PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Bizet uměl pro zpěváky psát velice dobře, tedy přesně věděl, jak využít hlas a jak vyjádřit charakter postavy skrze hudbu.“

„Kdyby mi přišla nabídka zazpívat si Prince v Rusalce, přijal bych ji s radostí.“

„Soutěže samotné se zásadně nezměnily – pořád jde o tvrdý boj, jenže dnes je soutěžících víc a příležitostí méně.“

Maltský tenorista Joseph Calleja, často přirovnávaný k pěveckým legendám zlatého věku jako Gigli, Björling nebo Caruso, patří k nejvýraznějším lyrickým tenorům současnosti. Na světových operních jevištích debutoval už v devatenácti letech a jeho kariéru odstartovalo vítězství v prestižních soutěžích, včetně Operalie Plácida Dominga. V Praze v minulosti vystupoval několikrát, nyní se do naší země vrací, aby vystoupil na Festivalu Krumlov jako Don José v Bizetově Carmen po boku Ester Pavlů a Svatopluka Sema a s choreografií Jiřího Bubeníčka. Orchestr Prague Philharmonia bude 2. srpna řídít Tomáš Brauner.

„Dirigentu Jindrovi se podařilo vytvarovat mnoho hezkých hudebních míst a všechny nástrojové skupiny profiloval tak, aby se vzájemně nekryly.“

„V samopalech na jevišti problematika inscenace věru nevězí.“ 

„Zejména ve třetím dějství jsem měl pocit, že Fibich při komponování koukal Wagnerovi přes rameno.“

Opera Národního divadla vypustila 7. listopadu do světa nové nastudování nejznámější Fibichovy opery Šárka. Ta v podstatě začíná tam, kde Smetanova Libuše končí – dějově a dá se říci i hudebně. Libreto ve staročeštině napsala Anežka Schulzová, vycházela v něm ze čtyřdílné epické básně Šárka Jaroslava Vrchlického z roku 1874. Opera měla světovou premiéru 28. prosince 1897 v Národním divadle v Praze v režii Adolfa Krössinga a pod taktovkou Adolfa Čecha. Aktuální nastudování z dílny hudebního ředitele operního souboru Národního divadla, dirigenta Roberta Jindry, režíroval umělec německé národnosti Kay Link.

„I když je Vlasta obsahem menší role nežli třeba Carmen nebo Santuzza, mám pocit, že v ní dokážu ukázat vše, co umím.“

„Jen pěvec, který umí dokonale ovládat svůj hlas, zvládne správně interpretovat i písňový repertoár.“

„Charles Spencer má na Dvořáka svůj vlastní názor nezatěžkaný naší hudební tradicí.“

Ester Pavlů je jednou z našich předních dramatických mezzosopranistek. V této sezóně nově vystoupí na své domovské scéně v Národním divadle v Praze v roli Vlasty v novém nastudování Fibichovy Šárky, načež ji zde můžeme slyšet i jako Carmen, Santuzzu (Sedlák kavalír) a Cizí kněžnu (Rusalka). Mimo to často vystupuje v lotyšské Rize a častá je i její spolupráce s našimi orchestry. Se Symfonickým orchestrem hl. m. Prahy FOK přednese na konci sezóny Berliozův mistrovský písňový cyklus Letní noci. Písním věnovala i své první profilové CD, které nedávno natočila s pianistou Charlesem Spencerem. O rozhovor jsme ji požádali po návratu z USA, kde vystoupila v Kennedyho centru ve Washingtonu na recitálu se slovenským pianistou Róbertem Pechancem.

„Děj třetího dějství Wagnerovy opery Tristan a Isolda ztvárnil orchestr s ideálně vypracovaným a vzrušujícím ponorem do autorovy vize.“

„Tenorista Michael Weinius ztvárnil Tristana se vší úctou k jeho úloze.“

„Bernhard Hansky zpíval roli Kurwenala, jako by to byl jeho nejoblíbenější part.“

Symfonický orchestr Českého rozhlasu pod taktovkou svého šéfdirigenta a uměleckého ředitele Petra Popelky uzavřel koncertní provádění opery Tristan a Isolda. Stalo se tak v pondělí 7. října ve Dvořákově síni Rudolfina, které slyšelo třetí akt opery. Na pódium se vrátili Michael Weinius a Elisabeth Teige, pěvci hlavních rolí z provedení prvního jednání v roce 2023…

„V čele Prague Philharmonia stanul narychlo zaskakující Tomáš Brauner.“

„Domingovo pojetí árie Nemico della patria je po výrazové stránce mistrovské.“

„Slova závěrečné písně ‚Nezapomeň na mě‘ nejlépe vyjádřila nezapomenutelnost a výjimečnost setkání s pěveckou legendou.“

Vytrvalý déšť, který se v sobotu 13. července spustil hodinu před operním galakoncertem, sice múzám evidentně nepřál, nedokázal však odradit tisíce návštěvníků z různých koutů Čech a Moravy, kteří si do Českého Krumlova přijeli poslechnout operní legendu Plácida Dominga. V jihočeském městě to byla již třetí pěvcova návštěva. Předcházející se uskutečnily v letech 2011 a 2021. I když byli organizátoři na mokrou variantu dobře připraveni (každému návštěvníku poskytli deky a jednorázovou pláštěnku), vydatný šumavský déšť,…

„Ricarda Merbeth nasadila od počátku silně exponovanou polohu otevřeného, kovově podbarveného sopránu s velmi širokým vibratem.“

„Magnus Piontek, jako král Marke, vládl podiu basem výtečné kvality.“

„Ester Pavlů zpívala s nádherně zřetelnou výslovností.“

V pondělí 25 . března pokračoval ve Dvořákově síni Rudolfina projekt dirigenta Petra Popelky a Symfonického orchestru Českého rozhlasu druhým dějstvím dramatu Richarda Wagnera Tristan a Isolda. Celé dílo je rozloženo do tří let, první dějství provedl orchestr 3. dubna roku 2023. V titulních rolích letos vystoupili tenorista Bryan Register a sopranistka Ricarda Merbeth a abonentní publikum nešetřilo ovacemi. Koncert byl vysílán přímým přenosem na rozhlasové stanici Vltava.

„Skutr Rusalke ponecháva nadprirodzené aj rozprávkové aspekty.“

„Kreácia, ktorú na prvej premiére vytvorila Kateřina Kněžíková, bola podľa mňa po všetkých stránkach mimoriadna.“

„Tomáš Netopil viedol orchester skôr k lyrickému pojatiu, v ktorom sa detaily nestrácali pod nánosmi prehnaného výrazu.“

Sólistka stojí na forbíne, v rukách drží svietiacu „návnadu“: jeden z režijných leitmotívov inscenácie, s jej „Bůh tě pomiluj“ sa zaťahuje opona – a Národní divadlo má novú Rusalku. Záver je pre toto naštudovanie vlastne veľmi príznačným. Hudobne aj scénicky sa vyhýba pátosu, zostáva tajomne symbolický, akcentuje rozhodnutia postavy. A tak, ako celé tri hodiny predtým, je jedným z jeho nosných elementov samotná Kateřina Kněžíková.

„Tretia symfónia Gustava Mahlera je dielom výnimočného poslucháčskeho účinku.“

„Juraj Valčuha s chirurgickou presnosťou modeloval i najmenšie detaily symfónie.“

„Orchester pod dirigentovými rukami hral ako z veľkej knihy.“

Koncertná sezóna Slovenskej filharmónie pokračovala minulý týždeň v Redute dvomi koncertmi (29. februára a 1. marca), na ktorých pod taktovkou dirigenta Juraja Valčuhu zaznela monumentálna Symfónia č. 3 d moll Gustava Mahlera. Spoluúčinkovala ženská časť Slovenského filharmonického zboru (zbormajster Jan Rozehnal), Bratislavský chlapčenský zbor (zbormajstri Magdaléna Rovňáková a Gabriel Rovňák) a mezzosopranistka Ester Pavlů.

„Režisér na jeviště vpustil moderní lid a ukázal sexuální, a dokonce i pornografické scény.“

„Do tří dlouhých meziher použil režisér video s dotočenými scénami Jonase Dahla a Manuela Brauna.“

„Dirigent Petr Popelka dal do projevu orchestru silnou emoci; taneční části měly spád i potřebnou dravost.“

Theater an der Wien uvedl další inscenaci. V sobotu 18. listopadu tam na první premiéře zněla hudba Jaromíra Weinbergera k opeře Švanda Dudák, pod názvem Schwanda, der Dudelsackpfeifer. V inscenaci excelují čeští umělci, především dirigent Petr Popelka.

„Lázně Luhačovice mají na hlasové ústrojí blahodárný vliv. Hlasivky a pěvecké ústrojí vůbec – to jsou svaly. Zpěvák, chce-li být světový, podléhá stejným pravidlům, jako vrcholový sportovec.“

„Operní provoz je bezohledný a krutý, česká divadla si pěvce nevychovávají. Chtějí silný a plný výkon, jenže takhle se pomalu vytrácí základ zpěvu, italské bel canto, krásný zpěv, který je základem pro interpretaci zejména italských oper.“

„Prošel jsem také mnoha scénami v zahraničí a setkal se se spoustou světových pěvců, kteří mne zasvěcovali do svých technických tajů. Chtěl bych tyto nabyté zkušenosti předávat mladým, kteří chtějí dobýt operní pódia.“

Vladimír Chmelo je významný český operní pěvec, který zpíval na předních světových operních scénách a šest let i v Metropolitní opeře v New Yorku. Je držitelem Ceny Thálie pro rok 1998 za roli Fanuela v Boitově opeře Nerone. Po těžké autonehodě se začal věnovat pedagogické činnosti a operní produkci. Nyní realizuje mistrovské pěvecké kurzy v Luhačovicích.

„Zřejmý byl i rukopis samotného Havelky v situační komice vtipně doplňující herecké akce.“

„Jana Sibera svou Neddu pojala velmi přesvědčivě. Pokud se o opeře říká, že je jen o zpěvu, Sibera tento omyl jasně vyvrací.“

„Když tenorista Petr Nekoranec začínal, nebyl jsem jeho fanoušek, přiznávám. On se však hlasově posouvá k daleko zajímavější, plnější barvě i volumenu. Divadlo svým tónem naplnil dokonale.“

Ve čtvrtek 15. června nabídla Státní opera první premiéru dvojice veristických oper Ruggera Leoncavalla a Pietra Mascagniho Komedianti (I Pagliacci) a Sedlák kavalír (Cavalleria rusticana), a to v netradičním pořadí. Tradiční bylo ovšem celkové ztvárnění děl a to je veliké plus obou inscenací, které propojovala černobílá projekce vysvětlující záměr režiséra Ondřeje Havelky. Představení jsou výborná, ale pořadí oper mě nepřesvědčilo.