PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Všechny tři miniopery si pohrávají s parodií různých divadelních forem, a to jak v textu, tak v hudbě.“

„Kulisy a kostýmy jsou velmi jednoduché. V prvních dvou operách si soubor vystačí s černým oblečením, bílými pokrývkami hlavy, několika polštáři a kolečkem.“

„Navzdory polním podmínkám se jednalo o mimořádně živé a skvěle připravené představení.“

Ensemble Opera Diversa nastudoval tři miniopery Jiřího Bulise už loni, u příležitosti třicátého výročí skladatelovy smrti. Letos v srpnu soubor opery uvedl hned dvakrát, 23. srpna v rámci festivalu Líšeň sobě a 24. srpna pod širým nebem jako součást festivalu pouličního divadla a nového cirkusu Na prknech, dlažbě i trávě.

„Miloš Štědroň patří k brněnským uměleckým celebritám již více než šedesát let, a to především spojením s Divadlem Husa na provázku.“

„Ukazují malý cípek života v tehdejším Brně, klevetivé báby s hatmatilkou komolící němčinu i češtinu.“

„Vznikl barevný, pulzující celek; různorodý, přesto kompaktní.“

Brněnský soubor Opera Diversa připravil na 27. června další z minioper Miloše Štědroně, pojednávající o brněnských dávných „celebritách“. Na jevišti Divadla Husa na provázku zazněla nejprve repríza opery Magnum mysterium ze života Gregora Mendela a poté světová premiéra nové miniopery Návrat. Ta pojednává o Františku Sušilovi a o jeho návštěvě v rodném Rousínově. Na obě miniopery si libreto napsal Miloš Štědroň sám a obě se nesou v lehce karikaturním a vkusně humorném duchu.

„Zajímavostí je, že operu tehdy režírovala mladá Alena Vaňáková, která se na dnešní inscenaci podílela jako pedagog budoucího režiséra Vladimíra Johna.“

„Vizuál inscenace se musel podřídit velikosti a technickým i finančním možnostem školy, což bylo pro realizátory velkou výzvou.“

„U všech účinkujících je nutné vyslovit obdiv za pečlivost a důkladnost, s jakou k přistoupili k práci. Mnohé výkony vykazují parametry profesionální.“

Komorní opera Hudební fakulty JAMU představila veřejnosti další výsledek svého studijního programu. Tentokrát to byla barokní opera Claudia Monteverdiho Korunovace Poppey, ve které se představili studenti i absolventi operního zpěvu, katedry dirigování a operní režie, studenti varhanní a historické interpretace i ostatních nástrojových kateder, to vše ve spolupráci s Divadelní fakultou JAMU. Pod vedením svých pedagogů odvedli poctivou a stylově přesvědčivou inscenaci.

„V opeře je Salome samostatně uvažující subjekt a do proroka se zamiluje, jakmile ho uvidí. Je úplně jiný, než co až dosud viděla; člověk, který jí, jako dosud jediný, nepochlebuje, ale dokonce odporuje.“

„Linda Ballová je ideální představitelkou ‚šestnáctileté princezny s hlasem Isoldy‘, jak ji charakterizoval Richard Strauss. Její křehký zjev kontrastuje s průrazným hlasem, plným vášně a dramatického napětí.“

„Závěrečná scéna, při které Salome hlavu zkoumá, ochutnává, líbá, dokonce do ní i kope, tiskne ji k sobě, takže se celá potřísní krví, stále víc a víc graduje jak v hudbě, tak ve výrazu.“

Operu Richarda Strausse Salome uvedlo v sobotu 17. června Národní divadlo v Brně jako poslední operní premiéru sezóny. Na jevišti Janáčkova divadla operu inscenoval režisér David Radok a hudebně ji nastudoval Marko Ivanović. Inscenace se setkala s nadšeným přijetím publika.

„V prvním obsazení na sebe výrazně upozornily obě klíčové sopranistky v rolích Královny noci a Paminy – Bronislava Smržová a Markéta Klaudová.“

„Musím pochválit Sbor opery Jihočeského divadla se sbormistrem Martinem Veselým. Jeho vstupy působily v homogenitě zvuku a pevnosti intonace profesionálním dojmem.“

„Věková proporce publika obou premiér byla až zázračně vyvážená. Toto je ovšem událostí roku!“

Divadelní sezónu Jihočeského divadla v Českých Budějovicích zahájila Mozartova poslední opera – Kouzelná flétna, v sále DK Metropol. Premiéra se uskutečnila 4. listopadu, druhá premiéra následovala dne 5. listopadu. V hudebním nastudování šéfdirigenta Davida Švece, v režii Petra Haška, šéfa Malého divadla, což je v Českých Budějovicích součást Jihočeského divadla. Scénu a kostýmy navrhli Ján Tereba a Anna Scheffel Brotánková, důležitý světelný design realizoval Karel Šimek. Nutno hned v úvodu akcentovat, že byla zvolena verze v českém jazyce, tedy překladu z německého originálu Schikanederova libreta. Zpěvní texty obstaral v operním žánru zkušený Vojtěch Spurný, překlad prózy dvojice Petr Hašek a David Košťák. Je obdivuhodné, že se inscenátorům podařilo obsadit dvojmo nejen pěvecky velmi náročné role (výškově vypjatá Královna noci a naopak extrémně hluboko polohově posazený Sarastro), ale alternují se všechny partie. Očividně se očekává od inscenace návštěvnicky mnoho, vidím ji na programu divadla nejen na Silvestra, ale i na Nový rok.

„Příběh vycházející z oblíbeného španělského pikareskního románu má jako hlavní postavu šibala, který si ví vždy rady a trestá bezpráví.“

„Rejchovo zhudebnění odkazuje na tradici francouzské komické opery konce 18. století.“

„Pro uvedení Gusmana na scénu v českém prostředí jsme museli provést, s ohledem na dochované prameny, detailní rekonstrukci.“

Olomoucké barokní slavnosti nabídnou světovou premiéru komické opery Antonína Rejchy, a to po 205 letech od jejího zkomponování. Tři představení zrekonstruované verze díla v podání Studia Volantes v hudebním nastudování Veroniky Manové a režii Tomáše Studeného s výpravou Sylvy Markové se uskuteční za týden 15., 16. a 17. července v prostorách nádvoří Tereziánské zbrojnice. Mezi sólisty se představí Roman a Tadeáš Hozovi, Dagmar Šašková či Václav Barth. O opeře a o zajímavostech z doby vzniku díla píše spoluautorka novodobé rekonstrukce, muzikoložka Jana Franková.