PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Fialův báječný Český filharmonický sbor Brno zazářil, počasí nepočasí.“

„Koncert byl moudře trochu zkrácen, variantou bylo jeho zrušení při krajní nepřízni počasí.“

„Režijně zdařilý byl odchod tenoristy Anthony Gregoryho z pódia – v příznačné mimice a gestu, přesně ve výrazu zazpívaného textu.“

V závěru letošního dvaatřicátého ročníku Festivalu Krumlov vystoupila 5. srpna Filharmonie Bohuslava Martinů ze Zlína spolu s Českým filharmonickým sborem Brno a sólisty v Pivovarské zahradě. Na programu měly být sborové scény z operního světa Giuseppe Verdiho a kantáta Carmina Burana Carla Orffa, z trilogie Trionfi. Krajně nepříznivé počasí vedlo organizátory k úpravě, zkrácení programu, takže se Orffovo dílo stalo zřetelně dominujícím bodem večera. Alternativou mohlo být snadno i zrušení koncertu, nepřízeň počasí byla značná.

„Kdo by od režiséra Michieletta čekal, že uvidí Aidu zasazenou mezi pyramidami, slony a velbloudy na scéně, mýlil by se.“

„Vynikající bylo hudební nastudování Daniela Rustioniho, který v mnohokrát slyšené partituře odkryl sebemenší detaily, přičemž ctil interpretační tradici.“

„Mezinárodní obsazení Aidy bylo velice vyrovnané a kvalitní.“

Po několikaleté přestávce se do repertoáru Bavorské státní opery v Mnichově vrátila Verdiho nesmrtelná opera Aida. Nová inscenace této opery měla premiéru 15. května 2023 v mnichovském Národním divadle. Je dílem italského dirigenta Daniela Rustioniho, který je od roku 2021 prvním hostujícím dirigentem v Mnichově (především pro italský obor) a režiséra, rovněž italského původu, Damiana Michieletta, dnes jednoho z nejrenomovanějších operních režisérů vůbec. Scénu vytvořil Paolo Fantin, kostýmy Carla Teti, choreografii Thomas Wilhelm a sbory nastudoval Johannes Knecht. Inscenace byla také třikrát uvedena v rámci letního operního festivalu. Pochopitelně se setkala s velkým zájmem publika, neboť se jedná o jednu z nejoblíbenějších oper celé historie tohoto žánru.

„Amplifikace orchestru nebyla příliš zdařilá, homogenitu orchestru málo podpořila, svrchní alikvoty poněkud potlačila, barva nástrojů nebyla dosti diferencována.“

„Eliška Weissová se představila jako výrazná interpretka Libuše, jichž dnes máme jako onoho pověstného šafránu.“

„Barytonista Daniel Čapkovič zaujal, krom přirozené krásy svého hlasového fondu, dokonalou plynulostí italské kantilény ve Verdiho Donu Carlosovi, v árii Rodriga.“

Dvacátý ročník Mezinárodního hudebního festivalu Třeboňská nocturna zakončil 15. července operní koncert na nádvoří Městského úřadu Třeboň, tradičně pod názvem Pocta Emě Destinnové. Protagonisty finále festivalu byli sopranistka Eliška Weissová a barytonista Daniel Čapkovič, Filharmonii Hradec Králové dirigoval Jan Chalupecký. Hudební festival sestával celkem ze sedmi koncertů s výbornou, kontrastní dramaturgií. Závěrečný koncert byl skvělou tečkou za jubilejním ročníkem skvělého festivalu na jihu Čech.

„Letní jízdárnu použil letos Festival Krumlov pro uspořádání open-air koncertu po dlouhých letech.“

„Violeta provází Zuzanu Markovou po celou její dosavadní kariéru. Účinkovala už ve čtrnácti různých inscenacích.“

„V rámci estetiky ozvučení těžko posuzovat. Jemné nuance takováto reprodukce nepodchytí.“

Sobotní večer uprostřed července. Zřejmě nejteplejší den letošního roku se pomalu zklidňuje, ale horko přetrvává. Cesta do Letní jízdárny českokrumlovského zámku, která vede ze starého města poměrně strmě nahoru, je v tom nejpříkřejším místě z ošlapaného dřeva. Utkví vám v paměti…

„Opera Ernani se moc často neuvádí – nejspíš proto, že hudba je velmi konvenční a příběh poměrně naivní.“

„Sbor toho má v Ernanim strašně moc.“

„Nárokům dirigenta Enriqueho Mazzoly někdy není snadné dostát, ale když se to pak povede, má to úžasný švih.“

Pražský filharmonický sbor i letos účinkuje v Bregenzu na tamním letním festivalu. A i letos ho umělecky vede Lukáš Vasilek, už přes patnáct let hlavní sbormistr pražského tělesa. Festival začíná 19. července premiérou díla, do níž je český sbor obsazen, a to Verdiho operou Ernani. A i tomto případě se historie opakuje. Už poněkolikáté sbor zpívá pod vedením italského dirigenta Enriqueho Mazzoly a podruhé ho režíruje nizozemská umělkyně Lotte de Beer. Vedle scénického provedení opery Ernani sbor účinkuje také v hlavní festivalové produkci prováděné na jezerní scéně už druhým rokem, v Madame Butterfly Giacoma Pucciniho.

„Vévodit Galakoncertu z Paříže 14. července budou například tenorista Jonas Kaufmann nebo barytonista Ludovic Tézier; diváky hodlá zaujmout i hvězdný klavírista Daniil Trifonov.“

„Svébytnou disciplinou, náchylnou k mnoha problémům, je ale samotný televizní přenos; co divákovi doma před ‚bednou‘ nabídnout?“

„Detaily nemusí diváka v bytě zajímat; možná ale dodají další rozměr sledování pátečního přenosu na ČT Art.“

Jako pokaždé během posledních jedenácti let i tento pátek se – v den státního svátku Francie – zaplní Martova pole pod Eiffelovou věží desítkami tisíc diváků, což v zemi, která co chvíli vře výbuchy pouličního násilí, představuje i bezpečnostní riziko. Především je však večer 14. července vítanou příležitost nabídnout široké veřejnosti „to nejlepší z klasiky“. Jak publiku rozesetému po trávníku, tak milionům televizních diváků v mnoha zemích světa včetně České republiky. Letos program ČT Art odvysílá Galakoncert z Paříže podesáté za sebou.

„Kyzlinkovo vedení symfonické roviny programu akcentovalo výrazně, opravdu vědomě a záměrně nízké dynamiky a neokázalý citlivý výraz.“

„Kristine Opolais přece jen nemá k dispozici výrazové rozpětí tak široké, aby byla skutečně nenapodobitelnou a nezapomenutelnou.“

„V případě Ramóna Vargase už trochu opatrnější zpívání, vedené nikoli do krajnosti a na doraz. Na délku kariéry však vlastně stav hlasu i výkon hodný obdivu.“

Dvouhodinový program s jediným přídavkem, jmény hvězdný, ve výsledku uspokojivý, takový byl operní koncert na Smetanově Litomyšli. V pátek byli jeho protagonisty ve Festivalové hale sopranistka Kristine Opolais a tenorista Ramón Vargas, ozdobou však byl po celý večer orchestr PKF — Prague Philharmonia s dirigentem Jaroslavem Kyzlinkem.

„Rozhlasové stanice dnes většinou vysílají digitálně a jejich vysílání můžeme poslouchat nejen v digitálním rozhlasovém přijímači, ale můžeme je nalézt i ve svém počítači.“

„Opery se většinou vysílají v sobotu, protože na tento den bývají také plánované různé přímé přenosy z operních domů.“

„Jednou z rozhlasových stanic, která se příkladně opeře věnuje, je rakouská Österreich 1, která vysílá operu každou sobotu večer.“

Rakouský rozhlas vysílá každou sobotu večer na stanici Österreich 1 operní záznamy. Přinášíme přehled červnových a červencových titulů. Jedná se o poměrně čerstvé snímky z newyorské Metropolitní opery, Vídeňské státní opery, z Divadla na Vídeňce, milánské La Scaly, Divadla prince regenta v Mnichově, ze Štýrského Hradce, z Královské opery Covent Garden v Londýně a v případě Rusalky o koncertní záznam z pražského Rudolfina.

„Spieva bez akéhokoľvek prejavu námahy, akoby sa s každým tónom hrala a publiku ho bezprostredne posúvala.“

„V parte Mimì naplno ukázala, ako dokáže modelovať melodické frázy, viesť ich plynule, nápadito, bez zaváhania, nehľadiac na to, aké technické úskalia obsahujú.“

„Rastislav Štúr viedol orchester k živému, aktívnemu výkonu, s dôrazom na romantické, v prípade Bohémy možno až sentimentálne roviny.“

Ďalší zo série operných galavečerov pod hlavičkou Nachtigall Artist patril víťazke minuloročnej Operalie, arménskej sopranistke Juliane Grigoryan. 26. júna sa v Rudolfinu predstavila ako Mimì, Violetta, ale aj ako Rusalka – a všetkých prítomných presvedčila o tom, že stále vzrastajúcu pozornosť hudobného sveta si zaslúži absolútne oprávnene. Spoločnosť na pódiu jej robili dva výrazné talenty agentúry Nachtigall Artist: Petr Nekoranec a Boris Prýgl. Partnerom bol sólistom už tradične orchester PKF – Prague Philharmonia, tentokrát pod taktovkou Rastislava Štúra.

„Velmi potěšující byla skutečnost, kolik lidí přišlo narozeniny konzervatoře oslavit.“

„Zvuková stránka koncertu byla ošetřena nejlepším možným způsobem.“

„Volba náročné baletní partitury, stejně jako pokus o spojení baletu a dramatu, nebyly pro mladé interprety ideální volbou.“

Multifunkční aula Gong v Ostravě se stala místem setkání nejstarších i nejmladších generací, které spojuje jedna instituce: Janáčkova konzervatoř. Sedmdesáté narozeniny přišlo oslavit přes tisíc absolventů a pedagogů, kteří zaplnili prostornou aulu téměř do posledního místa. Komponovaný večer v podání současných studentů a absolventů ostravské konzervatoře nabídl hudební, taneční a dramatické umění. Režii večera měl na starosti Peter Gábor. Koncert se konal jako součást MHF Leoše Janáčka, který v tomto týdnu v Ostravě vyvrcholil.

„Historické budovy muzea pod siluetou věží Petrova tvoří romantickou atmosféru a je tu překvapivě dobrá akustika, neboť nádvoří je ze všech čtyř stran obstoupeno budovami.“

„Orchestr si připravil jak unikátní skladby, psané přímo pro něj, tak i úpravy orchestrálních částí ze známých oper.“

„Poprvé se tedy stal festival Brno Brass fest součástí velkého letního brněnského festivalové dění a strhl na sebe pozornost obyvatel i návštěvníků Brna.“

Žesťový orchestr Moravia Brass Band vystoupil ve čtvrtek 15. června se zahajovacím koncertem festivalu Brno Brass Fest na Biskupském dvoře Moravského zemského muzea a zahájil tak řadu akcí, které představují žesťová uskupení v zajímavých seskupeních a na nejrůznějších místech. První koncert se konal pod názvem Moravia Brass Band in opera, dirigoval kmenový dirigent souboru Chuhei Iwasaki a na sólovou trubku hrál Stanislav Masaryk.

„Bude to možná znít jako klišé, ale opravdu mám nejraději Leoše Janáčka a jeho operu Z mrtvého domu. Dalším mým oblíbencem je Richard Strauss, jehož Salome právě připravujeme. Je to náročná, ale ve finále nejvíc vzrušující práce, a to jak s orchestrem, tak se zpěváky.“

„Jestli má nějaký režisér potřebu sdělit něco z moderní doby moderním způsobem, není myslím lepší cesty, než je nová, moderní opera. Z historického hlediska taky chceme zanechat dějinám hudby vzorky dnešní doby.“

„Musíme si upřesnit, co jsou současní autoři, já bych to období vymezil na posledních sto let. V této poslední době existovala spousta skvělých skladatelů, které ještě vůbec neznáme a kteří propadli sítem dějin zcela nezaslouženě. Takový Otakar Jeremiáš, Josef Bohuslav Foerster, Mieczysław Weinberg, nebo brněnský František Gregor Emmert, Alois Piňos, Arnošt Parsch… je tu spousta krásné hudby, na kterou by se nemělo zapomínat.“

Ondrej Olos je dirigentem Janáčkovy opery a je pověstný svojí důkladností a pečlivostí. Patří ke střední generaci dirigentů, kteří prošli brněnskou JAMU a kterým se daří prosazovat nejen v domácím prostředí. Působí v souboru již dvacet let a stojí za nastudováním většiny operních titulů, i když ne vždy jako hlavní dirigent. Je to on, na kterého se mohou hudebníci i pěvci vždy spolehnout a který vytváří stabilní a bezpečné klima v souboru.

„Na operní scéně debutovala ve švýcarské Basileji.“

„Průlom v její kariéře znamenalo angažmá v Bayreuthu, kam ji přivedl Wieland Wagner.“

„Grace Bumbry se pravidelně věnovala i interpretaci písní a řada jejích recitálů je zaznamenána.“

Náhoda tomu chtěla, že 7. května letošního roku zemřely dvě významné mezzosopranistky: česká operní pěvkyně a herečka Soňa Červená v Praze a americká pěvkyně Grace Bumbry ve Vídni. Soňa Červená se dožila požehnaného věku 97 let, Grace Bumbry skonala ve svých 86 letech.

„Již před zahájením slavností zněl z balkonu Besedního domu zvuk mužského sboru Láska opravdivá, který lákal na odpolední a večerní program. Hlavní část odpolední slavnosti se započala v 17 hodin na nádvoří, které bylo propojeno s nádvořím vedlejšího Pražákova paláce.“

„Milé a profesionální bylo vystoupení mladého studenta pěvecké konzervatoře v Pardubicích Richarda Kolaře, syna sbormistra, který přednesl čtyři písně italských skladatelů.“

„Akademický smíšený pěvecký sbor Pečman a mužský sbor Láska opravdivá pod vedením sbormistra Jana Špačka provázel po zahájení na balkoně hosty po celou dobu konání slavnosti a následně i po slavnostním koncertě.“

Jako před 150 lety, kdy byl v Brně slavnostně otevřen Besední dům, tak i 1. května 2023 se probudil na nádvoří tohoto domu duch české pospolitosti 19. století. Mužský sbor Láska opravdivá se sbormistrem Janem Špačkem zpíval již dlouho před sedmnáctou hodinou z balkonu a lákal na neobvyklou akci. Od 17 hodin se sešli milovníci zpěvu a hudby, aby byli součástí programu, který navodil atmosféru předminulého století. Nechyběli návštěvníci v dobových kostýmech ani dívky v krojích, nabízející příchozím chléb a sůl. Sbor Beseda brněnská pod vedením Petra Kolaře pak na nádvoří zval na večerní program, který se již konal uvnitř, v sále.

„Do posledního místa zaplněná Dvořákova síň Rudolfina přesvědčivě ukázala, s jakým dychtivým očekáváním a vypjatě nadšenou odezvou publika bývají spojeny koncertní pěvecké exhibice.“

„Grigòlo si publikum podmanil hned prvním číslem, Verdiho proslulou árií La donna e mobile, s až nadsazeným temperamentem a expresivitou.“

„Možno konstatovat, že Vittorio Grigòlo v Praze potvrdil pověst „stoprocentního italského tenora“, která ho předcházela.“

K atraktivním hudebním zážitkům třetí dubnové neděle v Praze (16. dubna) nesporně patřil samostatný recitál italského tenoristy Vittoria Grigòla z árií operního verismu a italského a francouzského romantismu 19. století pořádaný agenturou Nachtigall Artists. Do posledního místa zaplněná Dvořákova síň Rudolfina přesvědčivě ukázala, s jakým dychtivým očekáváním a vypjatě nadšenou odezvou publika bývají spojeny koncertní pěvecké exhibice. První polovina večera – orámovaná áriemi Giuseppe Verdiho – navíc potvrdila, že nepomíjející lesk a popularita ve své době převratného operního směru v neztenčené míře přetrvává již druhé století.

 „Velikonoce 2023 s sebou přinášejí nový začátek. Chceme navázat na zavedenou tradici hledáním nových možností, jak náš festival učinit ještě výjimečnějším.“

„V centru našeho hledání bude letos postava Tannhäusera. Hrdiny ztraceného a svedeného, ale také poctivě hledajícího sebe sama.“

„Svět Richarda Wagnera, nejradikálnějšího hudebního inovátora v dějinách, pro nás bude novou startovní čarou i laboratoří zároveň, a to v opeře, na koncertech, v tanečních projektech i v elektronické hudbě.“

Chceme navázat na zavedenou tradici hledáním nových možností, jak náš festival učinit ještě výjimečnějším… Tolik ukázka z uvítacího textu programu salcburského Velikonočního festivalu 2023, který se uskutečnil od 1. do 10. dubna. Autorem těchto slov je festivalový intendant Nikolaus Bachler. Výroky o „novém začátku“ jsou skutečně namístě. Co však překvapí, je skutečnost, že se pan ředitel prakticky neobtěžuje s vysvětlením, proč vlastně k jakési nové éře festivalu vůbec dochází. Řekněme si to tedy ve stručnosti alespoň my.

„Obsazení španělského barytonisty Luise Cansina do titulní role bylo šťastným tahem.“

„Laskavý a moudrý nadhled, smířlivé uzavření děje. A strhující finále – nenápadně mistrovská fuga.“

„Začínám si uvědomovat, že jsem byl osel, konstatuje hrdina ve šmrncovním překladu Marie Kronbergerové.“

Nejnovější brněnský operní titul vydařeným způsobem propojuje invenci skladatele Giuseppe Verdiho a nápaditost režiséra Ondřeje Havelky. Potkali se v Mistrově posledním díle, které v roce 1893 všechny překvapilo. Po dvou tuctech dramat přišel totiž s komedií podle Shakespeara. Zábavnou i rozšafně moudrou. Národní divadlo Brno v Janáčkově divadle hraje od středy Falstaffa, hravou inscenaci, hudebně i divadelně opravdu dobrou.

„Je zajímavé, jak emeritní předseda Vídeňských filharmoniků Clemens Hellsberg prostřednictvím odborných textů akcentuje humanistickou linii.“

„Přínosné jsou jeho eseje s ohlédnutím do rakouské hudební historie.“ 

„Jeho retrospektivy jsou analytické s historickým kontextem a výrazně také ovlivněné osobními, kolegiálními či institucionálními vztahy.“

Emeritní předseda Vídeňských filharmoniků Clemens Hellsberg, který je členem umělecké rady Mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro, připravuje v současnosti třetí díl ze série knih Philharmonische Begegnungen / Die Welt der Wiener Philharmoniker als Mosaik / Filharmonická setkání. Svět Vídeňských filharmoniků jako mozaika. Publikace vyjde na podzim. Předchozí dva díly Hellsbergových knih jsou přínosné, i když zahrnují četné jeho veřejné proslovy, přednášky a již otištěné odborné statě.