PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Hned úvodní mohutný akord vtáhl posluchače do zvukově i obsahově pestré Rossiniho hudby, což svým energickým gestem podpořil šéfdirigent Stanislav Vavřínek.“

„Dokonalá technická virtuosita Romana Patkoló bez sebemenšího intonačního zaváhání, překrásný medový tón v působivé pomalé větě a radostný vizuální projev právem zvedly publikum ze židlí.“

„Celé provedení tohoto náročného, téměř hodinového díla klade vysoké nároky i na samotný fyzický výkon hráčů, přičemž vše musí působit uvolněně, radostně, přitom zároveň energicky a dravě.“

Závěrečné koncerty sezony Komorní filharmonie Pardubice (KFP) se udály pod vedením šéfdirigenta Stanislava Vavřínka ve dnech 12., 13. a 14. června 2023 v Sukově síni Domu hudby, domovské scéně orchestru. Po vstupní předehře k opeře Tancred Gioacchina Rossiniho publikum doslova uhranul fenomenální výkon světově proslulého slovenského kontrabasisty Romana Patkoló. Důstojným závěrem celé koncertní sezóny pak bylo zařazení jednoho z ikonických děl celé hudební historie, Symfonie č. 3 Es dur „Eroica“ Ludwiga van Beethovena.

„Z naprostého ticha se postupně, jakoby zdaleka, až ze zahrad, zvedala melodie svolávacích fanfár a rezolutně i majestátně vyzývala k revoluci.“

„Postupně se vynořující melodie vynesly na povrch lahodnou všeobecnou souhru.“

„Také sbor měl jednolitý téměř sametový témbr se zřejmým důrazem sbormistra Petra Fialy na význam a zvukomalebnost textu.“

V rámci 24. ročníku mezinárodního hudebního festivalu Hudba v zahradách a zámku Kroměříž zazněl dne 12. června 2023 ve Skleníku Květné zahrady slavnostní zahajovací koncert festivalu k 25. výročí zápisu zahrad a zámku v Kroměříži na Seznam světového dědictví UNESCO. Symfonie č. 9 d moll s Ódou na radost Ludwiga van Beethovena pro orchestr, sóla a smíšený sbor nebyla vybrána náhodně. Autograf její poslední věty byl již v minulém století zařazen na seznam světového dokumentárního dědictví UNESCO a v příštím roce tomu bude 200 let od chvíle, kdy zazněla poprvé.

„Problémem bylo a je, že málokterá skladba, snad jen s výjimkou Novosvětské, by se dala na takto zvýrazněném místě opakovat každý rok. Beethovenova Devátá ano.“

„Emocí, které k hudbě patří primárně a snad i neoddělitelně, bylo během festivalu přítomno dost.“

„O mimořádné otevření festivalu se postaral hned 12. května Orchestr Velšské národní opery z Cardiffu se svým šéfdirigentem Tomášem Hanusem. Jejich Má vlast byla opravdu Smetanova.“

Po třinácti letech uzavřela Pražské jaro zase jednou Beethovenova Devátá. Lepší završení festivalu, který se během tří týdnů dennodenně pohybuje mezi národním a mezinárodním rozměrem, zatím nikdo nevymyslel. Jaký byl 2. června v Obecním domě poslední večer s Českou filharmonií, Pražským filharmonickým sborem a Christophem Eschenbachem? A jaký byl celý osmasedmdesátý ročník, který 12. května na stejném místě otevřel Tomáš Hanus s orchestrem Velšské národní opery?

„Orchestr ozdobil zahájení festivalu stylovým, muzikálním a angažovaným provedením ikonického díla, které má v jeho pojetí jedinečnou zvukovou a výrazovou podobu.“

„Eroica vyzněla výrazně duálně. Rázná sforzata střídaly elegantní odtahy a kličky, naléhavou zaťatost a bojovnost finesy téměř salonní.“

„Provedení bylo průsečíkem mocného potenciálu tělesa a vůle dirigenta, z jehož strany směřovalo do výsledné podoby pochopení pro historicky poučený přístup i zkušenost s moderními tělesy.“

Nenápadný, ale zcela zásadní koncert se uskutečnil v úterý v Kroměříži. Proslulý vídeňský orchestr dobových nástrojů Concentus musicus Wien zahrál ve Sněmovním sále zámku Beethovenovu symfonii Eroica, a to za řízení Tomáše Netopila. Jihomoravský festival Concentus Moraviae začal opravdu prestižním, umělecky špičkovým způsobem.

„Rozptyl stylů byl na koncertě pozoruhodný. Zahrnoval belcantové árie z děl Belliniho i Donizettiho, díla Mozarta a Beethovena, dál přes Pucciniho až po tvorbu Richarda Strausse a klavírní připomínku Bohuslava Martinů. Z české tvorby byl zastoupen dvěma pěveckými ukázkami Antonín Dvořák, jednou árií Bedřich Smetana.“

„První polovina koncertu se nesla v duchu Ludwiga van Beethovena. Zazněl písňový cyklus ‚Vzdálené milé‘ v podání barytonisty Radka Martince. Klavírista Tomáš Pindór večer uvedl Beethovenovou Sonátou D dur, což vytvořilo stylově sourodou plochu.“

„Písňové koncerty jsou dnes vzácností, jakousi lahůdkou pro minoritní publikum. Oba mladí pěvci – Radek Martinec a Marie Schmidtová – projevili vzácný cit pro interpretaci písňové tvorby. Na Vysoké bych ale očekával trochu větší míru koncentrace právě na rozsáhlou vokální tvorbu Antonína Dvořáka.“

Letošní ročník Hudebního festivalu Antonína Dvořáka Příbram spěje k závěru své jarní části. Již tradičně jsou zváni také laureáti Mezinárodní pěvecké soutěže Antonína Dvořáka v Karlových Varech, kteří vystupují přímo na Vysoké u Příbramě, v novorenesanční budově zámečku, který nechal postavit v roce 1878 Dvořákův švagr, hrabě Václav Kounic. 28. května 2023 dostali šanci mladí pěvci, sopranistka Marie Schmidtová a barytonista Radek Martinec za klavírního doprovodu Tomáše Pindóra. O atraktivitě koncertu talentovaných zpěváků svědčí zajímavá skutečnost, že byl vyprodán dlouho dopředu. Byl věnován památce Antonína Dvořáka III., který se velmi zajímal právě o koncerty mladých adeptů operního umění; na tyto koncerty se nejvíce těšil.

„Wagnerův pobyt v Mariánských Lázních v létě roku 1845, skladatelův kontakt s místními hudebníky, především s dirigentem tamějšího orchestru Theodorem Krüttnerem (1814–1893), dále pak tradice wagnerovských koncertů v někdejší kavárně Egerländer (dnes hotel Monty), to vše rozhodně stojí za to, aby se v tomto městě skladatelovo jméno občas připomnělo.“

„Výkon Veroniky Hajnové potvrdil, že má pro Wesendonck-Lieder výtečné hlasové předpoklady. V příznivé akustice Casina byl tento písňový cyklus v jejím podání skutečným zážitkem, na který se nezapomíná.“

„Siegfriedovou idylou dirigent Radek Baborák vytvořil protiklad k závěrečné skladbě večera – předehře k opeře Mistři pěvci norimberští.“

Výlučně Wagnerova hudba zněla v pátek 26. května v rámci koncertu abonentního cyklu Západočeského symfonického orchestru Mariánské Lázně. Provedení zahrnující sólové vstupy mezzosopranistky Veroniky Hajnové řídil šéfdirigent orchestru, jakož i slovutný hráč na lesní roh, Radek Baborák.

„Čtyřvětou skladbu hrálo kvarteto s uvědomělým ohledem na dobu, kdy dílo vzniklo, a zahájilo ji velkolepým nástupem úvodního akordu. Takto demonstrovaná verva a nasazení doprovázely dílo do poslední noty, třebaže se mocnost zvuku stala vzápětí už jen vzpomínkou a první věta kvartetu se pohroužila do vlídné hravosti.“

„Finale v živém pohybu přidalo kvartetu punc spolehlivého výkonu ověřené repertoárové skladby.“

„Mimořádného účinku dosáhla skladba při využití hry con sordino a následném umocnění zvukové masy sejmutím dusítek v další části skladby. Obsahu skladby se tím dostalo nevšedního a výmluvného zvýraznění.“

Doležalovo kvarteto, které nese jméno violisty Karla Doležala, oslavilo v roce 2022 padesát let svého trvání. V průběhu let se stalo podivuhodnou tvůrčí dílnou, kterou prošla řada instrumentalistů, mezi nimi Jan Opšitoš, Bohuslav Matoušek, Vlastimil Holek, Josef Kekula, Vladimír Leixner, Jan Fišer, Bohuslav Pavlas, Petr Hejný a další. Proměny, kterými těleso prošlo, se ale interpretačních kvalit nijak nedotkly, jak svědčí řada domácích i zahraničních ocenění. Před pár lety představil soubor veřejnosti atraktivní programovou řadu s titulem Qu@rtet+.

„O umeleckom perfekcionizme huslistu Ivana Ženatého sa netreba zoširoka zmieňovať.“

„Marian Lapšanský si aj po odchode z postu generálneho riaditeľa SF zachováva vysoký umelecký štandard.“

„Vrcholné osobnosti našej interpretačnej scény predviedli poslucháčom, v čom spočíva tajomstvo dokonalej inštrumentálnej súhry.“

Umelecký zážitok, ktorý publiku v rámci komorného filharmonického cyklu v utorok, 16. mája 2023, v bratislavskej Redute pripravili svojím recitálom huslista Ivan Ženatý a klavirista Marian Lapšanský, možno bez najmenších pochybností zaradiť medzi vrcholy tohtoročnej koncertnej sezóny. Dvaja, ako vravia Francúzi, monstres sacrés česko-slovenskej hudobnej scény, dominantné interpretačné zjavy oboch krajín, ktoré navyše spája dlhoročné umelecké partnerstvo a hlboké osobnostné i profesionálne porozumenie, predviedli poslucháčom v zaplnenej Malej sále Slovenskej filharmónie v čom spočíva tajomstvo dokonalej súhry inštrumentálneho dua.

„Pod taktovkou šéfdirigenta Daniela Spawa, který se do čela orchestru postavil v roce 2020 po svém působení v divadle v Hofu a Zemském divadle v Linci, vyzněla Čajkovského hudba sice technicky dokonale, bohužel ale bez napětí, prudších kontrastů, působivější agogiky a hlubšího emocionálního ponoru.“

„Rumunský klavírista Ioan Dragoš Dimitriu prvotřídním výkonem nezůstal nic dlužen své pověsti laureáta početných klavírních soutěží. Představil se jako temperamentní hudebník, nikterak však neomračující efektními gesty. Jeho spolupráce s orchestrem byla příkladná.“

„V Beethovenově symfonii mladý americký dirigent předvedl se svým orchestrem vskutku minuciózní práci, založenou na dokonalé technické souhře a vcelku jemnější dynamické hladině. I když hudba zněla na soudobé nástroje, akustika barokního divadla dirigentovi dovolila, aby se interpretace co nejvíce přiblížila autentickému pojetí, tedy zvukovosti Beethovenovy doby.“

Již potřetí byli na festival Musica Bayreuth pozváni Bad Reichenhallští filharmonici. Orchestr proslulého alpského lázeňského města je jediným symfonickým profesionálním tělesem jihovýchodního Bavorska. Do multižánrové programové skladby letošního hudebního maratonu přispěli vedle Bamberských symfoniků (jejich koncertem se letošní festival 22. června uzavře) klasickou symfonickou tvorbou. Motto jejich koncertu v sobotu 13. května v Markraběcím operním divadle znělo „Láska a světlo“.

„Jeho tvorba všechny dobové bouře přestála a již více jak sto let patří k základnímu repertoáru evropské hudby. Stejně jako ta Wagnerova.“

Typově byl Brahms blízký Beethovenovi. A stejně jako Beethoven, i on začínal uměleckou kariéru jako úspěšný, po Evropě koncertující pianista.“

„Z řady důvodů, které jsou od té doby předmětem spekulací, se s Clarou nevzali. Oba dali přednost hudbě.“

Jsem zamilován do hudby, miluji hudbu, nemyslím na nic nežli na ni a snad ještě na to, co mi dělá hudbu krásnější, napsal v jednom dopise Johannes Brahms, skladatel a pianista považovaný za posledního velkého autora klasické německé hudební tradice. Pocházel z Hamburku, žil ve Vídni. Celoživotně ho hluboká platonická láska pojila s klavíristkou Clarou Schumannovou, celoživotně zůstal starým mládencem. Dnes se připomíná 190 let od jeho narození.

„Projekt Farinelli et son temps je portrétem jednoho z největších kontratenoristů své doby Farinelliho a hudby, která pěvce inspirovala.“

„S Johnem Eliotem Gardinerem hraji už dvacet let a jeho přesvědčení, vášeň i touha proniknout do emocionálních hlubin každého díla, ke kterému přistupuje, na mne stále mají obrovský vliv.“

„Jsem přesvědčen, že každý výkon by měl být historicky poučený bez ohledu na to, zda se jedná o díla Claudia Monteverdiho nebo Steva Reicha.“

Renomovaný skotský violoncellista Robin Michael zastává prestižní posty ve třech proslulých orchestrech. Je vedoucí violoncellové sekce a sólistou Les Musiciens du Prince-Monaco, prvním violoncellistou Orchestre Revolutionnaire et Romantique a sólovým hráčem Les Siècles. Věnuje se rád také hře komorní a natáčí sólová alba se svými kolegy, z pozice prvního hráče spolupracuje s řadou zahraničních těles. V Praze se představí v projektu Farinelli et son temps / Farinelli a jeho doba…