„Lázně Luhačovice mají na hlasové ústrojí blahodárný vliv. Hlasivky a pěvecké ústrojí vůbec – to jsou svaly. Zpěvák, chce-li být světový, podléhá stejným pravidlům, jako vrcholový sportovec.“

„Operní provoz je bezohledný a krutý, česká divadla si pěvce nevychovávají. Chtějí silný a plný výkon, jenže takhle se pomalu vytrácí základ zpěvu, italské bel canto, krásný zpěv, který je základem pro interpretaci zejména italských oper.“

„Prošel jsem také mnoha scénami v zahraničí a setkal se se spoustou světových pěvců, kteří mne zasvěcovali do svých technických tajů. Chtěl bych tyto nabyté zkušenosti předávat mladým, kteří chtějí dobýt operní pódia.“

Vladimír Chmelo je významný český operní pěvec, který zpíval na předních světových operních scénách a šest let i v Metropolitní opeře v New Yorku. Je držitelem Ceny Thálie pro rok 1998 za roli Fanuela v Boitově opeře Nerone. Po těžké autonehodě se začal věnovat pedagogické činnosti a operní produkci. Nyní realizuje mistrovské pěvecké kurzy v Luhačovicích.

„Zřejmý byl i rukopis samotného Havelky v situační komice vtipně doplňující herecké akce.“

„Jana Sibera svou Neddu pojala velmi přesvědčivě. Pokud se o opeře říká, že je jen o zpěvu, Sibera tento omyl jasně vyvrací.“

„Když tenorista Petr Nekoranec začínal, nebyl jsem jeho fanoušek, přiznávám. On se však hlasově posouvá k daleko zajímavější, plnější barvě i volumenu. Divadlo svým tónem naplnil dokonale.“

Ve čtvrtek 15. června nabídla Státní opera první premiéru dvojice veristických oper Ruggera Leoncavalla a Pietra Mascagniho Komedianti (I Pagliacci) a Sedlák kavalír (Cavalleria rusticana), a to v netradičním pořadí. Tradiční bylo ovšem celkové ztvárnění děl a to je veliké plus obou inscenací, které propojovala černobílá projekce vysvětlující záměr režiséra Ondřeje Havelky. Představení jsou výborná, ale pořadí oper mě nepřesvědčilo.

Dvě nejpopulárnější opery italského verismu zazní v jednom večeru: opery Komedianti a Sedlák kavalír režíruje ve Státní opeře v Praze Ondřej Havelka a volí tak opačné než tradiční pořadí. Není však prvním, kdo se rozhodl k tomuto kroku. Premiéra prvního obsazení se koná již dnes od devatenácti hodin.

„Koncert byl zahájen již v osmnáct hodin a z kúru kostela zazněl začátek z první věty Symfonie č. 3 Gustava Mahlera v podání dechové sekce orchestru ZUŠ Jihlava pod vedením dirigenta Jana Noska. Mladí hudebníci do provedení dali mladistvý elán a povedlo se jim zahrát úvodní fanfáry pevně a bez zaváhání.“

„Následovalo Adagietto ze Symfonie č. 5 cis moll (1902), snad nejznámější Mahlerova melodie, půvabná a vroucí, vznášející se prostorem, s klenutými oblouky dlouhých, pomalých frází, vzpínající se v crescendech, aby se vzápětí klidnila do něžných pian.“

„Mezzosoprán ladil s anglickým rohem a postupně zjemňoval výraz až tak, že se dostal do duchovní dimenze, korespondující s okolním prostorem. Zvolené pořadí písní bylo promyšlené a pěvkyně jim dala niterný výraz s procítěným přednesem.“

Mezinárodní hudební festival v Jihlavě je připomenutím odkazu skladatele a dirigenta Gustava Mahlera. Od května do září se konají koncerty na různých místech, zahajovací byl 18. května v kostele Povýšení sv. Kříže. V podání Karlovarského symfonického orchestru zazněly zejména skladby Gustava Mahlera a jeho přítele Josefa Bohuslava Foerstera. Program řídil indický dirigent Debashish Chaudhuri, ke spolupráci si přizval mezzosopranistku Ester Pavlů. Zazpívala nejprve Foersterovy Milostné písně a poté Mahlerovy Rückert-Lieder.

Mezinárodní hudební festival Hudba tisíců - Mahler Jihlava 2023 vstoupí ve čtvrtek 18. května už do svého dvacátého druhého ročníku. Zahájí ho Ester Pavlů, Karlovarský symfonický orchestr a dirigent Debashish Chaudhuri. Dále přijedou například dva významné rakouské orchestry, dva ansámbly z USA, umělci ze Sarajeva, z našich pak Český chlapecký sbor Boni pueri, Český filharmonický sbor Brno, Sbor Společnosti Bosch nebo Komorní filharmonie Pardubice a nebude chybět ani rezidenční orchestr festivalu Wranitzky Kapelle a jeho dirigent Marek Štilec. Festivalový program potrvá až do 7. července a uzavře ho pak později i tradiční epilog.

„Sledovať dirigentskú prácu Juraja Valčuhu na pódiu je zážitok, ktorý sa vyrovná aj tej nainvenčnejšej opernej inscenácii.“

„Vokálni sólisti museli svojím excelentným výkonom uspokojiť aj toho najnáročnejšieho poslucháča.“

„Nesporne jeden z vrcholov tohoročnej koncertnej sezóny.“

Na prvej marcovej dvojici abonentných koncertov Slovenskej filharmónie v dňoch 9. a 10. marca 2023 to v plnej sieni Reduty naplno znelo Wagnerom. Prominentný dirigent Juraj Valčuha, slovenský rodák a v súčasnosti francúzsky rezident, rešpektovaný, žiadaný a, žiaľ, zriedkavo sa za jeho pultom objavujúci dirigentský hosť nášho prvého orchestra, sa tentoraz podujal na koncertné uvedenie kompletného 2. dejstva opery Richarda Wagnera Tristan a Izolda s výnimočným sólistickým obsadením: Maida Hundeling, stálica našej opernej scény, spievala Izoldu, rakúsky tenorista Norbert Ernst hrdinného Tristana, česká mezzosopranistka Ester Pavlů Brangänu a charizmatický Peter Mikuláš kráľa Markeho (hviezdnu štvoricu doplnili dvaja členovia Slovenského filharmonického zboru - Juraj Kuchar ako Melot a Martin Mikuš ako Tristanov pobočník Kurwenal). Ak odhliadneme od ambicióznej poloscénickej prezentácie operného výberu z Tristana v júni minulého roku v dramaturgicky čoraz odvážnejšie napredujúcom Štátnom divadle v Košiciach, bolo to po takmer 90 (!) rokoch prvé uvedenie väčšieho tristanovského hudobného kompletu na domácom koncertnom pódiu či divadelnej scéne (naposledy sa u nás, prakticky prvýkrát od svetovej premiéry, opera Tristan a Izolda hrala v januári 1934 v bratislavskom SND). Nuž darmo, na uvádzanie náročných Wagnerových partitúr nemáme v porovnaní so susednou Viedňou, Budapešťou či Prahou vyhovujúce realizačné predpoklady.

Slovenská filharmonie pod taktovkou Juraje Valčuhy uvede ve své Koncertní síni ve čtvrtek 9. a v pátek 10. března koncertně druhé dějství Wagnerovy opery Tristan a Isolda. Sólisty obou večerů budou sopranistka Maida Hundeling, mezzosopranistka Ester Pavlů, tenorista Norbert Ernst a basista Peter Mikuláš. Wagnerovské večery budou začínat vždy v sedm hodin večer.

„Není divu, že mu FOK vystrojil hned dva gratulační koncerty. Ten příští se koná hned zítra, ve čtvrtek 15. prosince.“

„Celou dobu jsem přemýšlel nad tím, zda by vůbec taková hudba na významných podiích zazněla, kdyby nebyla součástí osobnosti, která se vyprofilovala jako světově proslulý tenorista.“

„Ester Pavlů byla Curovi naprosto rovnocennou pěveckou partnerkou.“

V úterý 13. prosince uvedl Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK první z gratulačních koncertů argentinskému tenoristovi, dirigentu a skladateli Josému Curovi. Koncert se konal v domovském sídle FOK – Smetanově síni Obecního domu a hosty byly maďarská sopranistka Polina Pasztircsák a naše mezzosopranistka Ester Pavlů. V české premiéře pod vedením slavného umělce zazněly jeho dvě skladby, a to Symfonická suita z opery Montezuma a Rudý kněz a Te Deum, ve kterém spoluúčinkovaly Kühnův smíšený sbor připravený Jakubem Piklou a Královéhradecký dětský sbor Jitro, se kterým dílo nazkoušel Jiří Skopal. FOK a Kühnův smíšený sbor se sólisty v operních výstupech v druhé polovině koncertu řídil argentinský dirigent Mario De Rose.

„Jsem skladatel a dirigent, kterému se dostalo velkého privilegia být dobrým zpěvákem.“

„Režírování je zabiják, bere strašnou spoustu energie.“

„Klást příliš mnoho otázek je nudné, mít příliš mnoho odpovědi je arogantní. Je třeba to namixovat.“

V lednu uplyne dvacet let od prvního vystoupení argentinského tenoristy Josého Cury před českým publikem. Koncertoval tehdy se Symfonickým orchestrem hlavního města Prahy FOK jako pěvec a dirigent. Od té doby byl v Praze vícekrát. Tento týden, v úterý a ve čtvrtek, účinkuje s Pražskými symfoniky ve Smetanově síni opět, a to na koncertě připomínajícím jeho šedesátiny, oslavené 5. prosince. Představí se jako pěvec a dirigent i jako skladatel. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz se rozpovídal nejen o těchto třech profesích, ale i o té čtvrté, totiž režisérské.

V pátek 2. prosince se bude v pražském Divadle Hybernia od 19 hodin konat galakoncert, který nabídne program z opery i lehčích hudebně-dramatických žánrů. S doprovodem orchestru Praga Sinfonietta pod taktovkou Miriam Němcové se ve známých operních, operetních a muzikálových číslech představí čeští a slovenští sólisté, konkrétně sopranistka Tereza Mátlová, mezzosopranistka Ester Pavlů, tenorista Peter Berger, basbarytonista Daniel Hůlka a barytonista Vladimír Chmelo. Slavnostním večerem diváky provede Marián Roden.

U příležitosti 33. výročí Sametové revoluce se budou ve Spojených státech konat tři koncerty cyklu Ozvěny Klasiky u Wericha. Zazní speciálně upravený program Španělského večera, který představily kytaristka Barbora Kubíková a mezzosopranistka Ester Pavlů na zahradě Werichovy vily loni v srpnu. V Americe jsou na programu 8. listopadu v sále Institutu Cervantes v Chicagu, o den později v Národním československém muzeu a knihovně v Cedar Rapids a o další den poté ve Spillvillu, kde se k oběma interpretkám přidá i klavírista Lukáš Klánský. Zahrají skladby zlatého věku klasické kytary od Isaaca Albénize, Joaquína Turiny, Francisca Tárregy, Miguela Llobeta a písňové cykly Manuela de Fally a Federica Garcii Lorcy.

„Jaromíru Weinbergerovi, kterého po ročním působení v Americe dostihl stesk po domově, nabídl libretista Miloš Kareš po jeho návratu do Československa veselou, značně dojemnou a docela dost bizarní vyprávěnku.“

„Babinský, hybatel děje, je vlastně málem hlavní postavou… Prvnímu premiérovému obsazení však vévodil jen zčásti, mohl by totiž být ještě mnohem větším šejdířem.“

„Inscenace je povýšena Vladimírem Morávkem za využití prvků hravosti i nenápadné parodie k představení, jehož kouzlu současný divák nakonec překvapeně docela rád podlehne.“

Opravdové dudy se v opeře neozvou, i když se jmenuje Švanda dudák. Přesto je plná barvitého hudebního arzenálu, včetně silných odkazů k lidové písni. Režisér Vladimír Morávek rozehrál skoro sto let starou hudební pohádku zábavně, nápaditě a vkusně. Dílo Jaromíra Weinbergera, hojně hrané na přelomu dvacátých a třicátých let v Evropě i v Americe a pak odsouzené k zapomenutí, se konečně vrátilo tam, odkud vyšlo – do pražského Národního divadla. Proč ne. Hlásí se k českým hudebním, literárním a divadelním tradicím i k lásce k rodné zemi.

Národní divadlo po osmdesáti devíti letech uvede pohádkovou operu Jaromíra Weinbergera Švanda dudák s podtitulem Ďábel prohrál, lituje. Dílo, které ve třicátých letech dvacátého století hrála newyorská Metropolitní opera nebo londýnská Covent Garden, připravují v Národním divadle režisér Vladimír Morávek a dirigent Zbyněk Müller, kteří představení koncipují jako rodinné. V hlavních rolích se představí Alžběta Poláčková a Jana Šrejma Kačírková (Dorotka), Svatopluk Sem a Jiří Brückler (Švanda), Jaroslav Březina a Martin Šrejma (Loupežník Babinský), Ester Pavlů a Kateřina Jalovcová (Královna) a František Zahradníček a Jiří Sulženko (Čert). Na scéně se objeví zvířata v nadživotní velikosti, létající anděl či řada dětských herců. Premiéry nového nastudování Švandy dudáka se budou konat 6. a 9. října v historické budově Národního divadla.

Pořadatelé cyklu Klasika u Wericha zvou na klasické koncerty a recitály v podání výjimečných talentovaných českých a nově i zahraničních umělců, které doplní doprovodný program pro rodiny s dětmi na zahradě Werichovy vily. Druhý ročník komorního festivalu vážné hudby se bude konat od úterý 31. května do 13. září. Pro rodiny s dětmi jsou v plánu dvě nedělní odpoledne, a to 26. června a 17. července.

„Dnes režiséři nepotřebují osobnosti, oni potřebují ‚tělo‘.“

„Mým úkolem je přenést bel canto do českého jazyka, protože pražština je naprosto odlišná od italštiny.“

„Já bych se mohl stát lakmusovým papírkem pro jevištní mluvu.“

S barytonistou Vladimírem Chmelem jsem se poznal před mnoha lety coby člen sboru v produkcích režiséra Martina Otavy, se kterými jsme jezdívali do zahraničí. Velmi dlouhou dobu jsme se neviděli a dohromady nás po letech svedla letošní premiéra Carmen v Národním divadle, ve které hlavní úlohu ztvárnila Ester Pavlů, která je Vladovou pěveckou svěřenkyní. Slovo dalo slovo a my jsme se s Vladem konečně setkali v rozhlasové kavárně. Povídali jsme si o pěvecké technice, o bel cantu, o italštině, ale i jeho krumlovských kurzech, o zpěvácích, těžké zkoušce osudu a také o jeho cestě k Metropolitní opeře a o mnoha dalších věcech.

„Národní divadlo nemělo lehkou pozici. Obě premiéry si nenechali ujít zejména opravdoví fajnšmekři a s tím souvisí i velká dávka očekávání, ale i posuzování.“

„Pěvecky je Ester Pavlů naprosto připravena, hlas jí zněl v celém rozsahu dostatečně pevně, a to i v místech, kdy potřebovala vyjádřit cynismus, avšak i v jemnějších polohách.“

„Dirigent Petr Popelka je detailista – maximalista – srdcař. Má velmi vysoké nároky na doprovodnou roli orchestru, avšak i na souhru všech hudebních složek.“

Pražské Národní divadlo v uplynulém týdnu nabídlo nové zpracování Bizetovy opery Carmen. Premiéry obou pěveckých obsazení se konaly ve čtvrtek 10. a v sobotu 12. března. Režie se ujal mezinárodně proslulý Grischa Asagaroff, scény a kostýmů Ital Luigi Perego, choreografie Řek Petros Gallias, světelného designu Daniel Tesař a dramaturgie Beno Blachut. Sólisty, sbor, baletní soubor i orchestr Národního divadla a Kühnův dětský sbor vedl dirigent Petr Popelka, šéfdirigent Norského rozhlasového orchestru, hlavní hostující dirigent Janáčkovy filharmonie Ostrava, který se od příští sezóny stane šéfdirigentem Symfonického orchestru Českého rozhlasu. Druhou premiéru v sobotu divadlo svěřilo Ester Pavlů coby Carmen, Dona Josého ztvárnil Michal Lehotský, Escamillia Svatopluk Sem, Micaëlu Jana Sibera. V roli Frasquity vystoupila Doubravka Součková, Mercédés ztvárnila Dana Šťastná, Dancaira Jaroslav Březina, Remendada Martin Šrejma, Zunigu Miloš Horák, Moralèse Daniel Kfelíř a Pastiu Michael Dymek starší.

Pražské Národní divadlo přichystalo nové zpracování Bizetovy opery Carmen. Premiéry obou pěveckých obsazení se budou konat ve čtvrtek 10. a v sobotu 12. března od 19 hodin. Režie se ujal mezinárodně proslulý Grischa Asagaroff, scény a kostýmů Ital Luigi Perego, choreografie Řek Petros Gallias, světelného designu Daniel Tesař a dramaturgie Beno Blachut. Sólisty, sbor, baletní soubor i orchestr Národního divadla a Kühnův dětský sbor povede mladý dirigent Petr Popelka, šéfdirigent Norského rozhlasového orchestru, hlavní hostující dirigent Janáčkovy filharmonie Ostrava, který se od příští sezóny stane šéfdirigentem Symfonického orchestru Českého rozhlasu. V hlavní roli Carmen se budou alternovat mezzosopranistky Nana Dzidziguri a Ester Pavlů, Dona Josého ztvární Luis Gomes a Michal Lehotský, Escamillia Łukasz Golinski a Svatopluk Sem, Micaëlu Kateřina Kněžíková a Jana Sibera. V dalších rolích vystoupí pěvci Jaroslav Březina, Josef Moravec, Tomáš Kořínek, Martin Šrejma, Jaroslav Patočka, Miloš Horák, Lukáš Bařák, Daniel Kfelíř, Yukiko Kinjo, Doubravka Součková, Stanislava Jirků a Dana Šťastná.

Nové nastudování opery Carmen Georgese Bizeta bude v Národním divadle mít premiéry 10. a 12. března. Příběh vojáka Dona Josého, který podlehne svodům cikánky Carmen, vypráví v nové inscenaci německý režisér Grischa Asagaroff. Hudebního nastudování se ujal Petr Popelka, nastupující šéfdirigent Symfonického orchestru Českého rozhlasu. Kostýmy a scénu vytvořil italský výtvarník Luigi Perego. V milostném kvartetu hlavních postav se objeví v alternacích Nana Dzidziguri a Ester Pavlů jako Carmen, Luis Gomes a Michal Lehotský jako Don José, Łukasz Golinski a Svatopluk Sem jako Escamillo a Kateřina Kněžíková, Alžběta Poláčková a Jana Sibera coby Micaëla.