Národní divadlo na jeviště vrací Fibichovu Šárku. Přináší téma ženské emancipace
Po více než pětačtyřiceti letech uvádí Národní divadlo operu Zdeňka Fibicha Šárka. Hudebního nastudování se ujal hudební ředitel Opery Národního divadla Robert Jindra, který ke spolupráci přizval německého režiséra Kaye Linka. Premiéry se uskuteční 7. a 9. listopadu 2024.
„O Šárce a jejím uvedení v Národním divadle jsem dlouhá léta přemýšlel, proto jsem šťastný, že k němu nyní dojde,“ říká hudební ředitel Opery Národního divadla Robert Jindra, který na tiskovém setkání 29. října zároveň prozradil, že si provedením Fibichovy Šárky splní svůj studentský sen. Podle něj patří Šárka do zlatého fondu české operní tvorby a zaujme jak svou nezaměnitelnou hudbou a nosným námětem, tak i dramaturgickou výstavbou a kvalitním libretem. Díla si cení dokonce natolik, že v inscenaci nebyly provedeny žádné hudební ani textové škrty. „Fibich vytvořil společně s Anežkou Schulzovou hudbu plnou emocí, bojových scén, ale především citových vzplanutí, která vzešla z jejich velmi silného osobního vztahu. Milostná scéna ve druhém jednání připomíná Wagnerova Tristana a Isoldu,“ uvažuje Jindra, který v Šárce vnímá paradoxní propojení wagnerovského Gesamtkunstwerku s debussyovským impresionismem. Zároveň sděluje, že v díle, které dějově plynule navazuje na Libuši, můžeme vypozorovat i několik motivických citací Bedřicha Smetany. Jak ale trefně doplnil dramaturg inscenace Beno Blachut ml. parafrázováním Otakara Hostinského: „Fibich napodobil Smetanu především v tom, že byl stejně originální.“
Šárka líčí vypuknutí tzv. dívčí války po smrti kněžny Libuše, kdy ženy chtěly získat zpět svá dosavadní práva, jichž dosáhly za Libušiny vlády. Legendární příběh lze historicky najít v mnoha zpracováních; postupně stále více odhalovaly brutalitu krveprolití. „Na scéně nikoho umírat neuvidíme, ale odér smrti cítíme všude kolem,“ nechává nahlédnout do svých záměrů německý režisér Kay Link, který v Národním divadle Šárkou debutuje. „Fibichova Šárka je velkolepé dílo. Nabízí nám fascinující příběh ženy, která je schopná nepoddat se osudu, chce se bránit a emancipovat,“ doplňuje a upozorňuje na aktuálnost tohoto tématu v současném světě: „Naším konceptem bylo ukázat nadčasovost tohoto příběhu, jehož postavy si asociujeme i se současnými lidskými postavami. Pokud vám evokuje dnešní režimy, které se snaží zbavit ženy práv a moci, nejste daleko od pravdy.“ Doplňuje, že i příběh Šárky nabízí příklad „toxicity mužství“ a zpodobení muže, který očekává, že ženy mají být doma, vařit, starat se o děti a nemají se nijak zapojovat do politiky. Proto se děj spolu se scénografem Frankem Albertem a kostýmní výtvarnicí Ninou Reichmann rozhodl nezasadit do specifického historického období a kombinaci starého a současného vyjadřuje i scéna. Je tedy na samotném divákovi, aby si své asociace se současným světem vytvořil. „Kay Link razí zcela nový přístup. Z předchozích provedení nám tak v inscenaci zůstala akorát partitura a libreto,“ uvedl Beno Blachut. Kromě zmíněného klade Kay Link důraz i na psychologii jednotlivých postav – například to, jak se mohla Šárka do Ctirada, který byl jejím nepřítelem, zamilovat.
Operu Šárka zkomponoval Zdeněk Fibich na libreto své žačky a partnerky Anežky Schulzové. Poprvé byla uvedena 28. prosince 1897 na jevišti Národního divadla v hudebním nastudování Adolfa Čecha, v režii Adolfa Krössinga a výpravě Roberta Holzera a Mikoláše Alše. U publika zaznamenala velký úspěch a mezi jednotlivými inscenacemi obvykle nevznikala delší přestávka než šest let; byla tedy součástí stabilního repertoáru. Od derniéry poslední inscenace však uplynulo už pětačtyřicet let.
„Šárka je poslední premiérou tohoto roku, kterou uvádíme v rámci Roku české hudby 2024 – po Dvořákově Rusalce a po hudební komedii Bedřicha Smetany Tajemství. Nyní se pozornost dostává Zdeňku Fibichovi, stoupenci smetanovského směru a wagnerovského hudebního dramatu. Jsem velmi rád, že naše publikum má po dlouhé době opět šanci tuto operu vidět v Národním divadle, pro něž byla napsána,“ říká Per Boye Hansen, umělecký ředitel Opery Národního divadla a Státní opery (ND a SO).
Jako Šárka vystoupí německá sopranistka Maida Hundeling, držitelka Thálie za rok 2017, kterou návštěvníci Národního divadla mohou obdivovat i jako Turandot v opeře Giacoma Pucciniho. Roli Přemysla ztvární barytonista Svatopluk Sem, jehož mohou návštěvníci Národního divadla a Státní opery znát mj. i jako Přemysla ve Smetanově opeře Libuše; v roli Ctirada se v Národním divadle poprvé představí polský tenorista Tadeusz Szlenkier, v Polsku známý jako Princ z Dvořákovy Rusalky. V partu Vlasty alternují mezzosopranistky Ester Pavlů a Jolana Fogašová, kněze Vitoraze zpívá sólista Opery ND a SO František Zahradníček. Druhým dirigentem této operní produkce bude Jan Chalupecký. Světelný design vytváří Martin Bronec.
Foto: Národní divadlo / Zdeněk Sokol
Příspěvky redakce
- Listopadové Hudební výlety SHF a náhradní termín vystoupení Jana Mráčka
- Všechny cesty vedou do Říma. Soudobá česká a italská hudba v Praze a Hradci Králové
- Pražské Národní divadlo připomíná sto let Giacoma Pucciniho
- Národní muzeum otevírá výstavu Má vlast k poctě Bedřicha Smetany
- Směr Hongkong. Pražský filharmonický sbor vyveze Dvořáka
Více z této rubriky
- Listopadové Hudební výlety SHF a náhradní termín vystoupení Jana Mráčka
- Všechny cesty vedou do Říma. Soudobá česká a italská hudba v Praze a Hradci Králové
- Pražské Národní divadlo připomíná sto let Giacoma Pucciniho
- Směr Hongkong. Pražský filharmonický sbor vyveze Dvořáka
- Od prvního koncertu žilinského komorního orchestru uplynulo padesát let