PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Půlhodinový příval hudby první věty byl vystavěn na zřetelné architektuře a bohatě naplněn strhující interpretací.“

„Postupné narůstání zvuku zde nebylo pouhou atraktivní kulisou, ale autor stvořil přidaným harmonickým napětím naléhavou výpověď o reálném obrazu hudební inspirace.“

„Provedení druhé části mělo obrovitý účinek.“

Česká filharmonie připravila pod vedením Semjona Byčkova pro šestý program své koncertní řady A tři provedení Šostakovičovy Sedmé symfonie „Leningradské“. Byla zařazeny na závěrečné večery měsíce dubna ve třech dnech za sebou. Druhé provedení se konalo ve čtvrtek 25. dubna a jako jediný ze třech koncertů nebyl jakýmsi zázrakem ještě předchozího dne vyprodán. Přesto byla Dvořákova síň Rudolfina plná, kromě empory, kterou obsadily tři skupiny žesťových nástrojů. 

„Koncert dirigoval japonský dirigent Takeshi Moriuchi, jehož mentorem je Dennis Russell Davies.“

„Pěvkyně dokázala navázat intimní kontakt s obecenstvem a písně naplnit vroucnou opravdovostí.“

„Z Mozartovy hudby se stal malý hudební klenot.“

Filharmonie Brno realizovala další projekt, jímž potěšila své abonenty. 25. a 26. dubna se v domácím Besedním domě odehrál koncert, který přímo přetékal výborně interpretovanou hudbou. Dirigoval Takeshi Moriuchi, jenž se ujal i interpretace klavírního koncertu Johna Adamse, ale přednesem písňového cyklu Láska a život ženy Roberta Schumanna večeru dominovala mezzosopranistka Markéta Cukrová. Závěrečná Mozartova Symfonie č. 29 byla sladkou tečkou.

„S úsměvem bychom prohlídku prádelny mohli doporučit jako koncertní preludium.“

„Akademici hrají se zájmem a se zápalem. Necítíte u nich ani stopu únavy.“

„Někteří z posluchačů tu docenili, ba ‚nalezli‘ vážnou hudbu.“

Koncert barokní a klasicistní hudby se v neděli 21. dubna konal ve Vlašimi v poněkud kuriózním prostředí: v provozní hale Prádelny Kyselý. Pokud by někdo takovou akci přijímal s nedůvěrou, měla by ho zarazit jména účinkujících: dirigent Václav Luks, violoncellista Tomáš Jamník. Jednoznačně šlo o pěkný zážitek.

„Hudby by bylo určitě na dva nebo tři disky.“

„Polyfémos není jenom nějaká obluda. Je zamilovaný. Není to kdovíjak dobrý chlapík, ale zkouším být k němu spravedlivý…“

„Snadnější je publikum rozplakat než rozesmát. Dělám, co umím, abych dokázal obojí.“

Italský basbarytonista Luigi De Donato už poněkolikáté spolupracoval s pražským barokním orchestrem Collegium 1704 a jeho uměleckým vedoucím Václavem Luksem. Naposledy letos v dubnu při koncertním provedení árií bájného kyklopa Polyféma z různých děl zkomponovaných na italská libreta. Stejný projekt už společně natočili na CD s názvem Polifemo. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz De Donato popisuje přístup k různým operám, serenádám a kantátám, v nichž je tato postava pokaždé jiná, uvažuje nad svým hlasem a vyzdvihuje, co mu imponuje na spolupráci s Václavem Luksem.

„Tom Stoppard, který se narodil ve Zlíně, se na akci objevil ve formě videonahrávky. V angličtině pozdravil obecenstvo.“

„Záhadný název EGBDF je v angličtině označení pro pořadí not na notové osnově.“

„Orchestr nemůže hrát bez pravidel a bez řádu, proto zde hraje klíčovou roli; je metaforou společnosti.“

Společný projekt Městského divadla Zlín a Filharmonie Bohuslava Martinů vzbudil společenskou senzaci. Hru Toma Stopparda s názvem EGBDF uvedly oba soubory společně na pódiu v sále Kongresového centra 24. dubna pod taktovkou Jakuba Kleckera a v režii Patrika Lančariče. Hra padesát let stará je stále více aktuální.

„Skvěle hrající Prague Philharmonia souzněla s dirigentovým pojetím.“

„Následující árii Vodníka ztvárnil Pavel Švingr příjemně znělým a barevným basem a pěknou výslovností.“

„Moderátor Marek Eben byl excelentní v hlasovém projevu i obsahové stránce elegantně vtipného a odlehčeného textu.“

Pražský filharmonický sbor s podporou orchestru Prague Philharmonia uzavřel svou 89. sezónu velkolepým koncertem ve Španělském sále Pražského hradu. Dirigentem a sbormistrem v jedné osobě byl Lukáš Vasilek, který se zároveň zhostil i dramaturgie večera. Koncert se konal v neděli 21. dubna a byl přenášen přímým přenosem na stanci ČT art. Večerem prováděl Marek Eben. Exkluzívní galavečer, který byl v Roce české hudby 2024 sestaven z oper Martinů, Janáčka a Dvořáka a Smetany, ozdobili sólovými kreacemi sopranistka Veronika Rovná a basista Pavel Švingr.

„Skloubit oba požadavky – hrát, co chtějí lidé slyšet, ale zároveň je také něčím překvapovat – je občas trochu oříšek, ale věřím, že ve spolupráci s umělci se nám ho daří správně rozlousknout.“

„Letošní ročník přináší speciální koncert odkazující na slávu příbramských hornických a vojenských kapel.“

„Přivést v rámci jednoho dne klasickou hudbu blíž k lidem.“

Příbramsko obohatí od 25. dubna do 4. června šestnáct koncertů a dvě operní představení Hudebního festivalu Antonína Dvořáka. Jejich pořadatel připravuje i kompoziční soutěž, interpretační seminář nebo výtvarnou soutěž pro děti a k tomu open-air Den s Antonínem Dvořákem. Ředitelka festivalu Albína Dědičík Houšková v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz podrobně komentuje letošní program, přibližuje místa konání koncertů a dává nahlédnout i do úvah o budoucích ročnících.

„Komorní orchestr hrál svou hudbu s výrazovou i tempovou bravurou a ustáleným ohledem ke stylovému vročení díla.“

„Ze hry Julie Fischer čišela energie zřejmá zejména v akcentech a následně uvolněných smycích.“

„Vedle pulzující dynamiky, která činila Sukovu serenádu vitální záležitostí, dotvářela dílo svébytná agogika a tempo provedení.“

Dvořákova síň Rudolfina přivítala v letošní sezóně Českého komorního spolku pražskému publiku známou a blízkou houslovou virtuosku Julii Fischer už potřetí, tentokrát představila svého mladého kolegu a žáka Jeremiase Pestalozziho. V pondělí 22. dubna vystoupila dvojice houslistů s Komorním orchestrem České filharmonie s hudbou Bacha, Mozarta a Suka. Množství návštěvníků snad mělo koncertní síň přeplnit; takový zájem jméno Fischer vybudilo a publikum zjevně potěšilo. 

„Patrik Červák zaujal přítomné svým červeným oblekem a extravagantním knírkem.“

„Interpretace se Diversa Quartet zhostil s velkým entusiasmem a energií, která dokázala vtáhnout.“

„Skladba se nese na určité post-romantické, svého druhu velmi zasněné rovině, což svým jemným a čistým přednesem také Martin Pavlík zdařile podpořil.“

V úterý 23. dubna se v Křišťálovém sále brněnské Staré radnice konal další, tentokrát komorní koncert z cyklu Ensemble Opera Diversa. Akce nesla název 1914 – 1939 a celek programu, jak už název napovídá, hledal dramaturgickou linku ve skladbách, které vznikly v období první či druhé světové války nebo měly s oběma konflikty obsahovou souvislost. Na koncertě vystoupil smyčcový Diversa Quartet, kontrabasistka Anežka Moravčíková a sólisté, klavírista Patrik Červák a houslista Martin Pavlík.

„Žádný ze Smetanových deníků nebyl jako celek doposud vydán.“

„Samostatný svazek si rozhodně zaslouží zápisky Kateřiny Smetanové.“

„Na denících a na korespondenci pracujeme souběžně.“

První svazek kritické edice deníků Bedřicha Smetany, vydaný Národním muzeem, obsahuje studentský deník, který je v podstatě jediným zdrojem informací k ranému období Smetanova života. Zachycuje první polovinu 40. let 19. století, tedy roky předcházející počátku samostatné životní a umělecké dráhy budoucího skladatele. Dává nahlédnout i do společenského kontextu doby. Text je vydán paralelně v německém originále a v českém překladu. Spoluautorka edice Olga Mojžíšová, muzikoložka z Českého muzea hudby, v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz popisuje rozsah a charakter vědecké práce, obsah i význam Smetanových deníků a záměry se zveřejňováním dalších podobných dochovaných pramenů. Jak říká, deníky byly dlouho tabuizovány, ale situace se už postupně proměnila.