PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Režisér jde na dřeň a empatii nechává stranou – respektive poměrně cynicky nechává na divákovi, jestli k ní sám dospěje.“

„Dirigent Alejo Pérez vyhmátl Janáčkovu vyhrocenou, emocí plnou estetiku s naprostou jistotou. Samozřejmě i díky skvělému orchestru.“

„Jedinou Češkou v drážďanském projektu je Štěpánka Pučálková v roli Varvary. Mladá pěvkyně hlasově krásně zraje.“

Plakát k nové drážďanské inscenaci Janáčkovy Káti Kabanové má sice podobu poetické lesní scény, ale divadelní realita je takové kráse na hony vzdálena. Režisér Calixto Bieito nachází v příběhu především syrovost a tělesnost, scénografka Aida Leonor Guardia chlad a dirigent Alejo Pérez expresi. Až překvapivě jim to však funguje a nedělní premiéra měla v ne zcela zaplněné Semperově opeře právem velmi vstřícný ohlas.

„České hudbě nejvíc prospěje, když je dána do nějakého kontextu.“

„V programu není jediná česká nota, ale celkové dramaturgické ladění je Rokem české hudby ovlivněné.“

„U nás je v klavírní interpretaci veliká tradice chopinovského zpěvného světa – a Béla Bartók umožňuje podívat se na klavír ještě jinak, což je myslím velmi zdravé.“

V pražském koncertním cyklu Hybatelé rezonance vystoupí 13. května pianista Ivo Kahánek. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz přibližuje nabitý program nadcházejících dvou měsíců, během nichž zahraje na Pražském jaru, na Smetanově Litomyšli nebo ve Frýdku-Místku na ostravském janáčkovském festivalu, ale také v Hamburku a v perské metropoli Limě. Zamýšlí se rovněž nad Rokem české hudby a podrobně osvětluje, jak s inspirací českými autory a přesto bez české hudby sestavil program pro Hybatele rezonance.

„Celé představení hýří nápady a vedle povedené a účelné scény je režie dle mého nejsilnější stránkou inscenace.“

„Zaujal povedený sjezd dvou odvážných sboristů na dobových dřevěných lyžích s kandaháry.“

„Příjemným byl výkon mladé, ještě studující Marie Šimůnkové.“

V Plzni byla 27. dubna uvedena další ze Smetanových oper – Hubička. Pátá premiéra operního souboru zapadá do plánu uvést v letošní sezóně Roku české hudby všechny Smetanovy opery. Režie se chopila Magdalena Švecová, hudebního nastudování Jiří Petrdlík. Podotkněme, že světová premiéra se odehrála s velkým úspěchem v Prozatímním divadle v Praze 7. listopadu 1876, v Plzni opera poprvé zazněla roku 1880. Mezi první a současnou inscenací se v Plzni událo ještě deset jiných nastudování.

„Smetanova Má vlast a Dvořákovy Cypřiše vytvářely zásadní půdorys vstupního koncertu.“

„Ve Smetanově Šárce se mi jevila interpretační přesvědčivost v tektonice skladby i homogenita zvuku orchestru největší.“

„Sukův slavnostní pochod V nový život byl zahrán hudebníky se zřejmou chutí, výrazně se předvedla skupina žesťových nástrojů.“

Pětapadesátý ročník příbramského Hudebního festivalu Antonína Dvořáka zahájil 25. dubna s Českou Sinfoniettou a dirigentem Radkem Baborákem v Divadle A. Dvořáka. Pro vstupní koncert byl zvolen program, zdůrazňující letošní Rok české hudby a jubilea významných českých skladatelů…

„Českou hudbu miluji, mnohá díla jsou mimořádná.“

„Ve srovnání s provozováním symfonické hudby, musí být dirigent opery či baletu flexibilnější.“

„Hudbou se snažím v baletu zprostředkovat charakter jednotlivých postav a atmosféru dané scény.“

Významný polský dirigent a houslista Piotr Staniszewski se vrátil v sezóně 2023/2024 opět po roce do historické budovy Státní opery. Vloni nastudoval balet La Sylphide Hermana von Løvenskjolda ve spolupráci se souborem Baletu Národního divadla v Praze a letos se stal druhým dirigentem Verdiho opery Nabucco, kterou bude řídit ve dnech 28. dubna a 1. června. Rozhovor pro portál KlasikaPlus.cz jsme zaměřili na jeho   spolupráci se Státní operou v Praze, českou hudbu a polský balet.

„Debut Jiřího Habarta v Slovenskej filharmónii splnil očakávania.“

„Francúzska fagotistka Sophie Dervaux si pri interpretácii Hummelovho koncertu počínala so závideniahodnou suverenitou.“

„Jiří Habart viedol orchester v opulentnej Rachmaninovovej symfónii triezvo, bez teatrálnych gest.“

Slovenská filharmónia už dlhé roky usporadúva popri svojich dvoch hlavných abonentných orchestrálnych cykloch aj koncerty pre menej náročné publikum, ktorému raz mesačne ponúka diela osvedčeného symfonického repertoáru. Tieto koncerty sa v bratislavskej verejnosti tešia už tradične vysokej obľube, o ktorej pravidelne podáva svedectvo nadštandardná poslucháčska návštevnosť. Nebolo tomu inak ani vo štvrtok, 25. apríla.

„Ve středu je na programu záznam pondělního přímého přenosu koncertu SOČRu, krásný český program diriguje Petr Altrichter.“

„1. května poslouchejte melodram na Máchův Máj od Zdeňka Zahradníka.“

„Nedělní operní podvečer bude patřit Mozartově opeře Idomeneo z nabídky Evropské vysílací unie. Pod taktovkou sira Simona Rattla účinkuje mimo jiné Magdalena Kožená.“

Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to nepřetržitě. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah prostor dokonce pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je synonymem pro „samou hudbu“, pravidelně proto nahlížíme do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 29. dubna do 5. května?

„Orchestr hradecké filharmonie, vedený jasným gestem Petra Vronského, si tato ‚Weinbergerova šibalství‘ očividně užíval.“

„Ostrčilova hudba, v podstatě krátká symfonická báseň, by si vlastně vystačila i bez textu, přičemž její sdělení by bylo stejně přesvědčivé.“

„Ze všech tří uvedených melodramů je ten Jeremiášův nejvíce hudebně popisné, někdy až ke škodě věci.“

Je dobře, že Rok české hudby není připomínán pouze prostřednictvím našich světově nejproslulejších skladatelů, ale občas se dramaturgie zaměří i na ty méně známé, jejichž tvorba ovšem zaslouží pozornost. Když se k tomu připojí i neotřelý výběr zřídka uváděného hudebního oboru, jakým je melodram, výsledkem je doslova objevný a netradiční hudební zážitek – a takový připravila posluchačům Filharmonie Hradec Králové na svém předposledním koncertě velké abonentní řady 25. dubna 2024, tentokrát pod vedením Petra Vronského.

„Posluchač si může podpořit vlastní prožitek z opravdovosti modliteb, které měly v době komunismu, nesvobody a beznaděje ještě závažnější podtext než dnes.“

„Můžeme se opájet krásou, můžeme slastně naslouchat nádherně vyklenutým pověstným kantilénám a nahoru skvěle otevřenému hlasovému rozsahu tehdy pětatřicetiletého Ivana Kusnjera.“

„Česká rapsodie je stylově nevyhraněná, avšak působivá kantáta, zajímavý doklad doby.“

V odkazu Bohuslava Martinů figuruje slovo rapsodie v názvech skladeb nejméně třikrát. Rhapsody-concerto pro violu a orchestr z padesátých let je třetí v pořadí. Před ní však existují hned dvě díla nazvaná Česká rapsodie. Ta pro housle a klavír, virtuózní a jednovětá, je z roku 1945. Nás ale zajímá skladba s tímto titulem nejstarší, premiérovaná v lednu 1919 – vlastenecká půlhodinová kantáta, která na klasických hudebních nosičích existuje jen v jedné nahrávce. Pořídil ji roku 1986 Jiří Bělohlávek.

„Každá spolupráce s Českou filharmonií a Semjonem Byčkovem ve mně vyvolává podobné pocity – nadšení, radost, vděčnost a pokoru.“

„Sestavit dobře kvarteto sólistů je taková dramaturgická ‘vyšší dívčí’.“

„Kromě ročního angažmá ve sboru Státní opery pracuji jako umělec na volné noze celý svůj profesní život. Miluji tu svobodu, repertoárovou různorodost i možnost vybírat si z nabídek.“

Mezzosopranistka Lucie Hilscherová je na českém klasickohudebním „rybníčku“ již dobře zavedenou osobností a s končící – v jejím případě velmi náročnou a hektickou – sezonou zase o něco známější. Pěvkyně hostovala prakticky ve všech operních divadlech v České republice, nápadný je však také její vklad do koncertního provozu symfonických těles. A právě s prvním českým orchestrem vystoupí při slavnostní produkci „evropské hymny“ z hudebního pera Beethovenova.