Filharmonie Hradec Králové se svým švýcarským šéfdirigentem a flétnistou Kasparem Zehnderem odtajnila následující, 46. sezónu. Program řazený do 6 abonentních řad nese motto „hudbu vidět i slyšet“. Navíc se uskuteční devět mimořádných koncertů, festival soudobé orchestrální hudby Hudební fórum Hradec Králové a také 7. ročník projektu Hradecký memoriál, jehož posláním je připomínat novodobé dějiny našeho státu prostřednictvím uměleckých forem.
„Je až neuvěřitelné, kolik mámivé hudby dokázal sedmatřicetiletý autor vyslovit ve válečném roce.“
„Obrovský obdiv patří sólistovi a také celému orchestru.“
„Dirigent Jiří Rožeň pojal Beethovenovu symfonii promyšleně, uvážlivě a zjevně celým srdcem.“
Mistrovské housle plné temperamentu. Takový název si zvolila Moravská filharmonie Olomouc pro závěrečný koncert své 77. koncertní sezóny 27. dubna 2023 v Redutě. Atraktivní byl i výběr dvou zcela odlišných autorů, Arama Chačaturjana v Koncertu pro housle a orchestr a Ludwiga van Beethovena v 7. symfonii, to vše v podání mládí doslova strhujícího. Oba hlavní protagonisté večera, houslista Patrik Sedlář a dirigent Jiří Rožeň, patří ke generaci v podstatě nastupující, ale svými dosavadními úspěchy už jsou pevně zakotveni v interpretační elitě.
Ostravské centrum nové hudby pořádá tři koncerty Ostravské bandy v New Yorku s programem hudby českých a amerických skladatelů. Ve čtvrtek 20. dubna orchestr vystoupí v Buchwald Theater v Brooklyn College, jehož sál je součástí nového komplexu univerzitní konzervatoře Leonard & Claire Tow Center for the Performing Arts, a v pátek 21. dubna zahraje v Bohemian National Hall na Manhattanu. Tomu předchází „work in proces“ - vystoupení v sídle S.E.M. Ensemble v Brooklyn Heights, a to dnes, ve středu 19. dubna. Skladatelé a členové Ostravské bandy se též setkají s mladými skladateli na odpoledním semináři 20. dubna, opět na výše jmenované Brooklyn College. Newyorské koncerty Ostravské bandy budou dirigovat Jiří Rožeň a Petr Kotík. Podílejí se na nich také členové souboru S.E.M. Ensemble. Dramaturgie koncertů bude demonstrovat česko-americkou návaznost a zastoupeni budou autoři jako Jan Rychlík, Rudolf Komorous, Frederic Rzewski, Philip Glass, Pauline Oliveros, Petr Bakla, František Chaloupka, Petr Kotík, Jana Vörösová, Pavel Zemek Novák, Roscoe Mitchell, Phill Niblock a Christian Wolff.
„Viděli jsme šest necelých půlhodinových portrétů našich dirigentů.“
„Jednotlivé díly se od sebe nelišily příliš svým zpracováním, ale především tím, že každý z portrétovaných dirigentů je nezaměnitelnou osobností.“
„Nezbývá než doufat, že Česká televize na svůj šestidílný záslužný cyklus v budoucnu naváže a připraví další dirigentské profily.“
Od 25. ledna do 1. března odvysílala Česká televize šestidílný dokumentární cyklus o našich dirigentských osobnostech, a sice pod jednoduchým názvem Dirigenti. Viděli jsme portréty umělců různých zaměření: od specialisty na historicky poučenou interpretaci staré hudby přes dirigenty zabývající se operou až po dirigenty působící především v zahraničí. Režie byla svěřena šesti režisérům (Markéta Ekrt Vílková, Miroslav Janek, Jakub Sommer, Petra Všelichová, Šimon Šafránek, Slobodanka Radun), kteří vytvořili velice zdařilé portréty daných osobností, v nichž jsme mohli nahlédnout i do soukromí a podívat se na jejich dirigentskou práci u nás i v zahraničí.
„V březnu se bude konat premiéra nového nastudování Dvořákovy Rusalky pod taktovkou Tomáše Netopila, na květen 2024 divadlo plánuje premiéru Smetanova Tajemství v režii Ondřeje Havelky.“
„Národní divadlo chystá večer, ve kterém zazní Pucciniho komedie Gianni Schicchi a před ní novinka s názvem Don Buoso. Jan Kučera složil ´černou operní komedii´ s režisérem a libretistou Davidem Radokem.“
„Novým projektem sezony bude koncertní řada písňové a komorní tvorby v podání sólistů Opery Národního divadla a Státní opery ve Stavovském divadle.“
V sezoně 2023/2024, která bude spjata s Rokem české hudby 2024 a s březnovým dvoustým výročím narození Bedřicha Smetany, plánuje uvést Opera pražského Národního divadla a Státní opera devět premiér. Jsou mezi nimi díla českých klasiků, Verdiho, Strausse a meziválečných skladatelů i novinka od Jana Kučery. Na repertoáru zůstávají tři desítky dalších titulů.
Šestá symfonie Bohuslava Martinů, známá jako Symfonické fantazie, zazní dnes večer v americkém Seattlu. Orchestr Seattle Symphony povede český dirigent Jiří Rožeň. Na programu bude ještě koncertní předehra Karneval Antonína Dvořáka a 2. klavírní koncert Sergeje Rachmaninova, ve kterém vystoupí jako sólista japonský pianista a skladatel Nobuyuki Tsuji. Stejný program zazní ještě v sobotu večer, opět v Benaroya Hall. V sezóně 2022/23 Rožeň, absolvent konzervatoří a univerzit v Praze, Salcburku, Hamburku, Curychu a Glasgow, absolvuje tři důležité debuty s orchestry v Severní Americe a opakovaně hostuje na zajímavých místech v Evropě. Mimo jiné také na podzim debutoval ve Švédsku v nové inscenaci Smetanovy Prodané nevěsty pro divadlo v Göteborgu.
„Závěr to měl být monumentální, ale popravdě řečeno, byl to jen apendix k předešlým projektům.“
„Schulhoffův nihilismus, chaos a chtíč, který spaluje člověka a který režisér Calixto Bieito dovedl ad absurdum, vedl k vnitřnímu odmítnutí díla publikem.“
„Orchestr Státní opery pod taktovkou Jiřího Rožně hrál velmi kompaktně a instrumentálně barevně. Sólisté se vydávali ze všech svých nejlepších sil.“
Festival Janáček Brno 2022, který zahájil 2. listopadu monumentální projekt ze spojených Janáčkových děl Z mrtvého domu a Glagolská mše, ukončila v neděli 20. listopadu opera Plameny Erwina Schulhoffa. Dílo, které mělo premiéru 27. ledna 1932 právě v Brně, se tam po devadesáti letech zase vrátilo. Tentokrát jako inscenace Národního divadla v Praze, kde byla poprvé uvedena 12. června 2022 v rámci mezinárodního kulturního a hudebního projektu Musica non grata, na němž participuje Česká republika a Spolková republika Německo.
Cyklus Musica non grata, který pořádá Národní divadlo, nabídne zajímavou konfrontaci dvou operních titulů, které spojuje stejné období vzniku a podobný životní osud jejich autorů. Národní divadlo moravskoslezské uvede v neděli 20. listopadu ve Státní opeře Zásnuby ve snu Hanse Krásy a na stejné jeviště se vrátí v posledních dvou reprízách ve čtvrtek 17. a v sobotu 26. listopadu opera Plameny Erwina Schulhoffa, inscenace čerstvě nominovaná na prestižní ocenění International Opera Awards.
„Mladý pan dirigent Rožeň s Janáčkovou filharmonií Ostrava ukázal, že Mendelssohnova předehra rozhodně nepatří do starého železa.“
„Šporclovy housle zpívaly jako o život.“
„Nebývá pravidlem, že sólista během jednoho večera zahraje víc než jeden koncert a nějaký ten přídavek. Šporcl i v tomto ukázal, že je nezaměnitelný a nezařaditelný originál.“
Jeden z nejznámějších českých houslistů Pavel Šporcl zavítal v rámci svého turné Pocta mistrům II do Ostravy. Na koncertě v kulturním domě Akord představil Šporcl své aktuální CD, které nedávno vyšlo u německého vydavatelství Hänssler Classic. Vedle ikonického koncertu Felixe Mendelssohna-Bartholdyho se na něm nachází exkluzivní světová premiéra zapomenutého Houslového koncertu č. 1, který napsal nejslavnější český houslista historie Jan Kubelík. Obě kompozice Šporcl na koncertě 23. září provedl spolu s Janáčkovou filharmonií Ostrava, kterou řídil dirigent Jiří Rožeň.
Ve dvou premiérách v pátek 16. a v neděli 18. září bude po osmdesáti devíti letech ve Státní opeře uvedena revuální opereta Ples v hotelu Savoy maďarského skladatele Paula Abrahama. Představení režijně zpracoval Martin Čičvák, hudebního nastudování se ujal Jan Kučera. Abraham byl nazýván „králem jazzové operety“ a jeho závratnou kariéru v roce 1933 ukončil nástup nacismu. Premiéra Plesu v hotelu Savoy zahájí podzim cyklu Musica non grata. Dále se diváci se mohou těšit na pohádkovou operu Švanda dudák, návrat Zásnub ve snu a na poslední tři reprízy surrealistických Plamenů. To vše se odehraje na scénách Národního divadla. Cyklus tak připomene tvorbu Paula Abrahama a česko-německých „nežádoucích“ skladatelů Jaromíra Weinbergera, Hanse Krásy a Erwina Schulhoffa.
Šestý ročník Hudebního festivalu Zlatá Pecka začne už tuto neděli 21. srpna v 11 hodin, a to Slavnostní mší spojenou s hudebním programem. V chrudimském kostele Nanebevzetí Panny Marie zazní Mozartova duchovní tvorba, úvodní mši svatou bude celebrovat emeritní kanovník kolegiátní kapituly Všech svatých na Hradě Pražském a duchovní při kostele Panny Marie v Hradci Králové, vysokoškolský pedagog, historik a spisovatel Tomáš Petráček. V hlavním programu festivalu je celkem dvanáct představení, která se budou konat v Chrudimi, Holicích, Pardubicích a České Třebové. Festivalové pódium nabídne hudební produkci návštěvníkům chrudimského Resselova náměstí od úterý 23. srpna do neděle 28. srpna.
„Divák byl v Trojhalí konfrontován s velmi nezvyklým prostředím. Realizační tým byl rozmístěn nesouměrně prostorem na různých dopravních prostředcích a vyvýšených plošinách.“
„Obrovské nároky na koncentraci v podobě přesných nástupů a spolehlivé souhry zajistil perfektním způsobem připravený, iniciativní a nadšený dirigent Jiří Rožeň.“
„Provedení Nonova Prométhea se nepochybně může řadit k nejvýznamnějším operním realizacím současnosti.“
Dny nové opery 2022 jsou minulostí. Velké finále se konalo v Trojhalí Karolina 30. června, kde zazněla jedna z nejoriginálnějších oper 20. století. Prométheus italského skladatele Luigiho Nona nastudovali dirigenti Jiří Rožeň a Petr Kotík ve scénické realizaci Jiřího Nekvasila a Davida Baziky. Součástí Nonovy opery je živá elektronika, sbor, sólisté a orchestr. Nad provedením jedné z nejpozoruhodnějších oper minulého století se sešli Ostravská banda, Ostrava New Orchestra, Canticum Ostrava a četní sólisté. Prométheus v české premiéře byl uveden v italském originále.
„Můj obdiv však rozhodně patří Denysu Pivnickému, který extrémně náročnou roli Dona Juana ‚vydržel‘.“
„Z dalších sólistů nelze pominout výkon sopranistky Tamary Morozové, dle mého soudu dalece převyšující i zmíněnou Korosunovou.“
„Pokud má inscenace slabé místo, je to dle mého názoru režie, která ani zdaleka nevytěžila možnosti fantasknosti a surrealističnosti celého díla. Tím spíše, když je možné ho inscenovat v tak skvěle technologicky vybaveném divadle.“
V neděli 12. června uvedlo Národní divadlo ve Státní opeře pod hlavičkou projektu Musica non grata premiéru dvouaktové opery Erwina Schulhoffa Plameny. V nastudování dirigenta Jiřího Rožně a v režii Calixta Bieita se představili v titulních rolích tenorista Denys Pivnickij, mezzosopranistka Tone Kummervold a sopranistka Victoria Korosunova.
Komorní filharmonie Pardubice přichází s novou sezónou a obnovuje abonmá ve stejném rozsahu, na jaký byli její posluchači zvyklí. Během řady koncertů se představí jak přední čeští, tak zahraniční sólisté, kteří budou ve značné převaze. Hostující umělci pokryjí širokou škálu sólových nástrojů. Na ty tradičnějších, jako jsou housle či klavír, zahrají Václav Hudeček, Marek Kozák, Igor Ardašev nebo Michal Mašek. Objeví se ale také sólová trubka, hoboj, violoncello, varhany, marimba či kontrabas, který se vidí málokdy. Dramaturgie zaručuje obsahovou pestrost, co se sólových nástrojů i titulů jednotlivých koncertních programů týče, a kromě žánru takzvané „klasiky“ opět nabídne i několik soudobých skladeb.
Ostravské centrum nové hudby připravilo dva koncerty u příležitosti osmdesátých narozenin skladatele, dirigenta a flétnisty Petra Kotíka. Ve světových premiérách zazní devět kompozic od devíti skladatelů, které napsali právě pro tuto příležitost. První koncert se bude konat v úterý 26. dubna v Galerii PLATO v Ostravě, druhý ve čtvrtek 28. dubna v Centru současného umění DOX+ v Praze. Obě akce začnou v 19 hodin.
Ostravské centrum nové hudby ve spolupráci s Národním divadlem moravskoslezským od 25. do 30. června uvede jedinečnou kontinuální přehlídku nové opery v České republice Bienále NODO / Dny nové opery Ostrava. Pořadatelé letos v obou operních domech Národního divadla moravskoslezského, na krytém náměstí Trojhalí Karolina a lyžařské sjezdovce v Palkovicích nabídnou operní díla a vokální performance osmi skladatelů, a sice Luigiho Nona, Salvatora Sciarrina, Petra Kotíka, Matouše Hejla, Miroslava Tótha, Judith Berkson, Jamese Laytona a Lucie Páchové. Účinkovat budou sóloví pěvci a dirigenti z Evropy a USA, inscenační týmy z Polska, Německa, Slovenska i od nás, dále sbor Canticum Ostrava Jurije Galatenka a orchestry Ostravská banda a ONO / Ostrava New Orchestra. Deset let od svého založení tak festival NODO demonstruje sílu uměleckého projevu soudobé opery.
„Šostakovičova Slávnostná predohra je brilantné orchestrálne dielo, no oslavuje kult falošnej revolučnej pozitivity.“
„Talentovaný Jiří Rožeň sa snažil, no hrať Čajkovského symfónie, aj tie rané, s jedenástimi prímami je pod hranicou únosnosti.“
„Pri počúvaní Prokofievovho koncertu sa pamätníkovi v mysli vybaví interpretačné majstrovstvo klaviristov Petra Toperczera a Mariana Lapšanského.“
Abonentný cyklus Slovenskej filharmónie pokračoval v dňoch 3. a 4. februára 2022 v bratislavskej Redute ďalšou dvojicou koncertov. Pod taktovkou mladého, v našom meste po prvýkrát účinkujúceho českého dirigenta Jiřího Rožeňa uviedol orchester SF program, zostavený výlučne z ľúbivých, menej známych, no poslucháčsky príjemných diel ruského symfonického repertoáru. V spolovice zaplnenej koncertnej sieni (omikron je na ústupe, no ešte sále šarapatí) odzneli skladby Dmitrija Šostakoviča, Sergeja Prokofieva a Pjotra Iljiča Čajkovského. Ako sólista Prokofievovho Tretieho klavírneho koncertu sa obecenstvu predstavil španielsky juveníl Leo de María, laureát nedávneho posledného ročnika Medzinárodnej klavírnej súťaže Johanna Nepomuka Hummela.
Mladý český dirigent Jiří Rožeň debutově vystoupí se Slovenskou filharmonií, a to zítra a v pátek v sále prvního slovenského orchestru od 19 hodin. Program otevře Šostakovičova Slavnostní předehra, op. 96. Následovat bude Prokofjevův Třetí klavírní koncert, op. 26, v němž se sólového partu ujme mladý Španěl Leo de María, laureát Mezinárodní soutěže Johanna Nepomuka Hummela. „Rodák z Madridu má na svojom konte viac ako 30 národných a medzinárodných ocenení. Oceňovaný je pre fascinujúcu kombináciu brilantnej hry, veľkej dávky senzibility a hlbokej vášne. V súčasnosti je poslucháčom na Univerzite Mozarteum v Salzburgu v triede profesora Pavla Gililova,“ představují umělce pořadatelé. Koncert uzavře Symfonie č. 1, op. 13 Zimní sny Petra Iljiče Čajkovského.
„Interpretovat hudební grotesku vyžaduje zkušenost několika hudebních žánrů a tu zatím Rožeň nemá.“
„To, co vytvořila režijní koncepce Barbory Horákové Joly na jevišti, nebyla ani groteska. Její režijní koncepce se dá nazvat jedním slovem – binec.“
„Jde o velmi těžkou roli, kde během celé půlhodiny prakticky není jediné místo, kdy by si sólistka oddechla, a Petra Alvarez Šimková ji zvládla výborně.“
Je skvělé, když se dramaturgie divadla rozhodne, že poruší ten koloběh uvádění stále stejných oper a dá se cestou hledání děl, která jsou uváděna zřídka, a navíc jsou mimořádná buďto svým vznikem, nebo uměleckými výboji. Nejlépe obojím. Pak už stačí, aby se našel skvělý realizační tým, a na úspěch je zaděláno. Problém nastane, když se realizační tým s dílem míjí.
„Byl bych s chutí absolvoval i dvě, a to celkem tříapůlhodinová přestavení za sebou.“
„Rusalka mě provází v různých formách od dětství, její první představení jsem viděl před více než šedesáti lety ke svým desátým narozeninám.“
„Se Zdeňkem Troškou jsem se doslova srazil v zákulisí. Na otázku, jakých pár zásadních vět by pro mne měl, shrnul vše v jedinou: Na partituře je napsáno lyrická pohádka o třech dějstvích a přesně o to, a o nic jiného, jsem se snažil.“
Po dvou letech na návštěvě rodné Prahy. Alexander Goldscheider, publicista, muzikolog, producent, hudebník a spisovatel, už čtyři desetiletí Londýňan, se rozepisuje o čerstvém, jen pár dní starém dojmu z inscenace Dvořákovy Rusalky, kterou hraje Národní divadlo v budově Státní opery. Režíroval ji Zdeněk Troška, na repertoáru je už od roku 2005 a do titulní role čerstvě vstoupila Kateřina Kněžíková. Nebyl by to autor memoárové knihy s charakteristickým titulem Cílené náhody, aby do své glosy nepromítl osobní vzpomínky. A protože také rád fotografuje, připojuje řadu snímků.
