PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Myslím, že ledacos z vážné hudby může přispět k citovému zrání mladého člověka, ale musí se s ní setkat tak, aby se od něj vážná hudba navždy neodrazila.“

„Moje úloha bude průvodcovská. Vlastně budu číšník, který čte z jídelního lístku.“

„Vážím si práce s patosem, protože je to kvalita.“

Dobrou chuť – to je podtitul komponovaného celovečerního programu, který nabídne Podkrkonošský symfonický orchestr pod taktovkou dirigenta a skladatele Martina Hyblera. Projekt stojí na pomezí klasického koncertu a klubového vystoupení stand-up komika, to vše na téma jídlo, pití a gastronomie. Koncerty se konají v sobotu 20. května v Turnově, v pátek 26. května v Liberci, ve čtvrtek 1. června v Mladé Boleslavi a v sobotu 3. června v Semilech. Hlavním hostem bude herec, komik a moderátor Petr Vydra, který, jak nám mimo jiné řekl v RozhovoruPlus, se ujme role číšníka.

„Jediným Čechem, kterému se v Markneukirchen podařilo zvítězit, byl dosud hornista Radek Baborák.“

„Aby porota mohla posoudit výkony co nejpřesněji, nebývá účastníkům dána velká volnost při výběru programu.“

„Nakonec si však prý Vlček finálové kolo užil nejvíc z celé soutěže.“

První cenu v mezinárodní soutěži v Markneukirchen získal český violoncellista Vilém Vlček. Jsou s ní spojena budoucí koncertní angažmá v zahraničí, převážně v Německu. Do soutěže, která se konala v saském městě nedaleko českých hranic, tradičně známém výrobou hudebních nástrojů, bylo na 4. až 13. května na základě stovek nahrávek přizváno 88 violoncellistů z 21 zemí celého světa.

„Začalo se vysílat 18. května 1923 z Kbel. Prvním vysílacím studiem v Československu byl stan zapůjčený od skautů. Uvnitř byl klavír a několik židlí, aparaturu tvořil uhlíkový mikrofon – dolní část telefonního sluchátka.“

„Od roku 1948 se rozhlasoví symfonici zúčastňují mezinárodního festivalu Pražské jaro, s nímž je Československý a dnes Český rozhlas spjat skutečně od prvního ročníku, tedy od roku 1946.“

„Velký ohlas mezi koncesionáři už tehdy urychlil rozhodnutí, že rozhlas, chce-li plnit své programové záměry, musí mít vlastní hudební těleso. A toto přesvědčení trvá dodnes.“

Český rozhlas si 18. května připomíná sto let od začátku pravidelného rozhlasového vysílání na našem území. Do Riegrových sadů na Vinohradech připravil pro širokou veřejnost velkolepý koncert s vystoupením populárních zpěváků a kapel a s přímým přenosem na Radiožurnálu. Stanice Vltava na stejnou dobu téhož dne přistavila mikrofony do Obecního domu…

„Autor, německý Žid žijící až do roku 1991 v Sovětském svazu, se ve svém díle po celý život potýkal se základním problémem identity. Po matce Němcem mezi Rusy, po otci Židem mezi Němci a katolíkem v převážně pravoslavném prostředí.“

„Extrémně náročný sólový part violy nenese ani stopy nástrojové exhibice, ale v propojení s orchestrem poskytuje výjimečně závažnou, niternou výpověď maximální výrazové síly.“

„Už ze spolupráce ve skladbě Schnittkeho jsme poznali, že u pultu orchestru stojí zcela komplexní, všestranně muzikální a po profesní stránce perfektně vybavená hudební osobnost, jejíž nepostižitelné fluidum vyzařuje do orchestru i do koncertního sálu.“

Na hudební mapě Evropy, a zdá se, že i celého kulturního světa, přibylo v krátkém čase několika posledních let nové jméno. Doslova raketovou rychlostí se vřítil do mezinárodního koncertního života nyní sedmadvacetiletý finský dirigent Klaus Mäkelä. Nedávno řídil poprvé Berlínské filharmoniky a nyní rovněž poprvé stanul v českém debutu u pultu České filharmonie jako host festivalového koncertu Pražského jara.

„Koncert byl přímo apoteózou varhan.“

„Petr Kolař a Martin Opršál důsledně a zřetelně oddělovali jednotlivé obrazy krajin. Nic nezůstali dlužni symbolickému náboji novozákonního biblického dramatu ani jeho prameni z hluboce zakořeněných starozákonních textů.“

„Zahájil sérii melodií a variací na narozeninové téma a pak, s mohutným sborovým „Hodně štěstí, zdraví, milá Alenko,“ rozezněl zcela zaplněný sál Besedního domu.“

Dne 16. května letošního roku završil Spolek přátel hudby při Filharmonii Brno 25 let svého trvání. První a dlouhodobou předsedkyní Spolku, který navázal na čtyřicetiletou tradici Kruhu přátel hudby, se stala před oněmi 25 lety paní profesorka, varhanice Alena Veselá. Také na její počest a k jejímu nadcházejícímu významnému osobnímu jubileu, letošním 100. narozeninám, zněl tento koncert v brněnském Besedním domě na Komenského náměstí.

„Umělecké vzdělávání se propisuje do celé společnosti, přispívá k její kultivaci.“

„Festival má vracet populaci, zejména děti, které mohou na chvíli odložit mobilní telefony, k prapůvodnímu lidství.“

„Na programu se podílejí profesionální umělci, aby podpořili nejmladší generaci.“

Sedmý ročník celostátního festivalu ZUŠ Open připravuje 439 z pěti stovek českých základních uměleckých škol. Během dvou týdnů od neděle 21. května do neděle 4. června se uskuteční na pět set koncertů, divadelních a tanečních představení, výstav, happeningů a dalších akcí. Vrcholem má být 3. června ve Valdštejnské zahradě, v historickém areálu sídla Senátu, gala program s osmi stovkami účinkujících ze všech krajů republiky.

„Cesta hlubšího pronikání do hudby nikdy nekončí.“

„Má cit pro tvorbu hudebních okamžiků, formováním jednotlivých frází dosahuje strhujících výsledků.“

„Nikdo z nás dvou nemá poslední slovo. To ani v hudbě nejde.“

Pozorně a s velkým očekáváním sledovaný debut má 17. května v Praze sedmadvacetiletý finský dirigent Klaus Mäkelä, šéfdirigent Filharmonie Oslo a Orchestre de Paris a designovaný šéfdirigent amsterdamského Orchestru Concertgebouw. S Českou filharmonií připravil pro Pražské jaro Mahlerovu První symfonii a Violový koncert Alfreda Schnittkeho se sólistou Antoinem Tamestitem, rezidenčním umělcem letošního festivalu.

„Vkládali do mé mysli, že každý jedinec má na tomto světě své opodstatnění.“

„Na budově, kde tatínek bydlel sedmačtyřicet a maminka jedenapadesát let, byla osazena pamětní deska.“

„Ne každému se podaří být lepší, než byli rodiče. Věřím, že nic není náhoda, a tak, jak to je, je to proto správně.“

V Praze na Smíchově ve Švédské ulici je nově osazena pamětní deska připomínající, že tam žili manželé Marie Glázrová a Eduard Haken, herečka a operní pěvec, v druhé polovině dvacátého století významní umělci Národního divadla. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz na ně vzpomíná jejich dcera Marie Ulrichová Hakenová, někdejší televizní dramaturgyně.

„Pod taktovkou šéfdirigenta Daniela Spawa, který se do čela orchestru postavil v roce 2020 po svém působení v divadle v Hofu a Zemském divadle v Linci, vyzněla Čajkovského hudba sice technicky dokonale, bohužel ale bez napětí, prudších kontrastů, působivější agogiky a hlubšího emocionálního ponoru.“

„Rumunský klavírista Ioan Dragoš Dimitriu prvotřídním výkonem nezůstal nic dlužen své pověsti laureáta početných klavírních soutěží. Představil se jako temperamentní hudebník, nikterak však neomračující efektními gesty. Jeho spolupráce s orchestrem byla příkladná.“

„V Beethovenově symfonii mladý americký dirigent předvedl se svým orchestrem vskutku minuciózní práci, založenou na dokonalé technické souhře a vcelku jemnější dynamické hladině. I když hudba zněla na soudobé nástroje, akustika barokního divadla dirigentovi dovolila, aby se interpretace co nejvíce přiblížila autentickému pojetí, tedy zvukovosti Beethovenovy doby.“

Již potřetí byli na festival Musica Bayreuth pozváni Bad Reichenhallští filharmonici. Orchestr proslulého alpského lázeňského města je jediným symfonickým profesionálním tělesem jihovýchodního Bavorska. Do multižánrové programové skladby letošního hudebního maratonu přispěli vedle Bamberských symfoniků (jejich koncertem se letošní festival 22. června uzavře) klasickou symfonickou tvorbou. Motto jejich koncertu v sobotu 13. května v Markraběcím operním divadle znělo „Láska a světlo“.

„Program Filasovy kompozice naznačený v podtitulu se pregnantně odrazil v provedení. První část dala příležitost k plnému, dynamicky vyhrocenému nasazení a prověřila hned v úvodu hráčskou výdrž.“

„Gonçalo Nova byl velkolepý v nástupech frází, mýtický v pedálových tónech, báječný v držení trylku a vyzrálém, jemném a sličném pianu.“

„Úroveň soutěžících byla velmi vysoká, hráli vskutku krásně jak z hlediska techniky, tak muzikality. Osobně bych nejvíce vyzdvihl schopnost osobní kreativity a skutečnost, že mladí umělci hráli opravdu niterně, od srdce. Bylo mi velkou poctou poslouchat všechny soutěžící. Rád bych také vyzdvihl perfektní přípravu soutěže ze strany organizátorů,“ (předseda poroty Zdzisław Stolarczyk z Polska)“

Finálový maraton 74. ročníku Mezinárodní hudební soutěže Pražské jaro 2023 v oboru trombon se konal v nedělní podvečer 14. května ve Smetanově síni Obecního domu v Praze. Soutěž uváděla anglickým slovem Klára Boudalová a tři finalisté předstoupili na podium slušně zaplněného auditoria se dvěma soutěžními skladbami. Byly to Concertino pro trombon a orchestr Es dur op. 4 Ferdinanda Davida, houslisty a skladatele romantismu, a poté Koncert pro trombon a orchestr „Don Chisciotte o un autoritratto“ (Don Quijotte aneb Autoportrét) Juraje Filase, soudobého autora, jehož život se naplnil na konci roku 2021. Finalisty doprovázel orchestr PKF – Prague Philharmonia pod vedením Ondřeje Vrabce.

„Ta hudba je tak šťavnatá! Není to suchý akademismus. Ten šmrnc a tvořivou atmosféru mladých lidí nám mohou závidět i profesionální orchestry. Pan dirigent je navíc vedl tak, že i tempové změny dali jako nic. Zkrátka co Čech, to muzikant.“

„Zatímco pro cellistu byla skladba svou technickou nenáročností pouze jakousi hudební rozcvičkou, orchestr se musel snažit plnit roli obezřetného doprovazeče. A dařilo se mu to na výbornou.“

„Sám si napiš, sám si zahrej aneb příběh posluchače Jakuba Kuba. ‚Nezbývalo mi nic jiného, než to dělat po večerech. V osm jsem přišel ze školy a dělal to do pěti do rána. Po asi sto hodinách práce bylo v dubnu hotovo.“

Druhým rokem se Hudební fakulta Janáčkovy akademie múzických umění v Brně rozhodla uspořádat open-air koncert před budovou školy. Počasí tomu však nepřálo a koncert, který byl plánován na 12. května ve 20 hodin, se přesouval do Divadla na Orlí, které studenti v průběhu roku hojně využívají.

„Vedle vizuálního dojmu, násobeného iluzionistickými kulisami, jimiž se prostor divadla výrazně prohlubuje, to bylo zejména akustické prostředí dřevěného interiéru, tedy dva faktory, které příznivý dojem z představení výrazně podpořily.“

„S dekoracemi se dobře pojily kostýmy Aleše Valáška, výtvarníka, jenž dovede umně propojit minulost s přítomností. Tomáš Ondřej Pilař nepojal svoji režii ve vztahu k barokní opeře jako striktně ortodoxní, barokní gestiku použil spíše náznakově, rovněž tak pracoval i choreograf Martin Šinták, jenž výstupy několika tanečníků podtrhl kolorit scény a náladu jednotlivých výstupů.“

„Korunovace se pod vedením zkušeného znalce tzv. poučené interpretace barokní hudby Vojtěcha Spurného hrála v neapolské verzi, tedy se dvěma cembaly. Komorní soubor tvořený členy plzeňského operního ansámblu se v optimálním akustickém prostředí zvukově velmi dobře prosadil.“

V pátek 12. května vystoupil operní soubor plzeňského Divadla J. K. Tyla v rámci hudebního festivalu Musica Bayreuth v tamějším architektonicky skvostném Markraběcím operním divadle. Nebylo to poprvé. V roce 2018 tam uvedl Monteverdiho Orfea, o rok později Cherubiniho Médeu, v loňském roce Gluckovu Alcestu. Pro letošní pohostinské vystoupení padla volba na Monteverdiho Korunovaci Poppey, premiérovanou v plzeňském Velkém divadle 15. srpna 2020.

„Dirigent hudobný tvar Händlovho Concerta grossa modeloval ako farbistú drobnokresbu“

„Švajčiarsky dirigent si s bohatým pradivom Bartókovej hudobnej reči poradil ako zdatný profesionál“

„Päťdesiatnik Kaspar Zehnder je dnes na vrchole svojich tvorivých síl“

Prvá dvojica májových abonentných koncertov Slovenskej filharmónie sa v bratislavskej Redute konala v dňoch 11. a 12. mája 2023 pod taktovkou švajčiarskeho dirigenta Kaspara Zehndera a so štyrmi sólistami z radov prvých hráčov dychovej sekcie orchestra – flautistom Cyrilom Šikulom, hobojistom Matúšom Veľasom, hornistom Róbertom Kisom a fagotistom Petrom Kajanom.

„Pokud komunikujete s médii, musíte si uvědomit, že jejich očekávání jsou jiná než vaše. Musíte rozpoznat, jak s novinářem mluvit, jaké jsou jeho priority, co ho zajímá, rozumět mu.“

„Chráním festival jako umělec i jako jeho ředitel, všechny mé umělecké záměry jsou spojeny s festivalem bez jakýchkoli pochybností a váhání.“

„Vyprávět příběh hudby s violoncellem pro mě byla úžasná výzva a rozšíření obzorů.“

Již 18. května se otevřou koncertní sály, sakrální prostory i divadelní budovy saské metropole, aby po celý měsíc hostily slavné hudebníky se zajímavými programy, jež budou ozdobou letošního ročníku významného evropského festivalu. O povaze Drážďanských hudebních slavností a o tom, co se skrývá za jejich úspěchem, hovoří umělecký ředitel festivalu, violoncellista Jan Vogler. A aby nezůstalo jen u jeho organizačních schopností, svěřuje se i se svým vlastním loňským nahrávacím počinem – s průřezem hudební historií nazvaným Pop Songs.