Koncert Bad Reichenhallských filharmoniků v rámci festivalu Musica Bayreuth na téma „Láska a světlo“
„Pod taktovkou šéfdirigenta Daniela Spawa, který se do čela orchestru postavil v roce 2020 po svém působení v divadle v Hofu a Zemském divadle v Linci, vyzněla Čajkovského hudba sice technicky dokonale, bohužel ale bez napětí, prudších kontrastů, působivější agogiky a hlubšího emocionálního ponoru.“
„Rumunský klavírista Ioan Dragoš Dimitriu prvotřídním výkonem nezůstal nic dlužen své pověsti laureáta početných klavírních soutěží. Představil se jako temperamentní hudebník, nikterak však neomračující efektními gesty. Jeho spolupráce s orchestrem byla příkladná.“
„V Beethovenově symfonii mladý americký dirigent předvedl se svým orchestrem vskutku minuciózní práci, založenou na dokonalé technické souhře a vcelku jemnější dynamické hladině. I když hudba zněla na soudobé nástroje, akustika barokního divadla dirigentovi dovolila, aby se interpretace co nejvíce přiblížila autentickému pojetí, tedy zvukovosti Beethovenovy doby.“

Již potřetí byli na festival Musica Bayreuth pozváni Bad Reichenhallští filharmonici. Orchestr proslulého alpského lázeňského města je jediným symfonickým profesionálním tělesem jihovýchodního Bavorska. Do multižánrové programové skladby letošního hudebního maratonu přispěli vedle Bamberských symfoniků (jejich koncertem se letošní festival 22. června uzavře) klasickou symfonickou tvorbou. Motto jejich koncertu v sobotu 13. května v Markraběcím operním divadle znělo „Láska a světlo“.
Vytčenému tématu „Láska a světlo“ tematicky snad nejvíce odpovídala první ze tří kompozic – symfonická báseň Romeo a Julie Petra Iljiče Čajkovského. Skladatel ji napsal v roce 1869 a posléze dvakrát revidoval (1870, 1880). Pod taktovkou šéfdirigenta, rodáka z Nashvillu, Daniela Spawa, který se do čela orchestru postavil v roce 2020 po svém působení v divadle v Hofu a Zemském divadle v Linci, vyzněla sice technicky dokonale, bohužel ale bez napětí, prudších kontrastů, působivější agogiky a hlubšího emocionálního ponoru.

Tento počáteční dojem a rozpaky nad interpretací ruského klasika však rychle zažehnala skladba dalšího ruského skladatele Sergeje Rachmaninova. Jeho Rapsodie na Paganiniho téma, op. 4 napsaná v emigraci roku 1934, dává mnoho příležitostí jak sólovému klavíristovi, tak početně obsazenému orchestru. Toto zpracování tématu posledního Paganiniho Capriccia č. 24, mající formu Introdukce a čtyřiadvaceti variací, uchvátilo v roce 1937 dalšího ruského emigranta, tanečníka a choreografa Michaela Fokina. Jeho balet premiérovaný v roce 1939 v Londýně ve zkratce vyjadřuje Paganiniho úděl – slavný houslista upíše svou duši ďáblu, aby mohl zdokonalit své umění a získat srdce milované ženy.

Jako sólista vystoupil renomovaný rumunský klavírista původem z Brašova, Ioan Dragoš Dimitriu, a prvotřídním výkonem nezůstal nic dlužen své pověsti laureáta početných klavírních soutěží. Představil se jako temperamentní hudebník, nikterak však neomračující efektními gesty. Jeho spolupráce s orchestrem byla příkladná. Protože se koncert odehrával v původní barokní dekoraci, byl jeho klavír vzhledem k nedostatku místa doslova vklíněn doprostřed orchestrálního tělesa, což mu umožnilo těsný kontakt s ostatními hráči. Ačkoliv byl odměněn bouřlivým potleskem, přídavku se publikum nedočkalo.

Druhou část večera vyplnila Beethovenova Symfonie č. 5, c moll „Osudová“. Zde mladý americký dirigent předvedl se svým orchestrem vskutku minuciózní práci, založenou na dokonalé technické souhře a vcelku jemnější dynamické hladině. I když hudba zněla na soudobé nástroje, akustika barokního divadla dirigentovi dovolila, aby se interpretace co nejvíce přiblížila autentickému pojetí, tedy zvukovosti Beethovenovy doby. Zaujala mne nádherná pianissima, forte si dirigent ponechal vskutku až pro závěrečné akordy. Nebyl to Beethoven titánský, monstrózní, bojující se svým údělem, ale Beethoven-člověk, nabitý muzikantskou jiskrou.

Z další nabídky Bayreutského festivalu bych ráda upozornila na varhanní koncert „Pro čtyři ruce a nohy“ bratrů Markuse a Pascala Kaufmannových, v jejichž podání zazní 19. května v městském kostele mimo jiné úpravy tří z Dvořákových Slovanských tanců a Smetanovy Vltavy. Pěti symfoniemi (Mozart, Mendelssohn, Monza, Jomelli) a Samartiniho Hobojovým koncertem D dur festival zakončí Bamberští symfonici pod taktovkou Fabia Biondiho.

Foto: Bayreuth.media
Příspěvky od Marta Ulrychová
- Silvestrovský koncert Plzeňské filharmonie
- Karel Friesl: Vším jsem byl rád
- Plzeňská filharmonie hostem v Klatovech
- Plzeňská filharmonie pod taktovkou Chuheie Iwasakiho potvrdila své kvality
- Vrabčáci řezenského dómu na českém turné
Více z této rubriky
- Závan Itálie v Olomouci. Díky Kristině Fialové a Moravským filharmonikům
- Královský ohňostroj královsky a s grácií
- Lukáš a jeho Jana
- Faun v zimě, vlídné Slovácko a rozpačitý výkon sopranistky
- Poutník Jan Amos kráčí po nových cestách opery 21. století
- Do Státní opery se vrátila primadona
- Oheň v duši, oheň v tónu. Hudba jako most mezi emocí a řádem
- Vynikající! Zřejmý úspěch brněnské Manon Lescaut
- Krásná harfa, krásná hráčka, krásné jejich spojení. Kateřina Englichová u zlínských
- Rovnocenní v hudbě, spojeni v odkazu. Pedagog a žák na jednom pódiu v Ostravě