„Za každým úspěšným umělcem stojí osvícený pedagog.“

„Výkon mladých umělců byl ukázkou, co vše se mohou děti v základních uměleckých školách naučit.“

„Běžná výuka v základních uměleckých školách nesměřuje prioritně k výchově špičkových umělců, ale k lásce k hudbě a k umění vůbec.“

Stipendijní akademie MenART se uskuteční již osmým rokem, tentokrát proběhlo zahájení v Olomouci. O víkendu od 22. do 24. srpna se setkávali pedagogové a studenti základních uměleckých škol se svými mentory nad otázkami umělecké tvorby a vzdělávání, aby poslední večer v sále olomoucké Reduty byli oceněni ti nejlepší z pedagogů. 

Myšlenka MenARTu vznikla před osmi léty a od té doby inspirovala na 1800 účastníků. Stojí na přesvědčení, že „(…) za každým úspěšným umělcem stojí osvícený pedagog…“, a základní trojúhelník MenARTu tvoří žák-pedagog-mentor. Mentory jsou renomovaní umělci, kteří pracují jak se studenty, tak s jejich pedagogy. Třídenní setkání s mentory se konalo v prostorách Pedagogické fakulty Univerzity Palackého, na ZUŠ Iši Krejčího a na Konzervatoři Evangelické akademie v Olomouci. Zahrnovalo jak workshopy, tak i společné debaty a odstartovala se jím další roční spolupráce, která se bude dále odehrávat po celý rok.

Mentory jsou vynikající umělci z různých oborů, z hudební oblasti, tance, výtvarného oboru i divadelního umění. Za všechny přivítal účastníky v sále olomoucké Reduty klavírista a nastávající ředitel Pražské konzervatoře Ivo Kahánek, který stojí u projektu od jeho pilotního ročníku, a ředitelka MenARTu Dana Syrová. „Každý úspěšný umělec musí mít něco z anděla a něco z generála,“ zažertoval na pódiu Ivo Kahánek. Dana Syrová sdělila, že „(…) inspirativní setkání jsou v životě zásadní. A talent se musí podporovat už v raném stádiu.”. A osvícených mentorů je tentokrát skutečně hodně, pro klavírní hru je to vedle Iva Kahánka také klavírista Karel Košárek, který se tentokrát bude věnovat i čtyřruční hře. Dále jsou to koncertní mistr České filharmonie Jan Fišer, klarinetista Irvin Venyš, flétnista Jan Ostrý, violoncellista Tomáš Jamník, akordeonista Jakub Jedlinský a dirigent a renomovaný hráč na lesní roh Radek Baborák. Skladatelka Beata Hlavenková povede sekci autorské hudby a muzikálovému zpěvu se bude věnovat Radka Fišarová. Choreograf Jan Kodet se zaměří na vybraný taneční soubor a výtvarný obor představí nové mentory, grafického designéra Aleše Najbrta, šperkaře Hanuše Lamra a výtvarníka Jiřího Frantu. S divadelními soubory bude pracovat režisérka a pedagožka Michaela Homolová. 

Podstatnými články v procesu umělecké výuky jsou samozřejmě pedagogové. Na jejich přístupu a znalostech záleží, jak děti pro obor nadchnou a jestli je dokáží motivovat. Pro ty bylo setkání užitečné z hlediska metodiky, což byl hlavní přínos jejich kolegů z Pedagogické fakulty Univerzity Palackého. Formou otevřených ateliérů probíhala setkání, ve kterých získávali pedagogové inspirace pro svoji práci díky prezentaci metodik a didaktických prostředků, vedoucích k uvolnění kreativity žáků v průběhu výuky. Rezonovaly otázky, jak nejlépe podporovat nadané děti, jak se nebát improvizace ve výuce či jak vést děti, aby poznaly vlastní osobnost a dokázaly se otevřít. 

Jako loni, i letos byly předány Ceny MenART pro výjimečného pedagoga ZUŠ pro rok 2025. Slavnostní večer se konal v sále Reduty a cenu získali tři významní pedagogové, které vybírala odborná porota, složená z jejich kolegů v jednotlivých oborech. Do druhého ročníku ceny bylo nominováno 36 pedagogů základních uměleckých škol z celé České republiky. Každý z nich přispěl nejen k rozvoji svých žáků, ale i ke kultivaci prostředí, ve kterém se tvořivost a talent mohou rozvíjet naplno.

V oblasti hudebního vzdělávání získala cenu Taťána Vejvodová, která už přes čtyřicet let učí klavír na ZUŠ Ilji Hurníka v Praze. „Mým cílem je, aby dítě vdechlo zahraným notám život. Věřím, že můj zápal pro věc je nakažlivý,“ říká. Zakládá si na individuálním přístupu, kreativitě a hravosti při výuce. „Když dítě vidí, že můj zápal pro hudbu je opravdový, začne hořet také,“ vysvětlovala svůj přístup k výuce. Cena v oblasti taneční výuky putovala do plzeňské ZUŠ v Sokolovské ulici. Simona Mikešová vnímá tanec jako cestu k sebepoznání i poznání světa: „Má-li pohyb nést myšlenku, musí se dít v prostředí důvěry a bezpečí. Při své práci vycházím z principů Marie Montessori a tanec má být cestou k poznání světa i sebe sama.” vysvětlila pedagožka. Marek Bělohlávek, další oceněný, vedoucí výtvarného oboru na královéhradecké ZUŠ Střezina, akcentuje svobodu a prostor pro vlastní tvorbu. „Ve výuce zdůrazňuji dialog, svobodné hledání a vlastní odpovědnost žáků za jejich tvorbu. Tvorba je především neustálé rozhodování – a bez něj se žák neučí skutečné tvorbě,“ vysvětlil svůj přístup Bělohlávek.

Udílení cen pokračovalo hudebním vystoupením tří vynikajících mladých hudebníků. Nejprve vystoupil sólově houslista Matteo Hager, student třetího ročníku na Královské hudební akademii v Londýně, se Sonátou pro housle, která snad byla jeho vlastní. Poté zahrála sólově klavíristka Nora Lubbadová, ze Základní umělecké školy Olešská v Praze, kde hraje od svých čtyř let, Etudu č. 10 Fryderyka Chopina a poté skladbu Clauda Debussyho L´Isle Joyneuse (Ostrov radosti). Následovalo vystoupení klarinetisty Matthewa Hockadaye, který za spolupráce klavíristky Nory Lubbadové přednesl dvě věty ze Sonáty pro klarinet a klavír: 2. Romance a 3. Allegro con fuoco od Francise Poulenca. Na závěr se představili všichni tři, aby se podělili o přednes Slovanského tance č. 2 Antonína Dvořáka. Všichni tři mladí lidé, ještě snad ani ne plnoletí, prokázali, že jsou již plnokrevnými a hotovými hudebníky, kteří jsou připraveni předávat své umění publiku v jakémkoli koncertním sále. Škoda jen, že neexistoval program večera, kde by se posluchači o mladých umělcích i o skladbách, které hráli, dozvěděli něco bližšího.

Výkon mladých umělců byl ukázkou, co vše se mohou děti v základních uměleckých školách naučit, nicméně toto jsou děti výjimečné, kterým se brzy dostává i výjimečných podmínek pro studium. Běžná výuka v základních uměleckých školách nesměřuje prioritně k výchově špičkových umělců, ale k lásce k hudbě a k umění vůbec a také je formou sebevyjádření a formuje charakter mladého člověka k cílevědomosti a pozitivnímu přístupu k životu při vědomí vlastní originality. A to je dobré pro pozdější práci v jakémkoli oboru lidské činnosti. Poslání základních uměleckých škol je v tomto smyslu nezastupitelné.

Foto/zdroj: MenART

Facebook X E-mail WhatsApp