KlasikaPlus.cz© – portál o klasické hudbě

PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

...váš vyladěný partner

english

Tři světové premiéry Pavla Trojana english

„Smírně vyhrával prostou kantabilitu díla, vystihl hravý výraz skladby a držel s klavírem vhodné tempo i v pianisticky rozbouřeném finále.“

„Flétnistka zaujala pěkným tónem, přitažlivým zvláště v dolním rejstříku. Hrála uvolněně a evidentně si užívala profesionální klavírní spolupráce.“

„Šestidílnou, rušnou kompozici hrály dámy se skvěle rozloženými kontrasty mezi jednotlivými částmi a přesvědčivým naplněním jejich nálad.“

Ve středu 11. října 2023 se konal autorský večer skladatele Pavla Trojana v kostele sv. Vavřince v Hellichově ulici na Malé Straně. Letos již počtvrté a byl cele věnován flétně. Přinesl hned tři světové premiéry.

Na prvním autorském večeru hrál Jakub Kydlíček premiéru novodobého Koncertu pro zobcovou flétnu. Na druhém večeru hrála Trojanovu premiéru Sonáty pro hoboj a klavír č. 2 sólistka České filharmonie Jana Brožková, premiéru skladby s titulem Kaligrafie pro harfu a klavír Vanda Šabaková. Na třetím autorském večeru vystoupili Jaroslav SvěcenýLuděk Šabaka, který hrál premiéru Trojanovy skladby Variace na moravskou lidovou píseň. Mimochodem co se týče premiér, můžeme připomenout světovou premiéru Klavírního kvintetu op. 94 Pavla Trojana, která se udála letos v dubnu na festivalu EuroArt Praha. Hráli klavíristka Aneta MajerováStamicovo kvarteto.

Program čtvrtého autorského večera zahájila Hravá hudba pro flétnu a klavír, skladba, která byla napsaná na objednávku České flétnové asociace pro první ročník soutěže mladých flétnistů v rámci XXIV. Flétnového dne. Součástí ceny vítězů soutěže byla vedle diplomu také účast na autorském večeru a jelikož porota určila dva vítěze, hrála se skladba dvakrát. Nejprve vystoupil Ondřej Macourek za klavírní spolupráce svého otce Michala Macourka. Rodinné duo bylo dokonale sehráno. Ondřej, tónově spolehlivý a technicky bezpečný, jistil vyznění skladby ve vyšším rejstříku dynamickou oporou. Smírně vyhrával prostou kantabilitu díla, vystihl hravý výraz skladby a držel s klavírem vhodné tempo i v pianisticky rozbouřeném finále. Rodinný klan doplnila Kateřina Macourková, která obracela stránky klavírního partu a je učitelkou Ondřeje na ZUŠ Olešská. První světovou premiérou koncertu byla skladba Kaleidoskop pro flétnu a klavír. Hrály jí Nikola Řezníčková, studentka šestého ročníku Pražské konzervatoře ve třídě profesora Miroslava Lopuchovského, a Silvie Ježková. Skladba z roku 2017 je suitou o sedmi částech a podle autora je vhodná k edukativním účelům. Flétnistka zaujala pěkným tónem přitažlivým zvláště v dolním rejstříku. Hrála uvolněně a evidentně si užívala profesionální klavírní spolupráce.

Druhou světovou premiérou byla Suita hispanica pro flétnu a kytaru. Hrály Anna BeskydováEva Beskydová, sourozenecké duo, pro které bylo provedení skladby zřejmou radostnou událostí. Duo se vyznamenalo v provedení kontrastů mezi čtyřmi větami, se zvláště pregnantním odstíněním trojdílnosti v úvodním Allegro non troppo. Stejně hezky ztvárnilo stylové charakteristiky – zvláště Eva na nástroj od mistra kytaráře Petra Matouška –, které přivedly autora k názvu skladby.

Třetí světová premiéra nese název Divertimento pro dvě flétny. Z pěti krátkých, kontrastních částí hrály Anna Beskydová a Nikola Řezníčková výběr, první tři, v báječné souhře rovnocenných partů. Anna Beskydová je spolužačka Nikoly v šestém ročníku Pražské konzervatoře ve třídě profesora Miroslava Lopuchovského. Eva Beskydová je studentkou šestého ročníku Janáčkovy konzervatoře Ostrava u profesora Ondřeje Gilliga. Závěrečnou skladbou „studentské“ části programu byla, podruhé provedená, Hravá hudba pro flétnu a klavír. Na flétnu hrála Tereza Tomášková, další vítězka výše zmíněného prvního ročníku soutěže mladých flétnistů v rámci Flétnového dne České flétnové asociace. Je studentkou prvního ročníku Pražské konzervatoře ve třídě profesora Romana Novotného. Klavírní part hrála Veronika Kijonková. Skladba s titulem Hravá hudba dostála svému názvu ve skotačivě vedené melodii, pěknou kantilénou na delších tónech a v druhé větě tklivého výrazu, takřka popového charakteru. Tereza s gustem provedla furiantský závěr flétnového hlasu.

Trojan uvedl první čtyři skladby programu jako díla technicky přístupná, spíše hravá, náladová a vyhovující edukativním záměrům. Finále večera pak představovala závažnější a „technicky náročná brilantní kompozice“. Vaudeville pro flétnu a klavír z roku 2010 premiérovali Jan OstrýVojtěchem Spurným v roce následujícím, nahráli ji pro Český rozhlas, kde ji vydal Radioservis na Trojanově autorském kompaktním disku. Vaudeville hrály Kristina Vaculová za klavírní spolupráce Pavly Reiffersové. Šestidílnou, rušnou kompozici hrály dámy se skvěle rozloženými kontrasty mezi jednotlivými částmi a přesvědčivým naplněním jejich nálad. Zejména v zadumaném Molto allegro a teskných Moderatech (jsou dvě) s tušenou nápodobou folklórního rodu či rozpustilém finale.

Autorský večer Pavla Trojana nabídl přehlídku nové tvorby. Svou úspěšnou skladbou Vaudeville připomněl své sympatie k nástroji, pro který byly všechny skladby večera komponovány. Svůj večer pořádal ve spolupráci s Českou flétnovou asociací a za podpory Kardiologie pro děti a dorost a OSA. S nadějí můžeme očekávat pátý.

Foto: ilustrační – archiv Klasiky+, Facebook / Česká flétnová asociace, Facebook / Anna Beskydová

Rafael Brom

Rafael Brom

Hudební publicista

Dlouholetý hudební redaktor stanice Český rozhlas Vltava, kde působil od počátku osmdesátých let přes třicet let. Byl od začátku i u vysílání stanice Český rozhlas D dur, kde dodnes přispívá k tvorbě programu. Dále publikoval v Týdeníku Rozhlas a v hudebních časopisech. Absolvoval hudební vědu na Karlově univerzitě v Praze s vidinou práce v oblasti organologie, rozhlasová praxe ale převážila nad badatelskými úmysly. Je mu blízká historie a stavba smyčcových hudebních nástrojů, vedle obligátního seznámení s hrou na klavír v rámci studií získal základy hry na violoncello a trubku. Otec hrával na pozoun a obeznámení s žesťovými nástroji mu vyneslo možnost strávit vojenskou službu jako hráč na lesní roh ve vojenském dechovém orchestru. Od poloviny devadesátých let se díky nabídkám mezinárodní rozhlasové výměny častěji setkával s hudbou vídeňské valčíkové rodiny Straussů, což vedlo roku 1999, jubilejním roce stého výročí úmrtí Johanna Strausse syna, k přímému kontaktu s vídeňskou straussovskou společností, archivem knihovny města Vídně a potomky rodiny. Léta připravoval rozhlasové pořady i články s touto tématikou. Deset let moderoval přímé přenosy Novoročních koncertů Vídeňských filharmoniků a moderoval i přenosy koncertů Rozhlasových symfoniků. Ze sportovních aktivit mu zůstala obliba sledování přenosů kolektivních sportů, tenisu a lehké atletiky. Příležitostně se vrací do přírody, má rád psy a obdivuje koně. Spolupráci s hudebním portálem KlasikaPlus.cz považuje za přirozené a přátelské pokračování své profese.



Příspěvky od Rafael Brom



Více z této rubriky