2022-11-26-CF-Rattle-Kozena-koncert-3

„V rozezpívaném orchestru zaznívaly poetické tóny a Magdalena Kožená dala písním punc slovní i hudební poezie, milou výslovnost a lahodné hloubky i výšky.“

„Simon Rattle neomylně a jasně podněcuje drobné detaily vystupující na pozadí zásadnějších proporcí, nachází neobvyklá nasvícení známých, nenápadných či zdánlivě nedůležitých míst nebo dokonce přináší celé nové pohledy.“

„Málokdy je možné slyšet partituru Tarase Bulby rozehranou do takových nuancí, do takové jemnosti i ráznosti, básnivosti i reálnosti, do tak podrobně dynamicky tvořené polyfonie, jak se ten večer podařilo.“

Druhý týden rezidence, kterou v této sezóně realizují u České filharmonie Magdalena Kožená a Sir Simon Rattle, přinesl méně známé písňové cykly a nesmírně zajímavě provedené symfonické skladby českých klasiků – Dvořákovu báseň Holoubek a Janáčkovu rapsodii Taras Bulba.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
5000

Cyklus Musica non grata, který pořádá Národní divadlo, nabídne zajímavou konfrontaci dvou operních titulů, které spojuje stejné období vzniku a podobný životní osud jejich autorů. Národní divadlo moravskoslezské uvede v neděli 20. listopadu ve Státní opeře Zásnuby ve snu Hanse Krásy a na stejné jeviště se vrátí v posledních dvou reprízách ve čtvrtek 17. a v sobotu 26. listopadu opera Plameny Erwina Schulhoffa, inscenace čerstvě nominovaná na prestižní ocenění International Opera Awards.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
3

Česká filharmonie na Koncertech pro svobodu a demokracii 16. a 17. listopadu od 19:30 hodin ve Dvořákově síni Rudolfina uvede Řecké a Maďarské lidové písně v úpravě Maurice Ravela a Bély Bartóka a Devátou symfonii Gustava Mahlera. K prvnímu českému orchestru se připojí rezidenční umělci letošní koncertní sezóny, dirigent Simon Rattle a mezzosopranistka Magdalena Kožená. Druhý koncert vysílá Česká televize na programu ČT art v opožděném přímém přenosu.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
01

„Často se říká, aby se pěvci Janáčkovi vyhýbali, protože prý ničí hlas. Ale to vůbec není pravda! Vždyť se dá zpívat, pěvecká linka tam je!“

„Pěvci, kteří říkají, že se jim Mozart nezpívá dobře, že je jim nepohodlný, že musejí zpívat víc uvolněně, přecházejí důležitou etapu vývoje technického zpívání…“

„Můžu děkovat nahoru, že to můžu dělat, že tu šanci mám, je to vlastně privilegium! V žádném případě to není samozřejmost.“

Úspěšný a zcestovalý tenorista Aleš Briscein už mnoho let zpívá první obor na našich, ale i zahraničních scénách. Vystudoval hru na klarinet a operní zpěv na Pražské konzervatoři a později pokračoval na Západočeské univerzitě v Plzni. Je držitelem Ceny Thálie za rok 2012 za roli Romea v Gounodově opeře Romeo a Julie v Národním divadle moravskoslezském v Ostravě a v roce 2014 ji získal znovu za roli Jaroměra ve Fibichově Pádu Arkuna v inscenaci Národního divadla. Často zpívá Janáčka, objel s ním kus světa, ztvárnil jeho postavy i v Mexiku (Števu z Jenůfy) či Japonsku (Skuratova z opery Z mrtvého domu). Před pár dny se vrátil z Grand Théâtre de Genève, kde zpíval roli Borise v sérii představení Janáčkovy opery Káťa Kabanová pod vedením Tomáše Netopila. Celý ženevský soubor s touto operou i s Alešem Brisceinem a Tomášem Netopilem přijede hostovat do Národního divadla Brno, konkrétně do Janáčkova divadla, a to v neděli 13. listopadu. U této příležitosti jsem se s naším tenoristou sešel, abychom si o inscenaci popovídali. Probrali jsme ale i mnoho dalších věcí…

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
0001

Ve dvou premiérách v pátek 16. a v neděli 18. září bude po osmdesáti devíti letech ve Státní opeře uvedena revuální opereta Ples v hotelu Savoy maďarského skladatele Paula Abrahama. Představení režijně zpracoval Martin Čičvák, hudebního nastudování se ujal Jan Kučera. Abraham byl nazýván „králem jazzové operety“ a jeho závratnou kariéru v roce 1933 ukončil nástup nacismu. Premiéra Plesu v hotelu Savoy zahájí podzim cyklu Musica non grata. Dále se diváci se mohou těšit na pohádkovou operu Švanda dudák, návrat Zásnub ve snu a na poslední tři reprízy surrealistických Plamenů. To vše se odehraje na scénách Národního divadla. Cyklus tak připomene tvorbu Paula Abrahama a česko-německých „nežádoucích“ skladatelů Jaromíra Weinbergera, Hanse Krásy a Erwina Schulhoffa.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
305

Od 1. července 2022 nastoupila na pozici ředitelky libereckého Divadla F. X. Šaldy Linda Hejlová Keprtová. Její jméno jednomyslně doporučila komise složená z politických a odborných tváří v rámci výběrového řízení v dubnu tohoto roku. Na pozici šéfa opery, který do června zastávala, nastoupil její dosavadní zástupce Karol Kevický. Jeho nejbližším spolupracovníkem bude od nové sezóny dirigent Ondrej Olos. Na pozici šéfky baletu se po mateřské dovolené vrací choreografka Marika Mikanová, v čele činoherního souboru zůstává režisérka Kateřina Dušková. Nový tým chystá premiéry oper Dialogy Karmelitek Francise Poulenca, Madama Butterfly Giacoma Pucciniho, operety Čardášová princezna Emmericha Kálmána a dětské opery Brundibár Hanse Krásy v komponovaném pořadu s názvem Cesta, kde zazní i hudba Dvořákova a Janáčkova.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
111

„Máme s rozhlasem plány hned na příští sezónu a samozřejmě také budu zpátky v České republice s Filharmonií Brno.“

„Když byli Mahler, Brahms i Strauss na úpatí hor, tak je vnímali jako něco, co přesahuje lidské bytí, něco, čeho můžete být součástí, ale co je větší než vy.“

„Jako svého nejoblíbenějšího autora z českých zemí mám Janáčka.“

Pondělní večer v pražském Rudolfinu, úterní na zámeckém nádvoří na festivalu Smetanova Litomyšl… Po oba večery diriguje Alexander Liebreich za pultem Symfonického orchestru Českého rozhlasu Alpskou symfonii Richarda Strausse, i když pokaždé v sousedství jiné hudby. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz o skladbě podrobně hovoří. Přibližuje rovněž své plány s českou hudbou ve Valencii, kde bude v příštích letech šéfdirigentem. Týkají se hodně Janáčka. A zamýšlí se i nad Českým rozhlasem a jeho orchestrem, odkud odchází po pouhých čtyřech sezónách, které navíc velmi poznamenaly dva roky opatření proti pandemii koronaviru.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
002

„Je krásné, že už zase můžeme hudbu a svou lásku k ní sdílet s posluchači naživo.“

„Být hrdým příslušníkem svého národa, nebo být dogmatikem v tom, co se týká jeho důležitosti, což vede k nacionalismu, to je zásadní rozdíl.“

„Jídlo a hudba pro mě mají mnoho společného. A obojí má i tu stránku, že se člověk sdílí s druhými lidmi.“

Národní festival Smetanova Litomyšl zahájí ve čtvrtek na zámeckém nádvoří Slovenská filharmonie s šéfdirigentem Danielem Raiskinem. Znít bude Smetanova, Mahlerova a Dvořákova hudba. Nejen o ní, ale i dvou letech pandemie, o svých bratislavských plánech, o atmosféře letních koncertů, o hudbě jako o věci přesahující náš tělesný život a také obecněji o české a ruské hudbě – nyní i v časech Sovětského svazu a Československa – se původem ruský umělec, žijící už tři desetiletí na Západě, široce rozpovídal v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz. A hovoří v něm jako o kriminálním činu o současné ruské agresi proti Ukrajině, odkud je jeho manželka. Nechápe, jak se lidé z jeho rodné země mohou takovým způsobem chovat, a říká, že s tou zemí nechce mít nic společného. Normálně o politice nehovořím, zdůrazňuje, ale nyní jsem skeptický k hlasům, které se snaží oddělit politiku a kulturu… Svět už to zažil ve třicátých letech v době fašismu!

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
čtvrtek, 28 duben 2022 17:21

Ullmannovské slavnosti potřetí

214-Nrodn-dm-v-Cieszyn-hostil-zahajovac-koncert-Ullmannovskch-slavnost

„Jednoznačně, podle tradičních nacionálních kritérií, nebyl nikde pevně ukotven. Byl Středoevropan. Donedávna by bylo možné takovéto zjištění označit za něco nemístného.“

„Charakter osobního vyznání měl na konferenci příspěvek Ireny Troupové, která pohled teoretiků rozšířila o postřehy interpretační.“

„Tvůrčí metoda této inscenace spočívá v odkryté akci loutkoherců, kteří jsou divákům, stejně jako i všechny rekvizity, neustále na očích. Výkon byl ukázkou vskutku obdivuhodné práce nejen na nekonvenčním pódiu, ale i přímo mezi publikem.“

Český Těšín a Cieszyn byly od 21. do 24. dubna dějištěm již třetího ročník Ullmannovských slavností, festivalu nesoucího jméno Viktora Ullmanna (1898-1944). Ten první se z iniciativy Jany Galášové a Magdaleny Živné konal na podzim roku 2018 u příležitosti 120. výročí narození skladatele, druhý, v roce 2020, k 75. výročí osvobození vyhlazovacího tábora v Osvětimi. Na třetím ročníku bylo vzpomenuto 80. výročí od nástupu skladatele a těšínského rodáka do vyhlazovacího terezínského transportu.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
1114

„Jde o festival věnovaný Viktoru Ullmannovi a všem dalším nacismem i jinými represivními režimy pronásledovaným skladatelům.“

„Pracuji teď na překladu zatím jediné existující monografie, jejímž autorem je německý muzikolog Ingo Schultz, který se Ullmannovi intenzivně věnuje od poloviny devadesátých let.“

„Ullmann neuměl česky, ale stýkal se s řadou českých umělců, zejména s Aloisem Hábou, se kterým měl poměrně úzký vztah.“

V Českém Těšíně a Cieszyně, v česko-polském dvojměstí na řece Olši na Karvinsku, se od 21. do 24. dubna už potřetí uskuteční hudební festival Ullmannovské slavnosti. Vznikl k poctě tamního rodáka, významného rakousko-česko-židovského skladatele Viktora Ullmanna, kapelníka a sbormistra Nového německého divadla v Praze, jehož život se ve věku 46 let, po dvouletém pobytu v terezínském ghettu, uzavřel v říjnu 1944 v Osvětimi. Umělecká ředitelka festivalu Magdalena Živná, muzikoložka a překladatelka, v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz přibližuje letošní program i širší kontext festivalu, založeného v roce 2018.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
5555

Krása Quartet, Hudba Hradní stráže a Policie České republiky a klarinetista Karel Dohnal zakončí pátý ročník festivalu Věčná naděje. První z těchto koncertů je na programu 31. března v kostele sv. Vavřince v Praze a druhý pak 3. dubna v kostele U Salvátora. 31. března zazní Smyčcový kvartet Hanse Krásy, Smyčcový kvartet č. 3 Bohuslava Martinů a Smyčcový kvartet č. 2 e moll “Razumovský” Ludwiga van Beethovena. Závěrečný koncert pak nabídne Kyrie Eleison Zdeňka Lukáše, Concerto for Clarinet Václava Nelhýbela, skladbu JuliuS FuCik Petra Wajsara a Music for Prague 1968 Karla Husy.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
MNG2021-04-07-krasa03-Serghei-Gherciu

Cyklus Musica non grata vstupuje letos do své třetí sezóny. Tento mezinárodní hudební a kulturní projekt České republiky a Německa je iniciovaný a organizovaný Národním divadlem s finanční podporou Velvyslanectví Spolkové republiky Německo v České republice. Jeho poselstvím je oživovat umělecký odkaz skladatelů a skladatelek významných pro hudební život meziválečného Československa, kteří byli pronásledováni nacionálním socialismem či jiným způsobem perzekuováni z důvodů náboženských, rasových, politických nebo genderových. V centru jeho pozornosti stojí především tvorba českých skladatelů a skladatelů vázaných na německy mluvící prostředí, kteří měli význam pro pražský hudební život mezi léty 1918 až 1938. V kontextu aktuálních událostí, ve kterých je vnímatelná jasná paralela s tragickými dějinami dvacátého století, které cyklus Musica non grata mapuje, vnímá Národní divadlo o to intenzivněji jeho poselství: poselství práva na svobodný život v demokraticky smýšlejícím světě a práva na svobodné, pluralitní tvůrčí prostředí.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
zasnuby-ve-snu-220128-klavirni-094-1941-1643628539

„Krásova opera měla premiéru v roce 1933 a poté se její partitura ztratila ve sklepení nakladatelství Universal Edition, kde ji objevil dirigent Israel Yinon.“

„Krásova hudba v opeře na první poslech zaujme svou dynamičností, proměnlivostí, nápaditostí, muzikalitou, ale i jakousi povědomostí.“

„Režisér podtrhl nadsázku a parodii, která přinesla do inscenace vtip a lehkost. Scénograf mu připravil půdu jednoduchou, puristickou scénou, s několika překvapivými nápady.“

Hudba, operu nevyjímaje, se už mnohdy v dějinách stala předmětem politické manipulace a zatracení. V nedávné minulosti se to stalo především židovským autorům, kteří po nástupu Hitlera prošli ponižováním, až k fyzické likvidaci v Osvětimi, přes pobyt v Terezíně. Viktor Ullmann, Gideon Klein, Pavel Haas, Hans Krása jsou dnes označováni jako „terezínští autoři“, a protože i komunisté označili Židy za nepřátele, můžeme jejich díla objevovat až dnes... Jako v případě Krásovy opery Zásnuby ve snu, připravené v koprodukci Národního divadla moravskoslezského a pražského Národního divadla. 

 
Zveřejněno v ReflexePlus
RovnaGarza

Národní divadlo moravskoslezské přichází s novým dramaturgickým počinem, a sice s cyklem nazvaným Opery terezínských skladatelů. Nastudováním opery Zásnuby ve snu, v originále Verlobung im Traum, skladatele a pražského rodáka Hanse Krásy pořadatelé cyklus otevřou, a to ve čtvrtek 17. února v 18:30 hodin v Divadle Antonína Dvořáka. Jedinou velkou celovečerní operu Hanse Krásy uvidí ostravští diváci vůbec poprvé. Z jeho díla zatím inscenovala opera NDM v roce 2001 pouze jeho známější dětskou operu Brundibár. Hudebního nastudování se ujali Adam Sedlický a Marek Šedivý. Orchestr opery NDM bude Adam Sedlický řídit při premiéře, ale i při prvním uvedení druhého obsazení v sobotu 19. února. V hlavních rolích se alternují Marta Infante a Lucie Hilscherová (matka Marja Alexandrovna), Veronika Rovná a Miroslava Časarová (její dcera Zina), Irena Parlov a Roksana Wardenga (Marjina švagrová), Martin Bárta a Pavol Kubáň (Kníže), Jorge Garza a György Hanczár (Pavel), Petr Urbánek a Roman Vlkovič (archivář) a další. Sborová čísla nastudoval Jurij Galatenko. Divadlo operu uvádí v němčině s českými a anglickými titulky.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
113

Do kategorie mezníků dějin, významných událostí, na které se nesmí zapomenout, spadají i neblahá výročí. Ta je třeba stále připomínat i proto, aby se budoucí generace vyvarovaly podobných činů. Dnešní Mezinárodní den památky obětí holokaustu, jednoho z nejstrašlivějších zločinů v dějinách lidstva, připomínají České centrum New York, České centrum Paříž i České centrum Bratislava.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
1005

Opera Národního divadla v Praze přiveze hudbu terezínských autorů do Německého spolkového sněmu. Prostřednictvím projektu Musica non grata dostala příležitost připravit program vzpomínkového aktu konaného u příležitosti 77. výročí osvobození koncentračního tábora Osvětim. Akce se uskuteční 27. ledna pod kuratelou nové prezidentky Německého spolkového sněmu Bärbel Bas a tradičně se jí zúčastní nejvýznamnější zástupci politické moci Spolkové republiky Německo, prezident Frank-Walter steinmeier, německý kancléř Olaf Scholz a řada dalších. Zazní skladby Hanse Krásy a Leny Stein-Schneider. Vzpomínkový akt budou živě přenášet televizní stanice ARD a Phoenix a bude také ke zhlédnutí on-line na stránkách projektu www.musicanongrata.cz.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
505

Čtvrtý ročník Věčné naděje odhaluje svůj podzimní program. Festival s unikátním posláním se zaměřuje na hudební skladatele, kteří tvořili v hrůzných podmínkách koncentračních táborů. Během října a listopadu zvou organizátoři na koncerty, přednášku a literární čtení ve výjimečných prostorách. Ve spolupráci s projektem Musica non grata zahájí festival tuto neděli 24. října ve Státní opeře skladby Pavla Haase, Gideona Kleina, Viktora Ullmanna a Antonína Dvořáka, tedy díla zkomponovaná přímo v Terezíně nebo zde prováděná. Přednesou je členové orchestru Státní opery, její sólisté a hobojista Vilém Veverka pod vedením dirigentky Olgy Machoňové Pavlů. O vstupenky na tento koncert můžete na našem portálu stále ještě soutěžit.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
Bily-panopera2810premiera

V sezóně 2021/2022 svým divákům Národní divadlo moravskoslezské nabídne celkem dvaadvacet premiérových titulů. Ty zahrnují sedm oper, devět činoher, tři baletní inscenace a tři muzikály. NDM posouvá řady předplatného – tomu, kdo abonmá vloni nevrátil, jej divadlo aktualizuje pro následující sezónu, pouze s drobnými změnami, jelikož některé tituly už kvůli licencím nebude možné dohrát. Brožura s informacemi pro diváky i předplatitele bude k dispozici zdarma v divadlech a v prodejní pasáži se zahájením sezóny, už nyní ji zájemci najdou na webu divadla.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
6

„Je naprosto přirozené, že budu zpívat automaticky jinak antifonu Hildegardy z Bingenu a cappella a jinak Ligetiho Le Grand Macabre s orchestrem. Ale obojí mě baví!“

„Podařilo se mi najít vnuka Hanse Winterberga, Petera Kreitmeira, který na můj opatrný dotaz, má-li přístup k Winterbergově pozůstalosti, reagoval s velkým nadšením a okamžitě nám zprostředkoval první noty. A stálo to zato!“

„Plánů je docela hodně, ale s ohledem na minulý nešťastný rok je už neberu jako hotovou věc. Smutek z tolika zmařených koncertů minulé sezóny zůstává…“

Přední česká sopranistka Irena Troupová je známá coby interpretka staré hudby, jíž se začala intenzivně věnovat už během studia hudební vědy na Karlově univerzitě. Ze spolupráce se souborem Musica Antiqua Praha pod vedením Pavla Klikara vzešel velký počet nahrávek a došlo k mnoha koncertům u nás i v zahraničí. V té době se u Ireny Troupové zrodil zájem i o hudbu soudobou – spolupracovala například s Petrem Ebenem, Svatoplukem Havelkou a dalšími skladateli. Po studiích působila především v Německu a brzy se stala vyhledávanou sólistkou i v dalších evropských zemích. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz zmiňuje svůj vztah k hudbě staré i nové, hovoří o projektech souvisejících s terezínskými autory a zve na křest nového CD s písněmi Hanse Winterberga. Ten se uskuteční tento pátek, 2. července, v 19 hodin v kostele svatého Vavřince v Hellichově ulici v Praze.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus

Krasa-quartet-foto1 Musica Orbis Bohemia představí další mladé české těleso přihlášené do letošní soutěže festivalu Pražské jaro. Na třetím online konceru tohoto cyklu vystoupí ve čtvrtek 27. května od půl osmé večer Krása Quartet, soubor, který vznikl v roce 2012 na Pražské konzervatoři ve třídě Tomáše Strašila. Kvůli epidemii Covidu talentovaní hudebníci bohužel v soutěži nemohli pokračovat, a tak jsou velmi rádi za možnost těchto streamů, které se vysílají ze sálu Minuta Skautského institutu na Staroměstském náměstí. Zazní Dvořákův smyčcový kvartet č. 11 C dur, Smyčcový kvartet č. 1 z podnětu Tolstého Kreutzerovy sonáty od Leoše Janáčka a Téma s variacemi pro smyčcový kvartet od Hanse Krásy, skladatele od kterého interpreti odvozují název svého tělesa. Koncert si bude možné poslechnout na Youtube a případně podpořit i koupí dobrovolné vstupenky na platformě GoOut. Zahraničním zájemcům bude koncert zpřístupněn přes platformu Bachtrack.com. Cyklus Musica Orbis Bohemia se zaměřuje na podporu mladých českých umělců. V předchozích koncertech vystoupili Duo Affettico a Ševčík kvartet.

Zveřejněno v AktuálněPlus
Strana 1 z 3