Giovanni Battista Pergolesi a jeho Stabat Mater v katedrále v Plzni
„Preludium a fuga e moll, která klade na interpreta nemalé technické nároky, byla provedena vynikajícím způsobem.“
„Hlasy Lucie Vagenknechtové a Jany Kubicové v duetových číslech nádherně navazovaly.“
„V Praze bude nyní 4. dubna Stabat Mater provedeno souborem Collegium Marianum a vstupenky jsou v tuto chvíli ještě v prodeji.“
V rámci pokračování 43. ročníku festivalu Smetanovské dny bylo v katedrále sv. Bartoloměje provedeno v komorním obsazení Stabat Mater, dílo Giovanniho Battisty Pergolesiho. Přestože se dvěma sólovými hlasy spolupracovaly „jen“ varhany, byl velký prostor skvostným provedením Lucie Vagenknechtové, Jany Kubicové a Tomáše Pindóra zaplněn.
Největší varhany v Plzni, které postavila roku 1894 firma Emanuel Šimon z Prahy, prošly několika rekonstrukcemi. Ta poslední proběhla spolu s revitalizací interiéru katedrály sv. Bartoloměje mezi lety 2018 až 2021. Interiér katedrály i zvuk varhan se projasnil. Při rekonstrukci došlo totiž k obnově původních Šimonových rejstříků a k doplnění novými píšťalovými řadami. Návštěva dobrého koncertu v tomto prostředí se řadí tedy pro posluchače k mimořádným zážitkům.
Toho využil i přizvaný varhaník Tomáš Pindór. Na úvod programu zařadil provedení Preludia a fugy e moll BWV 548 Johanna Sebastiana Bacha. Dílo, které klade na interpreta nemalé technické nároky, bylo provedeno vynikajícím způsobem. Bachovy četné postupy v šestnáctinových hodnotách, proplétající se mezi všemi hlasy včetně basové linie v pedálu, zazněly navzdory zimní teplotě v chrámu srozumitelně a naprosto pravidelně v neustupujícím kráčejícím metru.
Jako hlavní bod programu bylo zařazeno provedení Stabat Mater Giovanniho Battisty Pergolesiho, kantáty, kterou dokončil krátce před smrtí v roce 1736. Autor ve svém původním zápisu počítal s obsazením pro dvoje housle, violu, dva ženské zpěvní hlasy a generálbas, tedy očíslovanou linku basu, kterou je schopen každý varhaník v pravé ruce vypracovat do akordů. Melodickou linku basu obvykle zdvojuje violoncello, kontrabas, fagot, nebo dříve viola da gamba. V Plzni jsme slyšeli provedení dvou zpěvních hlasů pouze s varhanami. Zpěvních hlasů se výborně ujaly sopranistka Lucie Vagenknechtová a mezzosopranistka Jana Kubicová. Druhý, v nižší poloze posazený part někdy zpívají muži, kontratenoři. To mívá výhodu v tom, že hlas má větší potenciál díky většímu objemu plic u mužů, nicméně obě interpretky si ve svém pojetí nejen „sedly“, ale jejich hlasy v duetových číslech nádherně navazovaly. Zaujalo mne decentní barokní zdobení Jany Kubicové a její kratičké kadence na korunách. V číslech, které jsou předepsány buď pro jeden, nebo pro druhý hlas jednotlivě, vyzněly hlasy také výborně. Rovněž varhaník, který vycházel při své hře z již vypracovaného partu pravděpodobně vydavatele Ricordiho, si dovolil na některých místech decentní zdobení (konec fugy, časté opory v průběhu). Jako celek vyznělo provedení v tomto obsazení přesvědčivě. Mimochodem v Praze bude nyní 4. dubna dílo provedeno souborem Collegium Marianum a vstupenky jsou v tuto chvíli ještě v prodeji.
Po dlouhotrvajícím potlesku (protagonisté museli sejít z kůru k děkovačce) se rozhodl varhaník pro přídavek. Zcela zaplněná katedrála v Plzni se rozezněla známou Toccatou a fugou d moll BWV 565 Johanna Sebastiana Bacha.
*******
Foto: František Blažek
Příspěvky od Petr Novák
- Kdo přišel, nelitoval. Hudba na soutoku nabídla spojení vihuely a zpěvu
- Marian Lapšanský: Klavíristé, kteří se nevěnují komorní hře, dělají chybu
- Mládí excelovalo na Třeboňských nocturnech
- Plzeňská filharmonie důstojně uzavřela sezónu
- Wiener Klavierquartett a Petr Popelka zazářili v Příbrami