PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Program zapadal do roku České hudby, byl vstřícný i slavnostní a místy v něm bylo té optimistické energie snad až příliš.“

„Špaček hrál technicky jistě a velmi štíhlým tónem.“

„Své pověsti nejlepšího violisty světa Antoine Tamestit dostál.“

Také letos bylo možné slavit 17. listopad mimo jiné klasickou hudbou. Česká filharmonie hrála 16. a 17. listopadu český program, který začínal Smetanovou předehrou, pokračoval Sukovou Fantazií pro housle, dále Rapsodií pro violu Bohuslava Martinů a vrcholil Janáčkovou Sinfoniettou. Neobyčejně svěží program byl výrazným dirigentským debutem Petra Popelky u České filharmonie.

„Anna Gaálová má dar naklonit si publikum pódiovým projevem plným něhy a pokory.“

„Sólového partu se Veronika Lédlová zhostila s nápadnou suverenitou a potřebným sebevědomím.“

„Charakteristika pohybového slovníku Zdeňka Červinky mi dává vzpomenout na současného nejslavnějšího Čecha od fochu dirigentství Jakuba Hrůšu.“

S dalším koncertem k Roku české hudby přišla pražská HAMU. V Sále Martinů vystoupilo studentské těleso Akademických komorních sólistů pod už zkušenou taktovkou Zdeňka Červinky a v sólových úlohách se projevili barytonista Pavel Josef Kšica, zaskakující za indisponovaného Jana Kukala, trombonistka Veronika Lédlová a zejména pianistka Anna Gaálová, jež svým výkonem zaujala celou první polovinu večera. Ten jako celek hovořil o světlé budoucnosti českého umění.

„Soutěže dopomáhají ke zkušenostem a budují psychickou a fyzickou sílu.“

„Hlavním cílem nadace SOS Talents je podporovat talentované hudebníky z chudých poměrů.“

„Není možné porozumět Beethovenovi, aniž bychom věděli o jeho revoluční povaze.“  

Když houslista Václav Hudeček připravoval třiatřicátou sezónu koncertního cyklu Svátky hudby v Praze, chtěl jí mimo jiné připomenout osobnost svého mentora Davida Oistracha. Zamýšlel pozvat do Prahy významnou gruzínskou houslistku Lianu Isakadze, která byla také Oistrachovou žačkou. Její život se však v létě uzavřel. Myšlenka představit v Praze jiný výrazný talent ze Zakavkazska ovšem zůstala. V úterý 19. listopadu, na druhém koncertu aktuálního ročníku pražské koncertní řady Václava Hudečka vystoupí mladá klavíristka z Tbilisi Barbare Tataradze.

„Housle Jana Mráčka začaly putování s tmavším témbrem.“

„Pak nastoupila opět masa účinkujících, aby provedla poslední dílo večera, Kytici Bohuslava Martinů.

„Vznikla barevná hudební paleta širokých, legatových ploch a táhlých oblouků.“

Mahenovo divadlo 15. listopadu hostilo další koncert festivalu Janáček Brno. Orchestr brněnského Národního divadla řídil Robert Kružík, sólové housle rozezněl Jan Mráček a zpívali sólisté Janáčkovy opery Jana Šrejma Kačírková, Václava Krejčí Housková, Vít Nosek a Tadeáš Hoza spolu s Českým filharmonickým sborem Brno a Dětským sborem Brno. Byl to večer hlubokých duchovních zážitků a vynikajících výkonů.

„Na pódiu neustále dochází k nějaké akci, je zde veliké množství maličkostí a detailů, ale nic není samoúčelné, všechno zapadá do logiky inscenace a umocňuje její poetičnost.“

„Všechny pěvecké party byly podány na vysoké úrovni.“ 

„Dorothea Röschmann podala herecky asi nejpřesvědčivější Emilii, jakou jsem kdy viděl.“

Festival Janáček Brno uvedl dlouho očekávané nastudování Janáčkovy předposlední opery Věc Makropulos v režii Clause Gutha. Hudebního vedení se ujal Robert Jindra. Inscenace vznikla pro berlínskou Staatsoper a může se opřít nejen o nesmírně invenční a inteligentní režii, ale také o kvalitní ztvárnění rolí německými i českými sólisty a zároveň o solidní výkon orchestru. V sobotu 16. listopadu se v Janáčkově divadle dílu dostalo nadšeného přijetí publikem, stejně jako tomu bylo 21. listopadu 1922 při premiéře v pražském Vinohradském divadle.

„Festival vrcholil repertoárem vysoce hodnotným, a přitom pro publikum atraktivním.“

„Síla Akademie staré hudby není ve virtuozitě. Soubor je však poměrně přesvědčivý vkusem a hudebním cítěním.“

„Publikum zaslouží chválu. Neprojevovalo nešvary, které známe z metropole.“

Závěrečný koncert mezinárodního hudebního festivalu Lípa Musica 2024 se konal 15. listopadu v libereckém Divadle F. X. Šaldy. Vystoupení berlínské Akademie für alte Musik pokládal ředitel festivalu Martin Prokeš za naplněný sen. Snažil se o to už dlouho a covidová epidemie mu záměr odsunula o dalších několik let. Letos to konečně vyšlo.

„Jak zmínil Jan Jiraský, po Luboši Fišerovi i Janáček nám bude klasikou.“

„Přídavkem byla Janáčkova skladba nazvaná 1. X. 1905.“

„‚Hodiny utrpení zapomeň, ale to, co tě naučily, nikdy.‘ Slova mohou v plné míře platit i pro rodinu Stiassni.“

Na 16. listopadu připravil festival Janáček Brno klavírní matiné Jana Jiraského ve vile Stiassni. Jan Jiraský uvedl esenci skladeb českých autorů, Črty Bedřicha Smetany, výběr z Poetických nálad Antonína Dvořáka, Letní dojmy Josefa Suka, Klavírní sonátu Luboše Fišera a cyklus V mlhách Leoše Janáčka.

„Alena Veselá připomněla anonymní skladatelskou soutěž, kterou Kaprálová vyhrála, i když se jí zúčastnil i její učitel Vítězslav Novák.

„Celá koláž byla postavena především na stylizovaných scénách sboru.“

„Polyfonní části z portálu dirigoval autor Tomáš Krejčí, duše celého představení.“

Na Festivalu Janáček Brno se představili studenti Konzervatoře Brno – s pásmem o velmi předčasně zesnulé skladatelce Vítězslavě Kaprálové. 14. listopadu v brněnské Redutě nabídli scénický projekt o životě komponistky a její hudbu zahrnuli společně s hudbou Bohuslava Martinů. Koláž připravil Tomáš Krejčí s Hanou Mikoláškovou, v režii Alexandry Bolfové. Vzniklo půvabné a emočně silné dílo, šité na míru možnostem a schopnostem mladých adeptů umění.

„Jiří Bělohlávek s Novým českým komorním orchestrem právě řešil budoucí formu tělesa, takže nabídka z armády přišla vhod.“

„Současná Prague Philharmonia se i v nevýhodných ekonomických podmínkách neziskové organizace dodnes řadí svou interpretační kvalitou k naší absolutní špičce.“

„Vidím dvě polohy: komorní, založenou Jiřím Bělohlávkem, a jeho nástupců, kteří orchestr přivedli i k velkému symfonickému repertoáru. Obě mu sluší.“

Třicáté výročí prvního oficiálního koncertu Pražské komorní filharmonie, dnes orchestru Prague Philharmonia, připadající na 17. listopadu, je důvodem ke vzpomínkám. Pro portál KlasikaPlus.cz zaznívají v rozhovoru s muzikologem, manažerem a pedagogem Iljou Šmídem, který stál v začátcích tělesa po boku šéfdirigenta a zakladatele PKF Jiřího Bělohlávka.

„Večer ve středu bude příležitost slyšet dva záznamy koncertů z nabídky Evropské vysílací unie. Nejprve koncert pod taktovkou Bertranda de Billyho a pak Daniela Hardinga“

„A v úterý a čtvrtek se znovu vydáme na Hudební fórum Hradec Králové, ve čtvrtek to bude přímý přenos koncertu s názvem Americká krása.“

„V neděli se přiblížíme ke stému výročí úmrtí Giacoma Pucciniho, které připadá na 29. listopadu, a připravena je jedna z jeho tří nejslavnějších oper: Madama Butterfly.“

Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to nepřetržitě. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah prostor dokonce pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je synonymem pro „samou hudbu“, pravidelně proto nahlížíme do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 18. do 24. listopadu?

„Koncert s podtitulem Il piacer delle dame zalahodil uchu i oku.“

„Nebylo nesnadné zavřít oči a nechat se unést do první poloviny 18. století a v myšlenkách být návštěvníkem nějaké aristokratické slavnosti, třeba na dvoře Ludvíka XV.“

„Celým koncertem s pečlivě vystavěným programem zaměřeným zejména na francouzské nositele italské barokní tradice, provázela hudba Jeana-Marie Leclaira.“

Druhý koncert podzimní řady Barokních podvečerů Collegia Mariana, který se uskutečnil 13. a 14. listopadu v Mramorovém sále v prostorách nově zrekonstruovaného Clam-Gallasova paláce v Praze, představil posluchačům barokní tvorbu zejména italské a francouzské provenience. Právě spojení italského a francouzského hudebního stylu bylo jedním z leitmotivů večera.

„Ivo Kahánek se vypěstoval ve vskutku elitního umělce, mimořádně komplexního.“

„Součástí večera a aktem před přestávkou se stalo předávání pamětní medaile Institutu Bohuslava Martinů.“

„Těžko chtít lepší ‚materiál‘ ke zbudování klavírního tria.“

Dny Bohuslava Martinů jsou zahájeny. Dvořákovo trio posílené o violistu Jiřího Kabáta se 14. listopadu na úvod festivalu věnovalo dílům Smetany, Mahlera a samozřejmě Martinů. Pěkně zaplněný Sál Martinů na pražské HAMU slyšel zralé a profesionální výkony elitních českých umělců, byl tu však jeden problém.