PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Hráči velmi zřetelně a jasně divákům ukázali každý drobný kontrast pomocí velmi přehledně čitelných barevných a artikulačních změn, což byl prvek, který se nesl celým večerem.“

„V průběhu dynamických změn si orchestr stále držel krásný zvukový balanc, každý hráč byl při reakcích na změny velmi pohotový a suverénní.“

„Věta je protkána mnohými silnými částmi, ve kterých hrál orchestr náležitě plně, zároveň ovšem nikdy neztrácel na výborné barvě.“

V Rudolfinu 14. února měli diváci možnost zažít skutečně vynikající koncert; Apoteózu tance. Výběr tří největších autorů klasické vídeňské školy (Mozart, Haydn, Beethoven) zaručoval špičkovou hudbu, Collegium 1704 (pod vedením Václava Lukse) pak hudbu provedlo na velmi vysoké úrovni. Úspěšný výkon sklidil zasloužené ovace ve stoje.

„V duchu textu sympaticky lidová, ale pocitově ve vyhroceně svižných tempech ke škodě věci málo pastorální.“

„Takto bravurně by ji ovšem v Rožmitále pod Třemšínem na konci osmnáctého století nikdo nezahrál a nezazpíval.“

„Byla to Rybovka opravdu jiná. V chrámové akustice by neobstála.“

Českou filharmonii dirigoval v úterý v pražském Rudolfinu Václav Luks. Spoluúčinkoval jeho komorní sbor Collegium Vocale 1704 a čtveřice sólistů. Dvě mše vytvořily z programu monotematický koncert. Obě zazněly v rychlých tempech. Každá byla však jiná. Rybova Česká mše vánoční muzikálně hravá a Mozartova Korunovační mše C dur až dramaticky závažná.

„Hudba je to sice prostá, nicméně jednoduchost není důsledkem kompozičního neumětelství.“

„Velmi mě muzicírování s hudebníky České filharmonie těší a oceňuji zejména jejich flexibilitu, muzikantství a otevřenost.“

„V březnu budu poprvé spolupracovat s legendárním britským orchestrem Orchestra of the Age of Enlightenment.“

Dvě provedení České mše vánoční Jakuba Jana Ryby a Mozartovy Korunovační mše, které pro dnešní úterní adventní podvečer a večer připravil do pražského Rudolfina dirigent Václav Luks, jsou jeho prvním regulérním koncertem s Českou filharmonií. Na koncertech se podílí jeho sbor Collegium Vocale 1704. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz Václav Luks zdůvodňuje oblibu „Rybovky“, která uzavírá jeho letošní koncertní aktivity, a pak vypočítává, co vše ho vedle vystoupení s jeho barokním orchestrem Collegium 1704 čeká v roce 2023.

„Už ale nevyzněly další důležité hudební záležitosti – například dynamické zvraty, odstíny a zejména rozvíjení tónů, hlavně těch opakujících se.“

„Skupina viol hraje krásným jednotným zvukem, vytvářela hned v úvodním largu pěkný protihlas k houslím.“

„Mirella Hagen má krásný hlas, výborně vyslovuje, váže moc hezky tóny a rozvíjí je citlivě.“

Soubor Collegium 1704 s dirigentem Václavem Luksem vystoupil v úterý 6. prosince ve Dvořákově síni Rudolfina s programem příznačně nazvaným Laudate pueri. Vrcholem večera totiž bylo Vivaldiho zhudebnění stejnojmenného žalmu (Laudate pueri Dominum, RV 601), ve kterém se sopránového sóla výtečně zhostila německá sopranistka Mirella Hagen. Zhudebněnému žalmu předcházely instrumentální skladby stejného skladatele a jeho drážďanských či s Drážďanami spolupracujících kolegů – jeho žáka a koncertního mistra na dvoře saských kurfiřtů Johanna Georga Pisendela a Johanna Friedricha Fasche. Collegium 1704 podalo dvojí výkon – v první půli zaměřený na rychlost a virtuozitu, kde mému vnímání chyběla hudba jako taková, a v druhé polovině večera jako by přišel úplně jiný ansámbl, který muzicíroval, frázoval a „zpíval“.

„Dva přístupy. Tradiční, kterému vyhovuje to, jak se věci dějí v naší současnosti, a netradiční, který je hledačský.“

„Nastudování Václava Lukse je ojedinělým svébytným činem, který staví alternativu ke všem ostatním pojetím a provedením.“

„Odstíny emocí, finesy a jemnosti, koncepce využívající technické a umělecké schopnosti nejlepších moderních symfonických těles, to vše nemá mysl dávat na druhou misku vah.“

Sto čtyřicet let od premiéry a rok a půl od natočení. Takové časové parametry se pojí s nahrávkou Smetanovy Mé vlasti, pořízenou na festivalu Pražské jaro 2021 a vydanou letos na podzim na CD. Datum prvního kompletního uvedení cyklu symfonických básní, 5. listopad 1882, není v tomto případě nadbytečnou informací. Zahajovací koncert festivalu totiž nabídl historicky poučené provedení…

„Film se soustřeďuje na nedlouhé období patnácti let života. Ale co všechno se za tu dobu událo, jak velké osobní drama ta léta ukrývají!“

„Příběh můžeme vnímat i obecněji – jako podobenství o neodbytné touze talentovaného jedince po seberealizaci a o nebezpečných nástrahách na cestě za kariérou.“

„Volba Vojtěcha Dyka byla pro titulní roli Josefa Myslivečka mimořádně šťastná.“

Příští týden jde do kin film Il Boemo, hraný příběh o úspěšné italské etapě života skladatele Josefa Myslivečka. Filmové dílo režiséra Petra Václava v titulní roli s Vojtěchem Dykem a s velkým hudebním podílem Collegia 1704, Václava Lukse a významných pěvců. Má už dobré ohlasy z filmového festivalu v San Sebastianu. Přinášíme jeho první reflexi.

„Jak je u Collegia 1704 a jeho sboru očekávaným standardem, provedení bylo plné přesných hudebních emocí, dokonalé artikulace, virtuózních temp i hlubokého výrazu.“

„V něčem, zejména pak v druhém díle, oratorium Izrael v Egyptě koncepcí i vyzněním připomíná Mesiáše.“

„A pak poslední akord, efektní ukončení bez patosu, na první dobu, krátce a svižně, tónem, který zmizí ještě dřív, než stačí doletět k publiku.“

Händel nenapsal jen Mesiáše, od jehož prvního uvedení uplynulo letos dvě stě osmdesát let. Jen o pár let dříve podobně velkolepě hudebně ztvárnil starozákonní příběh o Mojžíšovi a vyvedení židovského národa ze zajetí. Oratorium Izrael v Egyptě má v křesťanském prostředí zásadní a nosný námět a i mimo ně obecně platnou mimořádnou uměleckou působivost. A když se jeho uvedení ujmou interpreti s takovou erudicí a zápalem, jaké v čele Collegia 1704 a Collegia Vocale 1704 vyzařují z Václava Lukse, je na světě na chvíli opravdu krásně.

„První festivalový ročník byl skromným pokusem ‚zjistit zájem zdejších obyvatel o klasickou hudbu‘.“

„Těžiště LVHF tkví v Lednicko-valtickém areálu, zapsaném na Seznamu UNESCO jako nejrozsáhlejší komponovaná krajina v Evropě.“

„Vědom si pravdivého rčení, že ‚ďábel tkví v detailu‘, všímám si během festivalových večerů i toho, jak se zvedá nejen jeho organizační zdatnost, ale i jeho společenská úroveň.“

Chcete založit a rozvíjet festival zaměřený na cosi tak krásného, ovšem zároveň tak relativně okrajového, jako je klasická hudba? Ach, jak je to „snadné“…

„Händelovi se podařilo vytvořit bohatou barevnou instrumentální plochu, prokládanou a doplněnou sborovými částmi, které hýří dramatičností.“

„Tenkrát bylo publikum zvyklé na pěvecké hvězdy, naopak zde Händel dal hlavní dramatickou úlohu sboru, zatímco kratší sólové vstupy zpívají členové sboru.“

„Výsledkem byl koncert, který byl výjimečný jak svým dramaturgickým obsahem, tak i provedením a patří neoddiskutovatelně k vrcholům Svatováclavského hudebního festivalu.“

V neděli 18. září v rámci Svatováclavského hudebního festivalu v Evangelickém Kristově kostele v Ostravě znělo oratorium Georga Friedricha Händela Izrael v Egyptě, HWV 54. Interpretace se zhostily soubory renomované, Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704 a dirigent Václav Luks. Spolu s nimi zpívali sólisté Tereza Zimková – první soprán, Helena Hozová – druhý soprán, Henriette Gödde – alt, Juan Sancho Martinez de Carvajal – tenor, Tomáš Šelc – první bas a Tadeáš Hoza – druhý bas. Provedení bylo výsostně profesionální a kvalitní a obecenstvo ho dokázalo odměnit nadšenými ovacemi ve stoje.

„Naplnit dramaturgicky třiatřicet koncertů a dokázat je realizovat v šestadvaceti dnech po celém Moravskoslezském kraji, to je skutečně heroický výkon.“

„Interpretace dirigenta Václava Lukse a Pražské filharmonie byla efektní a dirigent nasadil hned zpočátku tempa poněkud razantnější, než je obvyklé provozování.“

Zahajovací koncert Svatováclavského hudebního festivalu, který se koná od 2. do 28. září, nabídl posluchačům v ostravské katedrále Božího Spasitele dvě Mozartovy kompozice. Pod taktovkou Václava Lukse vystoupila PKF – Prague Philharmonia, Český filharmonický sbor Brno a sólisté Martina Janková, Simona Šaturová, Václav Čížek a Roman Hoza.

„S Brucem Dickeym jsem se seznámila někdy kolem roku 2007 v Collegiu Vocale Gent, poté jsme spolu v průběhu let odehráli několik koncertů.“

„Barbora přišla s nápadem zhudebnit texty trubadúrek – takzvaných trobairitz, básnířek a skladatelek 12. a 13. století.“

„To, že se o Šimonu Brixim nedochovalo mnoho informací, rozhodně neznamená, že by to byl hudebně druhořadý skladatel! Spíš měl v kontextu doby smůlu.“

Hana Blažíková patří k naším nejvýraznějším sopranistkám specializovaným na středověkou a barokní hudbu. Koncertuje se špičkovými světovými soubory po celém světě. S Japonci zpívala ve slavné Carnegie Hall, pod taktovou Johna Eliota Gardinera vystoupila v hlavních rolích tří Monteverdiho oper na Salcburském festivalu, slyšeli ji i návštěvníci slavného benátského Teatro La Fenice. Roky se účastní jako interpret Mezinárodního hudebního festivalu Lípa Musica. V letošním roce v nové funkci uměleckého garanta. A samozřejmě s několika koncerty.

„Vybudil interpretační aparát, ochotně reagující a skvěle sehraný a sezpívaný, k dokonalému předání všech odstínů hudebního výrazu i významu slov.“

„Překvapilo proto, že byl nakonec litomyšlský koncert zcela zřetelně a slyšitelně ozvučen.“

Händelův Mesiáš má na koncertě s přestávkou tříhodinovou stopáž. Na Smetanově Litomyšli zněl v sobotu na zámeckém nádvoří za teploty přesahující i pozdě večer dvacet stupňů. V podání čtyř skvělých sólistů, Collegia 1704 a jeho bezkonkurenčního sboru zazněl za náruživého vedení Václava Lukse jako strhující doklad bohatosti hudebních projevů barokní doby a skladatelova zralého mistrovství i jako svědectví o tehdejší podobě protestanské zbožnosti.

„Podobně jako Salcburk, je i Litomyšl nejen malebným městem a rodištěm hudebního génia, ale také městem, které po několik festivalových týdnů doslova dýchá hudbou a které se stává po dobu trvání festivalu hudebním srdcem země.“

„Provedení Mesiáše na nádvoří zámku není důsledkem úvah, jak koncert zatraktivnit, ale naopak reakcí na očekávaný zájem publika, který by mohl být v případě koncertu v kostele uspokojen pouze částečně.“

„Domnívám se, že jsme již natolik známí, že posluchač, který si kupuje vstupenku na náš koncert, celkem přesně ví, jaký druh interpretace od nás lze očekávat.“

Myslivečkův Abrahám a Izák na Salcburském festivalu, o měsíc dřív, právě tento víkend, Händelův Mesiáš na Smetanově Litomyšli… V srpnu Chopinův festival ve Varšavě, v září Svatováclavský festival v Ostravě… I léto je pro Collegium 1704 naplněno prestižními úkoly…

„Virtuozita není jenom zpívání rychlých not nebo ukazování extrémů, kterých je hlas schopen.“

„Snažím se vkládat i do Händelových spirituálních skladeb tak mnoho emocí, jako bych se snažila vložit do jeho operní hudby.“

„Představení pod širým nebem jsou vždycky mimořádná, protože prostor se do hudby vždy nějak promítá.“

Za deset dní vystoupí Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704 pod vedením Václava Lukse s Händelovým Mesiášem na festivalu Smetanova Litomyšl. Mezi sólisty bude také Deborah Cachet. Sešli se už předloni na turné, jehož středobodem byla barokní opera Les Boréades od Jeana-Philippa Rameaua…

„Snažili jsme se program koncipovat z děl, která jsou povzbudivá a radostná a která přinášejí, kromě poznání, také naději.“

„První část koncertu barytonisty Erwina Schrotta bude operní, pak zazní řada latinskoamerických písní a tang. Prostě galakoncert!“

„Od blokády Leningradu a premiéry Šostakovičovy Leningradské symfonie uplynulo osmdesát let a najednou – v jedenadvacátém století – je tu utrpení Mariupolu…!“

Příští týden začíná Národní festival Smetanova Litomyšl. Od 9. června do 5. července nabízí čtyři desítky hlavních hudebních pořadů a k nim dění v Klášterních zahradách, Smetanovu výtvarnou Litomyšl a další doprovodné akce. Po dvou ročnících improvizování vynuceného vládními opatřeními proti pandemii se letos pořadatelé vracejí k tradičnímu rozsahu…