PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Organizátorom sa vďaka manželom Haasovcom podarilo prirodzene upozorniť na spoločenské otázky, tabuizované témy, či prepojenia politiky a hudby.“

„Novšie kompozície sa síce dostávajú aj do „bežných“ festivalových programov; v rámci víkendu v DOXe si ale organizátori mohli dovoliť o čosi hlbší ponor do tejto oblasti.“

„Formát reading lessons bol v podaní Pražského jara a Klangfora Wien celkom dynamický a pre mladých autorov celkom iste predstavoval náročnú, ale cennú skúsenosť.“

Prague Offspring, ktorý sa konal 26. a 27. mája v DOXe, je formátom Pražského jara venovaným výlučne súčasnej hudbe, za ktorým do veľkej miery stojí dramaturg festivalu, Josef Třeštík. Práve Prague Offspring pritom robí z Pražského jara podujatie, v rámci ktorého je súčasnej hudbe venovaná nadštandardná pozornosť…

„Složité východně balkánské intervaly, pro střední Evropu nepřirozené, interpretoval sbor s naprostým přehledem a jistotou.“

„Již po první skladbě bylo jasné, že nejde jen o koncert, ale že mají pánové svoji show, promyšlenou do posledního detailu, tedy včetně gestikulace a vtipkování mezi skladbami.“

„Až teprve zde dostal sbor prostor předvést se, ukázat umění polyfonních harmonií, intonačně velmi čistý zpěv i vynikající cit pro rytmus.“

Jubilejní 50. ročník mezinárodního festivalu Svátky písní Olomouc pokračoval ve čtvrtek 1. června sborovým koncertem ve spolupráci s olomouckou městkou částí Chválkovice. Místní sokolovnu tak zaplnili převážně místní obyvatelé, ale i přespolní nebo kolegové místních sborů. Program představil Dětský pěvecký sbor BRIOSO ze Slovenska, Chór Ogólnokształcącej Szkoły Muzycznej I st. im. Stanisława Moniuszki z Polska a také vokální ansámbl NoTimers.

„Velký symfonický orchestr obsadil celou plochu jeviště, jež bylo efektivně využito od úplného okraje pódia – začínalo na zakrytém orchestřišti – až po zadní stranu jevištního horizontu, ke kterému pozvolně stoupaly schody elevace. Smyčce tak zůstaly kompaktní a byly dobře slyšet a totéž bylo možné říct i o dechových sekcích.“

„Ostré fanfáry zněly plně díky posílení žesťové sekce o třináct trubačů, ponejvíce vojenskými hudebníky. Pro ty je účast na Sinfoniettě ikonickou záležitostí a precizní provedení vstupních fanfár věcí cti.“

„Mladý umělec dokáže vykouzlit barevné i dynamické odstíny a má procítěný přednes, stejně jako virtuózní techniku. Spodní poloha nepostrádá vášnivost, střední poloha je pevná a legata vroucí, diskant jásavý.“

Mezinárodní hudební festival Leoše Janáčka ke kulturnímu životu Ostravy neodmyslitelně patří. Letos má ztíženou situaci, neboť Dům kultury prochází velkou rekonstrukcí, což si vynutilo kreativní přístup a hledání nových možností. Slavnostní zahajovací koncert se tak konal v Divadle Antonína Dvořáka a představila se Janáčkova filharmonie Ostrava, kterou řídil její šéfdirigent Vasilij Sinajskij. Jako sólista se v Dvořákově Koncertu pro housle a orchestr a moll op. 53 představil mladý houslista Daniel Matejča. A zazněla i Janáčkova kultovní Sinfonietta.

„ZUŠ Open už není happening, přináší do veřejného prostoru plnohodnotný festival, který nabízí pestrou dramaturgii a má hluboký smysl i směrem k sociálnímu přesahu.“

„V sobotu v Senátu zazní dvě premiéry kantát Eduarda Douši a Jaroslava Pelikána a též scénické provedení Otvírání studánek Bohuslava Martinů.“

„Každý kraj má svá specifika, která se promítají i do charakteru programů ZUŠ Open.“

Tradiční koncert v Senátu je jedním z vrcholů letošní přehlídky ZUŠ Open, kterou založila mezzosopranistka Magdalena Kožená. Koná se v sobotu 3. června ve Valdštejnské zahradě. V poměru k celkovému programu je to ale jen kapka v moři zhruba pěti set akcí, které děti a učitelé ze základních uměleckých škol po celé republice připravili. Jak v RozhovoruPlus říká ředitelka ZUŠ Open Irena Pohl Houkalová, letošního ročníku se účastní rekordní počet škol a dětí.

Závěrečný program Hudebního festivalu Antonína Dvořáka Příbram si vzal do názvu třicáté výročí nástupu Václava Havla do funkce prvního českého prezidenta. K mottu 54. ročníku středočeské hudební přehlídky, které znělo Moudro v nás, se připomínka tří desetiletí samostatné České republiky a jejího nejvyššího představitele, oceňovaného ve světě jako myslitele, hodila velmi dobře. A tak první červnový večer v příbramském Divadle Antonína Dvořáka vhodně propojil pomaleji plynoucí hudbu s podnětnými myšlenkami o krizi spirituality, o odpovědnosti a svědomí i o morálce a politice.

„Jemné melodie ve výškách byly sopranistkami předvedeny výjimečně skvěle a intonačně přesně i v modulacích.“

„Hned v několika málo úvodních tónech Paľa předvedl svou proslulou energičnost, osobitost, expresivitu a vášeň. Svou hrou často dokázal „přebít“ i bezmála padesátičlenný sbor.“

„Je záhodno ocenit i přístup sbormistryně a umělecké vedoucí Veroniky Novosádové, která zjevně věnovala maximální úsilí a trpělivost, aby využila ryzí dětskou radost a hravost a rozvíjela jejich kreativitu.“

Nedělní podvečer 28. května ve zcela, do posledního místa zaplněném sále Besedního domu v Brně rozezněly hlasy sboru Kantiléna a jeho mladšího a staršího přípravného oddělení – Magdalenka a Kantilénka, pod vedením sbormistrů Michala Jančíka a Veroniky Novosádové a s klavírním doprovodem Marka a Kataríny Paľových. Mezi speciální hosty patřil kromě Hany Oráčové (pikola) a Natálie Khemlové (kontrafagot) i houslový virtuóz Milan Paľa. V této sestavě společně představili skladby velikánů Dvořáka, Martinů, Janáčka, dále pak Ilji Hurníka, Jaroslava Dostalíka, Milana Uherka, Martina Jakubíčka, Eduarda Douši, ale i lidové skladby v aranži od Marka Paľy.

„Tato skladba je krásná a strhující a to nejen díky svému orientálnímu nádechu, chytlavým melodiím a výrazné rytmice; sbor ji ještě pozvedl propracovanou choreografií. Campanella toto dílo zvládla interpretovat s dokonalou přesností a snad ještě bohatší barevností hlasů.“

„Oproti tomu velmi kontrastně působila lidově znějící ‚Hejsa, hejsa‘ Antonína Tučapského, sborem zvládnutá naprosto bravurně.“

„Síla tak velkého tělesa je nepopsatelná, pódium je zpěváky stojícími v několika řadách zaplněno od okraje po okraj a od pohledu nadšený a dojatý Vičar, který skladbu sám dirigoval, se musí poměrně otáčet, aby perfektně odřídil takhle rozsáhlé těleso, které právě poprvé veřejně interpretuje jeho skladbu.“

Ve středu 31. května byl v sálu Reduta Moravské filharmonie Olomouc slavnostně zahájen jubilejní 50. ročník mezinárodního festivalu Svátky písní. Na zahajovacím koncertě se představil Dětský pěvecký sbor Music BoDo mladší a starší, Campanella, Kassiopea, Smíšený komorní sbor ATENEO Univerzity Palackého v Olomouci a Komorní sbor Lenky Dohnalové-Mlynářové.

„A proč se vracím do Prahy, když jsem slíbil detailnější ohlédnutí za novou inscenací Gluckova Orfea a Eurydiky ze salcburského Svatodušního festivalu? Zkrátka proto, že celkový dojem z této produkce měl k vyznění posledního pražského koncertu velmi blízko.“

„Opravdu jde hrdina osvobodit Eurydiku, nebo se vše odehrává pouze v jeho snech či představách? Dost možná, že to druhé.“

„Rakouská státní tajemnice pro umění Cecilii Bartoli udělila prestižní titul rakouské komorní pěvkyně. Ocenění, které náhodou, či úmyslně přichází v důležitém zlomu zpěvaččiny kariéry?“

Salzburger Festspiele Pfingsten (Salcburský svatodušní festival) je název akce, který už jedenáctým rokem umělecky vede italská mezzosopranistka, brzy sedmapadesátiletá Cecilia Bartoli. Ve vůdčí roli se představila i v inscenaci Gluckova Orfea během hvězdami nabité čtyřdenní akce.

„Tůmova hudba, pohybující se na pomezí barokního a galantního slohu, působila velmi vstřícně.“

„Moteto poskytlo Andreasu Schollovi jako jedinému sólistovi prostor pro lahodné kantilény.“

„Koncert přinesl hudbu vědomě střízlivou, přehnaně nevystupňovanou, ale příjemně jemnou.“

Šest děl Františka Ignáce Tůmy bylo ve středu na festivalu Pražské jaro v monotematickém koncertním programu souboru Czech Ensemble Baroque a kontratenoristy Andrease Scholla intenzivní porcí vídeňské duchovní hudby. Čech Tůma tam byl v polovině osmnáctého století důležitým autorem. Jeho tvorba vyzněla v nastudování dirigenta Romana Válka jako velmi invenční a neokázalá.

„Hlavní taneční téma expozice hráči Wiener Concert-Verein zkušeně rozvíjeli, aby z něj za čitelné nápomoci dirigenta gradovalo velkolepé polyfonní provedení. Repetitivní zpracování tématu ubíhalo ve smělých modulacích a vyústilo v rychlou stretta codu.“

„Na českou premiéru Bruromana Sylvie Bodorové si trpělivě počkala Mahlerova Jihlava. O to více byla skvostná!“

„Druhá pomalá část koncertu s označením ‚Pianto‘ vyrůstala z drobných ornamentů a vypracovaného mozartovského cantu firmu. Kytara se elegantně doplňovala s houslemi a violami, přidávala se jemná cella, aby hluboce zaujatý Marek Štilec připravil prostor pro vyprecizované rubato obou sólistů.“

Dvacátý druhý ročník festivalu Mahler Jihlava – Hudba tisíců pokračoval koncertem akcentujícím letošní dramaturgický podtitul „Vídeňské stopy Gustava Mahlera“. V gotické síni jihlavské radnice byl ve středu 24. května ctěným hostem přední rakouský orchestr Wiener Concert-Verein, který za řízení dirigenta Marka Štilce nastudoval ranou Symfonii As dur Hanse Rotta, Mahlerovu orchestrální úpravu Smyčcového kvartetu Franze Schuberta „Smrt a dívka“ a českou premiéru Dvojkoncertu pro kytaru a kontrabas Sylvie Bodorové Bruromano. Spolu s excelentní kytaristkou Miriam Rodriguez Brüllovou se představil virtuóz na kontrabas Roman Patkoló. Stejný program zazněl v rakouské premiéře o den později 25. května v Brahmsově koncertním sále Musikvereinu ve Vídni, kde kdysi dirigoval i Gustav Mahler. Propojení ve vídeňském stylu naprosto dokonalé.

„Taková jména, jako Dvořák, Smetana, Janáček, Martinů nám pořád dělají čest a slávu ve světě, byť ne všichni vědí, že jsou to Češi.“

„Dnes se někdy stane, že čínský Brahms je Brahmsovi bližší než leckterý evropský.“

„Když hraju se svými potomky, tak jsou to většinou akce, které nemusíme moc připravovat; když jeden udělá rubato, druhý udělá stejné.“

Rozhovor s Ivanem Klánským vznikal na akademii v pátek 19. května před koncertem, kterým pan profesor mimo jiné oslavil své pětasedmdesáté narozeniny. Povídání s děkanem Hudební fakulty AMU, koncertním pianistou, pedagogem a členem Guarneri tria bylo nejen o tomto koncertu, ale třeba také o aktuální pozici mladých hudebníků ve světě, srovnání asijských a evropských interpretů a o knize s názvem Klavírní myšlení Ivana Klánského Eugenie Koblížkové.

„Orchestr ozdobil zahájení festivalu stylovým, muzikálním a angažovaným provedením ikonického díla, které má v jeho pojetí jedinečnou zvukovou a výrazovou podobu.“

„Eroica vyzněla výrazně duálně. Rázná sforzata střídaly elegantní odtahy a kličky, naléhavou zaťatost a bojovnost finesy téměř salonní.“

„Provedení bylo průsečíkem mocného potenciálu tělesa a vůle dirigenta, z jehož strany směřovalo do výsledné podoby pochopení pro historicky poučený přístup i zkušenost s moderními tělesy.“

Nenápadný, ale zcela zásadní koncert se uskutečnil v úterý v Kroměříži. Proslulý vídeňský orchestr dobových nástrojů Concentus musicus Wien zahrál ve Sněmovním sále zámku Beethovenovu symfonii Eroica, a to za řízení Tomáše Netopila. Jihomoravský festival Concentus Moraviae začal opravdu prestižním, umělecky špičkovým způsobem.

„Skladby interpretoval tak prostě, jako by na světě nebylo nic jednoduššího, v přesném vybalancování mezi přehledností hudebních myšlenek, využitím výrazových a technických prostředků a prožitkem.“

„Věřím, že jsem nebyla sama, koho v sále Lisztova hudba v podání Matyáše Nováka okouzlila způsobem, že si ji ještě nějakou chvíli po doznění první poloviny sám v sobě vychutnával.“

„Po tolika výrazových polohách, které Matyáš Novák použil v Lisztových skladbách, bych byla bývala čekala využití těchto prostředků i pro Chopinovu skladbu, ale že mladý pianista dokáže Chopinův hudební rukopis zřetelně odlišit, to jsem si ani ve svých nejodvážnějších sluchových fantaziích nedokázala představit.“

Prostory Anežského kláštera, které hostí cyklus klavírních recitálů Hybatelé rezonance, svou atmosférou účinek jednotlivých vystoupení ještě umocňují. Posledním koncertem sezóny 2022/2023 byl v pondělí 29. května 2023 recitál čtyřiadvacetiletého českého klavíristy Matyáše Nováka. Posluchači měli možnost v jeho podání slyšet jak původní Lisztovy skladby, tak Lisztovy transkripce písní Franze Schuberta.

„Pojetí je velmi realistické, emoce, které tryskají z jednání jednotlivých postav, jsou bezprostřední a pravdivé. Režisérka střídá hereckou úměrnost ve výraze s náhle vypjatými, až křečovitě akcentovanými akcemi, které tím více vyniknou.“

„Dirigent Bertrand de Billy vede hudbu ke službě celku a vytváří dlouhé klenuté fráze, přerušované náhlými odsazeními efektního ticha.“

„Obsazení jednotlivých postav je voleno velmi pečlivě, jak po stránce herecké přesvědčivosti, tak ve smyslu jejich vyrovnané kvality zpěvu. Hlavní postavou příběhu je mladá pařížská šlechtična Blanche, kterou zpívá australská sopranistka Nicole Car.“

Operu Dialogy karmelitek (Dialogues des Carmélites) podle dramatu Georga Bernanose na motivy novely ‚Poslední na popravišti‘ od Gertrudy von Le Fort zhudebnil francouzský skladatel Francis Poulenc. Poprvé byla uvedena v roce 1957 a od té doby uchvacuje niterností příběhu a barevností hudby. Ve Státní opeře ve Vídni měla svou premiéru až letos, 21. května 2023. Opera je zpívána ve francouzštině a recenze je psána z reprízy 27. května 2023.