kapli v České Lípě sobotní pocta Leoši Janáčkovi. Jeho ceněný komorní cyklus Zápisník zmizelého doplněný o ukázky z Moravské lidové poezie v písních a výběru z klavírního cyklu Po zarostlém chodníčku přednesou Jaroslav Březina, Eliška Weissová, Martin Kasík, Anna Trahová, Jana Kubicová a Petra Vondrová. Podnětem k napsání Zápisníku zmizelého bylo Janáčkovi dvaadvacet básní, které vyšly v jedněch brněnských novinách. Jejich autorem byl údajně syn vesnického sedláka. Ten jednoho dne potkal v lesích tajemnou cikánku, do níž se zamiloval. Rozhodl se proto opustit vlastní rodinu a se svou milou utekl. Verše na Janáčka mocně zapůsobily. Až později, v roce 1997 vědci zjistili, že jejich autorem ve skutečnosti nebyl sedlákův syn, ale moravský básník jménem Jozef Kalda, mimo jiné také autor libreta k dětské zpěvohře Ogaři Jaroslava Křičky. Pro Janáčka byla neznámá cikánka ztělesněním jeho milované Kamily. Komponovat začal Janáček v srpnu 1917 a skladbu dokončil o dva roky později. O díle se v té době zmiňuje Kamile Stösslové v dopise: „Ráno motám se po zahradě, odpoledne napadá mi pravidelně několik motivů k těm krásným veršíkům o té lásce cigánské. Snad z toho vyjde pěkný románek hudební – a kousek nálady luhačovské bylo by v něm.“ Lze se tak právem domnívat, že Janíček je vlastně Janáček a cikánka Zefka Kamila Stösslová.

Foto: Archiv festivalu