PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Děvče ze Západu má mnoho krásné hudby a velice napínavý děj.“

„Byť je v opeře asi dvacet postav, pozornost diváků se vždy soustředí na představitele stěžejních rolí.“

„Absolutně nic se nedalo vytknout polskému barytonistovi Tomaszi Koniecznému v roli Jacka Rance.“

Puccini a jeho operní tvorba je v berlínské Státní opeře Pod lipami nesmírně oblíbená. V letošní sezóně z tvorby tohoto italského mistra byly na repertoáru ještě jeho opery Bohéma, Madama Butterfly, Tosca (ta dosahuje neustále vysokého počtu repríz) a Turandot. (Taková pozornost není v tomto operním domě věnována ani operám Richarda Strausse, z jehož tvorby v této sezóně byly uvedeny pouze tři opery Elektra, Růžový kavalír a Daphne.) Inscenace Děvčete ze Západu měla premiéru 13. června 2021 v nastudování Antonia Pappana a v režii Lydie Steier…

„Chce-li někdo dnes tuto operu inscenovat, musí mít především kvalitní sbor.“

„Je to opera pro náročné publikum.“

„Režisér Claus Guth vytvořil barvité představení, pravou historickou fresku.“

Předposlední premiérou letošní bohaté operní sezóny v berlínské Státní opeře Pod lipami bylo lidové drama Modesta Petroviče Musorgského Chovanština z roku 1886. Vůbec první inscenace této opery v daném operním domě měla premiéru 2. června. Pod jejím nastudováním jsou podepsáni dirigentka Simone Young a režisér Claus Guth, který si za své spolupracovníky zvolil scénografa Christiana Schmidta, výtvarnici kostýmů Ursulu Kudrnu, mistra světel Olafa Freese a choreografku Sommer Ulrickson. Opera měla být inscenována již před čtyřmi roky, ale z důvodu tehdejší covidové pandemie byla odsunuta až na konec této sezóny.

„Režisér vzpomínal na své zážitky z moravského Horňácka, na vesnické způsoby či muzicírování a děj tedy přenesl tam, časově do období masopustu.“

„Panovalo značné horko, je tedy třeba obdivovat všechny maskované účinkující, že zvládli v těchto podmínkách podávat výborné výkony.“

„Hudební složka představení byla vynikající.“

Dne 29. června bylo v rámci festivalu Smetanova Litomyšl provedeno jedno z nejznámějších Smetanových děl, opera Prodaná nevěsta. O produkci se postaral sbor, orchestr a balet Národního divadla Brno a komparz. Inscenaci v režii Ondřeje Havelky řídil dirigent Jakub Klecker.

„Nejprve se postarala o poslech návštěvníků Horňácká muzika Petra Mičky. Hudebníci hráli na autentické lidové nástroje.“

„Večerní program byl situován do Obory, ve které sice amfiteátr sužovalo nelítostné vedro, ale vynahradil to osvěžující stín mohutných, více než stoletých stromů.“

„Anglický pěvec Nicky Spence má pro tuto roli ideální hlasové dispozice. Vypjaté pasáže zpívá se samozřejmostí a zachovává si znělý témbr i v závěrečných výškách.“

Leoš Janáček žil sice v Brně, ale narodil se v Hukvaldech 3. července 1854. V sobotu 29. června 2024 se tam konaly velké oslavy, realizované v koprodukci Mezinárodního hudebního festivalu Leoše Janáčka, Nadace Leoše Janáčka a České filharmonie. Památník, rodný dům a večer amfiteátr v oboře byly svědky setkání významných hostů, umělců a zvědavých hudbymilovných návštěvníků. A samozřejmě zněla Janáčkova díla.

„Pomíjivý puls Iana Davise je podnětným dílem, které spojuje existencialistický námět s hypnoticky asociativní hudbou.“

„Režie našla prostor pro jisté anomálie, které v dobrém slova smyslu evokují filmovou poetiku Davida Lynche.“

„Opera ‚Až tu všichni budou‘ Haštala Hapky je nepochybně osvěžením a obohacením současné operní produkce, a to nejen svou bezprostřední kvalitou, ale také pro svou hravou a nenásilnou aktuálnost.“

Ostravské Dny nové opery v sobotu 29. června nabídly dvě silně kontrastní inscenace. Pomíjivý puls (Ephemeral pulse) amerického autora Iana Davise je jednoaktovou ambientní operou na verše Emily Dickinson. Opera Až tu všichni budou českého autora Haštala Hapky je originální retrospektivou teroristického činu spáchaného českým občanem na českém území. Obě opery byly inscenovány v Divadle Jiřího Myrona, provedení řídili Petr Kotík a Patrik Kako.

„Jan Miłosz Zarzycki předstoupil před těleso prožívající v současnosti jedno ze svých umělecky nejvyrovnanějších a nejplodnějších období.“ 

„Výsledkem snažení Sylvie Bodorové je posluchačsky nesmírně přívětivý dvacetiminutový kus, jenž dokázal naplnit prostory kostela podmanivou atmosférou.“ 

„Jan Miłosz Zarzycki jako by si s Dvořákem na stupínku pozpěvoval.“ 

Ačkoliv 19. ročník hudebního festivalu Za poklady Broumovska za sebou měl od května již tři koncerty, až o tom, jenž se uskutečnil v sobotu 29. června v broumovském klášterním kostele sv. Vojtěcha, lze hovořit jako o zahajovacím. Otevřel totiž tradiční sérii převážně sobotních prázdninových setkání s hudbou v duchovních stáncích, která patří v regionu k nejvýznamnějším kulturním událostem.

„Miloš Štědroň patří k brněnským uměleckým celebritám již více než šedesát let, a to především spojením s Divadlem Husa na provázku.“

„Ukazují malý cípek života v tehdejším Brně, klevetivé báby s hatmatilkou komolící němčinu i češtinu.“

„Vznikl barevný, pulzující celek; různorodý, přesto kompaktní.“

Brněnský soubor Opera Diversa připravil na 27. června další z minioper Miloše Štědroně, pojednávající o brněnských dávných „celebritách“. Na jevišti Divadla Husa na provázku zazněla nejprve repríza opery Magnum mysterium ze života Gregora Mendela a poté světová premiéra nové miniopery Návrat. Ta pojednává o Františku Sušilovi a o jeho návštěvě v rodném Rousínově. Na obě miniopery si libreto napsal Miloš Štědroň sám a obě se nesou v lehce karikaturním a vkusně humorném duchu.

„Dvořák navštívil svého zetě Josefa Suka a jeho rodinu v Křečovicích v roce 1902 a nechal se spolu se svou ženou Annou a jejich malým vnukem, synem skladatele, vyfotografovat.“

„Alice Masaryková patřila k těm, kteří podporovali Josefa Suka během jeho velké krize v roce 1918, poté co Zdeněk Nejedlý ostře napadl Suka a České kvarteto.“

„Houslový virtuos Jaroslav Kocian tvoří pomyslnou spojnici mezi skladatelem Josefem Sukem a jeho vnukem houslistou. Ten měl svůj první veřejný koncert právě v Křečovicích.“

Každý rok se v rámci Pražského jara koná nedělní koncert v Křečovicích k výročí úmrtí skladatele Josefa Suka. Tato tradice sahá až do čtyřicátých let minulého století, kdy tam zajížděl Václav Talich s přáteli. Součástí tradice je kromě pietního aktu také projev některého ze znalců Sukovy tvorby. V roce 2024 jím přispěla muzikoložka Jana Vojtěšková, kurátorka Sukova fondu v Českém muzeu hudby. Její řeč přetiskujeme beze změny.

„Inscenace režiséra Ondřeje Havelky z roku 2006 je pravé hudební divadlo, hravé a kontaktní.“

„Soubor Janáčkovy opery disponuje výborně hrajícím orchestrem a skvělým sborem, zvukově mimořádně kompaktním a herecky uvolněným.“

„Hudební kvality obou představení, dirigovaných Jakubem Kleckerem, byly přes tropické teploty vysoké, mezi jevištěm a auditoriem panovalo evidentní srozumění.“

Prodanou nevěstu režírovanou Ondřejem Havelkou hrají v Brně už osmnáct let. Snad ji budou hrát ještě dlouho. Není třeba nic měnit. Těžko si totiž představit lepší inscenaci, těžko přijít na šikovnější a zábavnější uchopení klasiky. Po všech aktualizacích, ve kterých se už delší dobu předhánějí nejrůznější tuzemská i zahraniční divadla, jde o pravý balzám na divákovu duši. Potvrdilo to poslední červnovou sobotu i dvojí pohostinské představení na festivalu Smetanova Litomyšl.

„Jediným konkrétním předmětem byl papiňák, který sehrál důležitou roli v Russolově zkoumání světa zvuků.“

„Komediální prvky a absurdní dialogy či situace v celé opeře mile překvapovaly.“

„Radostová jako jediná zpívala na otevřený vokál květnaté melodie na tonálním základu, což při většině jejích výstupů působilo vtipně v kombinaci s ruchy z nástrojů intonarumori.“

Divadlo loutek Ostrava se 28. června ve večerních hodinách rozeznělo ruchy, hluky, skřípěním a skříkáním. Festival Dny nové opery Ostrava vzdal operou Hořký konec Russolův poctu italskému futuristovi Luigimu Russolovi a českému filozofovi, teoretikovi umění a také opernímu kritikovi Petru Rezkovi, autorovi libreta. Světová premiéra ve čtyřech obrazech v režii Petra Odo Macháčka obecenstvo přimněla k zamyšlení, zájmu i rozesmání.

„V úterý ve 20:12 si nenechte ujít nejrozsáhlejší Symfonii č. 8 c moll Antona Brucknera z nové nahrávky Andrise Nelsonse.“

„V pátek v 14:32 začíná Beethovenova ‚Eroica‘ s Herbertem von Karajanem z jeho prvního kompletu s Berlínskými filharmoniky z počátku 60. let.“

„Víkendová dopoledne budou na prahu léta patřit populárním kusům české hudby pod názvem České písně a tance.“

Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to nepřetržitě. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah prostor dokonce pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je synonymem pro „samou hudbu“, pravidelně proto nahlížíme do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 1. do 7. července?

„Slovinský režisér Rocc dovedl myšlenkové postuláty Chaloupkovy opery k působivé vizuální a představitelské integritě.“

„Důležitou součástí libreta je také smysl pro humor.“

„Zaprodanec Františka Chaloupky není návodem na to, jak žít či nežít. Není ani operou o někom, kdo má pro vás důležitou zprávu. Je to hra.“

V Ostravě v těchto dnech vrcholí Dny nové opery. 27. června se odehrála v Divadle Antonína Dvořáka světová premiéra opery Zaprodanec českého skladatele Františka Chaloupky. Dílo vzniklo na motivy myšlenek Jana Ámose Komenského a režie se ujal uznávaný slovinský režisér Rocc, který je rovněž autorem scénografické koncepce.

„Kdykoli jedu úzkou silnicí z Příboru do Hukvald, zmocní se mě zvláštní dojetí z příběhu dvou velikánů, které tento kraj zrodil.“

„Mohli se ti dva někdy setkat? Jako dospělí muži, ve svých oborech uznávaní? Skladatel a psychiatr?“

„Freud tvrdil, že hudba jej zneklidňuje, protože se svou neuchopitelností a nevyzpytatelností podobá ženám.“

V sobotu 29. června vrcholí letošní ročník Mezinárodního hudebního festivalu Leoše Janáčka mnohahodinovým programem v jeho rodných Hukvaldech. Program nazvaný Vše nejlepší, Leoši sestává ze tří odlišných, dramaturgicky vyprofilovaných částí…