PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Mimořádná příležitost, které chceme co nejlépe využít, ne snad kvůli sobě, ale kvůli celé české kultuře.“

„Poprvé se Česká filharmonie ve Spojených státech objevila v šedesátých letech minulého století na koncertě s Karlem Ančerlem v brooklynském Walt Whitman Hall. Teď tam letí počtrnácté.““ 

„Nástroje představují pět tun nákladu v jedenašedesáti speciálních transportních bednách.“

Česká filharmonie cestuje na další turné, a to do Spojených států. V newyorské Carnegie Hall ji čeká prestižní rezidence, tři koncerty završující od 3. do 5. prosince Rok české hudby 2024. Robert Hanč, od roku 2011 generální manažer a umělecký ředitel orchestru, v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz přibližuje přípravu takových zájezdů a alespoň trochu dává nahlédnout do jejich zákulisí. Jak říká, pro filharmonii takovýto zájezd rozhodně patří mezi nejnáročnější úkoly.

„Koncertní síň postavili na ploše devíti parcel jako jednu z posledních velkých staveb ve městě ještě bez použití ocelové konstrukce, z cihel a pískovce.“

„Antonín Dvořák byl jedním z těch, kteří napomohli vytvoření věhlasu nové síně. S ohledem na setrvalou mezinárodní popularitu díla je první tamní uvedení New World Symphony asi nejdůležitější světovou premiérou, která se v této síni kdy odehrála.“

„Zahrát si právě zde je snem každého hudebníka. Je však rozdíl, jestli umělec vystoupil v programu Carnegie Hall, nebo v programu, pro který si jiný organizátor sál jen pronajal.“

Na samém začátku prosince, v závěru Roku české hudby 2024, patří newyorská koncertní síň Carnegie Hall, respektive její hlavní sál Isaac Stern Auditorium, po tři dny České filharmonii. Jedno z nejslavnějších míst, kde se ve světě hraje klasická hudba, bylo svědkem mnoha světových premiér, mezi nimiž jako mimořádně památné zůstává první provedení Dvořákovy Novosvětské symfonie. Ani se nechce věřit, že v šedesátých letech nechybělo moc k tomu, aby byla historická budova jako údajně nadbytečná stržena.

„Pražské koncerty u Šimona a Judy byly jakousi generálkou na první vystoupení sboru v Carnegie Hall.“

„Pavel Černoch vyzpíval vysoké tóny s naprostým přehledem, bez forze a operních příkras.“

„Mariánské téma bylo pro třiačtyřicetiletého Martinů zásadní, neboť v roce 1934, kdy dokončil tyto písně, zkomponoval i jedno ze svých nejzásadnějších děl Hry o Marii.“

Pražský filharmonický sbor spolu s festivalem Dny Bohuslava Martinů připravil na dva listopadové večery program s názvem Poklady českého sboru. Dramaturgie koncertu vycházela z více či méně známých děl českých skladatelů povětšinou na liturgická témata. „Chtěli jsme ukázat to nejlepší z české tvorby, zároveň ale představit i skladby, které se provádějí vzácněji,“ uvedl sbormistr Lukáš Vasilek.

„Korngoldova Bouře působila krotce, jako by dirigent hudebníky šetřil pro dramatičtější okamžiky.“

„Slavnostní ouvertura Josefa Bohuslava Foerstera dala naplno vyznít orchestru a byla náležitou přípravou na Mahlera po přestávce.“

„Rané dílo Gustava Mahlera Píseň žalobná je pohádka o třech větách.“

Pro svůj první abonentní koncert 69. koncertní sezóny si Filharmonie Brno vybrala ranou kantátu Gustava Mahlera, která určila název koncertního projektu Pohádkový Mahler. Na den přesně před devadesáti lety zazněla ve světové premiéře 28. listopadu 1934 v brněnském Blahoslavově domě, v dnešní Lidické ulici, pod vedením Mahlerova synovce Alfreda Rosé Mahlerova třívětá Píseň žalobná…

„Když bojuji se stresem, opakuji si, že nic horšího, než že si divadlo dosadí někoho jiného, se stát nemůže.“

„Francouzské režie rády šokují, ale pro Francouze bude vždy na prvním místě krása.“

„Dle mého názoru je Marco Armiliato spolu s Antoniem Pappanem nejdůležitější operní dirigent naší doby!“

Je pro nás pokaždé velkým potěšením, když vidíme, že se talentovaný český pěvec či hudebník prosazuje v zahraničí. Uznání místního publika je již v dnešní globalizované době nedostačující a sláva umělců, kteří usínají na vavřínech domácí obliby, brzy pohasíná. Jedním z těch, kterým daří drát se stále výše, je tenorista Petra Nekoranec. Letos oslavil své dvaatřicáté narozeniny; časy, kdy jako mladíček ohromoval svou bezprostředností jako Vašek v Prodance Dětské opery Praha jsou dávno pryč… Zároveň je potěšující, že možnost ho slyšet u nás máme relativně často, jen v této sezóně vystupuje v sedmi operách v Národním divadle, na začátku listopadu debutoval v roli Rodolfa v Bohémě. A právě dnes zpívá pod dirigentem Marcem Armiliatem při další produkci pod značkou Nachtigall Artists.

„V Torre del Lago, ve vile, kterou nechal postavit, vznikly jeho tři nejslavnější opery, uvedené poprvé postupně mezi roky 1896 až 1904.“

„Npsal krásnou mši Messa di Gloria, ale velmi záhy se rozhodl, že nebude následovat dráhu vytyčenou jeho předky. Ostatně, i Messa di Gloria připomíná spíše operu než chrámovou hudbu.“

„Jeho opery se těší trvalému zájmu publika a patří mezi nejčastěji provozovaná díla na celém světě. Bohéma bývá v žebříčcích na třetí příčce po Verdiho Traviatě a Bizetově Carmen.“

Rus Igor Stravinskij a Maďar Béla Bartók zemřeli v USA, Čech Bohuslav Martinů ve Švýcarsku, Polák Fryderyk Chopin v Paříži a Francouz Camille Saint-Saëns v Alžíru, Němec Carl Maria von Weber v Anglii a jeho krajan Richard Wagner v Itálii… a Ital Giacomo Puccini v Belgii. Mág operního romantismu a verismu se pokoušel v Bruselu léčit rakovinu, ale vypovědělo mu srdce a 29. listopadu 1924, tedy přesně před sto lety, tam náhle zemřel. Nejprve ho pohřbili v Miláně, ale roku 1926 nechal syn převézt ostatky do Torre del Lago, kde Puccini po tři rozhodující desetiletí tvořil a žil.

„S námětem námořníka Querelleho, opilce, rváče, homosexuála a celkově morálně neukotveného antihrdiny z románu Jeana Geneta Querelle z Brestu, si Vojtěch Dlask pohrává již řadu let.“

„Ištvan tuto skladbu napsal roku 1980 za nejtužší normalizace a dovedu si velmi živě představit, jak těmito ‚zápaďáckými‘ inspiracemi musel své bývalé soudruhy štvát.“

„Celý večer ve mně velmi pozitivně a dlouho rezonoval jak netypickou klubovou atmosférou, dobrými výkony, tak skvělou dramaturgií.“

V úterý 26. listopadu se konal další koncert z cyklu Ensemble Opera Diversa, tentokrát nazvaný Hard Blues. Akce se poněkud netradičně konala v klubu Alterna, který je zaměřený zejména na jazz a underground. Název Hard Blues odkazuje ke stejnojmenné kompozici Miloslava Ištvana, která zazněla ve druhé půli večera, přičemž program uvedla premiéra nové verze skladby Querellovy písně současného brněnského autora Vojtěcha Dlaska.

„Profesor Žilka byl skvělý, ale opravdu i velice náročný a nesmlouvavý. V současném školství by asi zaplakal, co všechno děti nemusí.“

„Flétna je u nás trochu popelka mezi dechy.“

„Problém příčné flétny je, že je náročná v počátku výuky.“

Nepříliš pozitivně vidí současný stav české flétnové školy náš přední umělec na tento nástroj Jan Ostrý. Dokumentuje to například tím, že titul laureáta na poslední flétnové soutěži Pražského jara získal český adept po dlouhých osmatřiceti letech. Druhou cenu tehdy v roce 2019 získala Anna Talácková, studentka Ostravské univerzity právě u Jana Ostrého. Ten se angažuje také v platformě MenArt nebo učí na Hudební univerzitě ve Vídni a na Pražské konzervatoři. A zrovna „Na Rejdišti“ se 2. prosince uskuteční koncert dalších svěřenců flétnisty Ostrého v rámci festivalu Kultura v srdci Prahy.

„Z hlediska tónového výběru v Pinkasově skladbě převažují diatonické melodické postupy a konsonantní souzvuky, častá jsou témbrově funkční unisona.“

„Klavírní part u Kurze není doprovodem v běžném slova smyslu, ale diskutujícím protihráčem.“

„Bývali jsme zvyklí na to, že při provozování nové tvorby je třeba být vůči kvalitě provedení poněkud tolerantní. Dnešní situace je však již výrazně odlišná.“

Další z dlouhé řady osmi koncertů festivalu Dny soudobé hudby 2024 se konal v úterý 26. listopadu v modlitebně sboru Českobratrské církve evangelické v Praze na Vinohradech. Svojí tvorbou z posledních let se na něm představilo hned osm soudobých skladatelů a na interpretaci se skvělým způsobem podílela plejáda umělců.

„Různorodost Dvořákových skladeb v rámci jednoho jediného hudebního druhu, totiž kompozic pro housle a klavír, je udivující.“

„U Romance a Mazurku je zajímavé poslouchat, co z jejich kouzla je ovlivněno orchestrálními barvami, a co invencí – co se tedy naopak ani v pouhém klavírním zvuku při poslechu nevytrácí.“

„Prvními interprety Sonatiny byly při soukromém provedení dvě z Dvořákových dětí, které s ním byly v New Yorku, Antonín a Otilie.“

Jiřího Vodičku, předního českého houslového profesionála, dělí od studií už sedmnáct let. A napřesrok tomu bude deset let, co je současně se svými sólovými a komorními projekty a pedagogickými aktivitami koncertním mistrem České filharmonie. Na podzim v roce 2023 s jejím ředitelem Davidem Marečkem společně natočili dvojalbum obsahující všech deset skladeb pro housle a klavír z pera Antonína Dvořáka. Jak je teď zvykem, nahrávka je komerčně k dispozici na CD i ve formě bez zvukového nosiče. A má pěkný mezinárodní ohlas.