PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Nikdy nepřijížděl jako lázeňský host. Vždy měl ve městě nějaké setkání, většinou s berlínským nakladatelem Fritzem Simrockem.“ 

„Čtyři věty naplnil blahodárnou životní vřelostí, psalo se po premiéře v červenci 1894.“

„Karlovarský symfonický orchestr vstoupí po prázdninách do 190. sezóny. Novosvětskou symfonii má na programu 14. září.“

Půl tuctu osobních návštěv skladatele a první provedení Novosvětské symfonie na evropském kontinentu před sto třiceti lety, to je základ dvořákovských tradic v Karlových Varech. Jako nejstarší tuzemské těleso je udržuje Karlovarský symfonický orchestr a s ním coby pořadatel renomované soutěže také Mezinárodní pěvecké centrum Antonína Dvořáka. Nepřekvapuje, že právě toto lázeňské město bylo navíc i místem odhalení prvního pomníku Antonína Dvořáka na světě.

„Podle očekávání Mozartova hudba neutrpěla újmy, ba zněla naopak mile domácky s průzračnou harmonií.“

„Zajímavý efekt v modifikované violoncellové sonátě přineslo souznění hlasů v nižší poloze připomínající hukot vodního toku.“

„Čtyřvětá kompozice Dobrzyńského je invenčně zdařilou záležitostí, která si rozhodně zaslouží pozornost.“

Letní slavnosti staré hudby otevřely letos 25. ročník a druhý koncert festivalu se konal v Letním refektáři Strahovského kláštera dne 18. července. Hosté z Polska, sólisté souboru Wrocławska Orkiestra Barokowa, vystoupili s proměnlivým počtem instrumentalistů od kvinteta po septeto. Svou dramaturgií postavenou na legitimních úpravách skladeb Wolfganga Amadea Mozarta a Ludwiga van Beethovena přiblížili salónní muzicírování klasicismu. Finále programu patřilo reprezentantu romatismu, kterým byl Ignacy Feliks Dobrzyński.

„Inscenovat právě tuto méně známou či spíše méně uváděnou operu vedle proslulého Weberova Čarostřelce se ukázalo jako geniální dramaturgický tah 78. slavností v Bregenzu.“

„Tancredimu sice kalhoty jako v originále ponechal, nicméně jde o ženu, která tvoří s Amenaide milostný pár.“

„Z jednoduché, nicméně sofistikované scény (Ben Baur) se možná někomu bude trochu točit hlava.“

Vášeň, brutalita mafiánského podsvětí, rodinná čest, intriky, zatvrzelost, beznaděj. Láska dvou žen, džíny, pistole, jednotka rychlého nasazení spuštěná po lanech do narkodoupěte. Příběh o citech, důvěře, o nemožnosti najít v dobách krize štěstí… Nové nastudování Rossiniho rané opery Tancredi ve Velkém sále Festivalového domu v Bregenzu u Bodamského jezera nabízí plnokrevné divadlo s velkými hlasy světových sólistů i sboru z Prahy.

„První slovo patřilo prezidentu Pavlovi, který ocenil odvahu moravskoslezské metropole.“

„Špičkově vybavená koncertní hala pro Janáčkovu filharmonii je nepochybně správnou cestou.“

„Poslech symfonické básně Vltava se rovnal utrpení.“

Ostrava otevřela novou etapu své budoucnosti. Je podstatné, že hlavní roli bude mít kultura. Poklepání na základní kámen ostravského koncertního sálu se odehrálo za osobní přítomnosti prezidenta Petra Pavla a dalších zástupců kulturní a politické obce. Je jen škoda, že se tak vzácná chvíle neobešla bez školáckých chyb a pocitu trapnosti.

„O jak novátorské a ojedinělé dílo šlo, si nejlépe uvědomíme, když se podíváme, jaké opery byly krátce před a po premiéře Pellea a Melisandy uvedeny.“

„Christian Gerhaher byl hvězdou večera.“

„V Mnichově hrají Idomenea snad bez jediného škrtu, představení trvá s jednou přestávkou téměř čtyři hodiny, končí se poměrně dlouhým baletem.“

Při Mnichovském operním festivalu se každoročně konají také dvě premiéry. Letos to byla po Ligetiho opeře Le Grand Macabre impresionistická opera z roku 1902 Pelléas a Mélisanda Clauda Debussyho. V každém operním průvodci se dočteme, že se jedná o klíčové dílo v historii opery, které významně ovlivnilo další vývoj tohoto žánru. Škoda jen, že sám její autor už žádnou další operu nedokončil.

„Hlavním hrdinou příběhu o lásce, touze, zlu, pomstě i naději je tentokrát Samiel. V rudém přiléhavém overalu připomíná Mefista, intrikuje, svádí, hrozí, děsí, zuří, trestá.“

„Ženské hrdinky Agátu a Aničku režisér oprostil od submisivního založení.“

„‚S Vídeňskými symfoniky spolupracujeme v Bregenzu už čtrnáctou sezonu. Pan dirigent Mazzola je už vlastně náš dobrý známý,‘ říká Lukáš Vasilek.“

Nové texty, méně árií, zimní krajina, scéna připomínající western i Titanic, emancipované ženské hrdinky, pyrotechnické a audiovizuální efekty či pěvci mizící ve vodě i šplhající po stromech. Mlha, praskající led, vyjící vlci, výstřely, hřmění hromů. Děsivý ďábel před křížem na špičce kostelní věže. Vodní monstrum šlehající plameny, beránek Boží i svůdné akvabely. Nové nastudování Weberova Čarostřelce z dílny německého režiséra a scénografa Philippa Stölzla nabízí nový pohled na dílo i jezerní produkci a úspěšně odstartovalo 78. ročník proslulých Bregenzských hudebních slavností na Bodamském jezeře.

„Celý večer byl věnován francouzské hudbě 20. století a až na jedno číslo pouze jednomu autorovi.“

 „Marie Pochopová uvedla dramaturgicky objevně díla Maurice Duruflého a Jehana Alaina.“

„V Duruflého Mši spoluúčinkovala Schola cantus gregoriani za řízení Jana Lorence.“

Varhanní festivaly přinášejí mnohdy pestrou nabídku skladeb, které netvoří vždy logickou programovou sestavu a působí poněkud náhodným dojmem. Opačný jev bylo možno zaznamenat na třetím festivalovém varhanním večeru v katedrále sv. Víta. Celý byl věnován francouzské hudbě 20. století a až na jedno číslo pouze jednomu autorovi, vynikajícímu varhaníkovi a skladateli, kterým byl Maurice Duruflé. Jeho interpretkou se stala Marie Pochopová.

„Operní festival v Mnichově přináší nejen ty nejlepší inscenace uplynulé sezóny, ale i další bohatý repertoár a k tomu již tradičně dvě operní premiéry.“

„Hudební nastudování Kenta Nagana je jedním slovem úchvatné.“

„Le Grand Macabre asi nikdy nebude oblíbenou repertoárovou operou pro široké publikum à la La traviata, ale své obecenstvo si určitě najde.“

Mnichovský operní festival je každoročním vyvrcholením bohaté operní sezóny Národního divadla v Mnichově. Poprvé se konaly již v roce 1875, tradice je tedy opravdu dlouhá a příští rok budeme slavit 150 let od jejich založení. Jednou ze dvou letošních premiér se stala Ligetiho anti-anti-opera Le Grand Macabre.

„Zjistily jsme, že se nám spolu hraje vlastně hrozně dobře, protože si rozumíme nejenom lidsky, ale i hudebně.“

„Snažily jsme se to nakombinovat tak, aby posluchačky a posluchači měli možnost vnímat rozdíl mezi expresivnějšími a zvukově modernějšími kusy a, řekněme, zvukově líbivějšími skladbami.“

„Elegie Vítězslavy Kaprálové vznikla snad rok její před smrtí. Je to v té skladbě slyšet…“

Českokrumlovský festival nabídne tento pátek 19. července v Jezuitském sále Hotelu Růže originální oslavu Roku české hudby. Houslistka Elizabeth Jiřičková a klavíristka Barbora Brabcová představí program složený z děl méně či více známých českých skladatelek. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz promluvily nejen o tom, jak rok pátraly po skladbách a osudech jednotlivých autorek, ale i o tom, co je vedlo k tomu položit si otázku: Kde ty ostatní ženy skladatelky jsou?

„Novák byl romantik – jako turista šplhal po vrcholcích hor, mořský živel se pokusil poznat zápasem s vlnami.“

„Na pozici pozdního romantika setrvával záměrně a vědomě.“

„Byl autorem usilujícím o výraznou individualizaci každého díla.“

Když před pětasedmdesáti lety, 18. července 1949, zemřel ve Skutči skladatel Vítězslav Novák, skončila v české hudbě definitivně velká epocha pozdního romantismu. Podobně je vnímán pro německou hudbu odchod Richarda Strausse, jehož život se uzavřel 8. září téhož roku.

„Kultivované publikum se telepaticky shodlo na netleskání mezi čísly.“

„Přibližně v polovině koncertu jsem si uvědomil jeden z jeho efektů: jako by se zastavil čas.“

„Vzniká otázka, do jaké míry jít vstříc obvyklým požadavkům dnešního diváka a do jaké zkrátka věrohodně, poučeně interpretovat na diváka nehledě.“

Za dramaturgický klenot lze považovat zahajovací koncert pětadvacátého ročníku pražského festivalu Letní slavnosti staré hudby. V Emauzském opatství se 16. července sešly soubory Tiburtina Ensemble a vlámský Oltremontano Antwerpen, aby oživily hudební příběh na oltářním obrazu Hanse Memlinga, tvůrce z druhé poloviny 15. století.

„Koncert měl jasnou dramaturgickou linii, tvorbu jihoněmeckých skladatelů.“

„Mezi uvedenými skladateli nemohl chybět Johann Caspar Ferdinand Fischer, rodák z Krásna na Karlovarsku.“

„Muffatova Toccata Settima vytvořila gradační vrchol, který v závěru varhanních koncertů podvědomě očekáváme.“

První festivalová neděle českokrumlovského festivalu byla 14. července již tradičně věnována varhannímu matiné. Recitál Michaely Káčerkové, reprezentující současnou mladší generaci českých varhaníků, přilákal početné příznivce tohoto nástroje do kostela Božího Těla a Panny Marie Bolestné, který je součástí unikátního souboru trojklášteří, původně pocházejícího z poloviny 14. století.